Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Z vášnivé diskuse o českém ekvivalentu slova stewardka už dávno vítězně vyšla letuška, ale kdysi se o tom skutečně vedl spor. Bylo to v časech, kdy letiště se nazývalo leteckým nádražím a kultura cestování vzduchem se teprve utvářela. Připravil Tomáš Černý, spolupracoval Tomáš Bělohlávek.

Natočeno 2012. Premiéra 12. 5. 2012 v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Zvukový portrét novináře, publicisty a rozhlasového reportéra dr. Franty Kocourka, který zemřel v Osvětimi 13.5. 1942. Z archivních záznamů a dochovaných textů, z nichž mj. plyne, že dr. Kocourek se neváhal přít ani s německou cenzurou, připravil Tomáš Černý. Spolupracovali Bronislava Janečková, ing. Josef Cincibus a Stanislav Motl.

Natočeno 2012. Premiéra 12. 5. 2012 v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 9. 8. 2013.  Repríza duben – květen 2015 v rámci cyklu Rádio Retro 1938 – 1945; 8. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 9:04 h).

Lit.: Křížová, Dita: Osobnosti. František Kocourek: slova jako živá voda. In web ČRo, b. d. (článek + ukázky z archívu). – Cit.: 19. března 1939 František Kocourek do mikrofonu rozhlasu sděluje: „Odkudsi zdaleka přiletěla velká černá vrána…“ Na balkoně hotelu na Václavském náměstí vedle něj stojí důstojník wehrmachtu a pod nimi pochoduje německá armáda.

O pouhé tři roky později píše ruský válečný zajatec Saša vzkaz: „Žurnalista Kocourek, kterého fašisté přivedli do úplného vysílení, a posléze onemocněl tyfem, prosil před smrtí, aby bylo oznámeno, že zůstal věrným synem českého národa i věrným mužem své ženy.“ Na zažloutlém kusu papíru se dále v azbuce píše: „František Kocourek zemřel v náručí Pražana Pepana a ruského válečného zajatce Saši“. (more…)

Tři historické etapy alkoholismu v českých zemích reflektované básníky, prozaiky, žurnalisty, historiky, pamětníky i oběťmi v koláži historika a publicisty Ivana Motýla. Zazní také ukázky z rozhlasové úpravy divadelní hry Jana Balabána a Ivana Motýla Bezruč. Pořadem provází Miroslav Rataj a Eva Lenartová, která pořad také připravila.

Připravila Ostrava v roce 2012. Premiéra 11. 5. 2012  (120 min.). Repríza 23. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma.

Lit.: Motýl, Ivan – Lenartová, Eva: Kořalečný mor v Ostravě: Do výčepu šli po výplatě téměř všichni havíři. In web ČRo 3 Vltava, 24. květen 2018 (článek). – Cit.: Tři historické etapy alkoholismu v českých zemích reflektované básníky, prozaiky, žurnalisty, historiky, pamětníky i oběťmi v koláži historika a publicisty Ivana Motýla. Zazní také ukázky z rozhlasové úpravy divadelní hry Jana Balabána a Ivana Motýla Bezruč. Pořadem provází Miroslav Rataj a Eva Lenartová, která pořad také připravila. Natočeno v roce 2012.

Jak zmámený, jak zpitý jdu chabě ulicemi;
v mé smysly vše a v city hluk ulic těžce kles
a mých kroků sledy jak šakal lupu chtivý strach
upíná se bledý a úzkost zlá a děs.

V dekadentní básni Ostrava, z pera zapomenutého ostravského poety Čeňka Ostravického z roku 1902, je pocit opilosti jen personifikací zmaru, který autor vnímal v ulicích černého města. V tehdejší Ostravě však nebyl problém potkat skutečně zpité občany:

Vlny moderních hříchův s ledovou chladností přijímají v náruč svou vždy nové oběti, jež opět propouštějí na povrch společenského života v podobě příšerných přízraků, při nichž veřejnost se otřásá.

…popsal s filozofujícím zaujetím na počátku roku 1901 podstatu kořalečního moru v Ostravě týdeník Ostravsko-Přívozské noviny. Na alkoholem souženou Ostravu, průmyslovou metropoli monarchie, už se nemohla dívat ani Vídeň. V únoru roku 1901 byl na sever vyslán vídeňský lékař Wlassak, aby sepsal důkladnou zprávu právě o kořalečním moru. Jeden výtisk jeho zprávy je podnes uložen v Archivu města Ostravy.

Podle Wlassakovy zprávy se v Ostravě pilo skutečně v masovém měřítku. Jak uvádí, před noční šichtou kráčelo do výčepů až 25 procent havířů, ale po odfárané noční směně se setkalo nad kořalkou dokonce 50 procent horníků. A v den výplat šli do výčepu prakticky všichni. Vídeňský lékař popisoval Ostravu nemilosrdně:

Postavíme-li se do blízkosti šachty v den výplat, uvidíme toto: v celých zástupech ubírají se horníci se svými mzdami do okolních výčepů. Často vidíme, jak se do velké sklenky piva vlévají jedna až dvě sklenky rumu. Jak obvyklé to je, vyplývá z toho, že tento smíchaný nápoj má vlastní jméno – pivo se špekem.

Nadmíru se ale nepilo jen v Ostravě. O alkoholismu v Čechách se dokonce často jednalo i na schůzích zemského výboru Království českého a vznikla speciální zpráva s názvem: „O rozšíření moru kořalečního v Království českém.“ Podle ní do tisícovky Čechů patřili čtyři notoričtí alkoholici. Pivo z 673 českých pivovarů bylo denním chlebem prakticky každého obyvatele království a na jednu osobu připadalo 280 půllitrů za rok. S alkoholismem proto bojoval i samotný císař:

Péče o mravní i fyzický rozvoj nynějšího i příštího pokolení ukládá správě státní povinnost, aby nutnými opatřeními omezila opilství všude tam, kde toho jest potřeba.

Období zhruba před sto lety však bylo jen první fází kořalečního moru v českých zemích. Ta druhá přichází za socialismu a tu třetí prožíváme dnes. Tak třeba toto je interní zpráva o budovatelích ostravských oceláren Nová huť z roku 1952:

V den výplat – v pátek – zastihoval pravidelně velitel stanice SNB v Kunčicích brigádníky z Nové huti ve stavu, kdy leží ve spánku v hostincích úplně němí, neschopní chůze.

A současnost? Tu by mohla dokumentovat běžná policejní zpráva z Ostravy, událost se přihodila 17. března 2012:

Policisté zajistili sedmačtyřicetiletého muže z Ostravy v silně podnapilém stavu, který ležel v kolejišti Českých drah, nebyl schopen chůze a svým stavem budil veřejné pohoršení.

Rozhovor o volbách tří kandidátů do koordinační skupiny pro kulturní politiku Brna. Připravila a moderuje Jaroslava Šimáková. Hovoří Pavla Spurná.

Připravilo Rádio R, Brno v roce 2012. Premiéra 11. 5. 2012 (Radio R, 20:00 – 21:00 h.).

Hudba a styl nové generace. Etnolog Karel Altman o fenoménu brněnských hospod a kaváren. Moderuje Radim Nejedlý.

Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra 11. 5. 2012 (59 min.).

Pozn.: Brněnský etnolog a historik z Akademie věd České republiky Karel Altman se zaměřuje především na fenomén hospod a kaváren. Je autorem publikací Krčemné Brno: O hostincích, kavárnách a hotelech, ale také hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli a Zlatá doba štamgastů pražských hospod. Páteční Čajovna Radima Nejedlého se zaměří právě na kulturní aspekty spojené s pohostinstvím a štamgastenstvím.