Milan Munclinger (* 3. 7. 1923). K 90. výročí narození významného českého flétnisty, dirigenta, muzikologa a hudebního organizátora. Připravil Bohuslav Vítek.
Natočeno 2013. Premiéra 30. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 15 min)
Milan Munclinger (* 3. 7. 1923). K 90. výročí narození významného českého flétnisty, dirigenta, muzikologa a hudebního organizátora. Připravil Bohuslav Vítek.
Natočeno 2013. Premiéra 30. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 15 min)
Franz Kafka. Povídka. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Jiří Hubička. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Jan Hartl.
Natočeno v roce 1991 (26 min). Repríza 30. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v rámci cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky; 13. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h); 18. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:32 h) v cyklu Ivana Myšková vybírá…; 27. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 15. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 21. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: Ivana Myšková vybírá své oblíbené autory a povídky. In web ČRo 3 Vltava, 16. duben 2018 (článek). – Cit.: Volný autorský cyklus, ve kterém poznáváme vkus našich spisovatelů. Tentokráte vybírá Ivana Myšková, kterou proslavil román Nícení a která byla v roce 2018 nominována na prozaickou Magnesii Literu za sbírku povídek Bílá zvířata jsou velmi často hluchá. Po první, autorské povídce uslyšíte texty Virginie Woolfové, Franze Kafky, Roberta Musila a Petra Pazdery Payna.
Ivana Myšková vystudovala tvůrčí psaní a mediální komunikaci na Literární akademii v Praze, kde byla žačkou mimo jiné i Saši Berkové, jejíž osobnosti a dílu věnovala i rozhlasový pořad. Řadu let pracovala pro kulturně publicistickou Mozaiku jako literární redaktorka, recenzentka a reportérka. V roce 2013 vydala novelu Nícení, loni pak povídkovou sbírku Bílá zvířata jsou velmi často hluchá, za kterou byla nominovaná na cenu Magnesia Litera.
Walter Pyka. Pásmo z poezie polského básníka a magistra farmacie, připomínající jeho 70. narozeniny. Překlad František Všetička. Připravil Jan Sulovský. Zvuková spolupráce Milan Plodek a Aleš Plodek. Režie Tomáš Soldán.
Účinkují Josef Bartoň, Petr Kubes a Martyna Radlowska-Obrusník.
Připravila Olomouc v roce 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min) v cyklu Svět poezie.
O“Henry. Rozhlasová dramatizace podle povídek Boty a Lodě. Překladu Luba Pellarová a Rudolf Pellar. Připravil Jaroslav Kodeš. . Hudební spolupráce Josef Plechatý. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Ivan Řezáč, Marek Holý, Martina Hudečková a Petr Halíček.
Natočeno 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 25 min).
Vydala Radiotéka v kompletu Humoristické povídky O.Henryho II, srpen 2023 (MP3, CR.ES.2023.236). Ukázka k poslechu zde.
O nedávném nálezu dopisů Mileny Jesenské z období jejího věznění 1940-1944. Připravila a dopisy Mileny Jesenské z němčiny přeložila Alena Wagnerová. Spolupráce na pořadu Anna Militzová a Jiří Kamen. Hudba Leoš Janáček (Po zarostlém chodníčku), hraje Radoslav Kvapil. Produkce Monika Jiřelová. Technická spolupráce Ivana Možná.
Texty Mileny Jesenské čte Daniela Kolářová, dopis Maragarety Buber-Neumanové čte Eliška Závodná.
Natočeno 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min) v cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky. Repríza 10. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 8:58 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Pozn.: Milena Jesenská (10. srpna 1896, Praha – 17. května 1944, koncentrační tábor Ravensbrück, Německo) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. S manželem Jaromírem Krejcarem měli dceru Janu (Honzu). V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovalete Franze Kafky Der Heizer (Topič), a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Jejich přátelství bylo téměř výhradně korespondenční. Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd. Próza Topič byla jejím prvním překladem Kafky do češtiny, posléze přeložila do čestiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel.
