Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 3. 2015

Dva loupežnické příběhy (2015)

Filed under: Povídky — Martin @ 16:33

Zdeněk Vyhlídal. Pohádky z knihy Starobylé pohádky. Tvůrci nezjištěni.

Osoby a obsazení: vypravěč (Dušan Baur), náčelník loupežníků (Lubor Přikryl), kočí, král (Pavel Zgarba) a Ondřej, mistr loupežnický (Pavel Chaloupka).

Připravilo Rádio Proglas v roce 2015 (27 min.). Premiéra 8. 3. 2015 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas, 14:00-14:30).

Pozn.: Hostinský Bartoloměj bude mít v téhle pohádce hodně štěstí, jinak by nemohl vyhrát nad bandou loupežníků. Ale jestli to bude opravdová výhra, to musíte zjistit sami. Mládeneček Ondřej by se měl vyučit u poctivého mistra bednáře, ale kdo ví, jakému se vyučí řemeslu, když jeho pán je vůdce loupežníků. (anotace ČRo)

Cestou 1/5 (2011)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Martin @ 16:14

Rudolf Fila. Kniha esejí oceněná Cenou Dominika Tatarku za rok 2003. Redakce Egon Tomajko. Hudební spolupráce Ĺubomír Šamo. Technická realizace Iveta Janáková. Režie Ján Medveď.

Čte Miloslav Kráľ.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2011 (5 x 15 min.). Repríza 2.-6. 3. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

Venezuelou s batohem 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 15:27

Karel Pecl. Četba z deníku RNDr. Karla Pecla, zoologa Prácheňského muzea v Písku. Připravil Jiří Hromádko.

Účinkuje Michal Pavlata.

Připravil Český rozhlas v roce 2008 pro pořad Periskop (7 x 13 min.). Repríza 13. – 21. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Díly: 1. Proč právě Venezuela?, 2. La Gran Sabana, národní park Canaima, 3. Výstup na Roraimu, 4. Na Roraimě, 5. Los Lanos. Létající žáby, 6. Krvavá zkušenost, 7. Ať žije prezident!

11. 3. 2015

Lužnice – Putování s řekou 1/22? (2009?)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 16:12

Zdeněk Šmíd. Četba na pokračování. Tvůrci nezjištěni.

Čte Petr Šporcl.

Připravil Český rozhlas v roce 2009? Premiéra (?) 3. 5. – 18. 10. 2009 v pořadu Vltavín (ČRo 2 Praha).

Pozn.: Kniha navazuje na úspěšný autorův titul Otava z roku 2005. I tady putujeme po řece, tentokrát po kultovní vodácké Lužnici, od jejího pramene v Rakousku až po ústí v Týně nad Vltavou. Poznáváme přitom nejen řeku a přírodu kolem ní, ale i krajinu, města a vsi v okolí, jejich minulost i dnešek. Autor nás provází krajem rakouského Waldviertetlu, Čechům dosud málo známým, z neotřelých úhlů vypráví o dějinách českorakouského pomezí. Dozvíme se mnohé o třeboňských rybnících, o veselských Blatech, o Třeboni, Soběslavi, Veselí, Bechyni a zejména o Táboru a jeho kontroverzní husitské tradici. V knize nechybí ani medailony osobností, jejichž život či dílo je nějak spojeno s krajem kolem Lužnice, ať jde o Petra Voka, Oskara Nedbala či Emu Destinovou. Kniha je psána svěžím jazykem a nepostrádá humorný nadhled, což umocňuje čtenářský zážitek. (anotace vydavatele)

Mozaika – Hry na hrdiny (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:26

O hrdinech a hrdinství nejen v české dramatice hovořily editorka knihy „Hry na hrdiny“ (Větrné Mlýny, 2013) Marta Ljubková a redaktorka Klára Fleyberková.

Natočeno 2015. Premiéra 10. 3. 2015 (5 min.) v rámci pořadu Mozaika (ČRo Vltava, 6:30 – 9:00 / 16:00 – 17:00 h.; 150 min.).

Lit.: Fleyberková, Klára – Kratochvíl, Karel: Hrdiny dokážeme ocenit a antihrdinům se vysmát – alespoň v divadelních hrách. In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (rozhovor). – Cit.: Vlasta Burian, Gustáv Husák nebo Juraj Kukura. Ti všichni se potkávají v knize Hry na hrdiny. Antologii současných českých a slovenských her o reálných hrdinech připravila Marta Ljubková.

