Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 8. 2011

Per amica silentia lunae (1993)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:53

Karel Schulz. Česká filozofická povídka. Pro rozhlas vybral a úvodní slovo napsal Blahoslav Dokoupil. Režie Petr Dufek.

Účinkují Radmila Merličková a Jaroslav Kuneš.

Nastudovalo Brno v roce 1993. Repríza 2. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 28 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 23. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Čtyřicátá sedmá sobota (2000)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:44

William Trevor. Povídka současného irského spisovatele. Překlad Dominika Křesťanová. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2000 (29 min.). Repríza 24. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Obnova (1993)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:32

Richard Weiner. Česká filozofická povídka. Pro rozhlas vybral a úvodní slovo napsal Blahoslav Dokoupil. Režie Petr Pleva.

Účinkují Ladislav Lakomý a Radmila Merličková.

Nastudovalo Brno v roce 1993 (30 min.).  Repríza 3. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 6. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Ladislav Klíma, bratři Čapkové nebo Richard Weiner. Sedm filozofických povídek českých spisovatelů. In web ČRo 3 Vltava, 4. červen 2024 (článek). – Cit.: „Česká próza nikdy netrpěla přemírou filozofičnosti a spisovatelů – filozofů je v ní jako šafránu,“ říká doktor Blahoslav Dokoupil, který v první polovině 90. let připravil pro rozhlas cyklus Česká filosofická povídka. Prochází v něm literaturou celého dvacátého století a vybírá autory a texty, které by odpovídaly vymezenému žánru.  (…)

Klasická filozofická povídka má domov ve Francii a je spojována se jménem velkého Voltaira a jeho Candida, z děl pozdějších autorů pak například s Malým princem Antoina de Saint-Exupéry. Blahoslav Dokoupil v českém prostředí její rysy kromě díla filozofa Ladislava Klímy nachází také v prózách obou bratrů Čapků, Richarda Weinera, Ladislava Dvořáka, Sylvie Richterové nebo Karla Michala. (…)

Povídka o pomíjivosti existence, osamělosti a symbolické obnově ze sbírky Škleb. Do nájemního pokojíku muže, který si vzal život, se nastěhuje mladý manželský pár. Zatímco duše sebevraha je odsouzena do očistce, noví zamilovaní nájemníci se těší na svou budoucnost – konec tak zároveň přináší začátek. Muž, který spáchal sebevraždu, pozoruje odkudsi z neurčitého, nadzemského prostoru svůj pokoj, v němž žil: paní domácí se služkou uklízí opuštěné věci a vítá nové nájemníky, mladé spokojené manžele. Původně těžká atmosféra pokoje se s nimi mění. Dvojice kousek domova postupně zabydluje a jeho ponurou historií si nenechá zkazit vlastní štěstí. (…)

Dobrá voda pátera Bonfilia (2009, 2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:15

Jakub Šiška. Dokument věnovaný památce muže, který se zasloužil o znovuzrození významného jihočeského duchovního místa. Redaktor Michal Lázňovský.

Natočeno v roce 2009. Premiéra 20. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:45 – 22:45 h.; 55 min.).

Pozn.: V pořadu sám autor říká, že p. Bonfilius zemřel před 4 roky. Protože P. Bonfilius zemřel 11. října 2005, musel být pořad natáčen už v roce 2009. Přesto byl pořad vysílán opravdu až 20. 4.2011.

Lit.: Šiška, Jakub: Dobrá voda pátera Bonfilia. In web ČRo, srpen 2011 (článek). – Cit.: Poutní místo Dobrá Voda nezískalo své jméno náhodou. Před kostelem Panny Marie Bolestné se nacházejí dvě kamenné barokní nádoby, ze kterých ustavičně prýští čirá životodárná tekutina. Ale jako mnohým jiným duchovním místům v naší republice i tomuto hrozil v minulém století zánik. Za jeho obnovu vděčíme mimo jiné duchovnímu z někdejšího kláštera servitů v Nových Hradech, dnes už zesnulému pateru Bonfiliu Wagnerovi.