Kromě Franze Kafky se znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou.
Krátce po Kafkově smrti se rozešla s Pollakem a odstěhovala se nejprve do Drážďan a v roce 1925 zpět do Prahy, kde se podruhé provdala, a to za českého architekta Jaromíra Krejcara. (zdroj: wikipedie)
Magazín o životním stylu. Kafkova a Haškova Praha v eseji (Karel Kosík). Kafka – očima německých literárních historiků a kritiků. Připravila a uvádí Eliška Závodná.
Natočeno 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min) v cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky.
O recepci Kafkova díla v Čechách. Připravil Jiří Kamen. Použité texty Franz Kafka.
Hovoří germanista Josef Čermák.
Natočeno 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 23 min) v cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky. Repríza 11. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:30 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha; 1. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha; 29. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:45 h.) v cyklu Víkendová příloha ke 100. výročí úmrtí Franze Kafky.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Kafka jako téma. In Týdeník Rozhlas 31/2013 (recenze). – Cit.: Ke 130. výročí narození spisovatele Franze Kafky připravila stanice Vltava hned celý kafkovský víkend. Již od pátečního večera (sic! – již od úterý vysílala Vltava v cyklu Půlnoc pásmo kratších Kafkových textů) bylo možno poslouchat pořady, které probíraly (a propíraly) osobnost, dílo i soukromí Franze Kafky ze všech stran. Jeho dílo bylo za těch málem sto let opatřeno mnoha nánosy různých ideologií a výkladů, takže je velmi náročné dopracovat se podstaty věcí – Kafka byl vykládán pomocí všech možných ismů, byl obdivován i zatracován. Recenzent si neodpustí citaci výroku Antonína Novotného, s níž přišel v doprovodném článku k cyklu Téma Kafka jeho dramaturg Jiří Kamen: „Pokusil jsem se ho přečíst, ale přiznám otevřeně, že to vyžadovalo osobní sebezapření. (Imperialistům) byla dobrá Kafkova bezvýchodnost a pesimismus. Chtěli vzít mladé generaci Fučíka, jasný příklad moderního revolucionáře, a za něho dávali Kafku, jasný obraz rezignace vůči snahám KSČ dosáhnout co nejdříve socialismu.“ S trochou nadsázky lze ostatně říci, že Kafkův život je „probádán tak dokonale, že některé události jeho života se místo ve skutečnosti odehrály jen ve fantazii kafkologů“ (Jiří Kamen).
Uvedený citát zazněl v pořadu Páteční večer s vypovídajícím názvem Nemohu žít bez ní, a s ní také ne aneb Franz Kafka a ženy. Jiří Kamen jej natočil již v roce 2004 a věnuje se tématu velmi ožehavému. Výsledná materie svědčí o pečlivé četbě všech podstatných zdrojů (Kafkovy povídky, dopisy, vzpomínky současníků). Po celé dvě hodiny velmi jemně a vkusně balancuje na hraně mezi zájmem a bulvárem, k čemuž přispívá germanista a překladatel Josef Čermák, který ve svých promluvách uvádí na pravou míru i obecně rozšířené omyly a fámy. K dobrému dojmu pomáhá i hudební dramaturgie (hudba Leoše Janáčka) a úryvky z Kafkových dopisů v poučeném podání Jiřího Ornesta.
Kafkovské mytologii se věnoval i další pořad zařazený do víkendového cyklu Téma Kafka: Kafkovské legendy aneb Virtuózové fantazie (2003). Opět se tu setkáváme s Josefem Čermákem, tentokrát jako autorem celého pořadu. Postupně podrobně rozebírá jednotlivé mýty a fámy, které se kolem Kafky a jeho díla nashromáždily, a jedny po druhém je „odstřeluje“, včetně vzpomínek největšího kafkovského „mýtomana“, anarchisty Michala Mareše. Podrobně se věnuje především tvrzení, že Franz Kafka byl členem anarchistické skupiny. Do třetice se s Josefem Čermákem (a Jiřím Kamenem) posluchač setkal ve Víkendové příloze stanice Vltava v pořadu Kafkárna – O recepci Kafkova díla v Čechách.
