Emil Benčík. Pásmo o kráse zvonů. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Mistr zvuku Jozef Bajtek. Technická spolupráce Jozef Bezák. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Ida Rapaičová, Peter Rúfus, Darina Vašíčková, Jozef Šimonovič.
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1991 (45 min.).
Repríza 16. 11. 2004.
Peter Štrelinger. Feature o odvrácené tváři Slovenského národního povstání. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Záznam a střih Imrich Adamko, Stanislava Ďurišová. Redakce Jozef Lenhart. Režie Martin Kákoš.
Účinkují Mária Schlosserová, Jozef Šimonovič, Ján Valentík, Alfréd Swan, Roman Kaliský, Vladimír Babnič, Jozef Labnický, dr. Anton Rašla a Peter Štrelinger.
Natočeno 2004. Premiéra 19. 10. 2004 (Rádio Slovensko, 20:15 h.; 45 min.). Repríza 31. 8. 2018 (Rádio Litera, 18:30 h.); 23. – 29. 8. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Milo Urban – rozporuplný talent. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 13. 8. 2024 (článek). – Cit.: V tomto týždni si pripomíname 120. výročie narodenia slovenského prozaika, prekladateľa a novinára Mila Urbana. Narodil sa 24. augusta 1904 v obci Rabčice, v okrese Námestovo. Zatiaľ čo ako autor románov Živý bič, Hmly na úsvite, V osídlach či novely Za vyšným mlynom (ktorá sa stala predlohou k opere Eugena Suchoňa Krútňava) patril medzi najvýznamnejších reprezentantov modernej slovenskej literatúry, treba spomenúť, že bol tiež ľudovým súdom odsúdený na verejné pokarhanie za jeho novinársku činnosť počas vojny. Pôsobil totiž ako redaktor časopisu Slovák, vydávanom Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou, a neskôr ako šéfredaktor ľudáckeho denníka Gardista. Urbanova prozaická tvorba však patrí k trvalým hodnotám slovenskej literárnej spisby. (…) Nebudú chýbať pásma či eseje o živote a diele Mila Urbana. Opäť sa vrátime i k 80. výročiu Slovenského národného povstania a neobídeme ani 125. výročie narodenia argentínskeho spisovateľa Jorgeho Luisa Borgesa. (…)
Čas je neuveriteľne milosrdný a mnohé z toho, čo nás ešte nedávno ťažilo pocitom viny a prebúdzalo naše svedomie, ustúpilo prítomnosti. Vieme zabúdať rýchlo. Niekedy je však potrebné obzrieť sa do minulosti, aj keď nie je príjemná. Musíme poznať pravdu o dobe, v ktorej sme žili. Pravdu o činoch, ktoré z nás robia ľudí, alebo naopak, zbavujú ľudskosti. Práve o tomto sebapoznávaní je fíčer Petra Štrelingera Hrdinovia a hroby. Bude o odvrátenej tvári Slovenského národného povstania. Okrem autora v ňom účinkujú Mária Schlosserová, Jozef Šimonovič, Ján Valentík, Alfréd Swan, Roman Kaliský, Vladimír Babnič, Jozef Jablonický a Anton Rašla. (…)
Emil Benčík. Pásmo vzpomínek na srpen 1968. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1998 (45 min.).
Emil Benčík. Umělecko-publicistické pásmo o rozhlasovém seriálu „Čo nového, Bielikovci?“. Zvuková a hudební spolupráce Eva Irmanová, Miroslav Nemec. Redaktorka Táňa Kusá.
Ze záznamu hovoří Viera Bálinthová (nahrávku poskytla Ivica Ruttkayová), vzpomínají další protagonisté seriálu Čo nového, Bielikovci?
Natočeno ???? (45 min.).
Pozn.: Čo nového, Bielikovci? bol vôbec prvý seriál, ktorý Slovenský rozhlas s veľkým úspechom vysielal 17 rokov a získal si takmer dva milióny stálych poslucháčov. Iniciátorom, osnovateľom a hlavným šéfredaktorom tohto seriálu bol Emil Benčík. On podobný seriál (Matysiakowie) spoznal v Poľsku, kde dlhé roky pôsobil ako slovenský korešpondent vo Varšave. Po nástupe za šéfredaktora literárneho, dramatického zábavného vysielania Slovenského rozhlasu, podobný seriál rozbehol na Slovensku. Pribral si za spolupracovníkov známeho publicistu a spisovateľa Slava Kalného, Milana Frolu, Dušana Brindzu, Gitu Povodovú a tí vyxtvorili seriálový tím . Oslovil autorov – Jozefa Boboka, Ernesta Štrica, Dušana Širokého,Evu Galandovú, Osvalda Zahradníka a ďalších, a tí sedemnásť rokov vytvárali týždenné pokračovania seriálu .Herci, ktorí vytvárali postavy Bielikovcov, si získali veľkú popularitu – Viera Bálinthová, Alojz Kramár, Anton Glézl, Ján Mistrík, Soňa Ulická, Dušan kaprálik aďalší. REžisírmi boli Mikuláš Bugár, Anton Glézl, Eva Galandová a ďalší rozhlasoví režiséri. Navyše, zásluhou Emila Benčíka a Slava Kalného, tvorivý tím seriálu uskutočňoval mnohé spoločenské aktivity Bielikovcov ako starostlicvosť o dôchodcov, Deň kvetov Bielikovcov, Zasaď strom a staraj sa oň a ďalšie. Tento rozhlasový fenomén vošiel do histórie rozhlasu a mnohí poslucháči naň dosiaľ so sentimentom spomínajú.
Marek Kalistý. Pásmo. Redaktor Jozef Lenhart. Hudební redaktorka Katarína Cútová. Mistr zvuku Eva Irmanová. Technik Andrej Klimits. Režie Jozef Pražmári.
Účinkují Emil Horváth ml., Vladimír Obšil, Helena Geregová, Miroslav Trnavský, Ivan Laca.
Hovoří historik dr. Ladislav Deák a politolog ing. dr. Svätoslav Mathé.
Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra 4. 11. 1998 (43 min.).
Pozn.: 2. novembra 1938 sa uskutočnila vo Viedni arbitráž, na ktorej zástupcovia vtedajších fašistických veľmocí, Nemecka a Talianska, rozhodli o odstúpení južných oblastí Slovenska horthyovskému Maďarsku. Toto arbitrážne riešenie južnej slovensko-maďarskej hranice malo pre Slovensko podobné dôsledky ako Mníchov pre pohraničie Čiech. (anotace)
Emil Benčík. Literární pásmo.
Účinkují Ĺudmila Mandžárová, Ján Kroner a další.
Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra (?) 30. 6. 1998.
Vlado Brožík. Literární pásmo. Zvuková spolupráce Vladimí Marko, Miroslav Mlynka. Režie Igor Hrabinský.
Účinkují Vladimír Štefuca, Darina Vašíčková, Miroslav Trnavský, Karol Machata.
Natočeno ???? (45 min.).
Pozn.: Čím viac sa blížil koniec tisícročia, tým hlasnejšie sa aktivizovali a aktivizujú rôzny proroci, ktorí sa náš snažia presvedčiť o nevyhnutnosti zániku. Nielen nás ľudí, ale aj nášho, zatiaľ jediného domova, planéty Zeme. Ĺudia vždy odkiaľsi vyšli, prešli nemalý kus cesty a veríme, že pôjdu po nej i naďalej. (anotace)
Lubomír Martínek. Příběh malého velkého údržbáře Franka Bowlena z povídkové knížky Let želvy. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Michal Štěrba.
Připravila Plzeň v roce 2014. Premiéra 12. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:10 h.; 30 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 26. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Léto v undergroundu.
Lit.: Mačas, Dominik: Zkušenost exilu. Příběhy Boba Krčila, Jana Čepa nebo Egona Hostovského. In web ČRo 3 Vltava, 23. srpen 2021 (článek). – Cit.: Raději odejít do cizí země, opustit rodinu a přátele než žít v totalitním státě. Poslechněte si povídky Boba Krčila, Jaroslava Formánka, Zdeňka Němečka, Lubomíra Martínka, Jana Čepa, Egona Hostovského a Jana Beneše – sedmi autorů, kteří v letech 1948 až 1989 odešli za svobodou. (…)
V období od únorového puče do Sametové revoluce odešlo z Československa přibližně 200 tisíc lidí. Jejich konkrétní důvody byly různé, společné ale měli jedno: nelehké rozhodnutí raději emigrovat než žít v totalitním státě. Naši zemi tak opustila i řada významných vědců, politiků, novinářů a samozřejmě i umělců – herců, malířů, hudebníků, spisovatelů a básníků. Ve volném cyklu Zkušenost exilu si ve vltavské Povídce připomínáme sedm z nich. (..)
Ivona Březinová. Četba na pokračování pro mládež. Režie Jaroslav Kodeš.
Vypráví Milena Steinmasslová.
Natočeno 2014 (10 x 10 min.). Premiéra 12.-16., 19.-23. 5. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha). Repríza 12.-16., 19.-23. 9. 2016 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).
Obsah: 1. Rodina Mahdalíkova se představuje aneb Babička na koloběžce. – 2. Noc padajících tašek aneb Babička prchá na kolečkových bruslích. – 3. Zjevení sádrového trpaslíka aneb Jak dostat babičku z borovice. – 4. Magické předměty aneb Přivolávání Johanky. – 5. Schody z vrcholku stromu aneb Kam zmizela Olda. – 6. Bernardýn v autě aneb Maminka ozbrojená kuchyňským válečkem. – 7. Podivné noční ťukání aneb Tajemství staré truhly. – 8. Knoflík prapradědečka Mojmíra aneb Když podrbete draka. – 9. Pátrací akce v parku aneb Když byl táta mimino. – 10. Honička za pachatelem aneb Sliby se mají plnit.
Pozn.: Starostlivá maminka, vášnivá luštitelka sudoku a křížovek, která sem tam připálí jídlo, tatínek, dopravní policista usínající při televizních detektivkách, dvanáctiletý Miloš, o rok mladší Leoš a sedmiletá Oldřiška. A babička Hermína, kterou je možné zahlédnout zásadně v koupací čepici na kolečkových bruslích, na koloběžce či šplhající v parku na stromy. Je to právě ona, kdo roztočí vír podivných událostí, které třem sourozencům nedávají spát. Připadá vám tahle rodina trochu praštěná? A to ještě neznáte prapradědečka Mojmíra, který sice už mnoho let nežije, ale občas o sobě dává vědět bouřlivým větrem a shazováním tří stejných tašek z neopravitelné střechy. Zdá se, že všechno souvisí s dávno ztraceným knoflíkem z prapradědečkova kabátu. Podaří se sourozencům za pomoci tajemné Johanky z parku vyřešit rodinné záhady? (vydavatelská anotace)
Pavel Janáček debatuje se svými hosty o próze Macocha (Petra Hůlová).
Natočeno 2014. Premiéra 12. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Powered by WordPress