Pavel Šrut. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Nadechnout, nedýchat. Z milostných i nemilostných veršů Pavla Šruta a s úvodním slovem Rudolfa Matyse připravil Miloš Doležal. Hudební dramaturg Dimitrij Dudík. Texty písní Pavel Šrut a Ladislav Kantor. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Rudolf Matys, Ladislav Hampl, Josef Somr a Miroslav Táborský.
Natočeno 2015 (?). Premiéra (?) 28. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 42 min) v cyklu Jazzový podvečer.
Medailon historika a teoretika umění Václava Viléma Štecha (* 31. 3. 1885). Připravila Jarmila Konrádová.
Natočeno 2015. Premiéra 28. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 15 min).
Dana Łukasińska. Rozhlasová úprava dramatu. Zvukový mistr Andrzej Brzoska. Hudba Michał Jacaszek. Režie Agnieszka Korytkowska-Mazur.
Osoby a obsazení: Antyhona /Teresa Nikor (Marta Ledwoń), Ismena /Ksenia Nikor (Agnieszka Możejko), Kreon /Szymon Niszkind (Sławomir Orzechowski), Eurydika (Teresa Budzisz Krzyżanowska), Polyneikos /Andrzej Nikor (Piotr Szekowski), Eteokles /Jerzy Nikor (Mateusz Witczuk), Haimon /Mojsze Niszkind (Paweł Ciołkosz), Teireisias /Kapłan (Sasza Malčanau), Koryfej /Politruk (Grzegorz Falkowski).
Natočeno 2015. Premiéra 8. 3. 2015 (Polskie Radio, Program 2).
Pozn.: „Antyhona“ to radiowa adaptacja spektaklu, który swoją premierę miał w Krynkach na pograniczu polsko-białoruskim w 2013 roku. Autorka scenariusza, Dana Łukasińska, historię antycznej Antygony przepisała na nowo, nawiązując do historii współczesnej z 1947 roku – dziejów „prostowania“ granic polsko-radzieckich.
Lit.: anonym: Premiera teatralna w Dwójce: „Antyhona“. In web Polskieradio.pl, 5. 3. 2015 (anotace). – Cit.: W niedzielę o godz. 21.30 zapraszamy do radiowego Teatru Wyobraźni na premierowe słuchowisko Dany Łukasińskiej pt. „Antyhona“. Reżyseria radiowa Agnieszki Korytkowskiej-Mazur, oryginalna muzyka Michała Jacaszka. W roli tytułowej Marta Ledwoń.
„Antyhonę“ po raz pierwszy wystawiono w Krynkach na pograniczu polsko-białoruskim w 2013 roku. – Po tym przedstawieniu zapadła pięciominutowa cisza, podczas której słychać było stłumione szlochanie – wspominała Agnieszka Korytkowska-Mazur, reżyserka radiowej adaptacji tego dramatu.
Osadzona w antycznych Tebach i Krynkach w roku 1947 opowieść przypomniała podlaskiej społeczności nieprzepracowane sytuacje z czasów „prostowania“ granic polsko-radzieckich. Czy równie silnie podziała na słuchaczy Dwójki? (more…)
Joseph Heller. Režie Henryk Rozen.
Natočeno 2005.
Pozn.: Paragraf 22 – potoczne określenie sytuacji bez wyjścia, w której aby wypełnić jakieś kryterium, trzeba jednocześnie spełniać inny warunek, który to kryterium wyklucza.
Akcja rozgrywa się w czasie drugiej wojny światowej. Jej głównym bohaterem jest amerykański bombardier Yossarian, stacjonujący wraz ze swoją jednostką we Włoszech. Książka ukazuje w groteskowy sposób bezsens i absurdy współczesnej wojny, prywatę i chęć awansu dowódców kosztem życia młodych pilotów.
Tytułowy paragraf 22 dawał żołnierzowi możliwość natychmiastowego przejścia do cywila na własną prośbę z powodu choroby psychicznej, jednak ktoś, kto w trosce o uratowanie własnego życia wnosi o zwolnienie ze służby, udowadnia tym samym, że jest psychicznie zdrowy, a tym samym nie może prosić o przejście do cywila z powodu choroby psychicznej. (anotace)
Dokumentární rozhlasová hra o letci, který musí vyřešit situaci, v níž jde o život. Rozhlasovou dramatickou hříčku natočili Ota Ornest a Josef Červinka.
Nastudovalo BBC v roce 1942.
Pozn.: Ukázky zazněly v pořadu Fonogramy – Byl jsem sestřelen nad Francií (2015).
Cyklus pořadů k 70. výročí konce druhé světové války. Připravil Tomáš Černý.
Natočeno 2015. Premiéra od 13. 3. 2015. Repríza od 15. 3. 2019 (Rádio Retro, 0:00 h).