V sobotním odpoledni zazněla repríza Kafkova Zámku (2006) v dramatizaci Jana Vedrala. Ten dokázal Kafkův román převést do dramatické formy přehledně, ale zároveň v ní zanechal zneklidňující motivy Kafkova díla. Inscenace je pozoruhodná režijně (Dimitrij Dudík) i herecky – především nutno zmínit Vladimíra Dlouhého (zeměměřič), Vilmu Cibulkovou (Frída) a Jiřího Lábuse ve dvojroli sluhů Artura a Jeremiáše. O dalších pořadech jen ve zkratce: zařazeno bylo několik Kafkových povídek v podání Jana Hartla, repríza literárního pořadu A já vůbec nemiluji tebe autorky Věry Koubové a především zpěvohra Gottfrieda von Einem Proces. Závěr kafkovského víkendu okořenila dramaturgie slovenským příspěvkem, a to pozoruhodnou dramatizací Kafkovy povídky V kárném táboře. Pod názvem V trestaneckej kolónii ji v roce 2006 natočil režisér Martin Kákoš a v roli Cestovatele vystoupil Richard Stanke. Inscenace obdržela několik ocenění včetně Prix Bohemia. Nešlo o první uvedení na Vltavě (česká premiéra proběhla již v roce 2008 v rámci Týdne slovenské kultury), přesto potěší, že se dramaturgie dokáže rozhlédnout kolem sebe. Nechť jí to vydrží.
Připravil Jiří Kamen.
Hovoří germanista a znalec díla Franze Kafky Josef Čermák.
Natočeno 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 105 min) v cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky. Repríza 13. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:30 h.) pod názvem Kafkovská Telefonotéka s Josefem Čermákem.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Kafka jako téma. In Týdeník Rozhlas 31/2013 (recenze). – Cit.: Ke 130. výročí narození spisovatele Franze Kafky připravila stanice Vltava hned celý kafkovský víkend. Již od pátečního večera (sic! – již od úterý vysílala Vltava v cyklu Půlnoc pásmo kratších Kafkových textů) bylo možno poslouchat pořady, které probíraly (a propíraly) osobnost, dílo i soukromí Franze Kafky ze všech stran. Jeho dílo bylo za těch málem sto let opatřeno mnoha nánosy různých ideologií a výkladů, takže je velmi náročné dopracovat se podstaty věcí – Kafka byl vykládán pomocí všech možných ismů, byl obdivován i zatracován. Recenzent si neodpustí citaci výroku Antonína Novotného, s níž přišel v doprovodném článku k cyklu Téma Kafka jeho dramaturg Jiří Kamen: „Pokusil jsem se ho přečíst, ale přiznám otevřeně, že to vyžadovalo osobní sebezapření. (Imperialistům) byla dobrá Kafkova bezvýchodnost a pesimismus. Chtěli vzít mladé generaci Fučíka, jasný příklad moderního revolucionáře, a za něho dávali Kafku, jasný obraz rezignace vůči snahám KSČ dosáhnout co nejdříve socialismu.“ S trochou nadsázky lze ostatně říci, že Kafkův život je „probádán tak dokonale, že některé události jeho života se místo ve skutečnosti odehrály jen ve fantazii kafkologů“ (Jiří Kamen).
Uvedený citát zazněl v pořadu Páteční večer s vypovídajícím názvem Nemohu žít bez ní, a s ní také ne aneb Franz Kafka a ženy. Jiří Kamen jej natočil již v roce 2004 a věnuje se tématu velmi ožehavému. Výsledná materie svědčí o pečlivé četbě všech podstatných zdrojů (Kafkovy povídky, dopisy, vzpomínky současníků). Po celé dvě hodiny velmi jemně a vkusně balancuje na hraně mezi zájmem a bulvárem, k čemuž přispívá germanista a překladatel Josef Čermák, který ve svých promluvách uvádí na pravou míru i obecně rozšířené omyly a fámy. K dobrému dojmu pomáhá i hudební dramaturgie (hudba Leoše Janáčka) a úryvky z Kafkových dopisů v poučeném podání Jiřího Ornesta.
