Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 7. 2011

Rovnomoc 1/2 (2011)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:19

Martin Stejskal.  Malá úvaha o snech a esej z pětatřicetileté bilance člena Surrealistické skupiny, esoterika, malíře a scenáristy. Připravila Alena Zemančíková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2011. Premiéra 11. a 12. 7. 2011 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 5. a 6. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.

Obsah: 1. Sen a Kolem bedny. (15 min) – 2. Femininita maskulinity a maskulinita femininity.

Lit.: anonym: Martin Stejskal: Rovnomoc. In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (anotace). – Cit.: Martin Stejskal je výtvarník, který své vizuální úvahy formuluje slovy. Je to také poutník po magických a proklatých místech v krajině, o nichž vydává knihy, které jsou průvodci „přízračnou krajinou českých zemí“, po místech s doteky nadpřirozena, tajemství nebo magie, která mohou být i skrytými bránami do jiné reality. Je totiž surrealista a zároveň příznivec hermetismu.

Jako surrealistu ho zajímá lidské podvědomí, fantastické představy a také sny. Jako hermetik se zabývá i astrologií a alchymií. Jak Martin Stejskal řekl v jednom rozhovoru, ani hermetismus neuvažuje pomocí principů reality. Jevy si podle něj mohou být podobné, ale ve skutečnosti nemusí být – a často ani nejsou – stejné.

Dnešní text pro cyklus Psáno kurzívou je vybrán z jeho knihy esejů Rovnomoc. V ní autor konfrontuje zápisy snů se skutečností uplynulých třiceti pěti let.

Lit.: Zemančíková, Alena: Martin Stejskal: Rovnomoc (2 části). In web ČRo 3 Vltava, červenec 2011 (článek). – Cit.: “Noc je vystřídána dnem; ten v sobě obsahuje vlastnosti noci ve své konkrétní iniciativě a naopak noc v sobě objímá den v reziduu snu. Z tohoto hlediska není noc pouze pauzou a regenerátorem životních sil, ale rovnomocným činitelem ducha.” Těmito slovy je uvedena kniha Rovnomoc Martina Stejskala, neúnavného hledače surreálna v našich duších, myšlenkách, snech a skutcích.

Martin Stejskal se narodil před pětašedesáti lety v Praze. Mládí však prožil v Jilemnici, kde došlo k osudovému setkání se surrealistickým básníkem Karlem Šebkem. Ten se posléze stává spojnicí mezi autorem a pražskými surrealisty a Stejskal vstupuje do uměleckého surrealistického prostředí. Od roku 1968 je členem Surrealistické skupiny a podílí se na její činnosti. Kromě psaní se věnuje malbě, překládání a v neposlední řade také hermetismu.

V roce 1990 vydal v nakladatelství Paseka knihu Labyrintem tajemna aneb Tajemná místa Československa, která byla oceněna jako nejkrásnější kniha roku. Dalšími tituly ve Stejskalově bibliografii jsou; Hvězda, Pokus o vymezení pražského letohrádku jako filosofického obydlí a Cesty za hvězdou, Zrcadlo hermetismu v České krajině (Praha, Paseka, 2001).

Pro Českou televizi napsal scénář k dvanáctidilnému seriálu Magickou krajinou. Průběžně publikuje v českém a zahraničním tisku. V letech 2002 – 2003 se uskutečnila série jeho výstav s názvem Zadem k nekonečnu, kterou doprovázelo vydání monografie o umělci.

 

Výlety s Vltavou – Zaniklé obce Novobystřicka 1/5 (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:17

Monika Horáková nás provede pohraničním krajem, odkud po druhé světové válce zmizel život. Připravila Hana Soukupová. Pořad s posluchačskou soutěží.

Připravily České Budějovice v roce 2011. Premiéra 11. – 15. 7. 2011 (5 x14 min.)  v cyklu Německý rok.

Obsah: 1. Mnich. – 2. Staré Hutě. – 4. Rajchéřov. – 5. Košťálkov.

