Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 5. 2012

U Kalicha 1/?? (2012)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 14:55

V hostinci U Kalicha se scházejí a hovory vedou Tomáš Töpfer, Vítězslav Jandák, Gustav Oplustil a jejich host.

Natočeno 2012 (1 díl cca 54 min.).

Obsah:  Tereza Kostková. – Petr Kostka. Premiéra 18. 5. 2012. – Petr Kostka 2. Premiéra 25. 5. 2012. – Miloš Zeman. Premiéra 31. 5. 2012 (54 min). – Pavlína Filipovská a Karel Štědrý. Premiéra 21. 6. 2012. – Otakar Brousek I.,  Otakar Brousek II. a Ondřej Brousek. Premiéra 26. 10. 2012.

Lit.: Kamberský, Jakub: U Kalicha aneb O „zábavě“ na Dvojce. In Týdeník Rozhlas 24/2012 (recenze). – Cit.: V pátek 13. dubna, několik minut po poledni, z éteru poprvé zazněl nový zábavný pořad U Kalicha. V době, kdy vznikají tyto řádky, bylo odvysíláno šest relací, je tedy co hodnotit. Zaměřme se jednak na úroveň nového, v pořadí již desátého zábavného pořadu, který má Dvojka v programovém schématu, a také na celkovou úroveň rozhlasové zábavy.
Osm z deseti zábavných relací má jednoho průvodce, jeden pořad dva (Dva v Africe), U Kalicha hned tři. Konkrétně žoviální dvojici Tomáše Töpfera a Vítězslava Jandáka plus Gustava Oplustila, doyena televizní zábavy, který je tu tak trochu do počtu a občas obohatí pořad historkou z mládí. Hosty byli zatím převážně herci, ti jsou ostatně nejvděčnějším artiklem napříč spektrem rozhlasového, ale i televizního humoru.
Co můžeme vysledovat: Je-li U Kalicha hostem žena, dvojice Töpfer – Jandák se předhání v úslužnosti, která vede k nevtipnosti a mnohdy k absolutnímu trapnu. Mrzí mě, že to musím napsat, Tomáše Töpfera jako herce si nesmírně vážím, ale v kombinaci s bohorovným Jandákem u mě ztrácí body. Přičemž, kdyby pořad uváděl sám a dával víc prostoru hostům, jak tomu bylo v relaci s Petrem Kostkou, rozeným vypravěčem, pořad by se dostal na úroveň těch osvědčených typu Nostalgické muzeum zábavy Ondřeje Suchého, Lenoška Ivo Šmoldase či Hvězdný prach Jaromíra Hanzlíka. Ale za stavu, v jakém se nový projekt nachází, jej lze přirovnat k estrádním počinům komerčních rozhlasových a televizních stanic.
Jak již bylo zmíněno, Dvojka Českého rozhlasu ve čtyřech časech určených pro zábavné pořady, vysílá střídavě deset relací, s lepšími, ale i horšími moderátory, s více či méně zajímavými hosty. Podíváme-li se na pořady jednotlivě, najdeme mezi nimi kvalitní počiny, už jsem je ostatně jmenoval. Celkově však zjistíme, že se přes veškerou snahu jedná o žalostný stav. Problém  rozhlasové zábavy spatřuji ve formátu, který souhrnně nazvěme talk show. V každém pořadu se potkáme s oblíbenými hosty, kteří k potěše národa přežvykují mnohokrát slyšené historky z natáčení a mládí, v případě pořadu U Kalicha je tomu nejinak, jen se příběhy opakují z úst jednoho z průvodců.
Záměrně teď nadsazuji, abych podtrhl žalostnou situaci. Zároveň se ptám, kde je nějaká inovace? A s povděkem vzpomínám na pořady Jiřího Suchého, mapující historii divadla Semafor, několik pásem dvojice Vodňanský – Skoumal, na Padesátníka s archivními snímky a zasvěcenými komentáři Ondřeje Suchého.
Proč nehledat a neoslovovat tvůrce? Například Přemysl Rut už nějaký čas provozuje v Divadle Pod Palmovkou písňová pásma s prvky kabaretu. A jsou i jiné cesty: literární humoristická pásma, nové skeče (i když tato cesta se nejeví jako ta nejšťastnější, popravdě řečeno). A pokud nejsou k mání autoři vkusné a neotřelé zábavy, proč nesáhnout do archivu a krom toho nesčetněkrát omletého nezařadit něco méně známého či zapomenutého z dob Silvestrů a kabaretů padesátých až osmdesátých let? Nabídka by se hned stala pestřejší.