Kafkovské mytologii se věnoval i další pořad zařazený do víkendového cyklu Téma Kafka: Kafkovské legendy aneb Virtuózové fantazie (2003). Opět se tu setkáváme s Josefem Čermákem, tentokrát jako autorem celého pořadu. Postupně podrobně rozebírá jednotlivé mýty a fámy, které se kolem Kafky a jeho díla nashromáždily, a jedny po druhém je „odstřeluje“, včetně vzpomínek největšího kafkovského „mýtomana“, anarchisty Michala Mareše. Podrobně se věnuje především tvrzení, že Franz Kafka byl členem anarchistické skupiny. Do třetice se s Josefem Čermákem (a Jiřím Kamenem) posluchač setkal ve Víkendové příloze stanice Vltava v pořadu Kafkárna – O recepci Kafkova díla v Čechách.
V sobotním odpoledni zazněla repríza Kafkova Zámku (2006) v dramatizaci Jana Vedrala. Ten dokázal Kafkův román převést do dramatické formy přehledně, ale zároveň v ní zanechal zneklidňující motivy Kafkova díla. Inscenace je pozoruhodná režijně (Dimitrij Dudík) i herecky – především nutno zmínit Vladimíra Dlouhého (zeměměřič), Vilmu Cibulkovou (Frída) a Jiřího Lábuse ve dvojroli sluhů Artura a Jeremiáše. O dalších pořadech jen ve zkratce: zařazeno bylo několik Kafkových povídek v podání Jana Hartla, repríza literárního pořadu A já vůbec nemiluji tebe autorky Věry Koubové a především zpěvohra Gottfrieda von Einem Proces. Závěr kafkovského víkendu okořenila dramaturgie slovenským příspěvkem, a to pozoruhodnou dramatizací Kafkovy povídky V kárném táboře. Pod názvem V trestaneckej kolónii ji v roce 2006 natočil režisér Martin Kákoš a v roli Cestovatele vystoupil Richard Stanke. Inscenace obdržela několik ocenění včetně Prix Bohemia. Nešlo o první uvedení na Vltavě (česká premiéra proběhla již v roce 2008 v rámci Týdne slovenské kultury), přesto potěší, že se dramaturgie dokáže rozhlédnout kolem sebe. Nechť jí to vydrží.
O mytologiích spojených se životem a dílem Franze Kafky se zvláštním přihlédnutím k podílu jejích nejvýznamnějších tvůrců Michala Mareše a Gustava Janoucha. Použité texty Michal Mareš a Gustav Janouch. Hudba vídeňský kabaretiér Heinz-Peter Heinzl. Připravil Josef Čermák.
Účinkují Petr Křiváček, Jiří Ptáčník, Bořivoj Navrátil a Rudolf Pellar.
Natočeno 2003. Repríza 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 9:15 h.; 82 min) v rámci cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Kafka jako téma. In Týdeník Rozhlas 31/2013 (recenze). – Cit.: Ke 130. výročí narození spisovatele Franze Kafky připravila stanice Vltava hned celý kafkovský víkend. Již od pátečního večera (sic! – již od úterý vysílala Vltava v cyklu Půlnoc pásmo kratších Kafkových textů) bylo možno poslouchat pořady, které probíraly (a propíraly) osobnost, dílo i soukromí Franze Kafky ze všech stran. Jeho dílo bylo za těch málem sto let opatřeno mnoha nánosy různých ideologií a výkladů, takže je velmi náročné dopracovat se podstaty věcí – Kafka byl vykládán pomocí všech možných ismů, byl obdivován i zatracován. Recenzent si neodpustí citaci výroku Antonína Novotného, s níž přišel v doprovodném článku k cyklu Téma Kafka jeho dramaturg Jiří Kamen: „Pokusil jsem se ho přečíst, ale přiznám otevřeně, že to vyžadovalo osobní sebezapření. (Imperialistům) byla dobrá Kafkova bezvýchodnost a pesimismus. Chtěli vzít mladé generaci Fučíka, jasný příklad moderního revolucionáře, a za něho dávali Kafku, jasný obraz rezignace vůči snahám KSČ dosáhnout co nejdříve socialismu.“ S trochou nadsázky lze ostatně říci, že Kafkův život je „probádán tak dokonale, že některé události jeho života se místo ve skutečnosti odehrály jen ve fantazii kafkologů“ (Jiří Kamen).