Lit.: Černý, Tomáš: Rádio Retro 1938-1945. In web ČRo, 13. 3. 2015 (článek). – Cit.: Český rozhlas uvádí při příležitosti nadcházejícího 70. výročí konce druhé světové války další výběr svých unikátních archivních nahrávek. Digitální stream obsahuje 28 hodin zpráv, projevů či reportáží z období od konce první republiky až po Norimberský proces. Vedle ucelených archivních snímků, z nichž mnohé nebyly v tomto rozsahu nikdy odvysílány, dostávají prostor také komentované kompilace – jejich autory jsou například Jiří Suchý nebo Stanislav Motl.
Program dalšího (už osmého!) Rádia Retro je sestaven nejen z archivních snímků někdejšího našeho rozhlasu a protektorátního Reichssenderu Böhmen, ale také ze snímků, které se před pouhými několika lety dostaly do archivu Českého rozhlasu z fondů Ministerstva zahraničních věcí. Jde přibližně o 700 gramodesek z produkce BBC, které se po válce ocitly v Praze. Jsou na nich jednak relace „Hlasu svobodné republiky“, ale také reportáže o našich stíhačích v Británii, o práci bombardovacích letců, pozemního personálu, projevy Jana Masaryka a podobně. Z Hlasu Ameriky pak promluví Voskovec a Werich, kteří ve svých zámořských relacích komentovali řadu událostí, včetně vyhlazení Lidic.
Rádio Retro rozkročené mezi lety 1938 a 1945, respektive 1946 nabídne více méně chronologický přehled událostí, a to už od X. Všesokolského sletu v červnu 1938, jehož dominantou byla scéna „Dobudujeme a ubráníme“. Reportérem byl statečný dr. Franta Kocourek a více než hodinová nahrávka plná emocí posluchačům nabídne dokonalý prožitek tehdejší atmosféry celé naší společnosti. (more…)
Pavol Országh Hviezdoslav. Drama. Rozhlasová úprava Ivan Teren. Hudba Andrej Otčenáš. Technická realizace Štefan Buček. Dramaturg Peter Hrnčiar. Režie Janko Borodáč.
Osoby a obsazení: Tamar (Oľga Borodáčová), Herodes Antipas (Andrej Bagar), Aretas (Alojz Kramár), Filip (Mikuláš Huba), Herodias (Hana Meličková), Salome (Hana Sarvašová), Jochanan (Ladislav Chudík), Ján (Juraj Šebok), Ondrej (Ĺudo Ozábal), Achisar (Branislav Braňo Koreň), Omru (Ctibor Filčík), Peritus (Karol Machata), Trebonius (Jozef Šándor), Manahen (Gustáv Valach), Chuzu (Martin Gregor), Obadja (Juraj Paška), Zamira (Elena Latečková), Johana (Oľga Sýkorová), Abda (Eva Kristínová), Melita (Zdena Grúberová), Sempronia (Lea Luríčková), Severus (Július Pántik), Sebna (Míla Beran), náčelník kněžích (František Dibarbora), Levita (Ján Drlička), kněz (Viktor Lukáč), stařec Kubo (Karol L. Zachar), stařec (Samuel Adamčík), Sára (Beta Poničanová), správce hradu (Vlado Durdík).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1956. Premiéra 12. 2. 1958. Repríza 10. 3. 2015 (196 min.).
Pozn.: Dráma /1909/ sleduje vzostup sprevádzaný útlakom, bezohľadnosťou, krviprelievaním, i pád kráľa Herodesa. V postave Jána Krstiteľa vyslovil Hviezdoslav nejedno kritické slovo i na adresu súčasných sociálnych pomerov.
V tragédii Hviezdoslav predstavil zápas židovského národa proti rímskej vláde, v ktorej odhaľuje mravný úpadok vládnucej triedy. Je to vlastne obraz vtedajších pomerov, zaodetý do biblického rúcha. V Herodesovi, jeho spoločnici Herodias a v ostatných príslušníkoch ich družiny kreslí básnik vládnucu statkársku vrstvu a buržoáziu Uhorska. (anotace)
Jozef Repko. Rozhlasová dramatizace povídky. Redakce Pavol Hudík. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuk Vladimír Mihálek a Vladimír Jarolím. Režie Vladimír Rusko ml.
Účinkují František Kovár, Oľga Zöllnerová, Vladimír Minarovič, Peter Rúfus a Miroslav Trnavský.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1994 (28 min.). Repríza 21. 3. 2015 (SRo 3 Rádio Devín).
Ján Bábik. Pásmo o Jánu Hollém. Redakce Vladimír Dobrík. Zvuková spolupráce Peter Daniška a Peter Pištek. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Režie Vladimír Rusko.
Účinkují Ladislav Chudík, Peter Sklár, Jozef Šimonovič, Andrea Martvoňová, Beata Dreissigová, Margita Benková a Ján Gábik.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (28 min.). Repríza 17. 3. 2015 v cyklu Medailón (SRo 3 Rádio Devín).
Mechtilde Lichnowsky. Povídka. Přemítání nad člověkem z pera německy píšící moravské autorky (1879-1958). Překlad Lucy Topoľská. Připravil Lukáš Motyčka. Režie Michal Bureš.
Účinkuje Stanislav Šárský.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2015. Premiéra 28. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min).
Powered by WordPress