Křesťanství neboli Evropa (1994)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:54

Novalis.  Z úvahy napsané roku 1799. Přeložila Věra Koubová. Účinkuje Rudolf Pellar. Režie Jan Fuchs.

Natočeno 1994 (15 min.). Premiéra 30. 3. 1994 (Vltava, 11:45 h.) v cyklu Reflexe. Repríza 4. 3. 1995 (Vltava, 22:30 h.); 25. 3. 1996 (ČRo 3 Vltava, 11:45 h.) v cyklu Zrcadlení; 17. 5. 1998 (Vltava, 20:00 h.); 2. 4. 2001 (ČRo 3 Vltava, 11:45 h.) v cyklu Reflexe; 17. 12. 2002 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 18. 12. 2002 (ČRo 3 Vltava, 4:45 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 11. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou.

Čajovna – Divadlo Letí (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:52

Hudba a styl nové generace. Hosté: hudebník Xindl X a režisérka Martina Schlegelová nejen o inscenaci Plantáž Divadla Letí. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.

Natočeno 2012. Premiéra 22. 3. 2012 (59 min).

Fotografie plukovníka (2012)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:51

Eugéne Ionesco. Povídka. Překlad Jiří Našinec. Připravila Daniela Jirmanová. Režie Tomáš Jirman.

Čte Jiří Sedláček.

Připravila Ostrava v roce 2012. Premiéra 10. 5. 2012 (30 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Moderní povídka; 12. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Akademie – Proč bychom to netočili? (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:48

Tomáš Černý. Ohlédnutí za mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro 2011. Prostřednictvím reportáží Tomáše Černého připomeneme atmosféru zahajovacího koncertu se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře a Jiřím Bělohlávkem, vystoupení souboru bicích nástrojů Amadinda či pražskou návštěvu Michaela Tilsona-Thomase. Uvádí a s Tomášem Černým hovoří Pavel Ryjáček.

Natočeno 2012. Premiéra 9. 5. 2012 (105 min). Repríza 19. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).

Tisíc příběhů – Konec druhé světové války ohlásil Evropě ze všech nejdříve Čech! (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:47

Kdo to byl Ladislav Smutek? Připravil Karel Tejkal.

Natočeno 2001 (25 min).

Lit.: Tejkal, Karel: Tři zapomenutí z druhého patra. In Týdeník Rozhlas 21/2008 (článek). – Cit.: Válečný běženec hlásí mír! Ladislav Smutek, ročník 1921, původně úředník spořitelny v Holešově, koncem války utekl z totálního nasazení a bloudil Evropou. Náhoda ho přivedla do cesty redaktoru Jostenovi, který hledal vhodné pracovníky do Rádia Lucemburk. Zřídilo je československé ministerstvo zahraničních věcí, aby vysílalo pro osvobozené Čechoslováky v Německu. Pět měsíců tam Ladislav Smutek pracoval jako hlasatel. Oznámil i konec druhé světové války. „Šel jsem tenkrát náhodou kolem dálnopisu a vidím, jak právě vyťukává zprávu, že Japonsko kapitulovalo, válka tedy definitivně na celém světě končí. Utrhl jsem ten papír a běžel do studia. Možná jsme byli první, kdo to oznámil.“

S dobrým doporučením se Ladislav Smutek vrátil domů. V Lucemburku ho sice přemlouvali, aby zůstal a pracoval dál pro OSN, ale on chtěl studovat filozofii, a zamířil proto do Prahy. Byl ale povolán na ministerstvo informací a odtud vyslán do Československého rozhlasu.