Uvedený citát zazněl v pořadu Páteční večer s vypovídajícím názvem Nemohu žít bez ní, a s ní také ne aneb Franz Kafka a ženy. Jiří Kamen jej natočil již v roce 2004 a věnuje se tématu velmi ožehavému. Výsledná materie svědčí o pečlivé četbě všech podstatných zdrojů (Kafkovy povídky, dopisy, vzpomínky současníků). Po celé dvě hodiny velmi jemně a vkusně balancuje na hraně mezi zájmem a bulvárem, k čemuž přispívá germanista a překladatel Josef Čermák, který ve svých promluvách uvádí na pravou míru i obecně rozšířené omyly a fámy. K dobrému dojmu pomáhá i hudební dramaturgie (hudba Leoše Janáčka) a úryvky z Kafkových dopisů v poučeném podání Jiřího Ornesta.
Kafkovské mytologii se věnoval i další pořad zařazený do víkendového cyklu Téma Kafka: Kafkovské legendy aneb Virtuózové fantazie (2003). Opět se tu setkáváme s Josefem Čermákem, tentokrát jako autorem celého pořadu. Postupně podrobně rozebírá jednotlivé mýty a fámy, které se kolem Kafky a jeho díla nashromáždily, a jedny po druhém je „odstřeluje“, včetně vzpomínek největšího kafkovského „mýtomana“, anarchisty Michala Mareše. Podrobně se věnuje především tvrzení, že Franz Kafka byl členem anarchistické skupiny. Do třetice se s Josefem Čermákem (a Jiřím Kamenem) posluchač setkal ve Víkendové příloze stanice Vltava v pořadu Kafkárna – O recepci Kafkova díla v Čechách.
V sobotním odpoledni zazněla repríza Kafkova Zámku (2006) v dramatizaci Jana Vedrala. Ten dokázal Kafkův román převést do dramatické formy přehledně, ale zároveň v ní zanechal zneklidňující motivy Kafkova díla. Inscenace je pozoruhodná režijně (Dimitrij Dudík) i herecky – především nutno zmínit Vladimíra Dlouhého (zeměměřič), Vilmu Cibulkovou (Frída) a Jiřího Lábuse ve dvojroli sluhů Artura a Jeremiáše. O dalších pořadech jen ve zkratce: zařazeno bylo několik Kafkových povídek v podání Jana Hartla, repríza literárního pořadu A já vůbec nemiluji tebe autorky Věry Koubové a především zpěvohra Gottfrieda von Einem Proces. Závěr kafkovského víkendu okořenila dramaturgie slovenským příspěvkem, a to pozoruhodnou dramatizací Kafkovy povídky V kárném táboře. Pod názvem V trestaneckej kolónii ji v roce 2006 natočil režisér Martin Kákoš a v roli Cestovatele vystoupil Richard Stanke. Inscenace obdržela několik ocenění včetně Prix Bohemia. Nešlo o první uvedení na Vltavě (česká premiéra proběhla již v roce 2008 v rámci Týdne slovenské kultury), přesto potěší, že se dramaturgie dokáže rozhlédnout kolem sebe. Nechť jí to vydrží.
Jiří Suchánek. Zvuková mikroskopická cesta skrz řadu pozoruhodných destrukcí objevuje nové světy vznikající z prachu starých. Připravil Ladislav Železný.
Natočeno v roce 2013. Premiéra 29. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 0:05 h;. 30 min) v cyklu PremEdice.
Powered by WordPress