Hrdinové divadelních her nejsou jen postavy jako Hamlet, Konstantin Treplev nebo Heda Gablerová. Do dramatických textů se čím dál častěji vplétají hrdinové naší historie nebo ti ještě žijící. Právě takové texty teď shromažďuje antologie nazvaná Hry na hrdiny. Na jejích stránkách se setkávají současní čeští a slovenští autoři, například Jiří Havelka, Petr Kolečko nebo Martin Čičvák. Hrdiny těchto dramatiků se stávají Klement Gottwald, Jaromír Jágr, Milada Horáková, Viktor Kožený a řada dalších. Do jedné knihy je spojila literární kritička a dramaturgyně Marta Ljubková, vydává nakladatelství Větrné mlýny. (more…)

S knížkou v ruce – Jak dostat tatínka do polepšovny (1998)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 0:01

Marie Poledňáková. Josef Karlík čte ukázky z knihy podle televizního filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Připravil Josef Veselý.

Připravilo Brno v roce 1998.

Pozn.: Ukázka v pořadu Studio Retro (1. 11. 2014, připravil Tomáš Černý).

10. 3. 2015

Mlýn na mumie aneb Převratné odhalení komisaře Durmana (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:42

Peter Stančík. Nezkrácená audiokniha. Mysticko gastronomicko pornografický thriller. Zvuk Radek Veselý. Hudba použita z CD Voices of Tranquility – Gregorian Choir of Grimbergen Abbey, vydaného nakadatelstvím Reader’s Digest. Design obalu Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová. Režie Dimitrij Dudík.

Čte Zdeněk Maryška a Ivan Řezáč.

Natočeno 2015. Vydalo Tympanum 5. 11. 2015 (1 CD MP3).

Pozn.: Vydání původně plánováno na 14. 9. 2015. Nakonec dána přednost vydání na Velký audioknižní čtvrtek.

Pozn.: Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby. Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout. (Bogdan Trojak) (anotace)

Audioverze románu oceněného cenou Magnesia Litera 2015 v kategorii próza.

Komisař Durman je sympatický poživačný prasák. V této staropražské detektivce sice vyšetřuje sérii bizarních vražd, hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Zažijete s ním honičku na střechách zteřelého židovského ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním hotelu Kandelábr si pochutnáte na nadívaném jehněčím srdíčku. Pod starosvětsky klimbavým hávem se však skrývá i symbolický počátek. Zatímco se rozorávají mohyly, parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby.

Petr Stančík (1968)

Dříve známý jako Odillo Stradický ze Strdic, od roku 2007 publikuje pod svým občanským jménem. Vydal mimo jiné knihy básní Černý revolver týdne (2004) a Virgonaut (2010), prózy Admirál čaje (1996), Fosfen (2001) a Pérák (2008), pro děti interaktivní pohádkový thriller Mrkev ho vcucla pod zem (2013). V poslední době se věnuje dějinám středověkého bratrstva Obruče a kladiva.

Ivan Řezáč (1955)

Narodil se v Plzni v rodině středoškolského profesora. Po studiích herectví na pražské DAMU (1979) své první angažmá získal v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. V letech 1987-1995 byl členem činohry Národního divadla v Praze, kde vynikl interpretací rozporuplných a psychologicky složitých postav v domácím i světovém repertoáru (Král Lear, Nebezpečné vztahy, Král Jindřich IV., Zlý jelen, Smrt obchodního cestujícího, Divoká kachna). V roce 2002 stál u zrodu Švandova divadla a zde působí dodnes. Vynikl zde v představeních Den matky, Tartuffe, Sen noci svatojánské nebo Žebrácká opera. V roce 2006 obdržel Cenu Thálie za za postavu Arnulfa v představení Škola ženy (za stejnou roli byl nominován také na Cenu Alfréda Radoka). Pro Tympanum ztvárnil roli novináře Duvala v rozhlasové hře Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes.

Lit.: Klíčník, Richard – Kadlecová, Kateřina: Audioknižní hity v podobě obžerného detektiva a šílené babičky. In web Reflex, 22. 10. 2015 (recenze). – Cit.: Marketingová akce zvaná Velký knižní čtvrtek se osvědčila (tentokrát vyšlo zároveň hned šestnáct očekávaných bestsellerů podzimního trhu – 15. října), tudíž vydavatelé navázali Velkým audio knižním čtvrtkem. Pátého listopadu vyrazí na pulty mezi osmi očekávanými audioknihami i Literou za prózu oceněná staropražská detektivka Mlýn na mumie. Ohlédneme se také za o kousek starší audioknihou Babička pozdravuje a omlouvá se.

Petr Stančík, dříve píšící pod pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic, letos zabodoval se svým románem Mlýn na mumie v Magnesii Liteře, a ještě než z knižní předlohy vznikne film, dostanou nadšení čtenáři k dispozici audioknihu (od vydavatelství Tympanum). Filozoficko-pornografický detektivní román s obžerným komisařem Durmanem v hlavní roli načetl člen souboru Švandova divadla Ivan Řezáč, úvodní pasáže každé kapitoly, které zachycují tajná akta Řádu nového pořádku, pak čte Zdeněk Maryška.

Pokud jste přečetli samotnou knihu, bude pro vás audio verze příjemným doplňkem, jenž vám oživí vzpomínky na jednu z nejlepších původních českých próz posledního desetiletí. Při poslechu fascinujícího příběhu z roku 1866, který se vyznačuje zejména opulentností autorova slohu a historickou přesností, si ještě více uvědomíte, jak dobrý Mlýn na mumie je a kolik detailů vám při čtení uniklo. Navíc vám příjemně zkrátí čekání na Stančíkův připravovaný román Andělí vejce.

Pokud komisaře Durmana ještě neznáte, zamilujete si jeho historii v podání skvělého Ivana Řezáče od první kapitoly. Mlýn na mumie je skutečnou hostinou pro milovníky českého jazyka, a pokud přistoupíte na autorovu hru s nadsázkou, stane se pro vás opakovaným společníkem na dlouhých cestách autem. Nová audiokniha se totiž neoposlouchá na první ani druhý poslech a patří k těm, které posluchače vtáhnou a vykouzlí mu na tváři samovolný úsměv. Takových textů česká literatura v poslední době nenabízí mnoho. (…)

Dva roky Miloše Zemana (2015)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 0:38

Karel Hvížďala. Fejeton.

Čte autor.

Natočeno 2015. Premiéra 9. 3. 2015 (ČRo Plus, 18:10 h.) v cyklu Názory a komentáře.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Dva roky Miloše Zemana. In web ČRo Plus, 9. 3. 2015 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit.: V neděli uplynuly dva roky od doby, kdy se ujal prezidentského úřadu v České republice Miloš Zeman. Na samém počátku se jeho preference dle prestižních agentur CVVM a STEM pohybovaly mezi 49, respektive 45 procentními body, nejvyšší podporu měl v říjnu minulého roku 58, respektive 57 procentních bodů a nejnižších hodnot dosáhl koncem minulého roku, kdy měl 34, respektive 43 procentních bodů.

V těchto dnech má 44 procentních bodů. Nižší podporu měl jen Václav Kalus po poslední amnestii: 26 procentních bodů.

Miloše Zemana podporuje méně než polovina obyvatel, odklonili se od něj i jeho bývalí voliči. Jsou překvapeni nejen jeho vulgárním slovníkem, ale i některými jeho názory.

Podporuje Putinovo Rusko a zlehčuje válku na východě Ukrajiny, kde tzv. separatisté a ruští vojáci na dovolené de facto nebojují s Ukrajinou, ale s celou Evropou, jak zdůrazňují někteří západní politici a u nás třeba Karel Schwarzenberg.

Jenže podíváme-li se bedlivěji do minulosti, zjistíme, že se zase tak moc nezměnil.  (more…)

9. 3. 2015

Velikonoční pohádkový kalendář (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:37

Devět klasických pohádek. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Naďa Konvalinková, Jana Boušková, Josef Somr, Václav Vydra III., Jiří Prager, Otakar Brousek II.

Natočeno 2014. Vydal Bonton 3. 3. 2014 (1 CD; EAN 8590442052511).