Jeho první kroky v nástupní den, tedy 1. listopadu 1945, ale nevedly do hlasatelny, nýbrž rovnou na reportážní cestu do Lidic s Janem Masarykem a světoznámým houslistou Yehudi Menuhinem. Zprávu o tryzně přivezl do Prahy a ještě večer poprvé promluvil k posluchačům Československého rozhlasu. U mikrofonu se střídal s Vladimírem Dvořákem, pozdějším populárním textařem a konferenciérem.

Zprávy z Československé tiskové kanceláře tenkrát přicházely hlučnou potrubní poštou nebo z takzvaného monitoringu. Ten sídlil v Karlíně, redaktoři tam poslouchali cizí stanice a jejich informace zpracovávali pro domácí užití. Jedním z nich byl i Ludvík Aškenazy. Jeho úkolem bylo kromě jiného překládat z turečtiny. Ladislavu Smutkovi se přiznal, že turecky vůbec neuměl a všechny zprávy Rádia Ankara si vymýšlel. „Když měl do rozhlasu přijít na oficiální návštěvu turecký vyslanec, milý  Ludvík se musel hodit marod, aby nedošlo k mezinárodní ostudě,“ vzpomínal po letech jeho kolega.

V Gelovi neškrtat!

Ladislav Smutek zpracovával i slavné reportáže Františka Gela z norimberského procesu. Nesmělo se v nich změnit jediné slovo, jediná čárka, na to si autor dával až nedůtklivý pozor. Na toho, kdo mu zasáhl do textu, se uměl zlobit a nemluvil s ním.

„Až do února 1948 jsem žádnou diskriminaci nepocítil. Měl jsem přístup ke všem zahraničním časopisům, byl jsem jako zpravodaj vysílán na významné události i tiskové konference, které se tenkrát nepřekládaly, takže jsem mohl využít své angličtiny i francouzštiny,“ svěřil se Smutek před lety. V roce 1947 byl vyslán jako zpravodaj Československého rozhlasu do Varšavy. Únor 1948 neprožil v rozhlase, měl dovolenou. Až později se dozvěděl, jaký tam panoval zmatek. Šéfredaktor Hronek byl na služební cestě a mladí komunističtí novináři nevěděli, co se děje. Ale zorientovali se brzy.

Zřízen byl cenzurní odbor a jeho vedoucí bděle a ostražitě hlídala všechny texty. Ladislavu Smutkovi vytýkala například, že ve svých zprávách nevěnuje dostatečnou pozornost mandelince bramborové, což byl politický hit doby: americký brouk, zanesený imperialisty na naše území, aby nám ničil úrodu. V roce 1950 došlo na prověrky, v čele komise stál Štefan Rais, vedoucí kanceláře prezidenta republiky, později ministr spravedlnosti. „Moje prověrka trvala přes tři hodiny a já měl pocit, že stojím před soudem. Prvního září přišel šéf a oznámil, že musím spolu s dalšími kolegy odejít a že pouze ve výrobě poznáme život a pracujícího člověka.“

Rehabilitační komise v roce 1968 shledala, že pracovní poměr nebyl rozvázán legálně, že byly porušeny předpisy, a pokud Ladislav Smutek chce, může se vrátit. Jenže dvakrát do téže řeky… Redaktor Artie a úspěšný překladatel už našel uplatnění jinde.

Historický klub – Česká vlastenecká společnost očima vlastence finského (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:46

Jak Anton Fredrik Almberg v roce 1874 srovnával české a finské obrození. Proč a za jakých okolností se objevil v Praze? Měl František Palacký, „otec“ českého dějepisectví vliv na pozdějším pofinštění jeho jména? Hovoří historik Zdeněk Hojda. Připravila Eliška Závodná.

