Michael Chabon. Esej současného amerického spisovatele. Překlad Olga Bártová. Připravila Dana Tučková.
Natočeno 2013. Premiéra 19. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Michael Chabon. Esej současného amerického spisovatele. Překlad Olga Bártová. Připravila Dana Tučková.
Natočeno 2013. Premiéra 19. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Část skladby slovenského tvůrce Petera Zagara z cyklu Zvukový skicář. Připravil Vlado Rusko.
Natočeno v roce 1997. (5 min)
Alexandr Kliment. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Ivan Němec. Režie Eva Řehořová.
Čte Vladimír Hauser.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 18. – 22. 3. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 5 x 24 min).
Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Alexandr Kliment: Tři žíně. In web ČRo, březen 2013 (anotace). – Cit.: „Začal jsem psát z nejistoty a bezradnosti…,“ poznamenal jednou spisovatel Alexandr Kliment. Ve svých pamětech, nazvaných Tři žíně, vzpomíná nejen na své rodiče (otec byl ruský emigrant), ale také na období po roce 1968, kdy nesměl publikovat. (…)
Pavel Janáček debatuje se svými hosty o událostech ve světě literatury, které vyvolaly rozporuplný ohlas, tentokrát o knize Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli.
Natočeno 2013. Premiéra 18. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).
Rozhlasové vzpomínky historika, odborníka na moderní československé dějiny, pedagoga a popularizátora, člena Učené společnosti ČR. Připravila Jana Olivová.
Natočeno 2013. Premiéra 18. – 22. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 5 x 30 min). Repríza 22. – 26. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 17. – 20. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Olivová, Jana: Osudy Roberta Kvačka. In web ČRo, březen 2013 (článek + zvuková ukázka). – Cit.: Profesor Robert Kvaček je náš přední historik specializující se na moderní dějiny, dlouholetý popularizátor, autor řady vědeckých děl, ale i knih a článků určených široké veřejnosti, člen Učené společnosti České republiky.
Narodil se v malé vesničce Dvorce u Jičína, kde maminka pracovala v nevelkém hospodářství svých rodičů, otec byl řidičem autobusu. V roce 1936 se přestěhovali do Jičína. Drsné zážitky z doby Mnichova a protektorátu, heydrichiáda, tragické události v rodině, válečné zážitky i dozvuky války ho vedly k hlubokému zájmu o politické dění, filozofii a historické příčiny událostí týkajících se propuknutí i průběhu světové války. Po gymnáziu se proto rozhodl studovat historii na Karlově univerzitě – což znamenalo, že studoval také jazyky, paleografii, výklad pramenů a další obory.
Na Karlově univerzitě posléze zůstal a dlouhá léta i přednášel, třebaže musel z politických důvodů čelit různým zákazům a omezením. Jeho odborné zájmy se postupně vyhraňovaly a soustředily zejména na období 30. let 20. století a jejich závěr v Československu: mnichovskou dohodu a její důsledky. Zaujala ho osobnost i činnost prezidenta Beneše. Práce, kterou na toto téma vypracoval, mu přivodila první střet s komunistickým režimem. 60. léta přinesla uvolnění i v pracovní oblasti, začal přednášet také na publicistice, začal spolupracovat s rozhlasem, připravovat rozhlasovou univerzitu a rozhlasová pásma na historickou tematiku starší i novější. Jeho práce začaly zajímat i zahraniční odborníky.
Tragické události v osobním životě ještě prohloubily snahy prof. Kvačka představit chod dějin co největšímu počtu čtenářů a posluchačů. Po srpnu 1968 mu hrozilo propuštění z fakulty, nakonec dostal „jen“ na určitou dobu politický zákaz přednášet na univerzitě dějiny 20. století. To se změnilo v 80. letech, kdy polevovala ideologická rigoróznost, mohl pracovat na různých textech, představovat výsledky svého výzkumu, věnovat se pedagogické činnosti, přednášet i mimo fakultu. Listopad 1989 znamenal z hlediska profesionálního i ideového zlom: ještě zintenzívnil pedagogickou práci, mohl vyjíždět na zahraniční konference a podobně.
Jiří Adámek. Minutová hra. Obraz neporozumění. První z originálních zvukových etud Manželské minutky. Zvuková a hudební spolupráce Ladislav Železný. Spolupráce na pořadu Pavol Smolárik. Produkce Iveta Tomášková, Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Jiří Adámek.
Osoby a obsazení: Ona (Vendula Štíchová), On (Pavol Smolárik).
Natočeno v roce 2012. Rozhlasová premiéra 18. 3. 2013 (2 min). K poslechu zde. (more…)
Ondřej Vaculík. Esej v autorské interpretaci.
Natočeno 2013. Premiéra 18. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Jakub Kamberský
kulturolog
Stojím před ani ne tak
nelehkou, jako spíše nevděčnou výzvou: odrecenzovat jeden z kriminálních případů klasika drsné americké školy Eda McBaina (pravým jménem Evan Hunter a rodným jménem Salvatore Lombino). Jde o případ s názvem Brokovnice z proslulé řady 87. revír, který poprvé vyšel roku 1969, česky 1973 v kongeniálním překladu Jana Zábrany, v březnu 2013 v audiopodobě na zvukových nosičích.
