Jan Skácel. Pásmo z básní.
Nastudovalo Brno v roce 1964. Premiéra 6. 2. 1964 (ČS II, 21:30 – 21:45 h.).
12. 8. 2011
11. 8. 2011
Sklářská bouře (1971?)
Arnošt Vaněček. Hra pro starší děti. Dramatizace Karel Stanislav. Hudba Milan Baginský, řídí Jiří Váchal. Režie Ladislav Rybišar.
Nastudovala Plzeň v roce 1971 (?). Uvedeno 20.3.1971 (Praha, 13:45-14:40) a 11. 9. 1971 (Praha, 13:45-14:40 h.).
Čašníkova noc (Číšníkova noc, 1978)
Ivan Mandy. Dramaturg Vladimír Holan. Režie Ria Páldiová.
Účinkují Karol Machata, Eva Rysová, Ivan Krivosudský, Magda Paveleková, Peter Jerguš, Ivan Letko.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1978 (28 min.).
Pozn.: Rozhlasová hra je pôsobivým úrivkom zo života starnúceho čašníka Gejzu, ktorému sa v jednu noc začnú v mysli znovu objavovať zážitky s hosťami. Zatiaľ, čo sa Gejzova minulosť stáva až príliš realistickou, jeho prítomnosť sa pomaly ale isto stráca. (anotace)
Spomienkostroj (Vzpomínkostroj, 2010)
Marius Kopcsay. Hudební dramaturg Oldo Fiala. Zvuk Peter Hájek. Dramaturgie Slávka Liptáková. Režie Štefan Korenči.
Účinkují Rebeka Poláková, Tomáš Vravník, Táňa Kulíšková, Juraj Predmerský, Vladimír Minarovič, Soňa Ulická, Igor Krempaský.
Natočeno 2010 (26 min.). Repríza 31. 1. – 6. 2. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Sedem dní literárnej mystiky a fantastiky. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 26. 1. 2024 (článek). – Cit.: Literárna fantastika, teda špecifické literárne žánre resp.subžánre na vás čakajú na Litere tento týždeň. Hoci sú menej konvenčné, sú stále veľmi populárne medzi knižnými čitateľmi a fanúšikmi atmosféry, ktorá vás unesie do iných svetov. Poslucháči Litery sa môžu tešiť na rôzne diela v žánroch sci-fi, fantasy, horor či mysteriózny thriller (alebo s ich prvkami). (…)
Čo všetko sa môže skrývať za slovným spojením Spomienkostroj? Dozviete sa od stredy v zamyslení Máriusa Kopcsaya. (…)
Jazyk (????)
Vladimír Fišera. Hudba Lýgia Vojtková. Zvuk Andrej Kubík. Dramaturgie Zuzana Križková. Režie Štefan Korenči.
Účinkují František Kovár, Vladimír Obšil.
Natočeno ????. Vysíláno březen 2011.
Pozn.: Pôvodná rozhlasová monodráma je sugestívnym záznamom riešenia hraničnej situácie, v ktorej sa človek stáva sám sebe nielen sudcom, ale i katom. Zdanlivo všedné, pritom bytostné poznanie, že človek, ktorý zradí svoje presvedčenie, zomiera už vo chvíĺi tejto zrady. (anotace)
Vyšší princip (1975)
Jan Drda. Povídka. Hudba V. Hanuš (klavír). Režie Josef Hajdučík.
Čte Vladimír Šmeral.
Natočeno 1975.
Bronzový poklad (1956?)
Dobrodružný příběh z doby bronzové. Eduard Štorch. Dramatizace Stanislav Sklenář. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Otakar Bílek.
Osoby a obsazení: Silný Medvěd (O. Janovský), Červík (V. Hák), Číhavý Medvěd (J. Bulík), Červenka (Z. Šebestová), Skrček (St. Růžičková), Křivá Huba (Jaroslav Kaňkovský), Kurdnka (V. Farová), Zuboun (Miroslav Mráz – Xaver), Bručoun (František Kokejl), Plachý Bobr (V. Stach), Sigul (Otto Hradecký), Dagur (Vilém Besser), Číba (K. Šebesta), Plíživý Had (Z. Kutil), Pero (M. Klečka), vypravěč (Karel Hlušička) a další.
