Jozef Gregor-Tajovský. Redaktor Egon Tomajko. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2009 (?).
18. 5. 2012
Kritický klub – Vyměřování světa po Německu (2008)
Po mnoha chudých letech má německá literatura opravdový bestseller. Dvaatřicetiletý Daniel Kehlmann vydal v roce román Vyměřování světa, který byl během dvou let přeložen do více než třiceti jazyků. Nedávno vyšel i v češtině. O Kehlmannově románu hovoří germanisté Tomáš Kafka, Tomáš Dimter a spisovatel Jaroslav Rudiš.
Natočeno 2008. Premiéra 11. 2. 2008 (ČRo 3 Vltava, 16:00 hod.).
Máj (1978)
Alois a Vilém Mrštíkové. Kapitola z kroniky Rok na vsi. Režie Karel Žalud.
Účinkuje Josef Červinka.
Natočeno v roce 1978. Premiéra 1. 5. 1978 (Praha, 17:00 – 17:20 h.; 19 min.).
17. 5. 2012
Automobilové povídky 1/? (2012)
Petr Cincibuch. Pro rozhlas připravil Luboš Koníř. Hudba Michael Hornstein (3). Technická spolupráce Jiří Volf (1, 4), Roman Kamba (2, 3). Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Jan Hušek (1), Jan Dvořák (2, 4), Martin Hruška (3).
Natočil ČRo České Budějovice v roce 2012. (1 díl cca 22 min.)
Obsah: 1. Toníku! Poetický baladický příběh Antonína Kalivody. – 2. Práce pro chlapa. – Bílá hora. – 3. Byl to sen. – 4. Co zůstane. –
Pozn.: Básník a prozaik Petr Cincibuch se narodil v červnu 1943 v Praze. Po maturitě na tzv. jedenáctiletce v Praze-Vršovicích (1960) absolvoval dvouleté odborné učiliště spojů v Praze (1962) a po skončení vojenské služby pracoval jako spojový technik Městské telekomunikační správy Praha.
Od počátku spolupracoval s časopisem Divoké víno, v letech 1969-1971 byl i jeho odpovědným redaktorem. Později prošel řadou zaměstnání: řidič sanitky, topič, tiskový referent Filmových studií Barrandov, manažer i jako kaskadér Autorodea. Působil jako tiskový redaktor nakladatelství Avicenum, později jako redaktor v Literárním měsíčníku a Literární revui. V letech 1995-1998 vedl časopis Dotyk a od roku 2000 byl šéfredaktorem časopisu Sanquis, v současnosti vede redakci časopisu Medicína a umění. Jako básník debutoval v Divokém vínu (1964) a v Repertoáru malé scény (1965). Publikoval i v řadě dalších periodik. Od roku 1979 pravidelně spolupracoval s Československým rozhlasem (Knihovnička Zrcadla kultury) a v 80. letech s Československou televizí (poezie). Významné místo v Cincibuchově životě zaujímá automobilismus a historické automobily. (more…)
16. 5. 2012
Rozhraní 1/2 (1981)
Václav Řezáč. Dramatizace a dramaturgie Josef Hlavnička. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Jindřich Aust, spisovatel; Vilém Haba, herec (Eduard Cupák), Mazura, ředitel obchodní školy; Palas, majitel divadelní společnosti; Fridrýn, redaktor (Ilja Prachař), Eva, herečka; Jarmila, úřednice (Jorga Kotrbová), Ada, Austova sestra (Ivanka Devátá), Jarda, její muž (Miloš Hlavica), Haba, Vilémův otec (Josef Patočka), Habová, Vilémova matka (Jaroslava Drmlová), Pašková, Austova bytná (Luba Skořepová), Bedříšek, herec Palasovy společnosti (Vilém Besser), Dlask, hostinský (Bedřich Prokoš), Horák, režisér (Jiří Štěpnička), Staša Rýdlová (Jaroslava Adamová), Vápenka, majitel opravářské dílny (Václav Bouška), Pecha, trafikant (Karel Fořt), redaktor (Zdeněk Martínek), ředitel činohry (Čestmír Řanda) a Mařenka, jeho žena (Bohumila Dolejšová).
Natočeno v roce 1981 Premiéra 18. a 25. 6. 1981 (Vltava, 19.40-21.00 h.; 1. díl 77 min., mono). Obnovená premiéra 17. a 24. 7. 2012 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h. ).
Lit.: fr: 
V rozhlase. In Tvorba 25/1981 (24. 6. 1981), s. 23 (recenze).
Pozn.: Prozaik Václav Řezáč, nebyl jen autorem tezových románů o poválečném osídlování pohraničí, kdysi v padesátých letech nadšeně oslavovaných, avšak dnes čtenářsky právem opomíjených. Do dějin české literatury se zapsal především třemi psychologickými romány, které v atmosféře protektorátu ve vší tiché hrůznosti sledovaly působení zla v lidských duších. Stěžejní dílo tohoto Řezáčova období představuje „román o románu“ Rozhraní (1944), vyprávění o spisovateli a jeho hrdinovi, dílo, jež klade mravní otázky a staví člověka do situace volby mezi dobrem a zlem.
Román Rozhraní je považován za vrcholné dílo jeho psychologické tvorby. Hlavními hrdiny jsou neúspěšný spisovatel Jindřich Aust, vyznačující se osamělostí, sociální vyvržeností a trapnou každodenností, a vynikající herec Vilém Haba, jenž dosahuje úspěchu lehce, až zázračnými skoky. Prolínáním obou linií však dochází k paradoxnímu vyznění. Osudový smolař a nešťastník Aust posléze nachází, díky trpělivé práci a zásluhou probuzeného milostného vztahu, cestu k úspěchu, zatímco herec Vilém, jenž se nikdy nesetkal s překážkami, podléhá na vrcholu své kariéry vnitřní krizi.
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou XXII. – Obchod, co nedělá žádnou radost
Mgr. Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 20/2012)
„Když začínám dělat nějakou hru, mám pocit, že ji mám již hotovou ve vnitřním uchu. A vlastně ji slyším, slyším ji ve spojích, švech -to je zvukový plán. Zvukový plán není něco, co bych měl vyspekulované, je to způsob, jak hra zní v člověku, vevnitř, jako celek. A to je právě ten šťastný moment, kdy člověk může jít do studia a může uskutečňovat svůj plán, který se sice v detailech ve studiu při konkrétní práci mění, ale nikoliv již ve své podstatě.“
To, že tuto část svého rozhovoru s Jiřím Horčičkou citoval rozhlasový dramatik, dramatizátor a teoretik Jan Czech ve své knize O rozhlasové hře právě v kapitole o hře Karla Copa Hodiny, není náhodou. Při jejím poslechu má totiž posluchač právě tento pocit – že přesně takto ji slyšel Jiří Horčička už při čtení scénáře.
Malá rozhlasová groteska Hodiny (1963, premiéra 15.12.1964)bývá ve většině rozhlasové literatury uváděna jako kabinetní ukázka rozhlasově vystavěného humoru. Rozhodně to můžeme podepsat – většina gagů,které v této inscenaci Jiřího Horčičky uslyšíte, je do jiných médií, jako jsou divadlo, film či televize, nepřenosná. Pracuje se tu s temporytmem, rozhlasovým střihem, hereckým hlasem, střídáním žánrů i s přenosem významů u jednoho uměleckého artefaktu, což je v tomto případě skladba Jaromíra Vejvody Škoda lásky. Cop i Horčička tu také parodicky využívají rozhlasové žánry – na přihlouple optimistické a nedovzdělané fejetony redaktorky Milči Pospíšilové, které navíc nápaditým způsobem posunují děj, lze těžko zapomenout… (more…)
Vilhelmiina ja Jarmo-Kala (Vilemína a Jarmo-Kala, 2011?)
Kirsi Porkan. Režie Juha-Pekka Hotinen. Zvukový design Ari Mursula. Produkce Soila Valkama.
Osoby a obsazení: Vilhelmiina (Niina Sillanpää), Jarmo-Kala (Kikko Kaukolampi). Dále účinkují Saara Pakkasvirta, Ismo Kallio a Tuomas Uusitalo.
Natočeno 2011 (?) (60 min.).
Pozn.: Kirsi Porkan kirjoittama uutuuskuunnelma reippaasta ja neuvokkaasta Vilhelmiinasta, joka kiipeilee mielellään puissa. Hänen ystävänsä Jarmo-kala asuu läheisessä metsälammessa. Yhdessä he joutuvat moneen erilaiseen seikkailuun. Niissä ystävykset viilettävät prinsessan häistä sirkukseen, lentävällä matolla yläilmoihin ja saippuakuplan sisällä peräti avaruuteen asti. Hauska, monivivahteinen ja valoisalla tavalla viisas draama, jonka humaani ja ekologinen aines ruokkivat myös aikuisen mieltä.
Risto Räppääjä ja kuuluisa Kamilla (Risto Räppääjä a slavná Kamila, 2011?)
Sinikka Nopolan a Tiina Nopolan. Dramatizace Kirsi Porkka. Zvukový design Hanna-Helena Kinnunen. Dramaturgie Outi Valle Tuottaja. Produkce Lasse Lehtonen a Soila Valkama. Režie Tarja Jakunaho.
Osoby a obsazení: Risto Räppääjä (Joonas Saartamo), Rauha Räppääjä (Minttu Mustakallio), Herra Lindberg, řidič kamionu (Pekka Huotari), Nelli / Kamilla / inspektorka (Eeva Soivio), Birgitta Puumalainen, rozhodčí (Milka Ahlroth), Pasi-Pekka Puumalainen (Tuomas Enbuske).
Natočeno 2011 (?) (45 min.).
Pozn.: Sinikka Nopolan ja Tiina Nopolan kirjojen Risto Räppääjän seikkailu minikuunnelmana. Rauha-täti huomaa melkein tuntevansa julkkiksen, kun näkee TV:ssä koulukaverinsa tyttären, Kamillan. Hän tarjoaa perheelle apua ja julkkistytölle turvapaikkaa. Nelli ja Risto tuntevat kateuden piston sydämessään, kunnes Kamilla joutuu vaikeuksiin ja heidän apuansa kaivataan.
Risto Räppääjä ja kauhea makkara (Risto Räppääjä a hrozná klobása, 2011?)
Sinikka Nopolan a Tiina Nopolan. Dramatizace Kirsi Porkka. Zvukový design Hanna-Helena Kinnunen. Dramaturgie Outi Valle. Režie Tarja Jakunaho. Produkce Soila Valkama a Lasse Lehtonen.
Osoby a obsazení: Risto Räppääjä (Joonas Saartamo), Rauha Räppääjä (Minttu Mustakallio), Herra Lindberg, řidič kamionu (Pekka Huotari), prodavačka v masně / letuška / vyšetřovatelka (Eeva Soivio), Buda Pörkölt, klavírista / manažer restaurace / Maďar (David Kozma), muž (Lasse Lehtonen), číšnice / babička (Tarja Jakunaho).
Natočeno 2011 (?) (45 min.).
Pozn.: Sinikka Nopolan ja Tiina Nopolan kirjoista tuttu ja lasten rakastama Risto Räppääjä seikkailee nyt minikuunnelmassa! Kauhea makkara vie Riston ja hyvän liikeidean saaneen Rauha-tädin Unkariin hyvin säilyvien makkaroiden kotimaahan. Musiikki on yhteinen kieli, joka pelastaa monien väärinkäsitysten solmuissa kamppailevan parivaljakon pinteestä.
Siperian samojedien keskuudessa 1/16 (Mezi sibiřskými samojedy, 2011?)
Kai Donner. Režie Outi Vale.
Čte Esko Salervo.
Natočeno 2011 (?). Ke stažení zde.
Pozn.: Kai Donner matkusti Siperiaan tutkimaan suomensukuisten samojedikansojen kieliä ja tapoja. Ensimmäinen tutkimusmatka kohti sydäntalvista tundraa alkoi elokuussa 1911. Samojedien luottamuksen nuori tiedemies saavutti mukautumalla heidän elintapoihinsa. Matkapäiväkirjaan merkityistä muistiinpanoista syntyi teos Siperian samojedien keskuudessa vuosina 1911 – 1913 ja 1914 . – Teos ilmestyi vuonna 1915.