Ján Čajak. Dvě povídky z dolnozemského života. Dramatizace Ján Kopina. Redaktorka Ivana Jachymová. Hudební redaktor Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.
Účinkují Tatiana Poláková, Peter Himič, Dana Košická, Jozef Úradník, Juraj Zetyák a Judita Vicianová.
Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Košice v roce 2008 (30 min.).
Margaréta Horváthová. Původní pětidílný rozhlasový seriálu o rodu Vansových z cyklu Slovenské rody. Dramaturgie Zuzana Križková. Hudební dramaturgie Rudolf Pepucha. Zvuk Peter Pištek. Asistentka režie Eva Dózová. Režie Štefan Korenči.
Účinkují Viera Strnisková, Dominika Žiaranová, Juraj Rašla, Richard Stanke, Zuzana Kapráliková, Vladimír Minarovič, Mária Schlosserová, Darina Vašíčková, Ivana Kuksová, Firas Daren, Patricia Vilantová, Martin Greguš, Tomáš Lukáč, Ján Gallovič, Juraj Kákoš, Ivan Laca, Peter Sklár, Helena Geregová, Peter Greguš, Ĺuboš Kostelný, Jakub Gécz, Ján Mistrík, Jozef Šimonovič, Mária Buranská, Alena Horňáková, Diana Mórová, Alfréd Swan, Jana Strnisková, Dušan Kaprálik, Vladimír Obšil, Ondrej Koval, Zuzana Porubjaková, Anna Javorková, Soňa Ulická, Karol Machata, Daniela Drexlerová, Miloslava Zelmanová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 pro cyklus Slovenské rody – rod Vansovcov (5 x 30 min.).
František Hečko. Četba na pokračování. Redaktorka Jana Hevešiová. Zvuk Dušan Lacko. Réžia Ivan Predmerský.
Účinkuje Dušan Jamrich.
Připravil Československý rozhlas v roce 1990 (10 x 30 min.). Repríza 5. dílu 15. 4. 2022 (SRo Rádio Devín, 6:00 – 6:28 h.).
Pozn.: Čítanie na pokračovanie z generačného románu s autobiografickými prvkami. Dej románu sa odohráva vo vinohradníckej oblasti na západnom Slovensku, v autorovom rodisku. (Suchú nad Parnou tu nazval Zelená Misa). Opisuje osudy troch generácií rodiny Habdžovcov v prvej polovici 20. stor. Za prototyp románovej rodiny mu poslúžila vlastná rodina, on sám sa skrýva za postavou Marka Habdžu. Román podáva aj presný obraz o živote poľnohospodárov a vinohradníkov. (anotace)
Osvald Zahradník. Rozhlasová hra. Režie Peter Jezný.
Účinkují Marián Geišberg, Boris Farkaš a Ján Gallovič.
Natočeno 2001 (?).
Pozn.: Takmer komické stretnutie dvoch mrzákov – žobravého muzikanta s tulákom, ktorým každému chýba iná noha. Na XVIII. festivalu rozhlasové hry Bojnice 2003 získala hra ocenění v kategorii původní rozhlasová hra 2001-2002 pro dospělé (také za hry Milénium, Únos).
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla.
Připravil Český rozhlas v roce 2013 (30 min.). Premiéra 17. 2. 2013 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00).
Lit.: Motl, Stanislav: Krásná Elsa a rada Vacátko. In web ČRo 17. 2. 2013 (anotace). – Cit.: Kdo by neznal policejního radu Vacátka v podání nezapomenutelného Jaroslava Marvana. Kdo by neznal televizní seriál Hříšní lidé města pražského.
Co myslíte, existoval Vacátko doopravdy? A co jeho inspektoři Brůžek či Bouše? Právě toto se pokusil zjistit Stanislav Motl.
A nejenom to! Prostřednictvím tragického příběhu jisté krásné dívky, si můžeme uvědomit, že drogy, nejrůznější omamné látky, nejsou produktem našeho světa, ale byly tu už velmi dávno, před mnohými desítkami let. A byly neméně tak nebezpečné, jako jsou dnes.
