Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jesper Halle. Jak žít s pocitem, že člověk neudělal maximum pro pomoc svým blízkým. A je cestou pomsta? Odpovědi hledá norská rozhlasová hra.  Překlad  Zbyněk Černík.  Hudba a zvukový design Ladislav Železný. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Olav (Vojtěch Dyk), Ellen (Pavla Beretová), Erik (Petr Lněnička), Tove (Andrea Elsnerová), Husajn (Adda Keddam), Omar (Rachid Rahma), muž (Igor Bareš), policisté (Pavel Tesař a Zdeněk Hess), advokátka (Apolena Veldová), prodavač (Jiří Knot), barman (Jan Zadražil), zdravotní sestra (Petra Jungmanová), státní zástupce (Pavel Rímský), Husajnova žena (Jana Stryková), soudce (Josef Somr), chlápek 2 (David Novotný) a chlápek 1 (Jan Vondráček).

Natočeno  16. 4. – 9. 5. 2012 (studio 31 – studio B). Premiéra 29. 5.  2012 (ČRo 3 Vltava, 21:30 – 22:20 h.; 46 min.) v cyklu Severský rok – Severské jaro. Po premiérovém uvedení následovala diskuse o hře. Na posluchačské ohlasy reagovali Martin Velíšek a Aleš Vrzák. Repríza 26. 8. 2014 (21:30 – 22:20 h); 14. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Současná hra.

Pozn.: Měli byste kuráž postavit se pouličnímu násilí? Jak naložit s jevy, které z nás odírají vrstvy civilizace a kterým povětšinou neumíme bezprostředně čelit? A jak žít s pocitem, že člověk neudělal maximum pro pomoc svým blízkým? To jsou otázky, které stojí na počátku hry Jespera Halleho Muž činu. Pocit viny a selhání vžene hlavního hrdinu na cestu pomsty, tím spíš, že násilníkům se daří unikat spravedlnosti. Vše také komplikuje okolnost, že jsou to přistěhovalci, a kauza tak dostává politický kontext problematického soužití dvou kultur.

Pozn. 2: Některé scény byly natáčeny v prostorách ČRo Regina. Do rolí Husajna a Omara byli původně zvažováni Hynek Čermák a Radek Holub, posléze byli zvoleni alžírští herci.

Lit.: Velíšek, Martin: Premiéra norské rozhlasové hry Jespera Halleho Muž činu. In web ČRo, květen 2012 (anotace). – Cit.: Měli byste kuráž postavit se pouličnímu násilí? Jak naložit s jevy, které z nás odírají vrstvy civilizace a kterým povětšinou neumíme bezprostředně čelit? A jak žít s pocitem, že člověk neudělal maximum pro pomoc svým blízkým. To jsou otázky, které stojí na počátku hry Jespera Halleho Muž činu.

Příběh začíná, když si mladý pár cestou z večírku stopne černý taxík, který řídí arabský přistěhovalec. Ve voze je i jeho bratranec. Z počátku žertovná konverzace mezi opilým mladíkem, jeho přítelkyní a arabskou dvojicí se dostane za hranici vzájemné provokace. Na kraji města posádka taxíku chlapce z vozu vyhodí, dívku odvezou a znásilní. Pocit viny a selhání vžene hlavního hrdinu na cestu pomsty, tím spíš, že arabská dvojce popírá svou vinu. Mottem hry je citát z knihy Vražda-sebevražda v blízkých vztazích: „Hanba je pocit, který bývá hlavní a krajní příčinou veškerého násilí. Účelem násilí je redukovat intenzitu hanby a v nejvyšší možné míře ji nahradit jejím opakem, hrdostí, a tak zabránit tomu, aby pocit hanby jedince přemohl.“ V našem příběhu se ještě vše komplikuje tím, že útočníci jsou jiné národnosti a kauza tak dostává politický kontext problematického soužití dvou kultur.

Po premiéře budou na vaše reflexe a otázky, které můžete poslat prostřednictvím mailu na adresu reflektor@rozhlas.cz, ve studiu čekat režisér Aleš Vrzák a dramaturg Martin Velíšek.

Lit.: Němec, Ivan:  Když se muž změní v chlapa… In Týdeník Rozhlas 27/2012 (recenze). – Cit.: Z rozjařené společnosti, živě se dohadující, zda ještě pokračovat v zábavě pár panáčky na zahřátí, se podaří vymanit mladé dvojici, která se netají tím, že na dnešní noc má naplánováno ještě pěkné pomilování. Nastoupí do taxíku s arabským řidičem a jeho bratrancem a dávajíce bez ostychu najevo svůj nejbližší program, bujaře rozvíjí na účet svých cizokrajných společníků lechtivou debatu o tom, zda i v jejich zemi platí, že „to má každá ženská ráda“, a co je pravdy na tom, že tam u nich milenci nemohou spolu spát před svatbou, protože je stále děsí učení koránu. Uvolněné špičkování najednou dramaticky změní obrátky. Arabská dvojice zastaví a po rušné potyčce mladíka z taxíku vyhodí; dívku pak odvezou a znásilní.

Po šesti minutách rychlé a rušné expozice stojíme před vážnou kolizí, od níž se dál odvíjí rozhlasová hra, kterou zkušený norský dramatik Jesper Halle nazval Muž činu. Českou inscenaci (překlad Zbyněk Černík) nastudoval v rámci cyklu Severské jaro režisér Aleš Vrzák a její premiéru uvedla Vltava 29. května.

To, co Olav s Ellen nechtěně vyprovokovali, nejen že vážně naruší jejich vztah, ale hluboce to zasáhne i psychiku obou, protože se neužírají jen vzájemnými výčitkami, ale i vnitřními úvahami o tom, zda se hrdina neměl postavit proti násilníkům statečněji, tak, jak to mají ženy rády – jako skutečný chlap. Ospravedlní Olav svůj strach a nebojovnost tím, že se pomstí? Konflikt se komplikuje i tím, že došlo ke střetu rozdílných národností, kultur a náboženství. Z kruté srážky mezilidské se začne vyklubávat i aktuální motiv imigrantský, protože „my jsme si je sem přece nepustili…“ Řešení viny a trestu dostává výrazné politické zabarvení a průběh soudu ještě komplikuje tvrzení obžalovaných, že nešlo o znásilnění, ale „chtěla to sama“. Kompozice fabule neprobíhá v přímé linii, ale vstupuje do ní řada vnitřních monologů, v nichž žalobci i žalovaní uvažují sami o sobě a kladou si takové otázky, že z jejich důvěrných zpovědí vskutku není jednoznačně jasné, kdo má pravdu. Hrdina Olav, ponoukán tajemným rádcem-provokatérem, se nakonec „pochlapí“ a střelbou z podstrčené zbraně zabíjí. Jeho pomstu odnese i nevinná těhotná manželka jednoho z Arabů, která svého muže přišla doprovodit k soudu.

Nelehkou inscenaci hry, která vyžaduje dramatické proměny situací a prostředí, zvládl režisér Aleš Vrzák obdivuhodně. V bystrém tempu a napětí se prolínají jednotlivé obrazy, které natáčel v exteriérech, rozhlasovém plenéru i nekonvenčních interiérech, a tak se mu za pomoci hudby a dalších zvukových prostředků (Ladislav Železný) podařilo vytvořit vysoce autenticky působící dílo, k jehož hodnověrnosti přispěli i alžírští představitelé postav Husajna (Adda Keddam) a Omara (Rachid Rahma). Vedle hereckých suverénů (Apolena Veldová, Igor Bareš, Josef Somr) obsadil do jednotlivých rolí i ty, kteří s rozhlasovou prací mají zatím malou zkušenost (Vojtěch Dyk, Pavla Beretová), a dokázal je přivést k výborným výkonům.

Když po odvysílání hry odpovídali Aleš Vrzák s dramaturgem Martinem Velíškem na bezprostřední otázky posluchačů, připomněli trpkou pravdu: že totiž téma hry, zobrazující situaci, do níž se dostává celá Evropa, je bohužel krutě aktuální.

Jesper Halle (narozený roku 1956 v Oslu) je norský dramatik, který píše pro film, televizi, činoherní i loutkové divadlo a také rozhlas. Je držitelem Ibsenovy ceny pro rok 1997 za hru Dagenes lys (Denní světlo) a také ceny Hedda za hru Lilleskogen (Malý les) z roku 2004. Hra En handlingens mann (Muž činu) z roku 2008 reprezentovala norský rozhlas NRK na festivalu Prix Italia v roce 2009 a byla zařazena na tak zvaný short list. Což znamená, že postoupila (vedle například Český rozhlas reprezentujícího Vojcka) do nejužšího výběru her, aspirujících na festivalové ocenění.

Lit.: Němec, Ivan: Když se muž změní v chlapa… In Týdeník Rozhlas 27/2012, červen 2012 (recenze). – Cit.: Z rozjařené společnosti, živě se dohadující, zda ještě pokračovat v zábavě pár panáčky na zahřátí, se podaří vymanit mladé dvojici, která se netají tím, že na dnešní noc má naplánováno ještě pěkné pomilování. Nastoupí do taxíku s arabským řidičem a jeho bratrancem a dávajíce bez ostychu najevo svůj nejbližší program, bujaře rozvíjí na účet svých cizokrajných společníků lechtivou debatu o tom, zda i v jejich zemi platí, že „to má každá ženská ráda“, a co je pravdy na tom, že tam u nich milenci nemohou spolu spát před svatbou, protože je stále děsí učení koránu. Uvolněné špičkování najednou dramaticky změní obrátky. Arabská dvojice zastaví a po rušné potyčce mladíka z taxíku vyhodí; dívku pak odvezou a znásilní.
Po šesti minutách rychlé a rušné expozice stojíme před vážnou kolizí, od níž se dál odvíjí rozhlasová hra, kterou zkušený norský dramatik Jesper Halle nazval Muž činu. Českou inscenaci (překlad Zbyněk Černík) nastudoval v rámci cyklu Severské jaro režisér Aleš Vrzák a její premiéru uvedla Vltava 29. května.
To, co Olav s Ellen nechtěně vyprovokovali, nejen že vážně naruší jejich vztah, ale hluboce to zasáhne i psychiku obou, protože se neužírají jen vzájemnými výčitkami, ale i vnitřními úvahami o tom, zda se hrdina neměl postavit proti násilníkům statečněji, tak, jak to mají ženy rády – jako skutečný chlap. Ospravedlní Olav svůj strach a nebojovnost tím, že se pomstí? Konflikt se komplikuje i tím, že došlo ke střetu rozdílných národností, kultur a náboženství. Z kruté srážky mezilidské se začne vyklubávat i aktuální motiv imigrantský, protože „my jsme si je sem přece nepustili…“ Řešení viny a trestu dostává výrazné politické zabarvení a průběh soudu ještě komplikuje tvrzení obžalovaných, že nešlo o znásilnění, ale „chtěla to sama“. Kompozice fabule neprobíhá v přímé linii, ale vstupuje do ní řada vnitřních monologů, v nichž žalobci i žalovaní uvažují sami o sobě a kladou si takové otázky, že z jejich důvěrných zpovědí vskutku není jednoznačně jasné, kdo má pravdu. Hrdina Olav, ponoukán tajemným rádcem-provokatérem, se nakonec „pochlapí“ a střelbou z podstrčené zbraně zabíjí. Jeho pomstu odnese i nevinná těhotná manželka jednoho z Arabů, která svého muže přišla doprovodit k soudu.
Nelehkou inscenaci hry, která vyžaduje dramatické proměny situací a prostředí, zvládl režisér Aleš Vrzák obdivuhodně. V bystrém tempu a napětí se prolínají jednotlivé obrazy, které natáčel v exteriérech, rozhlasovém plenéru i nekonvenčních interiérech, a tak se mu za pomoci hudby a dalších zvukových prostředků (Ladislav Železný) podařilo vytvořit vysoce autenticky působící dílo, k jehož hodnověrnosti přispěli i alžírští představitelé postav Husajna (Adda Keddam) a Omara (Rachid Rahma). Vedle hereckých suverénů (Apolena Veldová, Igor Bareš, Josef Somr) obsadil do jednotlivých rolí i ty, kteří s rozhlasovou prací mají zatím malou zkušenost (Vojtěch Dyk, Pavla Beretová), a dokázal je přivést k výborným výkonům.
Když po odvysílání hry odpovídali Aleš Vrzák s dramaturgem Martinem Velíškem na bezprostřední otázky posluchačů, připomněli trpkou pravdu: že totiž téma hry, zobrazující situaci, do níž se dostává celá Evropa, je bohužel krutě aktuální.