Někdejší klášter servitů, dnes Klášter božího milosrdenství, patří k městečku Nové Hrady od roku 1677. O jeho vznik se zasloužila šlechtická rodina Buquoyů, která měla v okolním kraji rozsáhlé panství. Servité sice působí ve třiceti zemích všech kontinentů, ale u nás bylo jejich působení velice omezené už po josefínských reformách. Nicméně novohradský klášter bez větších otřesů fungoval až do roku 1945, kdy museli odejít všichni řeholníci německé národnosti a zůstali zde jen dva čeští servité. Ti tu ovšem setrvali jen do roku 1950, kdy komunistická státní bezpečnost zatkla a internovala řeholníky. Až do roku 1989 pak v klášteře sídlila pohraniční stráž.

O obnovu kláštera se rozhodující měrou zasloužil P. Bonfilius Wagner. Ačkoli jsou to už 4 roky, co odešel na věčnost, v Nových Hradech jeho jméno stále vyslovuje mnoho lidí s velikou úctou. Jedním z velkých přání pátera Bonfilia bylo také obnovit tradici poutí na Dobré Vodě. A toto přání se splnilo i díky vydatné pomoci bývalých obyvatel Novohradska, kteří museli po druhé světové válce odejít.

Oživení poutního místa na Dobré Vodě je v současnosti největší akcí novohradského kláštera. Práce postupují pomalu, ale opravená fara je již připravena sloužit poutníkům. Symbolicky se tak otevírají další dveře těm, kteří přicházejí čerpat z duchovního bohatství dříve zapomenuté výspy Jižních Čech.

Osudy – Lutobor Hlavsa 1/5 (2006)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:54

Rozhlasové vyprávění výtvarníka a dlouholetého flétnisty České filharmonie. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.

Natočeno 2006. Repríza 15. – 19. 8. 2011 (5 x 30 min.); 23. – 27. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Lit.: {Ocisková, Eva}: Lutobor Hlavsa. In web ČRo, srpen 2011 (anotace). – Cit.: Adolf Branald, přítel hosta rozhlasových vzpomínek Lutobora Hlavsy – mj. napsal (Malá umělecká edice): „Lutobor Hlavsa začínal jako romantik, prošel se ctí sherwoodským lesem abstrakce, zapomněl na čas – ale vůbec ne na škodu – v svůdném surrealistickém háji, o něco se přičinil jeho přítel a učitel František Tichý. Protože hraje na flétnu a má rád Mozarta, měl hledání usnadněné. Hudba i obraz mají svůj kánon. Něco ho táhlo k nezaslouženě opomíjeným hodnotám. Poslechl našeptávání starých mistrů a dnes přichází, aby nás ujistil, že kánon ještě platí. . .

Ze setkání, na která se nezapomíná, zrodily se příběhy. Dokonce příběhy s tajemstvím. Tajemství ho přitahuje. Tajemství barev i tajemství nadýchané v tvářích, napovězené v souvislostech nebo v kontrastech minulých století s dobou naší. Skryté v aranžmá, v detailech a hlavně v pointě…“

Takové je i rozhlasové vyprávění dlouholetého flétnisty České filharmonie a malíře Lutobora Hlavsy. Vzpomínání bohaté na příběhy, detaily a známé osobnosti hudebního a výtvarného života.

Výlety s Vltavou – Kláštery na trojmezí 1/5 (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:44

Známé i méně známé řeholní domy na hranicích západních, jižních a středních Čech. Připravila Jitka Cibulová-Vokatá.

Připravily České Budějovice v roce 2011. Premiéra 15. – 19. 8. 2011.

Obsah: 1. Strakonice. – 2. Horažďovice. – 3. Březnice. – 4. Příbram. – 5. Lnáře (5 x 14 min.).

Jak bude po smrti (1993)

Filed under: Povídky — Přemek @ 11:42

Ladislav Klíma. Česká filozofická povídka. Pro rozhlas vybral a úvodní slovo napsal Blahoslav Dokoupil. Režie Petr Pleva.

Účinkují Jaroslav Kuneš a Ladislav Běhůnek.