Teraz sa baby balia inak (Teď se baby balí jinak, 2010)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 14:14

Tomáš Paliňák. Rozhlasová hra – minidrama. Hudební dramaturgie Pavol Dovala. Dramaturgie Sláva Daubnerová a Martina Vanajová. Zvuk Andrej Klimits. Produkce Sylvia Matovská. Režie Juraj Bielik.

Účinkují Michal Jánoš, Daniel Fischer, Eva Sakálová a Ivana Kubáčková.

Vyrobil Slovenský rozhlas Bratislava roce 2010. Premiéra  8. 8. 2010 (SRo 1 Slovensko, 18 min.) v cyklu Letná minidráma.

Slaměnec (1991)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:05

Nathaniel Hawthorne. Překlad Stanislava Menšíková. Připravila Dagmar Joklová. Režie Tomáš Kukulka.

Čte Zora Rozsypalová.

Připravila Ostrava v roce 1991. Repríza 5. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.)  v cyklu Noční bibliotéka; 2. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Temný vypravěč ze Salemu. Poslechněte si sedm povídek spisovatele Nathaniela Hawthorna. In web ČRo 3 Vltava, 5. 7. 2024 (článek) – Cit.: Autor slavného románu Šarlatové písmeno bývá řazen mezi temné romantiky i zakladatele žánru fantasy. Pro jeho příběhy je typická ponurá magická atmosféra. Nathaniel Hawthorne pocházel ze Salemu, jeho prapradědeček se podílel na nechvalně proslulých čarodějnických procesech, on sám se však od této historie snažil distancovat.  (…)

Nathaniel Hawthorne (1804-1864) se narodil do rodiny námořního kapitána v přístavním městě Salemu, oblasti, kde vznikly nejstarší osady přistěhovalců. Lásku k literatuře v sobě odhalil již v dětství, kdy po smrti otce a svém vlastním zranění byl izolovanější od ostatních vrstevníků a čas věnoval četbě. Po studiu na vysoké škole začal sám psát.

Hawthorne nabízí čtenářům nový pohled do nitra člověka a prohlubuje psychologickou analýzu. Podobně jako například E. A. Poe, se kterým ho můžeme řadit mezi „temné“ romantiky, i Nathaniel Hawthorne ve své tvorbě čerpá ze zločinu, lidských slabostí a temných stránek společnosti i jedince. Hawthorne patří mezi klasické autory ranné americké literatury, zabýval se také otázkami puritanismu a raného anglického osídlování Severní Ameriky. Pro jeho texty je typická tajuplná, až snová atmosféra, proti sobě stojí přísnými pravidly svázané společenství a vymykající se jedinec. Jeho nejslavnější román Šarlatové písmeno se věnuje otázkám viny, trestu, společenského odsouzení a pokrytectví. K dalším významným dílům patří Dům se sedmi štíty či Mramorový faun. (…)

Magický příběh o strašákovi s citlivým srdcem, který se vydává hledat štěstí do světa lidí. Ale co je vlastně podstatou lidství? Může nás první dojem klamat? A jsme připraveni spatřit naše pravé já? Slaměnec je metaforou o střetu iluze a reality, síle sebeuvědomění a lidské povrchnosti.

Děj povídky se odehrává v 17. století na území Nové Anglie. Mocná čarodějnice Matka Rigbyová si chce vyrobit slaměného strašáka, aby jí ohlídal zahradu. Její vlastní dílo ji ale natolik zaujme, že se z rozmaru rozhodne přivést strašáka k životu a poslat ho do města mezi lidi. Jakmile Slaměnec ožije, čarodějnice mu propůjčí lidskou podobu. A také kouzelnou dýmku, ze které musí neustále bafat, aby se udržel naživu… Na první pohled jednoduchý příběh v sobě ukrývá hlubší poselství, zabývá se tematikou morálky, lidského pokrytectví i přetvářky. (…)

Osudy – Ladislav Lakomý 1/5 (2004)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 9:32

Významný brněnský herec (1931 – 2011) vzpomíná. Připravila Olga Jeřábková.

