Edmond Rostand. Výběr z veršované hrdinské komedie v pěti dějstvích. Hudba Tibor Andrašovan.
Osoby a obsazení: Cyrano (Karol Machata) a další.
Natočeno 1973 (?). Vydal Opus v roce 1973 (1 LP, Opus 1 18 1218).
7. 4. 2011
Largo desolato (????)
Václav Havel. Rozhlasová adaptace divadelní hry o sedmi obrazech věnované Tomu Stoppardovi. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkují Krzysztof Wakulinski, Anna Dereszowska, Joanna Jezewska, Maria Robaszkiewicz, Bogdan Szczesiak, Marek Obertyn, Marcin Tronski, Maciej Szary, Zygmunt Sierakowski a Kazimierz Wysota.
Nastudovalo Polskie radio v roce ???? (78 min.).
Pozn.: Largo desolato Vaclava Havla to utwór w duzej mierze autobiograficzny. Jego glówny bohater – dr filozofii Leopold Kopriva przezywa kryzys intelektualny i psychiczny. Jest zaszczuty, lada moment spadna na niego szykany. Jego naukowe dzielo uznano za przejaw „chuliganstwa intelektualnego” wedlug paragrafu 511. Kopriva ma wielu zwolenników. Ludzie róznych profesji podziwiaja go i darza szacunkiem, zachecaja do podtrzymywania dotychczasowego stanowiska, widzac w nim wielki autorytet. Dla innych – tych, którzy sluza rezimowi, Kopriva to „frajer, bo nie chce za cene spokoju zaprzec sie samego siebie”.
6. 4. 2011
Jane (2011)
Lenka Lagronová. Fiktivní setkání spisovatelky Jane Austenové s bývalým nápadníkem v roce 1815. Hudba Pavel Helebrand. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Radovan Lipus.
Osoby a obsazení: Jane Austenová (Irena Vacková), Cassandra Austenová (Alžběta Kynclová), Matka (Ivana Plíhalová), Tom Lefroy (Zdeněk Trčálek) a Mary Lefroyová (Tereza Richtrová).
Nastudoval ČRo Brno v roce 2011. Premiéra 31. 5. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:30 – 22:25 h.; 50 min.). Repríza 23. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra; 3. 11. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Hra na neděli; 11. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Veřejná přehrávka 16. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet.
Text in Disk 39/2012 (úryvky textu).
Lit.: Hložková, Hana: Jane (sleeve-note). – Cit.: „Neprovdaná, bez dětí a píše. Píše romány!“ – Píše se rok 1815 a budoucí slavná spisovatelka Jane Austenová pracuje ve skromném domku na anglickém venkově na románu Přemlouvání (Anna Elliotová). Z poklidného tvůrčího a staropanenského života, který tráví ve společnosti ovdovělé matky a starší – rovněž neprovdané – sestry Cassandry, ji vyruší neočekávaná návštěva. Po dvaceti letech se setkává s bývalým nápadníkem Tomem Lefroyem a jeho ženou Mary. Zdánlivě nešťastná stárnoucí žena a spisovatelka je tak vystavena neobvyklé soukromé a profesní konfrontaci. Navzdory osobním zklamáním a překážkám, které Jane kladou společenské konvence, jí neohlášení hosté přimějí k povzbuzujícím a očistným zjištěním o sobě i o nich.
Lenka Lagronová se ve hře Jane nechala inspirovat poslední etapou krátkého života významné anglické romanopiskyně. Ve fiktivním komorním dramatu líčí osudy a pocity žen, které byly buď společensky bezvýznamné, protože zůstaly z různých důvodů neprovdané a bez možnosti si vydělávat, nebo naplnili společenskou povinnost, ale rodinné štěstí stejně nenašly. Do kontrastu jemně zmíněných dobových reálií navíc staví ženu na spisovatelské pozici. Navenek závažné téma, které autorka zvolila, však plyne v duchu lehce ironického a humorného pohledu, který byl typický právě pro Jane Austenovou. Obvyklý asociativní, až básnický proud slov dramatičky Lagronové, tentokrát decentně ustoupil síle románů Austenové, aniž by však postrádal nadhled a vtip. Pro milovníky Austenové obsahuje hra „lahůdku“ v podobě skvostné parafráze na satirickou miniaturu Krásná Kasandra, kterou Lagronová vypráví s názvem Křehká Cassandra.
