Dr. Mikuláš Pružinský. Přednáška.
Natočeno 1939. Premiéra 26. 2. 1939.
Ukázka k poslechu v pořadu Rozhlasový rok.
3. 3. 2013
Vzťahy Čechov a Slovákov v Československu (Vztahy Čechů a Slováků v Československu, 1937)
Dr. Ivan Dérer. Přednáška ministra spravedlnosti.
Čte autor.
Natočeno 1937. Premiéra 26. 2. 1937. Ukázka k poslechu v pořadu Rozhlasový rok.
Ružička je červená (Růžička je červená, 1975)
František Navara. Pohádková hra na motivy irské lidové pohádky. Překlad Ĺudmila Ječmínková. Rozhlasová úprava František Navara. Dramaturgie Emília Bugárová. Zvuk Mária Vrancová. Režie Viera Weidlerová.
Osoby a obsazení: rozprávač (Gustáv Valach), Finn McCool (Ĺubo Roman), kráľ škriatkov (Ivan Krivosudský), herold (Jozef Cút), strážnik (Vladimír Kostovič), ceremoniár (František Dibarbora), kráľ rytier (Ivan Letko), princezná (Ida Rapaičová), mesiac (Darina Vašíčková), výr (Július Paluš), kráľ (Július Pántik) a hlasy (Jozef Longauer, Peter Jerguš, Mikuláš Bugár a Mária Úradníčková).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1975 (36 min.).
A hrdý buď (1975)
Zvukové záznamy vzpomínek účastníků protifašistického odboje 1938 – 1945. Použité verše Stanislav Kostka Neumann (A hrdý buď). Použitá hudba Bohuslav Martinů (Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány; hrají Jan Panenka (klavír), Josef Hejduk (tympány), Česká filharmonie, řídí Karel Šejna) a Václav Dobiáš (Příchod rudé armády; hraje Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, řídí Pavel Vondruška).
Hovoří Rudolf Wilda (1/1), Helena Knapová (1/2), Ludvík Mahler (1/3), dr. Stanislav Zvoníček (1/4), Otta Tauber (1/5), Evžen Urban (1/6), Andrys Mikuláš (2/2), František Jelínek (2/3), František Hagara (2/4), František Mišeje (2/5), Bohumil Majzlík (2/6), Gustáv Husák (2/7), Václav David (3/1), Antonín Dvořák (3/2), dr. Tomáš Trávníček (3/3), Rudolf Wilde (3/5).
Recituje Mikuláš Huba (2/1).
Natočeno 1975. Vydal Supraphon v roce 1975 (2 LP + brožura).
Pozn.: Ukázky použity v podcastu Přepište dějiny – Staré desky 2: A hrdý buď (2022). (more…)
Rytier a drak (Rytíř a drak, 1985)
Mária Ďuríčková. Bratislavská pověst – příběh rytíře Juraje a kněžny Dúbravky. Dramaturgie Beata Panáková. Zvuk Jozef Dobák. Režie Olívia Binderová.
Vypráví Pavol Mikulík.
Připravil Československý rozhlas v roce 1985 (8 min.).
Statočný rytier Grönhat (Statečný rytíř Grönhat, 197?)
Elena Antalová. Dobrodružná pohádková hra. Autor hudby Bartolomej Urbanec. Technická spolupráce Július Galát a Eva Jančulová. Režie Elena Bauerová.
Osoby a obsazení: Grönhat (Karol Machata), starček (Samuel Adamčík), otec (Alojz Kramár), matka (Oľga Adamčíková), princ (Elo Romančík), Röd (Ctibor Filčík), najkrajšia princezná (Eva Kvietiková), princezná (Hana Kostolanská), morská kráľovná (Júlia Čunderlíková), kráľ (Branislav Koreň), muž (Jozef Šimonovič) a žena (Zuzana Rusková).
Připravil Československý rozhlas do roku 1982 (40 min.).
Náhodný telefonát (2005)
Zuzana Ferencová. Povídka. Redakce Jana Hevešiová. Režie Pavol Gejdoš.