Pozn.: Originální dárek k Velikonocům pro všechny děti! Výběr českých pohádek sestavený speciálně pro období \“svátků jara\“. Na každý den jedna pohádka, od Květné neděle až do Velikonočního pondělí.
Uvnitř obalu navíc rozkládací Velikonoční kalendář s lidovými tradicemi a Velikonoční panorama s náboženskými svátky o délce jeden metr.

Obsah:
1. Naďa Konvalinková – O tajemném vajíčku
2. Otakar Brousek ml. – Rozum a štěstí
3. Josef Somr – O lišce a malovaných vajíčkách
4. Jana Boušková – Šípková Růženka
5. Jiří Prager – O slepičce Julce, která chtěla mít barevná křídla
6. Václav Vydra – O hloupém Honzovi
7. Naďa Konvalinková – Velikonoční zajíček
8. Jana Boušková – Pohádka o perníkové chaloupce
9. Otakar Brousek ml. – Drak dvanáctihlavý

Schéma románu z Klamovky (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:19

Egon Erwin Kisch. Povídka pražského novináře. Překlad Jarmila Haasová-Nečasová. Připravila Marie Nováková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Ladislav Frej.

Natočeno 2015. Premiéra 10. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 19. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Egon Erwin Kisch: Povídky se sbírky Pražská dobrodružství. In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (článek). – Cit.: Povídky Ze všech velkých zjevů tzv. pražské německé literatury se sžil E. E. Kisch s českým prostředím nejpevněji a nejdůkladněji. Jinak to ani nebylo možné, vždyť pro legendárního „zuřivého reportéra“ se touha vše poznat, vše vyzkoušet, být pokaždé „při tom“ stala celoživotní náplní.

Kisch, pocházející z tradiční městské židovské rodiny, v níž se narodil 29. dubna 1885, byl dokonalým ztělesněním kosmopolity a dobrodružného světoběžníka. Stejně jako dokonale poznal pražské šantány a podsvětí (výsledkem jsou mimo jiné román Pasák, 1914; črty Z pražských uliček a nocí, 1911; Pražská dobrodružství, 1920 a kriminalistické studie Pražský pitaval, 1931), pohyboval se v mocenských špičkách, objel svět, přičemž například v převleku za muslima putoval do Mekky, zlomil si nohu, když skákal z lodi do Austrálie, kam ho nechtěli pro jeho členství v komunistické straně pustit, v Dánsku se učil klaunem, pracoval jako potápěč, filmový statista atd. atd.

Při psaní svých reportáží se řídil krédem: Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska.

Po 1. světové válce, jíž se účastnil na srbské frontě, se v červnu 1919 stává členem Komunistické strany Rakouska. V létě 1920 se vrací do Prahy a sbližuje se s českou divadelní avantgardou kolem Emila Artura Longena a také s Jaroslavem Haškem. Z této doby (1921) pochází Kischova proslulá komedie Nanebevstoupení Tonky Šibenice. O rok později Prahu na více než deset let opouští a stěhuje se do Berlína. Tam působil jako dopisovatel Lidových novin a samozřejmě přispíval do řady dalších tiskovin.

Po uchopení moci nacisty a požáru říšského sněmu v roce 1933 byl jako jeden z prvních zatčen (od roku 1925 byl členem Komunistické strany Německa), ale po intervenci československých úřadů musel být propuštěn – Kisch nikdy nepřestal být občanem ČSR. Střídal pak Prahu s Paříží, zapojil se do činnosti německého antifašistického exilu, v uniformě interbrigadistů byl na frontě španělské občanské války.

V prosinci 1939 znovu musí uprchnout, tentokrát již z Evropy – odchází do USA a pak se usazuje v Mexiku, kde působí v organizaci Svobodné Německo. V březnu 1946 se již těžce nemocný Kisch vrací do Prahy, znovu se plně zapojuje do žurnalistické činnosti. Plánovanou knihu o poválečném Československu však již nedokončil. Roku 1948 zemřel.

Texty z jeho Pražských dobrodružství jsou humorné i dojemné příběhy z pražské periférie i uměleckých kruhů. Připomínáme si jimi nejen atmosféru staré Prahy, ale i 130. výročí narození pražského novináře (29. dubna 1885).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress