Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Série rozhovorů s výraznými osobnostmi narozenými v 70. letech, které se prosadily v umění, vědě, sportu nebo společenskými aktivitami.   Připravila a uvádí Iva Jonášová a Jaroslava Haladová.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 13. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19.01 h.). Premiéra 5. dílu 14. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 59 min). Premiéra 6. dílu 11. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.). Premiéra 7. dílu 8. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h)  v rámci cyklu Čajovna. Premiéra 8. dílu 10. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.) v rámci cyklu Noční čajovna Ivy Jonášové. – Premiéra 9. dílu 8. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.) v rámci cyklu Noční čajovna Ivy Jonášové. Premiéra 10. dílu 19. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.) v rámci cyklu Noční čajovna Ivy Jonášové. Premiéra 11. dílu 10. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.) v rámci cyklu Noční čajovna Jaroslavy Haladové. Premiéra 12. dílu 23. 7. 2016 (Ro 3 Vltava, 23:15 h.) v rámci cyklu Noční čajovna Jaroslavy Haladové. Premiéra 13. dílu 16. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.) v rámci cyklu Noční čajovna Jaroslavy Haladové.

Hosté:

1. Skikrosař Tomáš Kraus (nar. 1974)

2. Zpěvačka Jana Kirschner (nar. 1978)

3. Tanečnice Nataša Novotná (nar. 1977)

4. Horolezec Libor Uher (nar. 1971)

5. Muzikanti Martin Hůla aka Bonus (nar. 1979)  a Václav Havelka (nar. 1978). 2. téma: nové album U nás v garáži (2014).

6. Zpěvačka Lenka Dusilová, nar. 1975.

7. Ekonom Tomáš Sedláček.

8. Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR.

9. Bývalá reprezentantka ČR v tenise, wimbledonská čtvrtfinalistka, nyní tenisová expertka a trenérka Denisa Chládková.

10. Architekt, teoretik a propagátor architektury Adam Gebrian.

11. Módní návrhářka Hana Zárubová.

12. Výtvarnice Kateřina Šedá. O studiu, kariéře i plánech do budoucna s jednou z nejvýraznějších současných českých umělkyň hovoří Jaroslava Haladová.

13. Dokumentaristka Erika Hníková. Řeč bude o filmařských začátcích i o připravovaném filmu o Pavlu Zachovi a jeho převratné metodě, pomocí které můžete prý ze svého dítěte vychovat šampióna.

Lit.: Ajva (= Jonášová, Iva): Generace 70: osobnosti s rokem narození 197. In web ČRo 3 Vltava, 2014 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.:  Generace 70 je série o výrazných a v české společnosti známých osobnostech narozených v 70. letech, jež se prosadily v umění, kultuře, vědě, sportu či společenskými aktivitami. V hodinovém rozhovoru s jednou z osobností, jejíž ročník narození je 1970 – 1979, se ptáme na dětství, počátky současných aktivit, vzory, dobrá rozhodnutí a slepé uličky, osobní úspěchy a zklamání. Řeč je ale taky o společných zážitcích a událostech určujících celou generaci narozenou v sedmdesátých letech.

Co vás formovalo? Jaké jste měli plány a sny? Jak jste si představovali svůj život, když vám bylo deset? Je něco typické pro váš ročník narození? Které události jste jako školní ročník prožili společně a byly pro vás nejpodstatnější? Co jste poslouchali? Co jste nosili? Co jste obdivovali a co jste nesnášeli? To jsou otázky pro hosty Generace 7. Do vysílání si taky vybírají čtyři skladby, jež je táhly určitými obdobími jejich života a na něž většina z nich nostalgicky vzpomíná.

Generaci 70 bychom rádi rozšířili na časosběrný cyklus, v němž bychom jednotlivé osobnosti sledovali několik let. Myslíte si, že se jednou všichni společně setkají a odvysíláme jejich společnou debatu?

Generaci 70 vysíláme v pořadu Čajovna na Českém rozhlase Vltava. Připravuje ji a moderuje Iva Jonášová.

Lit.: Ajva (= Jonášová, Iva): Generace 70: zpěvačka Lenka Dusilová. In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (článek + ukázky + nahrávka k poslechu). – Cit.: O rocku, drsnosti, nenucenosti i intimnosti. O Sluníčku, Puse, Lucii i Čechomoru. O tom, jaké hudební objevy udělala jako malá holka, i o tom, co by chtěla dělat, kdyby nezpívala. O práci s Beatou Hlavenkovou, Baromantice a jejím druhém albu V hodině smrti, o hudebních spolupracích s Janem Burianem, Václavem Neckářem či Justinem Lavashem. Ale taky třeba o mateřství a porodu doma. Hostem nedělní Čajovny byla šestinásobná zpěvačka roku, kytaristka a muzikantka Lenka Dusilová.

Zpěvačka a kytaristka Lenka Dusilová (nar. 1975) byla hostem Ivy Jonášové v cyklu Generace 70. O začátcích s kytarou, hudebním i osobním vývoji, o Baromantice i o generaci narozené v 70. letech. Pozvánka na festival Lednový underground s Filipem Volákem.

Pořad vysíláme v rámci cyklu Generace 70 o výrazných osobnostech narozených v 70. letech, které se prosadily v umění, vědě, sportu nebo společenskými aktivitami. Řeč bude nejen o Lenčiných osobních zkušenostech, postojích a přístupech k hudbě, ale i o zážitcích a době určujících celou generaci narozenou v sedmdesátých letech.

Lenka Dusilová (nar. 28. 12. 1975 v Karlových Varech). S hudební kariérou začal už v 10 letech, kdy se představila na folkovém festivalu s básní Jiřího Wolkera, kterou sama zhudebnila. V letech 1991-95 byla frontmankou pražské rockové skupiny Sluníčko, se kterou vydala stejnojmenné album, a v roce 1994 vyhrála hudební soutěž Marlboro Rock In. V letech 1994-97 spolupracovala se skupinou Lucie, s jejímž frontmanem Davidem Kollerem po odchodu ze Sluníčka založila skupinu Pusa. Poté se Lenka vydala na sólovou dráhu, spolupracovala s folk-rockovou skupinou Čechomor a hostovala na jejím přelomovém albu Proměny. V současnosti vystupuje sólově a se svou kapelou Baromantika.

V poslední třetině Čajovny najdeme spojnici mezi Lenkou Dusilovou a dalším hostem nedělní Čajovny. Do studia dorazí Filip Volák, shodou okolností taky z „generace 70, jeden z organizátorů hudebního festivalu Lednový underground – hudba napříč žánry. Pozve na jeho 12. ročník, který proběhne 24. ledna v Kralupech nad Vltavou.

Lit.: Haladová, Jaroslava: Generace 70: Módní návrhářka Hana Zárubová. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kudy vedla cesta Hany Zárubové od dětských kreseb k vlastní značce? Co jí dala střední oděvní škola a co studia na VŠUP? A jak vypadá její dnešní pracovní den?

Pro mnohé holky práce snů – módní návrhářka. Jak ale vypadá realita? Hana Zárubová řídí vlastní krejčovskou dílnu a showroom, zaměstnává tři lidi a několik dalších pro ni pracuje externě. Její modely jsou originální, střihově netradiční a přitom nositelné. Jak kloubí vlastní nápady a touhu po kreativitě s potřebami zákazníků? Kde bere inspiraci pro další kolekce? A jaké má plány do budoucna? I o tom byla nedělní Čajovna. Pořad vysíláme v rámci cyklu Generace 70 o výrazných osobnostech narozených v 70. letech, které se prosadily v umění, vědě, sportu nebo společenskými aktivitami. Řeč bude nejen o Haniných osobních zkušenostech, postojích a názorech, ale i o zážitcích a době určujících celou generaci narozenou v sedmdesátých letech.

Hana Zárubová (nar. 1975 v Praze) patří mezi nejvýraznější osobnosti české módní scény. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, má za sebou řadu autorských kolekcí i výstav v Česku i v zahraničí. Za své kolekce byla mnohokrát nominovaná na Oděvního designéra roku v soutěži Czech Grand Design, v roce 2010 za kolekce fix-you (hanazarubova) a no.kolo (no.) toto ocenění získala.

Lit.: Haladová, Jaroslava: Generace 70: Umělnice Kateřina Šedá. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Když se paní učitelka ptala mojí dcery, co dělám, odpověděla, že jsem umělnice. To je podle mě docela výstižný popis – protože když mám v rámci jednoho projektu obejít třeba tři sta rodin, je to docela náročná práce, takže jsem i tak trochu dělnice,“ říká Kateřina Šedá, jedna z nejvýraznějších českých výtvarnic svojí generace.

Nikdy s rodiči nebyla na výstavě a do ateliéru Vladimíra Kokolii se přihlásila proto, že se její mamince líbilo Kokoliovo jméno. Podobné historky možná znějí až přehnaně, ale fakt je, že Kateřina Šedá nežije ve světě „velkého umění“. I když patří mezi nejúspější tuzemské výtvarníky, vystavovala na nejprestižnějších přehlídkách a její jméno se dobře prodává, zůstává věrná tomu, co jí baví a čemu věří.

Každou svojí akcí žije – osobně pozoruje a zkoumá terén, mluví se stovkami lidí, obchází a přesvědčuje jednotlivé „účastníky.“ „Můj galerista mi nabízel, že mi najme asistenty, kterým já projekty zadám, abych jich byla schopná vyprodukovat víc, ale to nechci, to mi přijde jako nesmysl,“ dodává.

Kateřina Šedá je také – trochu překvapivě – držitelkou ocenění Architekt roku 2017:

„Nebaví mě jen problémy popisovat, chci nabízet i řešení. I když možná někomu přijde pitomé nebo naivní,“ vysvětluje Kateřina Šedá smysl svojí práce.

Z letargie se pokoušela vybudit svoji babičku (Je to jedno, 2005), šokem narovnávala vztahy mezi sebou a svým bývalým manželem (Mami, dívej se na mě!, 2013), z anonymity vlastních přepychových domů vyváděla obyvatele amerického městečka Los Altos (Everything Is Perfect, 2014).

Většinou pracuje na víc věcech zároveň – aktuálně jezdí třeba na Ukrajinu do města Slavutyč, kam byli po černobylské havárii odsunuti obyvatele města Pripjať.

Podívejte na video z Helsinek, kde Kateřina Šedá město oživila a jeho obyvatele propojila pomocí projektu Tram Buskers Tour.

Kde se u Kateřiny Šedé vzala touha budit ostatní lidi k nějaké akci? Co na její aktivity říká rodina, jejíž členové jsou často součástí její práce? Jak bojuje proti vyhoření? A jaké má plány do budoucna?

Ptali jsme se v rozhovoru, který vysíláme v rámci cyklu Generace 70, seriálu o výrazných a v české společnosti známých osobnostech narozených v 70. letech, jež se prosadily v umění, kultuře, vědě, sportu či společenskými aktivitami.

O zpřístupnění sakrálních staveb laické veřejnosti hovoří renomovaný architekt Josef Pleskot, jeho kolegové a zástupci Centra teologie a umění. Připravil David Šťáhlavský.

Natočeno 2014. Premiéra 14. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Dubček nebo Havel? Adamec nebo Císař? V prosinci 1989 se v Československu hledal nový prezident. A i když kandidáti byli čtyři, v podstatě šlo o jediné: jak prosadit na Hrad Václava Havla.  Připravil David Hertl.

Natočeno 2014. Premiéra 19. 12. 2014 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus. Ke stažení zde.

Lit.: Hertl, David: Boj o prezidenta v prosinci 1989. In web ČRo Plus, prosinec 2014 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.:  Volba Václava Havla československým prezidentem 29. prosince 1989 byla symbolickým završením první etapy přechodu země k demokracii. Ještě dva týdny před volbou nebylo ale jasné, kdo bude prezidentem a jak bude zvolen.

Prezidenta za dva týdny?

Dny mezi 10. a 20. prosincem 1989 jsou skutečným „bojem“ o prezidenta. Začal po rezignaci Gustáva Husáka. Přestože jeho odstoupení požadovaly skandující davy na ulicích, prezident Husák počkal až na jmenování vlády „národního porozumění“ premiéra Mariána Čalfy 10. prosince – a poté oznámil rezignaci.  (more…)