Čte Peter Sklár.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 (25 min.). Repríza 5. 3. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 9:30 h).
Pozn.: O chvíľu vám naservírujeme úspešnú poviedku Zuzy Ferenczovej NÁHODNÝ TELEFONÁT. Alebo ak chcete celý názov – „Náhodný telefonát o druhej po polnoci vo vzťahu Karola a Zuzy.“ Ten dlhší je výstižný – nesie v sebe informáciu o postavách, deji, ale najmä prebúdza zvedavosť, čo sa to vlastne v tej pokročilej nočnej hodine udeje. Ak to chcete vedieť, počúvajte svižne a živým jazykom napísanú prózu mladej autorky. (anotace)
Gréta (2013)
Martin Reiner. Příběh o krutosti těch nejbližších. Redakce Petr Hanuška. Technická spolupráce Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.
Účinkují Drahomíra Hofmanová a Tereza Richtrová.
Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2013 (30 min.). Premiéra 2. 3. 2013 v cyklu Setkání s literaturou (ČRo Olomouc, 18:04-18:30). Repríza 17. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Láska před popravčí salvou aneb Dvojí hra Aloise Eliáše (2013)
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla.
Účinkuje Stanislav Motl. Ze záznamu gen. Ing. Alois Eliáš (projev vysílaný 25. 6. 1940).
Připravil Český rozhlas v roce 2013 (30 min.). Premiéra 3. 3. 2013 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00).
Lit.: Motl, Stanislav: Láska před popravčí salvou aneb Dvojí hra Aloise Eliáše. In web ČRo 3. 3. 2013 (anotace). – Cit.: Jediný premiér okupovaného státu, který byl německými nacisty popraven.
Muž, který více než dva roky dokázal hrát vysoce hazardní hru: Navenek vystupoval jako loajální představitel protektorátní vlády, který respektuje Adolfa Hitlera, ovšem na druhou stranu byl jedním z důležitých článků domácího protinacistického odboje. Kromě toho byl ve spojení s československým exilem a s Edvardem Benešem.
Jmenoval se Alois Eliáš. Inženýr, generál a především člověk, který věděl, že ho zřejmě čeká smrt. Věděl také, že pokud náhodou přežije, zřejmě po válce dostane potupný cejch kolaboranta a bude ho čekat společenské zatracení.
A totéž tušil i nejbližší člověk, kterého vedle sebe měl, jeho manželka Jaroslava. Žena stejně jako on statečná, obdivuhodná.
Bílá růže 1/5 (2001, 2019)
Charles Sealsfield. Dobrodružný seriál na motivy knihy Tokeah aneb Bílá růže. Napsal Miloň Čepelka. Režie Vladimír Gromov.
Účinkují Aleš Procházka, Jiří Hromada, Václav Knop, Zdeňka Sajfertová, Jan Schánilec, Petra Hanžlíková, Vlasta Peterková, Miloš Hlavica, Václav Knop, Linda Rybová.
Připravil Český rozhlas v roce 2001 (5 x 13 min.). Repríza 29. 6. – 3. 7. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h.); 21.-25. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.
Vydala Radiotéka, únor 2019 (MP3).
Pozn.: Miloň Čepelka svůj dobrodružný seriál napsal na motivu románu Charlese Sealsfielda. Vypráví o tom, co má společného Bílá růže s babičkou Hodgesovou, Rosettou a Rosičkou. I o tom, jak Miko náčelník indiánského kmene Oconeů zachránil a vychoval dceru bělocha. A nejen to?
V roce 1928 v New Orleansu vydal Sealsfield knihu Tokeah aneb Bílá růže. Sealsfieldův román Tokeah vyšel téhož roku jako Cooperův Poslední Mohykán, který rovněž přežil století. Saelsfield jde proti Cooperovi dále: neidealizuje si Indiány, neromantizuje. Vidí je i krutné, tvrdé a nedůvěřivé, leckdy neschopné pochopit situaci. Ale odhaluje současně kořeny všech negativních vlastností nových kolonistů, jejich ziskuchtivost, bezohlednost a vypočítavost. Připomíná to trochu i Karla Maye, jenomže May začal své první příběhy vydávat až kolem roku 1875, téměř půl století za Charlesem Sealsfieldem.
Lit.: anonym: Miloň Čepelka: Bílá růže 1. díl. In web Rádio Junior, 30. 6. 2015 (anotace). – Cit.: Dobrodružný seriál nám bude vyprávět o tom, co má společného Bílá růže s babičkou Hodgesovou, Rosettou a Rosičkou. I o tom, jak Miko náčelník indiánského kmene Oconeů zachránil a vychoval dceru bělocha. A nejen to. Poslouchejte sami.
Lit.: anonym: Charles Sealsfield – Tokeah aneb Bílá růže. In web Volné Znojmo, 22. 1. 2012 (článek). – Cit.: Charles Sealsfield, vlastním jménem Karel Postl. Narodil se 3.3.1793 v Popicích u Znojma jako nejstarší z jedenácti dětí sedláka a rychtáře Antonína Postla.
Ve Znojmě vystudoval jezuitské gymnázium. Rád se toulal Podyjím a jedna z nejkrásnějších vyhlídek nese jeho jméno. Pomník má i v Horní aleji ve Znojmě.
Byl ovlivněn josefínským osvícením a vyznával myšlenky demokracie. Vystudoval teologii. Zde ho svými přednáškami ovlivnil profesor náboženské nauky Bernard Bolzano. Po studiích se stal sekretářem řádu křižovníků.
Nedovedl se smířit s praktikami útlaku policejního státu, cenzurou a po kritice zaostalosti státního zřízení, popisu policejního státu a jeho vlivu na morálku se rozhodnul pro exil. Pod falešným jménem Carl Sidons se dostal do Ameriky a pod jménem Charles Sealsfield získal americké občanství. Psal knihy, které si v Americe získaly oblibu.
V roce 1928 v New Orleansu vydal knihu Tokeah aneb Bílá růže pod jménem Charles Sealsfield. Sealsfieldův román Tokeah vyšel téhož roku jako Cooperův Poslední Mohykán, který rovněž přežil století. Saelsfield jde proti Cooperovi dále: neidealizuje si Indiány, neromantizuje. Vidí je i ukrutné, tvrdé a nedůvěřivé, leckdy neschopné pochopit situaci. Ale odhaluje současně kořeny všech negativních vlastností nových kolonistů, jejich ziskuchtivost, bezohlednost a vypočítavost. Připomíná to trochu i Karla Maye, jenomže May začal své první příběhy vydávat až kolem roku 1875, téměř půl století za Charlesem Sealsfieldem.
V románu Tokeah najdeme kromě nadšených slov o demokratičnosti nových obyvatel země také slova zklamání. Autor se nemůže vyhnout tomu, aby neviděl, jak se původní ideály začínají rozpadat. O několik desetiletí později se pak přesvědčil, že ideály se rozpadly nadobro a zbyla jen hrubá zásada „Peníze jsou moc“. Proto se úplně odvrátil od Ameriky a dokonce si zakázal, aby se tam jeho díla vydávala.
Kdo to vlastně byl Charles Sealsfield? Nikdo o něm skoro nic nevěděl. Leda snad vydavatel jeho knih, ale ten byl vázán tajemství a jeho identitu neprozradil. Ostatně – bylo velice obtížné dostat se panu Sealsfieldovi na stopu. Měnil často místa svého pobytu. Jako dopisovatel žil v Londýně i v Paříži, často se vracel do Spojených států a nakonec se usadil ve Švýcarsku.
Tam se zřejmě cítil nejvolněji. Vydával další a další knihy, ale svůj původ nikomu neprozradil, takže se o něm mluvilo jako o Velkém neznámém nebo o novém Monte Christovi. Teprve roku 1864, kdy Charles Sealsfield ve švýcarském Solothurnu zemřel, bylo jeho tajemství prozrazeno – až v závěti odhalil svou totožnost.