Nastudovalo Brno v roce 2004 (celkem 129 min.). Repríza 1. dílu 17. 4. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.) v podobě 10 čtvrthodinových dílů k 10. výročí úmrtí L. Lakomého.

Pozn.: Ladislav Lakomý (* 14. listopadu 1931 v Náměšti na Hané – 11. dubna 2011, Brno byl český herec a divadelní pedagog, jenž svůj profesionální herecký život strávil v Brně. Od roku 1956 byl angažován v Divadle bratří Mrštíků, kde hrál devět let, od roku 1965 až do své smrti působil jakožto člen činohry Národního divadla v Brně. Šlo o recitátora a dabéra (namluvil například role Alaina Delona). Za celoživotní mistrovství v dabingu byl držitelem Ceny Františka Filipovského. V roce 1988 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Jako divadelní pedagog působil na konzervatoři a na JAMU v Brně. Vystupoval příležitostně, mimo jiné, i v různých menších brněnských divadlech, např. v Divadle u stolu či v divadle Husa na provázku i jinde. V České televizi zaujal též jeho civilní projev v dokumentárním seriálu o Poutních místech v Čechách a na Moravě, který uváděl společně s Josefem Somrem.

Obsah: 1. Vůně dětství (28 min.)  –  2. Léta válečná (25 min.) – 3. Léta studií (26 min.) – 4. Divadelní štace (26 min.) – 5. Mí básníci (24 min.).

Lit.: Jeřábková, Olga: Vzpomínky Ladislava Lakomého – o dětství, divadelních štacích a brněnských básnících. In web ČRo Brno, 17. duben 2021 (článek). – Cit.: O dětství, divadelních štacích a brněnských básnících vyprávěl Olze Jeřábkové ve svých vzpomínkách jeden z nejvýraznějších brněnských herců Ladislav Lakomý.

Narodil se v Náměšti nad Oslavou, v kraji, kam se celý život vracel. Po absolvování Janáčkovy akademie múzických umění v Brně byl několik let v angažmá v tehdejším Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno), a od roku 1965 až do své smrti byl věrný činohernímu souboru Národního divadla v Brně.

Za všechny jeho role připomeňme alespoň roli Ježíše ve slavném představení z roku 1965 Komedie o umučení a slavném Vzkříšení Ježíše Krista v režii Evžena Sokolovského. Výrazné role vytvořil také v Divadle u stolu, kde ho ke spolupráci opakovaně zval zakladatel tohoto divadla František Derfler.

Hrál v několika filmech (ztvárnil například postavy spisovatele Vančury nebo prezidenta Beneše), často účinkoval v televizi (seriál Četnické humoresky), ale nejraději a nejčastěji přicházel do rozhlasového studia. Přátelil se s mnoha brněnskými malíři, spisovateli a básníky, nejblíže měl k Janu Skácelovi, jehož verše často recitoval.

Vzpomínky Ladislava Lakomého vysíláme v Zelném rynku jako desetidílný seriál k letošnímu 10. výročí jeho úmrtí (11. dubna 2011) i k podzimním nedožitým devadesátinám (14. listopadu 1931).

15. 7. 2011

Sněhová královna (1952)

Filed under: Hajaja,Povídky — Přemek @ 12:00

Hans Christian Andersen.

Čte Růžena Nasková.

Natočeno 1952. Premiéra 5. 1. 1953.

Pozn.: Ukázka zazněla v pořadu Rozhlasový rok (připravila Bronislava Janečková, premiéra 5. 1. 2013).

Lit.: Janečková, Bronislava: Milé děti, poslyšte pohádku… In web ČRo, 12. 5. 2011 (článek + nahrávka).

