Alex Koenigsmark čte několik svých fejetonů a vypráví o svém životě. Připravila Alena Zemančíková. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Alex Koenigsmark.
Natočil ČRo Plzeň (cyklus Kaleidoskop). Repríza 27. 1. 2013 (ČRo Plzeň, 18:05 h.; 29 min.).
30. 1. 2013
Dóžesna Zorka (2012)
Siegfried Kapper – Talas. Jeden z příběhů z „Pohádek přímořských“ pražského židovského lékaře, básníka, publicisty a překladatele Siegfrieda Kappera, jehož dílo oceňoval Jan Neruda jako „skvost poetického důmyslu a krásné prózy“. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje René Přibil.
Připravila Plzeň v roce 2012 (27 min.).
Pozn.: Příběhy situované do prostředí dalmatských rybářů a venkovanů. Volné zpracování dalmatských pohádek a tradičních vyprávění. Siegfried Kapper (vl. jm. ISAAK SALOMON KAPPER) (21. 3. 1820 Praha, Smíchov, †7. 6. 1879 Pisa v Itálii) Pocházel z pražské německé měšťanské rodiny, ale později, po bližším seznámení s českou kulturou a literaturou, se začal podepisovat Vítězslav Kapper. Studoval na pražské filozofii, později studoval lékařství ve Vídni. Od mládí se zajímal o pokrokové mladoněmecké hnutí a o českou literaturu. Krátce působil v Chorvatsku. V r. 1848 se vrátil do Vídně, kde aktivně působil v radikálních spolcích. Za tuto činnost byl vyšetřován a uvězněn. Uprchl do Srbska, pobýval v Německu a Polsku. V padesátých letech působil jako praktický lékař v Dobříši. V letech 1860-1867 žil v Mladé Boleslavi, kde byl členem městské rady a funkcionářem různých spolků. Též sólista pěveckého sboru Boleslavan. Přestěhoval se do Prahy, kde se stal čelným představitelem Umělecké besedy. Překladatel Čelakovského, Máchy a Klicpery do němčiny. Autor přímořských pohádek, cestopisných a národopisných statí.
Onu Remuse Jutud (Pohádky strýčka Remuse, 2011)
J. Ch. Harris. Cyklus pohádek.
Čte Tõnu Aav.
Natočeno 2011 (Estonsko).
Sobotní rozprávka 1/? (1946)
Jiří Štuchal. Zábavná rozhlasová patnáctiminutovka.
Hovoří Jiří Štuchal.
Nastudovalo Brno v roce 1946.
Veselá brigáda Ko-Ko nastupuje 1/? (1946)
Vladimír Konupka a Karel Kosina. Cyklus rozhlasových kabaretů.
Účinkují Vladimír Konupka a Karel Kosina.
Nastudovalo Brno v roce 1946.
Hráči (1939)
Nikolaj Vasilijevič Gogol. Komedie. Režie Josef Bezdíček.
Obsazení nezjištěno.
Nastudovalo Brno v roce 1939. Premiéra 6. 3. 1939, záznam neexistuje.
Pozn.: Poslední hra, vysílaná z brněnského studia před jeho obsazením Němci.
Medvěd (1931)
Anton Pavlovič Čechov. Aktovka. Režie Jindřich Honzl.
Obsazení nezjištěno.
Nastudovalo Brno v roce 1931. Premiéra 13. 3. 1931, záznam neexistuje.
29. 1. 2013
Prosincový fejeton (2012)
Martin Stöhr. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 29. 12. 2012 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Martin Stöhr: Prosincový fejeton. In web ČRo Brno, prosinec 2012 (anotace + úryvek). – Cit.: Martin Stöhr se narodil 2. 12. 1970 ve Zlíně. Vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci – český jazyk a výtvarnou výchovu.
Poezii publikuje časopisecky od konce 80. let. Od roku 1995 je redaktorem literárního časopisu a nakladatelství Host. Souběžně provozuje vlastní nakladatelství MaPa. Vydal sbírky Teď noci (1995) a Hodina Hora (1998), k nimž v roce 2004 přibyla třetí básnická kniha Přechodná bydliště. V roce 2012 vydal Host jeho čtvrtou sbírku Smích ze snu. Žije v Brně.
Doma se mi klíží oči únavou nad výtiskem Lidových novin s anketou Kniha roku 2012. V duchu počítám, jak byl letošní rok bohatý na dobré divadlo, výstavy, knihy, kolik vyšlo skvělých sbírek poezie, to všechno v časech, kdy se máme zřejmě nejlíp, jak jsme se kdy měli, a přesto z nějakých důvodů nemůžeme vydržet sami se sebou. V anketě vyhrála publikace o umučeném páteru Toufarovi s názvem „Jako bychom dnes zemřít měli…“ „Pravděpodobně dozrálo cosi, co má v téhle naší rozbředlé dějinné chvíli a relativizující společnosti něco podstatného říct, svým životem a smrtí dosvědčit,“ říká autor knihy Miloš Doležal. Jak dlouho tu ještě budeme, potom, co zde nebudeme? Před oknem se na větvi vrtí sýkory, které to všechno neví. Jako by je nějaká nervózní, neviditelná ruka chtěla navždy přišít na obraz prosincového soumraku. Myslím na to, že „marné“ není totéž co „zbytečné“, na to, že jediné vojsko, které nás může okupovat navždy, je naše blbá nálada. Přijde za mnou můj malý syn a chce se taky dívat, ale on už naráz není tak malý a nezvedá se mi lehce k vysokému kuchyňskému parapetu. Když ho znova stavím na zem, shodíme loktem papírový betlém, sehnu se pro něj, synek mi poklepe na temeno hlavy a říká: „Táto, představ si, ty už tady máš bezvlasou díru!“ A jak se vrací do pokoje za svými gormity, transformery a pokémony, rychle zobne z plechu jeden přísně zakázaný rohlíček a mně je ve vteřině jasné, co si na závěr tohoto povídání zahrajeme. Mám rád jednu tesknou a něžnou píseň Vladimíra Veita, kterou jsem už léta neslyšel, zpíval v ní: „Děti už dosáhnou na stůl pro cukrlata.“ Taky se mi líbilo, že končila šťavnatým sólem na elektrickou kytaru. Nebo se pletu? V každém případě se na ni těším a vám, milí posluchači, přeji, ať v příštím roce skutečně přijde to, na co se tajně těšíte vy.
Dvě knižní edice a Antická knihovna (2012)
Připravila Olga Jeřábková. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Hovoří Jana Nechutová a Miloš Voráč.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 29. 12. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Rozhovory: Dvě knižní edice a Antická knihovna. In web ČRo Brno, prosinec 2012 (anotace). – Cit.: V literární kavárně nakladatelství Academia v Brně se nedávno sešli milovníci a čtenáři antické literatury na setkání, které bylo věnováno vydavatelské řadě Antická knihovna.
Ta má svoji bohatou historii – začala vycházet ve dvacátých letech minulého století, ve čtyřicátých letech ji převzalo nakladatelství Melantrich, po válce její vydávání zaniklo a obnoveno bylo až v šedesátých letech.
Tomuto vydávání předcházel stejnojmenný velmi populární cyklus, který se vysílal v tehdy Československém rozhlase od února 1966 do prosince 1968 každou neděli – a to v podání herců Jiřího Adamíry a Radovana Lukavského. S profesorkou Janou Nechutovou z brněnské filozofické fakulty, překladatelkou mnoha latinských textů, natáčela o Antické knihovně Olga Jeřábková.
Literární kavárna nakladatelství Academia v Brně hostila v polovině prosince i příznivce brněnských divadel Husa na provázku, HaDivadlo a Marta. O těch všech – a o svém nelehkém působení v nich – píše v čerstvě vydané knize Jaroslav Tuček. Pod názvem Vzpomínky antihrdiny ji vydalo brněnské nakladatelství Barrister a Principal. S editorem Milošem Voráčem natáčela opět Olga Jeřábková.
Literární výročí: Jan Čep (2012)
Připravila Alena Blažejovská.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 29. 12. 2012 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Jan Čep. In web ČRo Brno, prosinec 2012 (anotace). – Cit.: Od narození prozaika, překladatele a publicisty Jana Čepa uplyne 31. prosince 110 let. Při té příležitosti byl natočen cyklus pěti esejů, které jsme vybrali z knihy editora Mojmíra Trávníčka Umění a milost. Ve svém nakladatelství Vetus Via ji v roce 2001 vydal Jaroslav Erik Frič. Texty zde obsažené jsou z větší části přednáškami, proslovenými ve třicátých a čtyřicátých letech.
Text s názvem Úzkost a nejistota přednesl Jan Čep na zimním Akademickém týdnu v Praze v roce 1947. Nabídneme vám úryvek jako pozvánku k poslechu tří pořadů, které si můžete poslechnout počátkem příštího roku v cyklu Psáno kurzívou na stanici Český rozhlas 3-Vltava. V režii Evy Řehořové účinkuje Zdeněk Bureš.
Literární výročí připomínající spisovatele je zařazeno na závěr Zelného rynku (…).