Natočeno 2012. Premiéra 9. 5. 2012 (30 min.) v rámci cyklu Severský rok.

Naše národní hymna (do 2002)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:39

Albert Pražák. Režie Josef Melč.

Účinkuje Alfred Strejček.

Natočeno do roku 2002 (15 min.) pro cyklus Psáno kurzívou. Repríza 8. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h), 8. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:15 h.).

Lit.: anonym: Slovesné pořady ve výroční den konce druhé světové války. In web ČRo 3 Vltava, květen 2012 (anotace). – Cit.: (…) V cyklu Psáno kurzívou uvádíme úvahu literárního historika ze studie Míza stromu z roku 1940. Přibližuje v ní okolnosti vzniku písně Kde domov můj a jejího přijetí jako české národní hymny. V režii Josefa Melče účinkuje Alfred Strejček. (…)

Setkávání – Milan Slavický (1995)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:37

Pořad, který se skladatelem, muzikologem a hudebním režisérem připravili Bronislava Janečková a Vladimír Príkazský.

Natočeno 1995.

Pozn.: V roce 2012 byl z tohoto pořadu vytvořen výběr „Milan Slavický v Setkávání„, který připravil Petr Kadlec. Premiéra 8. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 55 min.).

Adventní kletba 1/5 (2012)

Vlastimil Vondruška. Četba na pokračování. Připravila Hana Soukupová. Rozhlasová úprava Vlastimil Vondruška. Mistr zvuku Roman Kamba. Technická spolupráce Jiří Plch. Hudba Petr Traxler. Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Jan Vlasák a Jiří Ornest.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 7.-11. 5. 2012  (5 x 25 min.). Repríza 19. – 23. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 1. dílu 10. 10. 2021 (ČRo Olomouc, 18:05 hod.) v cyklu Počteníčko; 1. dílu 17. 12. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení  k úmrtí Lubomíra Koníře.

Vydala MOBA v roce 2012 (2 CD, ISBN 859-5-487-0145-8, 125:59).

Pozn: Detektivní příběh ze 13. století, z časů krále Přemysla II. Otakara.
Královský prokurátor Oldřich z Chlumu se spolu se svým pomocníkem panošem Otou ocitne jedné bouřlivé noci na hradě Krašově. O pomoc ho požádá hradní paní, neboť se tu během adventu zjevují předci jejího manžela, kteří tu dříve zemřeli za podivných okolností. Navíc se v podzemí hradu nachází tajuplná krypta. Ještě dříve, než se začne mystérium k poctě svaté Barbory, dojde k první vraždě. Zdánlivě poklidná oslava se mění v děsivou noční můru. A jak se zdá, roli v tom hraje předek rodu blahoslavený Hroznata. (anotace)

Obsah: 1. Dávné prokletí ožívá – 2. Hříšný bratr Lutold – 3. Tajuplné mysterium – 4. Hroznatův poklad – 5. Boží soud.

Lit.: anonym: Od 7. května čteme z knihy Vlastimila Vondrušky Adventní kletba. In web ČRo, květen 2012 (anotace). – Cit.: Román Vlastimila Vondrušky Adventní kletba se odehrává na počátku zimy na hradě Krašově, v jehož podzemí se nachází tajuplná krypta. Během jediné bouřlivé noci dojde k vraždě a objevují se postavy lidí, kteří na Krašově zemřeli již dříve, vždycky na počátku adventu. Podle nejasných náznaků se zdá, že všechny zločiny souvisejí s tajemstvím ukrytým v kryptě, stačí jen rozluštit podivnou šifru.

Rozhlasové zpracování příběhu si podrželo exaltovanou atmosféru středověkého mystéria. V režii Luboše Koníře čtou Jiří Ornest a Jan Vlasák. Původní hudbu v duchu středověkého minnesangu složil Petr Traxler.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress