Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Legendární sparťanský hokejista, útočník Jan Havel zažil euforii roku 1969. Naši hokejisté v národním týmu na slavném hokejovém turnaji dvakrát porazili Sovětský svaz a aspoň trochu se mu pomstili za srpovou okupaci z předcházejícího roku. Pět z hráčů si navíc při utkání přelepili na dresu ve státním znaku rudou hvězdu na protest proti sovětské invazi. Minulý týden jste slyšeli první část dokumentu o jeho dětství, hokejových začátcích, nyní se autor pořadu Mikuláš Kroupa věnuje slavnému turnaji a zákulisí šampionátu.

Natočeno 2014. Premiéra květen 2014 (ČRo Plus, 50 min). Repríza 21. 8. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Když přijeli do Československa tanky, odmítl hokejový reprezentant Jan Havel podat sovětským hokejistům na mistrovství světa ve Stockholmu po zápase ruku. Vyprávění odvážného sportovce si poslechněte v dokumentárním cyklu Příběhy 20. století. (anotace)

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Příběhy 20. století: „Gusta“ Havel vzpomíná na hokej pod tlakem režimu. In web IDnes, 3. 5. 2014 (článek). – Cit.: Legendární sparťanský hokejista Jan „Gusta“ Havel zažil euforii roku 1969. Naši hokejisté na slavném hokejovém turnaji dvakrát porazili Sovětský svaz a aspoň trochu se mu pomstili za srpovou okupaci z předcházejícího roku.

Jan Havel se narodil roku 1942 v Kolíně, vyrůstal v nedaleké vesnici Pašinka. Na stejnojmenném rybníku za obcí v pěti letech obul šlajfky a opřel se o hokejovou hůl, kterou mu pořídil otec:

„Táta mi chtěl ukázat, jak se mám odrážet. Na rybníku byly nějaké kamínky či co, zadrhl se a skončil na břichu u stavidla. Mě to děsně bavilo,“ vzpomíná Jan Havel na hokejové začátky a otce automechanika, později ředitele autodílen a přesvědčeného komunistu. Prý mu nevěřil, když mu vyprávěl, co viděl v Rusku a v západních zemích, když jezdil na turnaje s národním týmem.

„Táta byl komunista – vůl. Promiň tato, už mě neslyšíš. Ale já ti to říkal, už když jsi byl na živu,“ obrací oči k nebi Havel. „Tady kolem staví komunisti baráky, a ty doma neopravíš ani střechu. A přitom jsi ředitel! Když jsem mu vyprávěl, jak jsou v Rusku chudí, tak se hrozně rozčiloval, že jsou to nesmysly, že tam přece mají všechno!,“ vzpomíná Havel na otce. Jeho maminka pracovala ve státním statku. (more…)

Malé dokumentární drama pro projekt EBU sign. 1914. Námět Stanislav Motl. Scénář Bronislava Janečková a Petr Mančal. Překlad německých dialogů Gerald Schubert. Leopold Lojka – řidič, který vezl následníka trůnu dne 28. 6. 1914. Osobní zpověď člověka, který byl přesvědčen, že mohl odvrátit jeden z největších válečných konfliktů v dějinách. První dokument z cyklu Příběhy 1. světové války. Zvukový mistr Dominik Budil. Zvukový design Filip Skuhrovec. Editor Bronislava Janečková. Dramaturgie Kateřina Žantovská. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: řidič Leopold Lojka (Ivan Řezáč). Dále účinkují Lukáš Hlavica, Gerald Schubert, Markéta Kachlíková, Christian Rühmkorf, Karel Weinlich.

Natočeno 26. a 28. 3. 2014 (R6, 10:00 – 12:00 h.).  Premiéra 2. 7. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 14 min). Repríza 2. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.).

Pozn.: Miniaturní dokudrama vzniklo na výzvu EBU (European Broadcasting Union), určenou evropským rozhlasům a autoři měli za úkol v dokumentárně-dramatické formě a v délce 4 až 9 minut zpracovat téma 1. světové války. Český rozhlas se připojil malým dokudramatem „Řidič vozu smrti“. Jde o skutečný příběh jednoho Čecha, který byl přesvědčen, že mohl odvrátit nebo alespoň oddálit 1. světovou válku… Jeho písemnou zpověď našel před několika lety zcela náhodně Stanislav Motl. (anotace)

Lit.: Janečková, Bronislava: Příběhy 1. světové války: Řidič vozu smrti. In web ČRo 2 Praha, červenec 2014 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokudrama o člověku, který mohl zabránit 1. světové válce. Každou prázdninovou středu od 18:30 vám Dvojka přinese jeden osudový příběh.

Dokument vznikl ve spolupráci dokumentaristou Stanislavem Motlem. Ten před několika lety našel na půdě jednoho domu ve Velkém Meziříčí rukopisně psanou zprávu o události, která změnila svět.  Není jasné, proč pisatel zprávu napsal. Ale byla to osobní zpověď člověka, který byl přesvědčen, že mohl odvrátit jeden z největších válečných konfliktů v dějinách.  Tímto mužem byl Leopold Lojka. Řidič, který vezl následníka trůnu onoho osudného dne 28. června 1914.  Tento člověk si po celý svůj život vyčítal, že mohl 1. světovou válku odvrátit.

Lit.: anonym: Dokument Řidič vozu smrti bodoval na mezinárodní soutěži. In web ČRo 2 Praha, 7. 10. 2014 (zpráva + nahrávka k poslechu). – Cit.: První díl ze série Příběhy 1. světové války se v soutěži URTI 2014 umístil mezi 10 finalisty. Cyklus vysílala Dvojka během letošního léta.

Mězinárodní soutěže URTI 2014 se účastnilo 34 zemí. K letošnímu tématu „Válka“ se přihlásilo celkem 92 příspěvků.
Pro Český rozhlas je účast v top 10 velký úspěch. Gratulace míří především za autory příspěvku Bronislavou Janečkovou a Petrem Mančalem. 

Lit.: Hanáčková, Andrea:  České „audio snapshots“ v projektu Euroradia. In Týdeník Rozhlas 3/2015, s. 21 (recenze). – Cit.: V roce 2014 si celá Evropa připomněla stoleté výročí zahájení první světové války. Výročí vyvolalo velké množství speciálních projektů, jejichž záštitu převzaly evropské rozhlasy, mezinárodní organizace i nezávislé produkční společnosti a občanské spolky. Princip drobných každodenních momentů, díky nimž se posluchačům zpřítomní nejen drastické, ale i bizarní, zábavné, poučné nebo dojemné příběhy první světové války – toto zadání nabídl projekt Euroradia svým členům z Evropské vysílací unie (EBU). Pod názvem Audio vignettes představil od února 2014 téměř tři desítky příspěvků z mnoha evropských zemí. Jako žánr byl zvolen audio snapshots propojující tradiční rozhlasový zvuk s jednoduchým vizuálním zpracováním. Pořady jsou zavěšeny na portálu vimeo, projekt má samostatné webové stránky, interaktivní mapu a zajištěnou propagaci po celé Evropě.

Dva české příspěvky v kontextu evropské auditivní spolupráce rozhodně nezapadnou. Dokudrama The Death Car Driver vytvořili autoři Bronislava Janečková a Petr Mančal na základě nedávného nálezu deníku řidiče Leopolda Lojky, který 28. června 1914 řídil auto s následníkem trůnu Ferdinandem d“Este v okamžiku atentátu (původní námět Stanislav Motl). Bohatá zvuková kompozice, dvojjazyčný scénář v češtině a němčině, strhující vylíčení několika krátkých okamžiků, které rozpoutaly první světovou válku. Zásadní okamžiky průběhu atentátu jsou prezentovány v ich formě. Krátké dokudrama nabízí učebnicový příklad reinterpretace velké historie skrze drobné příběhy anonymních lidí, kteří v konkrétním okamžiku mohli historii velmi zásadně ovlivnit.

(….)

Project Euroradia Europa 1914 – audiosnap shots dobře ukazuje rozdíly v pojetí současných podob rádia. V rozdílné úrovni jednotlivých příspěvků z členských zemí EBU je patrná nejen různá míra invence, ale i síla konvenčních rozhlasových žánrů oproti experimentům a technologické zdatnosti tvůrců. Záhadou je, proč celoevropský projekt postrádá v jednotlivých příspěvcích anglické titulky a proč nejsou u jednotlivých příspěvků scénáře, ideálně v příslušném jazyce a v angličtině.
Je nakonec příznačné, že rozsahem sice nevelkou, ale technologicky jednoznačně nejvyspělejší prezentaci válečných událostí let 1914-1918 připravil internetový portal The Guardian, respektive jeho audiosekce. Potvrzuje se tak trend, že uživatele přestává zajímat producent konkrétního pořadu, dokumentu nebo interaktivního dramatu. Zajímá ho dostupnost, obsah, zvuková a vizuální atraktivita a také přesah historických událostí směrem k jejich současné prezentaci.

Dokument o tragickém osudu české komediální herečky, která svůj poslední film natočila za Protektorátu – byla to komedie a jmenovala se Přijdu hned. Bezprostředně natáčení ji nacisté zatkli, vyslýchali a později ji zavraždili v koncentračním táboře Mauthausen. Připravila Romana Růžičková.

Natočeno 2014. Premiéra 11. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min). Repríza 7. 5. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Následovalo Noční mikrofórum. Moderuje Dan Moravec. Příběh Anny Letenské jako téma pro Stanislava Motla. Co další herci za protektorátu? Jak se podíleli na odboji? V jaké atmosféře museli pracovat a žít? Hostem bude Stanislav Motl, autor cyklu Stopy, fakta, tajemství. Po dokumentu beseda nejen na probíraná témata.

Lit: Růžičková, Romana: Osud jménem Anna Letenská. In web ČRo 2 Praha, květen 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hrdinkou nebyla jen ve filmu. A tak musela za protektorátu skončit v Mauthausenu. Kolikrát ale zvednete hlavu, abyste si přečetli její jméno aspoň jako název ulice?

Kdykoli jdu ulicí Anny Letenské, vrací se mi obrazy z filmu Přijdu hned. Komediální filmová idylka měla zlepšit náladu, uvolnit stísněnou, až zlověstnou atmosféru po atentátu na Heydricha.

A podle dobových ohlasů se záměr podařil. Při promítání filmu se lidé dobře bavili, smáli a konečně se alespoň trochu rozptýlili. Nemohli tušit, že prostořeká domovnice, která je tolik baví, už nikdy nepřijde.  

Film Přijdu hned byl posledním, který Anna Letenská natočila. Bezprostředně po natáčení byla zatčena, vyslýchána a později zavražděna v koncentračním táboře Mauthausen.  (more…)