Nastudovaly České Budějovice. Uvedeno 3. 11. 1956 (Praha I).
Trosečník z otrokářské lodi (1970?)
Podle sovětského filmu pro rozhlas napsal Miloslav Ston. Hudba Ivo Moravus. Režie Pavel Michal.
Obsazení nezjištěno.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1970 (?).
Pozn.: Ruská korveta pronásledovala americkou otrokářskou loď, která sice v bouři unikla, ztratila však hlavní stožár, s nímž se zřítil do more i malý černoušek Boy. Trosečníka zachrání ruští námořníci, ujmou se ho a jednomu z námořníků Lučkinovi malý černoušek tak příroste k srdci, že se kvůli němu vzdá i své největší slabosti – pití. Černoušek Maximek má být však v Hong Kongu odevzdán britskému guvernérovi. Lučkin se z lítosti opije, čehož využijí verbíři a odvlečou jej i s Maximkem na loď „Mary“, jíž velí kapitán otrokářské lodi. Kapitán pozná v Maximku svého ztraceného Boye a ztýrá jej. Ruští námořníci hledají své druhy a naleznou je dík Maximkovi na palubě“ Mary“. Lučkin se se svým Maximkem vrací na palubu „Bohatýra“ a Maximek při příštím nástupu již stojí v jedné řadě s ostatními námořníky. (Filmový přehled 22/1953)
10. 8. 2011
Malý Evropan 1/12 (1993)
Karel Friedrich. Četba na pokračování. Připravila Kateřina Reinerová. Režie Jan Uhrin.
Účinkuje Oldřich Vízner.
Natočeno 1993 (12 x 30 min.).
Lit.: Vondráček, Jiří: Malý Evropan. In web ČRo, b. d. (anotace). – Cit.: Spisovatel a scénárista Karel Friedrich (1930) patří k českým autorům, kteří vlivem dramatických politických událostí sklonku šedesátých let odcházejí do emigrace a druhou polovinu svého osobního i tvůrčího života prožívají v zahraničí.
Po studiích dramaturgie a filmové vědy na Filmové a televizní fakultě AMU pracoval jako dramaturg v Československé televizi. Následovalo několik let zákazu práce v kultuře. Později byl redaktorem tehdejšího Státního nakladatelství dětské knihy (nynějšího Albatrosu). Po odchodu do exilu působil hlavně jako redaktor Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Stal se i spoluzakladatelem exilového nakladatelství CCC Books – Czechoslovak Cultural Club, kde mu v sedmdesátých letech vyšel čtenářsky úspěšný soubor tragikomických povídek o životě v československém socialismu nazvaný Cvokárna.
Karel Friedrich svou autorskou tvorbou i celoživotním postojem promyšleně, nápaditě a zároveň s humornou, často až krutou nadsázkou reaguje na složité peripetie právě prožívané doby. Tak je tomu i v jeho próze Malý Evropan, v níž vypráví příběh desetiletého českého chlapce Tomáše Pavláska. Klukovskýma očima, prostřednictvím Tomášova fiktivního deníku, autor nahlíží nejprve na dramatické události následující těsně po okupaci Československa v roce 1968 a vzápětí se odehrávající v prvních měsících emigrace jeho rodiny do Německa. Humorným způsobem zaznamenává problémy chlapcova postupného a mnohdy i obtížného začleňování do nového prostředí.
Deník vojáka Bitvy u Hradce Králové (2006)
Poznámky svého prapradědečka Františka Charfreitága, obchodníka v Žamberku, objevila při velkém úklidu před pěti lety paní Vlasta Šturmová z Pardubic. Připravil Pavel Krejčí.
Natočeno 2006. Premiéra 5. 7. 2006.