Nastudovalo Brno v roce 1993. Repríza 6. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 9. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Václav Kahuda uvádí…; 22. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 3. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Ladislav Klíma, bratři Čapkové nebo Richard Weiner. Sedm filozofických povídek českých spisovatelů. In web ČRo 3 Vltava, 4. červen 2024 (článek). – Cit.: „Česká próza nikdy netrpěla přemírou filozofičnosti a spisovatelů – filozofů je v ní jako šafránu,“ říká doktor Blahoslav Dokoupil, který v první polovině 90. let připravil pro rozhlas cyklus Česká filosofická povídka. Prochází v něm literaturou celého dvacátého století a vybírá autory a texty, které by odpovídaly vymezenému žánru.  (…)

Klasická filozofická povídka má domov ve Francii a je spojována se jménem velkého Voltaira a jeho Candida, z děl pozdějších autorů pak například s Malým princem Antoina de Saint-Exupéry. Blahoslav Dokoupil v českém prostředí její rysy kromě díla filozofa Ladislava Klímy nachází také v prózách obou bratrů Čapků, Richarda Weinera, Ladislava Dvořáka, Sylvie Richterové nebo Karla Michala. (…)

„I obešel já polí pět.“ Magická až hrůzná věta, která jako refrén zní celým vyprávěním. Psychedelický příběh majitele kvetoucího obchodu ve městě E., který se v hospodě ocitá na hranici snu a skutečnosti, příběh, ve kterém splývá pravda a pustý výmysl, filozofická úvaha a parodie. (…)

Maryša (1975, 1976)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 10:17

Alois a Vilém Mrštíkové. Drama o 5 dějstvích.  Úprava František Štěpánek. Hudba Svatopluk Havelka. Mužský sbor Pavla Kühna (sbormistr Pavel Kühn), členové Československého státního souboru písní a tanců a Irena Uhlířová. Orchestr Divadla na Vinohradech řídí Jiří Bělohlávek. Asistent režie Karel Hovorka st. Režie František Štěpánek.
Realizace snímku Jarmila Bezděková. Zvuková režie a střih Jiří Bartoš. Mixáž Martin Kusák. Technická spolupráce Vladimír Novák. Průvodní text sestavil František Štěpánek. Fotografie na polepu krabice Miroslav Tůma, fotografie v brožuře Olga Housková. Polep krabice a brožuru graficky upravil Milan Hegar. Výtvarná spolupráce Radomír Kolář.
Odpovědná redaktorka Jana Řehořová.

Osoby a obsazení: Lízal, sedlák (Vladimír Krška), Lízalka, jeho žena (Antonie Hegerlíková), Maryša, jejich dcera (Gabriela Vránová), Rozára, služka (Hana Maciuchová), Vávra, mlynář (Otakar Brousek I.), Francek, rekrut (Radoslav Brzobohatý), Horačka, jeho matka (Marie Brožová), Strouhalka, Maryšina teta (Nina Popelíková), stařenka, Maryšina babička (Světla Amortová), hospodský, Franckův poručník (Oldřich Lukeš), Franěk, soused (Vladimír Bičík), Hrdlička, obecní sluha (Gustav Nezval), stárek (Jiří Plachý), soudní sluha (Rudolf Kalina).

Nahráno 21.-28. března 1975 v pražském studiu Lucerna. Vydal n. p. Supraphon, nositel Řádu práce, pro Gramofonový klub v roce 1976 jako 450. publikaci edice Supraphon (2 LP, 1 18 1883 a 1 18 1884).

Kyčina (1982)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 0:07

Zoom in (real dimensions: 471 x 640)Viliam Paulíny-Tóth. Rozhlasová dramatizace historické povídky z roku 1866. Scénář Gita Pechová. Redakce Pavol Hudík. Režie Eva Galandová.

Účinkují Božidara Turzonovová, Ján Mistrík a Martin Gregor.

Nastudovala Bratislava v roce 1982 (29 min.).

Pozn.: Děj povídky je situován do prostředí Kavkazu.

Bohatier Kremienok (Bohatýr Křemínek, 1987)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 0:00

Ján Uličianský. Pohádková hra na motivy ruské lidové pohádky. Dramaturgie Ĺuboš Machaj. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Scénická hudba Karol Filipovič. Zvuk Imrich Adamko. Technik Alena Duchoňová. Režie Viliam Sýkora.

Účinkují Vladimír Kostovič, Viera Strnisková, Zuzana Tlučková, Boris Farkaš, Július Vašek, Vlado Müller, Ivan Krajíček, Darina Vašíčková a Vladimír Minarovič.

Nastudoval Československý rozhlas v roce 1987 (42 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress