Constantin Abaluta. Režie Gavriil Pinte. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2009.
Pozn.: Gala Premiilor UNITER pentru Cel mai bun spectacol de teatru radiofonic realizat în 2009 (nominace na cenu UNITER za nejlepší rozhlasovou hru v roce 2009).
Ladislav Luknár. Zvuk Jozef Bajtek. Dramaturg Ján Vdovjak. Režie Milan Semík.
Účinkují František Dibarbora, Ladislav Chudík, Vladimír Durdík, Viera Richterová, Emília Vášáryová.
Natočeno 1982 (65 min.).
Amelie Posse-Brázdová.Literární pásmo o životě a díle švédské autorky, žijící v letech 1884-1957. Součástí pořadu budou i ukázky z knih Slunné zajetí a Pestrá volnost. Připravila a v pořadu hovoří Miloslava Slavíčková. Režie Vladimír Gromov.
Účinkují Milena M. Marešová, Karel Vlček, Petr Pelzer, Valérie Zawadská a Anežka Rusevová.
Natočeno 23. 5. 2011. Premiéra 26. 6. 2011 (57 min.). Repríza 28. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: Minář, Jana: Amelie Posse-Brázdová. Významná osobnost československo-švédských vztahů. In web Severské listy, 20. 6. 2004 (článek). – Cit.: Letos uplynuto sto dvacet let od narození paní Amelie Posse-Brázdové (1884-1957), ženy která vykonala mnoho pro Československo, pro česko-slovensko-švédské přátelství, významně ovlivnila politický a kulturní život obou zemí a nezištně pomohla mnoha lidem.
Narodila se ve stejném roce jako náš prezident dr. Edvard Beneš, k jehož blízkým přátelům a spolupracovníkům patřila. Pocházela ze Stockholmu, ze starobylé aristokratické politicky a kulturně činné švédské rodiny. Studovala hudbu, malířství a architekturu ve švédském Lundu a v dánské Kodani, v letech 1911-25 žila v Římě. Zde se v roce 1915 provdala za českého malíře Oskara Brázdu. V době l. světové války se manželé Brázdoví seznámili s dr. Edvardem Benešem a aktivně se zúčastnili I. čs. odboje. Po určitou dobu byli internováni jako nepřátelští cizinci. Období československého odboje v Itálii popsala paní Amelie Posse-Brázdová v autobiografických románech „Slunné zajetí“ a „Pestrá volnost“, které česky vyšly v letech 1934, 1954 a 1955. (more…)
Pavel Vilikovský. Povídka současného slovenského spisovatele. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Andrej Hryc.
Natočeno 2011. Premiéra 26. 6. 2011 (ČRo 3 Vltava, 30 min.). Repríza 31. 10. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.) v cyklu Moderní povídka a Dny slovenské kultury; 29. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka a v rámci cyklu Česko-slovenský týden; 16. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Zemančíková, Alena: Pavel Vilikovský: Všetko, čo viem o stredoeurópanstve (s trochou priaťelskej pomoci od Olomouca a Camusa). In web ČRo 3 Vltava, červen 2011 (článek). – Cit.: Pavel Vilikovský patří ke spisovatelům – intelektuálům, jeho texty mají suchý humor a často se odkazují ke známým dílům světové literatury a k jejich tvůrcům. Což je i případ povídky Všetko, čo viem o stredoeurópanstve (s trochou priateĺskej pomoci od Olomouca a Camusa), kterou na počest autorových sedmdesátin vysíláme v jeho rodné slovenštině.
Slovenský spisovatel, překladatel a publicista Pavel Vilikovský se narodil 27. června 1941. V roce 1958 nastoupil na pražskou FAMU, o dva roky později přešel na Univerzitu Komenského v Bratislavě, kde vystudoval obor čeština – angličtina. Na přelomu 60. a 70. let působil v redakci časopisu Slovenské pohľady. Jako redaktor a později šéfredaktor pracoval v letech 1976-1996 v legendárním časopise Romboid. Nyní je redaktorem slovenské mutace časopisu Reader’s Digest a věnuje se překladatelské činnosti.
K překladům si Vilikovský vybírá prozaická díla Williama Faulknera, Josepha Conrada či Kurta Vonneguta. Knižně debutoval v roce 1965 sbírkou povídek Citová výchova v marci. Další jeho knihy se dočkaly několika literárních ocenění: sbírka povídek Krutý strojvodca z roku 1996, z níž jsme vybrali dnešní povídku, získala cenu Dominika Tatarky a cenu vydavatelství Slovenský spisovateľ. Próza Čarovný papagáj a iné gýče (2005) byla nominována do finále Anasoft litera.
Povídku Pavla Vilikovského pro rozhlas připravila Jiřina Tejkalová, v režii Vlada Ruska účinkuje slovenský herec Andrej Hryc.
Ilse Aichingerová. Literárně-hudební pásmo z díla rakouské básnířky. Z vlastního překladu připravila Michaela Jacobsenová. Použitá hudba Alfred Schnittke. Hudební dramaturg Josef Třeštík. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Věra Kubánková, Apolena Veldová, Aleš Procházka a Hana Kofránková.
Natočeno 2011. Premiéra 26. 6. 2011 (59 min.) v cyklu Souzvuk. Repríza 26. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk.
Jack London. Malá povídka. Rozhlasová úprava a režie Luboš Koníř.
Účinkují Martin Hruška, Petr Šporcl, Petr Červinka, Jan Dvořák a Roman Nevěčný.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2011. Premiéra 25. 6. 2011 (ČRo 2 Praha, 26 min.). Repríza 13. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka a Americký rok; 6. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Bohdan Ihor Antonyč. Listování v poezii ukrajinského básníka 20. století. Překlad Jaroslav Kabíček a Tomáš Vašut. Připravila a komentářem doprovodila Alena Morávková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Rudolf Kvíz a Ivan Řezáč.
Natočeno 2011. Premiéra 25. 6. 2011 (14 min.).
Rozhlasová reportáž. Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 2002. Obnovená premiéra 25. 6. 2011 v rámci pořadu RozHraní – Poklady rozhlasového archívu.
Czeslaw Milosz. Četba na pokračování z románu polského básníka a prozaika, nositele Nobelovy ceny. Překlad Helena Stachová. Připravil Jiří Červenka. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 25. 6. 2011 (30 min.).
Reportážní pořad ze švýcarského venkova, kam Johanna Spyri umístila děj své slavné knížky pro děti připravili Eliška Závodná a Jiří Kamen.
Natočeno 2011. Premiéra 25. 6. 2011.
Powered by WordPress