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla.
Připravil Český rozhlas v roce 2013 (30 min.). Premiéra 10. 2. 2013 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00). Repríza 25. 9. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Lit.: Motl, Stanislav: Život a doba generála Gajdy. In web ČRo 10. 2. 2013 (anotace). – Cit.: Kdo vlastně byl? Zneuznaný Napoleon? Voják chycený do pasti intrik? Pro mnohé historiky se stal spíše tragikomickou figurkou.
Nezajímal je jako voják, jehož odvaha často hraničila s hazardem. Nepřemýšleli o něm jako o 26letém generálovi, jehož legionáři slepě následovali i do nejkrvavějších bitev, o člověku, který dokázal ovládnout více než půl Sibiře.
A už vůbec téměř nikoho nezajímalo, do jaké míry se na jeho pozdější likvidaci podílel Pražský hrad a přímo samotný prezident T. G. Masaryk, včetně jeho tehdejšího oblíbence a později aktivního nacistického kolaboranta Emanuela Moravce.
Jozef Repko. Původní rozhlasový seriál o rodu Bernoláků z cyklu Slovenské rody. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Zvuk Stanislav Kaclík. Dramaturgie Ĺuba Šajdová. Asistentka režie Eva Dózová. Režie Pavel Gejdoš.
Osoby a obsazení: Anton Bernolák (Juraj Hrčka, 1-3, a Ivan Vojtek, 4-5), Jozef Osvald (Juraj Kemka), Juraj Palkovič (Martin Kaprálik, 1-3, a Ján Mistrík, 4-5), vicerektor Jozef Mayer (Vladimír Minarovič), Pavol Bernolák (Jozef Šimonovič), matka (Dáša Rúfusová), Fanny (Pavla Gejdošová), slúžny (Alfréd Swan), profesor Michal Kratochvíla (Peter Sklár), profesor Zlobický (Vladimír Bartoň), pastor Institoris (Peter Bzdúch), Matej Bernolák (Ján Morávek, 1-4,a René Jankovič, 5), gróf Ferenc Illésházy (Tomáš Maštalír), grófka Helena Illésházy (Katarína Križanová), Juraj Fándly (Peter Rúfus), vikár Jozef Wild (Štefan Bučko), Jozef Ignác Bajza (Igor Krempašský), kardinál Alexander Rudnay (Ivan Laca), Fanny 2 (Linda Zemánková), Júlia (Zuzana Porubjaková), Jozef Bernolák (Marcel Ochránek) a holič (Ladislav Konrád).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 pro cyklus Slovenské rody – rod Bernolákovcov (5 x 29 min.). Repríza 9. – 19. 12. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Bernolákovci. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 5. 12. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň bude v našom hľadáčiku slovenský literárny klasicizmus, s nosnou osobnosťou Antona Bernoláka, ktorý sa ako prvý pokúsil o kodifikáciu spisovnej slovenčiny. O ňom i o jeho súputníkoch si budeme hovoriť odborne i odľahčene, poeticky i dramaticky. V ich dielach sa vrátime v čase, k našim koreňom, pripomenúc si kus histórie, ktorú pre nás dnes, písali oni kedysi.
Napriek tomu, že jeho aktivita bola zameraná najmä na jazykovedné dielo, veľmi dobre si uvedomoval, že bez toho, aby Slováci nepoužívali živú reč v písomnom styku a v školstve, nie je možné, aby sa sformovali na novodobý moderný národ, ktorý by smeroval k svojej svojbytnosti. Reč je o Antonovi Bernolákovi, rímskokatolíckom kňazovi, ktorého si priblížime v celotýždňovom päťdielnom čítaní na pokračovanie. Do cyklu Slovenské rody prispel Jozef Repko titulom Tu máte slovo moje. Z akého prostredia pochádzal prvý kodifikátor spisovnej slovenčiny a kam až siahal rod Bernolákovcov, vám rozpovie Juraj Hrčka, Juraj Kemka, Martin Kaprálik, Vladimír Minarovič, Igor Štefuca, Dáša Rúfusová a ďalší. Seriál v réžii Pavla Gejdoša je z roku 2006. (…)
Viktor Dyk. Nezkrácená četba českého románu. Grafika a design obalu Ondřej Fučík. Opovědný redaktor Josef Burkovský.
Čte Vladislav Beneš.
Nahrávku vyrobilo Občanské sdružení Mluvící kniha, 2008. Vydalo Tympanum 22. 11. 2012 v edici Načteno (1 mp3-CD; celkem 2 hod. 50 min.). Reedice Tympanum, březen 2021 (MP3).
Pozn.: Námět Krysaře pochází z Německa, kde opravdu podle báje osoba krysaře žila. Ten měl za úkol čistit město Hameln od škůdců v podobě krys. Obyvatelé města ho považují za méněcenného a zesměšňují ho, jemu je to však jedno až do té doby, než se zamiluje do vesničanky, která ho ubytuje ve svém domě. Krysař vyhání krysy hraním na svoji píšťalu, ale radní nejsou stále spokojeni, a tak mu nechtějí zaplatit. Tím autor poukázal nejen na zesměšňování funkcí a osob, podoby lásky, ale i na problémy té doby. Podle knižní předlohy vznikl film (2003) a muzikál (1996).
Viktor Dyk (* 1877 †1931)
Český spisovatel, básník, prozaik, dramatik, publicista patřící ke generaci anarchistů a buřičů. Nejprve navštěvoval gymnázium, kde ho učil Alois Jirásek a později vystudoval práva, kterým se nikdy nevěnoval. Podílel se na redigování časopisů Lumír (až do své smrti), Samostatnost a Národní listy. Byl vězněn ve Vídni, kde překládal francouzské prokleté básníky a nakonec byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Byl i politikem a senátorem a po vypuknutí 1.světové války se stal členem vedení strany, jednal například s T. G. Masarykem. Jeho ženou se stala novinářka a spisovatelka Zdenka Hásková, kterou si po sedmadvacetileté známosti vzal. Zemřel na srdeční mrtvici, která ho překvapila blízko jugoslávského ostrova Lopus v Jaderském moři. V tvorbě ho ovlivnil symbolismus a romantismus. Mezi jeho nejznámější díla patří poezie Moje milá sedmi loupežníků – oslavující vášeň, Krysař – novela na motivy německé pověsti o krysaři, drama Zmoudření Dona Quijota zpracované podle historického románu.
Vladislav Beneš (* 1956), člen činohry.
Po studiu herectví na pražské DAMU působil v letech 1980-83 ve Středočeském divadle J. Průchy v Kladně a Mladé Boleslavi, kde ztvárnil celou řadu zajímavých rolí. Členem činohry Národního divadla se stal v roce 1983 a vytvořil zde dosud více než sedmdesát rolí a herecky tak zrál na rozličných typech, jakými jsou například: Toni (Čapek: Matka), Vodník Michal (Jirásek: Lucerna), Puk (Shakespeare: Sen noci svatojánské) a další. V poslední době hrál mimo jiné Zástupce primáře v Havlově Pokoušení, Pavla Kreindla ve Schnitzlerově Duši – krajině širé, Plukovníka Pickeringa v Shawově Pygmaliónu nebo Crabtreeho v Sheridanově Škole pomluv.
Řadu let působí jako pedagog hudebně-dramatického oboru Pražské konzervatoře, rozsáhlá je jeho činnost v dabingu, diváci ho znají i z filmů a televizních inscenací a seriálů.
György Spiró. Povídky. Překlad Eva Pivovarčiová. Zvuk Ĺubica Olšovská. Hudební dramaturgie Ĺudmila Hodulíková. Redakce Oleg Pastier.
Účinkuje Laco Kerata.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (29 min.).
Leszek Engelking. Povídky. Překlad Karol Chmel. Připravil Oleg Pastier. Zvuk Milan Greguš. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Režie Laco Kerata.
Účinkují Alfréd Swan a Oleg Pastier.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 pro cyklus Súčasná európska poviedka (25 min.).
Powered by WordPress