Detektiv Steve Carella tentokrát vyšetřuje krvavou vraždu – to je tak vše, co je dovoleno psát k samotnému ději. Prozradit více by znamenalo prozradit příliš – však jsem v úvodu napsal, že jde o nevděčnou výzvu. Proto jsem se rozhodl, maje nejspíš jedinkrát možnost psát recenzi na zatím jediné audiozpracování tzv. mcbainovky, doplnit text o takové osobní vyznání vůči autorovi.
(more…)
Doc. Karel Durman. Velká politika v letech 1938 – 1991. Četba z knihy vydané nakladatelstvím Karolinum.
Natočeno pro pořad Meteor v roce 2004. Premiéra 18. 9. 2004 (ČRo 2 Praha, 8:05 h.; 14 min.).
Pozn.: Vybíráme kapitolu o zákulisí fenoménu, který u nás vzbuzoval koncem padesátých let značný zájem – fenoménu Sputnika.
Karel Durman odhaluje zákulisí vlivu startu první umělé družice Země na světovou politiku.
V Sovětském svazu vládl v té době Nikita Chruščov…
Jaroslav Rezník. Další tvůrci nezjištěni.
Nahrávky Slovenského rozhlasu Bratislava. Vydal Slovart jako CD přílohu stejnojmenné knihy v roku 2001 (1 CD, ISBN 80-7145-616-0, 52:50).
Obsah: 1. Ĺudovít Štúr – Pamätná reč na uhorskom sneme 21. 12. 1847 (Viliam Záborský, 1967), 2. Ján Botto – Smrť Jánošíkova, 2. spev (Karol Machata), 3. Andrej Sládkovič – Marína (Mária Kráľovičová), 4. Ladislav Nádaši-Jégé – Spomienky (1938), 5. Ivan Stodola – Z mojej mladosti (1969), 6. Ján Hrušovský – Spomienky (1970), 7. Rudolf Dilong – Pars pro toto (asi 1963), 8. Jozef Nižnánsky – O vstupe do literatúry (1970), 9. Fraňo Kráľ – Stránky zo životopisu (1953), 10. Peter Jilemnický – Spomienka na Interhelpo (1938), 11. Zuzka Zguriška – O kraji detstva (1955), 12. Janko Alexy – Rozprávanie o mladosti (1964), 13. Ladislav Novomeský – O Hviezdoslavovej poézii (1969), 14. Mária Rázusová-Martáková – Spomienky na mladosť (1962), 15. Ján Smrek – Spomienky na detstvo (1992), 16. Ján Kostra – Spolupráca a priateľstvo s Dobroslavom Chrobákom (1966), 17. Milo Urban – Spomienka na rodnú Oravu (1968), 18. Ĺudo Zúbek – O práci v rozhlase (1963), 19. Ján Poničan – Prvé riadky (1968), 20. Štefan Rysuľa – O historickej literatúre (1971), 21. Valentín Beniak – Úvahy o poézii (1969), 22. Ĺudo Ondrejov – O knihe Zbojnícka mladosť (1954), 23. Ferdinand Gabaj – Spomienka na mojich piatakov (1973), 24. Emil Boleslav Lukáč – Prvé riadky (1968), 25. Ján Čajak ml. – Kolonizácia Slovákov v Juhoslávii a ich kultúra (1957), 26. František Hečko – Pri prameni (1958), 27. Dominik Tatarka – Spomienky na detstvo (1969), 28. Pavol Horov – O návratoch domov (1968), 29. Andrej Plávka – Prvé riadky (1967), 30. Alfonz Bednár – O literatúre (1989), 31. Krista Bendová – O vzniku básne Parádnica (1984), 32. Ján Bodenek – Ivkova biela mať (1970), 33. Theo H. Florin – Spomienky na Vlada Clementisa v emigrácii (1969), 34. Alexander Matuška – Zo spisovateľovej dielne (1964), 35. Jozef Horák – Spomienky na školu (1968), 36. Maša Haľamová – O vzťahu k literatúre (1969), 37. Štefan Králik – O vzťahu k dramatickej tvorbe (1969), 38. Vladimír Mináč – 125. výročie založenia Matice slovenskej (1988), 39. Rudo Moric – O Márii Rázusovej-Martákovej (1965), 40. Ján Papp – O pohnútkach spisovateľa pri tvorbe (1984), 41. Peter Karvaš – Spomienky na prácu v rozhlase (1997), 42. Miroslav Válek – O kultúre človeka (1976), 43. Ján Stacho – Kedy sa mi najviac darí tvoriť báseň (1970), 44. Mikuláš Kováč – O minulosti a o vzťahu k národu (90. roky), 45. Rudolf Fabry – O mladosti a snoch (1955), 46. Ján Števček – O Bratislave (1994), 47. Ján Šimonovič – Vlastné verše (1983), 48. Vincent Šikula – O láskach, o ceste k písaniu, o rodnej dedine (1980), 49. Lýdia Vadkerti-Gavorníková – O vlastnej tvorbe (1997), 50. Rudolf Sloboda – O vlastnej tvorbe (1988).
Pozn.: Netradičné dielo o slovenskej literatúre a jej tvorcoch, koncipované ako literárny zemepis. Autor po skúsenostiach z prvého vydania chcel vytvoriť populárne dielo, ale bez limitov vekového, vzdelanostného či intelektuálneho zázemia čitateľov. Priložený CD-nosič obsahuje jedinečné zvukové záznamy hlasov významných slovenských spisovateľov z archívov Slovenského rozhlasu. (anotace vydavatele)
Powered by WordPress