Lit.: Janečková, Bronislava: Růžena Nasková a její Sněhová královna, Edvard Beneš na Sjezdu politických vězňů – 1946. Projev Konrada Henleina – 1945. In web ČRo, leden 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdy skoky v čase přináší překvapivá spojení. Například 5. leden ve vysílání Českého rozhlasu spojil pohádku Hanse Christiana Andersena O sněhové královně v interpretaci Růženy Naskové z roku 1953 s projevem Konráda Henleina z roku 1945 a s projevem Edvarda Beneše na sjezdu osvobozených politických vězňů z roku 1946.

Růžena Nasková si svoji hereckou kariéru vyvzdorovala proti vůli otce a ve svých 24 letech se už stala členkou činohry Národního divadla. Sama určitě netušila, jak hluboce do její kariéry zasáhne rozhlas v době, kdy už přestane hrát v divadle a ve filmu. Měla totiž přirozený cit pro komorní sdělení textu na mikrofon, a to v té době nebylo u všech herců, navyklých na teatrální gesta, běžné.

Právě proto zůstala v povědomí milionů dětských i dospělých posluchačů především jako vypravěčka pohádek na rozhlasových vlnách . Ve svých 69 letech – přesně 5. Ledna roku 1953 v rozhlase vyprávěla, a sama také uvedla, Andersenovu pohádku Sněhová královna. (…)

Ako Hitler s dlhým nosom odišiel z Mníchova (Jak Hitler s dlouhým nosem odešel z Mnichova, 2010)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Přemek @ 9:50

Peter Turčík. Esej. Hudební dramaturgie Pavel Dovala. Zvuk Alena Duchoňová. Redakce Patrik Oriešek.

Čte Ĺubo Bukový.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (8 min.). Premiéra 12. 7. 2011 (Rádio Devín, 8 min.).

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou I. – Prvopočátky dramatu v rozhlase

Mgr. Přemysl Hnilička (psáno pro Týdeník Rozhlas 29/2011)

V tomto novém seriálu se vám budeme snažit každých čtrnáct dnů přiblížit jednu z rozhlasových her, které vznikly v Československém, protektorátním a Českém rozhlase a které nás zaujaly. Budeme psát o hrách ze zlatého fondu i o těch, které byly právem zapomenuty; o hrách, které slýcháte často i o těch, které už asi nikdy neuslyšíte. Není naším záměrem postupovat přísně chronologicky, a tak se s námi budete přesouvat i několik desetiletí tam i zpátky, dozvíte se o hrách z let třicátých, šedesátých, z let normalizace i nadšeného budování. Budete-li si jednotlivé články shromažďovat a seřazovat, můžete časem získat přehledného průvodce rozhlasovou hrou, jejími vývojovými tendencemi i proměnami hereckého stylu. (more…)

Zabiť Martu (Zabít Martu, 2011)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 0:07

Martin Ciel. Minihra. Dramaturgie Martina Vannayová. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Ĺubica Olšovská. Režie Laco Kerata.

Osoby a obsazení: Jano (Pavol Šajmovič), Dušan (Vladimír Kobielsky), gardista (Peter Sklár), Sitár (Matej Landl).

Natočeno 2011. Premiéra 28. 8. 2011 (Rádio Slovensko, 14:00 – 14:20 h.; 16 min.). Repríza 18. 8. 2018 (Rádio Litera, 17:20 h.).

Horúčava (Vedro, 2011)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 0:06

Ján Štepita. Minihra. Dramaturgie Martina Vannayová. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Zvuk Mária Kotčíková. Režie Róbert Horňák.

Účinkují Marián Slovák, Eva Matejková a Jana Strnisková.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2011 (10 min.). Premiéra 31.7. 2011 (Rádio Slovensko, 14:00 h.). Repríza 19. 12. 2014 (SRo 3 Rádio Devín); 26. 6. 2019 (SRo Rádio Litera, 13:40 h.); 17. – 21. 8. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Alternativní název: Horko

Pozn.: Teplo zo všetkých strán môže spustiť sériu rôznych pocitov, ale aj starých spomienok. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress