Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Koláž k 100. narozeninám spisovatele Bohumila Hrabala. Připravili Miloš Doležal a Tomáš Mazal. Na Bohumila Hrabala vzpomínají a jeho dílo z různých stran reflektují Milan Jankovič, Josef Zumr, Sergio Corduas, František Dvořák, Stanislav Vávra a Tomáš Mazal. Z nově nalezených zvukových záznamů zazní Hrabalovy promluvy.

Ze spisovatelových vzpomínek, próz a úvah čte Stanislav Šárský.

Natočeno 2014. Premiéra 28. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min). Repríza 6. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma; 27. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma k 110. narozeninám spisovatele Bohumila Hrabala.

Obsah: Proč píši – Lyrický básník a zrod prozaika – Fenomenální paměť – Libeňská ulice Na hrázi jako filozofický a literární seminář – V jakého Boha věřím? – Lao-c’a Ježíš – Setkání s Fellinim – Celek světa zakoušet v jeho střepu – Dosáhl jsem vrcholu prázdnoty.

Lit.: Doležal, Miloš – Mazal, Tomáš: Nežil jsem nadarmo. A přeci – jsem ztracen! In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Dnes je tomu právě sto let, co se v Brně-Židenicích narodil Bohumil Hrabal, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Autoři pátečního večera – Miloš Doležal a Tomáš Mazal – se pokusili nahlédnout osobnost Bohumila Hrabala bez tradovaných klišé o bodrém hospodském vypravěči, bohémském pábiteli či mrzutém „kočičím králi“ z Kerska. Základním motivem, který pátečním Hrabalovským večerem prostupuje, je spisovatelovo celoživotní vyptávání se na základní otázku: Proč vůbec psát? V čem vlastně spočívala, jak se vyvíjela a končila Hrabalova tvorba – ono, slovy autora – „zapisování“? Kde byl uložen základní impuls či důvod Hrabalova psaní? (….)

Lit.: Doležal, Miloš – Mazal, Tomáš: Nežil jsem nadarmo. A přeci – jsem ztracen! In web ČRo 3 Vltava, 6. únor 2019 (článek). – Cit.: V sobotu 5. ledna 2019 zemřel literární teoretik, historik a editor Milan Jankovič. Byl emeritním členem Ústavu pro českou literaturu AV ČR a laureátem Státní ceny za literaturu (1997), významným představitelem českého strukturalismu a interpretem díla J. Mukařovského nebo literární tvorby J. Haška či B. Hrabala. Jako vzpomínku na něj uvádíme koláž z roku 2014, ve které se věnuje právě dílu Bohumila Hrabala. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Bohumil Hrabal (28. 3. 1914 – 3. 2. 1997) je jedním, z nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Autoři vltavského Večera na téma – Miloš Doležal a Tomáš Mazal – se pokusili nahlédnout jeho osobnost bez tradovaných klišé o bodrém hospodském vypravěči, bohémském pábiteli či mrzutém „kočičím králi“ z Kerska.

Proč vůbec psát?

Základním motivem, který hrabalovským večerem prostupuje, je spisovatelovo celoživotní vyptávání se na základní otázku: Proč vůbec psát? V čem vlastně spočívala, jak se vyvíjela a končila Hrabalova tvorba – ono, slovy autora, „zapisování“? Kde byl uložen základní impuls či důvod Hrabalova psaní?

Na Bohumila Hrabala v pořadu vzpomínají a jeho dílo z různých stran reflektují znalci spisovatelovy tvorby a blízcí přátelé Milan Jankovič, Josef Zumr, Sergio Corduas, František Dvořák a Stanislav Vávra. Z nově nalezených zvukových záznamů zazní Hrabalovy autentické promluvy z roku 1981, doplní je četba ze spisovatelových vzpomínek, próz a úvah v podání Stanislava Šárského.

Názvy jednotlivých podkapitol pořadu:

Proč píši – Lyrický básník a zrod prozaika – Fenomenální paměť – Libeňská ulice Na hrázi jako filozofický a literární seminář – V jakého Boha věřím? – Lao-c“a Ježíš – Setkání s Fellinim – Celek světa zakoušet v jeho střepu – Dosáhl jsem vrcholu prázdnoty.

Lit.: {Kamen, Jiří}: Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: (…)  Tvůrčí skupina literárně dramatické tvorby připravuje na inkriminovaný „stoletý“ den Páteční večer s titulem „Nežil jsem nadarmo. A přeci – jsem ztracen!“ s tématy Proč píši – Lyrický básník a zrod prozaika – Fenomenální paměť apod., v řadě Četba na pokračování zahájíme čtení Oldřicha Kaisera z Hrabalovy prózy „Bambini di Praga 1947“. Kongeniální „spřízněnost“ Kaiserova hereckého talentu s Haškovými a Hrabalovými prózami je obrovská. V nedělním Souzvuku zazní s hudbou v podání Orchestru Glena Millera Hrabalovy juvenilní verše. Miloš Doležal, autor hrabalovského Pátečního večera, na otázku, jestli tyto pořady mají nějaký leitmotiv, odpověděl, že je to přítomnost poezie ve spisovatelových textech. Hrabal vstupoval do literatury jako básní, po své básnické ouvertuře se obrátil k próze. Následující pasáž z hrabalovské eseje Jiřího Pelána by mohla být mottem připomenutých pořadů: „Jeho próza ostatně tento lyrický základ nikdy nevytěsnila, naopak, horizontála epických segmentů je v jeho povídkách neustále protínána vertikálou lyrické exprese. Jeho další vývoj navíc dosvědčil, že lyrický a epický modus byl pro něho bezproblémově zaměnitelný.“