Lenka Lagronová je renomovanou divadelní dramatičkou. Patří ke generaci, začínající po roce 1989. Z jejích třiadvaceti původních her, vyznačujících se lyričností, zkoumáním vnitřního světa postav a křesťanským poselstvím, bylo na českých jevištích uvedeno více než patnáct. Mezi nejvýraznější tituly její tvorby patří: Antilopa, Terezka, Nikdy, Miriam, Království, Etty Hillesum, Pláč, Křídlo aj. Její rozhlasový debut Vstaň, prosím tě proběhl v roce 2001 poté, co za text obdržela v roce 1999 v soutěži o původní rozhlasovou hru cenu rozhlasové stanice Vltava. Inscenace též hry byla nominována na Prix Italia a v roce 2002 získala čestné uznání v soutěži Prix Bohemia Radio. Jane teprve druhou rozhlasovou hrou Lenky Lagronové.
(…) Inscenace vznikla v brněnském studiu Českého rozhlasu v rámci projektu „Vinohradská 12“.
Osamělost. Ďábel v těle (2011)
Alfred Polgar. Dvě povídky rakouského spisovatele, aforisty, kritika a překladatele. Z dosud nevydaného překladu Radovana Charváta připravil Petr Turek. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Jiří Hromada.
Premiéra 3. 4. 2011 v cyklu Klasická povídka (ČRo 3 Vltava, 11:30-12:00, 30 min.). Repríza 3. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Rakouský rok; 23. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka.
Lit.: Turek, Petr: Alfred Polgar: Osamělost. Ďábel v těle. In web ČRo 3. 4. 2011 (anotace). – Cit.: Rakouský spisovatel, divadelní kritik a fejetonista Alfred Polgar (vl. jménem Alfred Polak) byl mistrem subtilně ironických, satirických i karnevalově humorných, někdy zdrženlivých, jindy roztomile upovídaných, ale vždy výstižných „drobných příběhů ze života“. Rád se rozepisoval o nevýznamných příhodách, byl zastáncem malých lidí, lidí bez práce a bez přístřeší. „Bez nich by se svět zřítil do noci a chladu. Na svůj stůl si raději postavím bystu listonoše než Napoleona,“ tvrdil.
Alfred Polgar se narodil v roce 1873 ve Vídni, původně se vyučil výrobcem klavírů. Mnoha drobnými literárními útvary pravidelně přispíval do novin a časopisů ve Vídni, Berlíně i Praze, spolu s Peterem Altenbergem a Egonem Friedellem býval pravidelným hostem vídeňského Café Central. Roku 1938 odešel před nacisty do Paříže a později emigroval do USA, kde psal mimo jiné pro Hollywood a exilové i americké časopisy. Zemřel roku 1955 ve švýcarském Curychu.
Jeho nejlepší kritické texty vyšly ve čtyřech svazcích pod názvem Ano a ne (1926-1927). Z jeho díla připomeňme ještě novely a skici Psáno na okraj (1926) a Příběhy bez ponaučení (1943).
Povídka Osamělost je ze sbírky Orchestr seshora, povídka Ďábel v těle ze sbírky Psáno na okraj, obě vyšly v Berlíně roku 1926. Z dosud nevydaného překladu Radovana Charváta připravil Petr Turek.
Rozmarná žena (1993)
Carlo Goldoni. Překlad Blahoslav Hečko. Zvuk Jozef Bajtek. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Dramaturgie Oľga Duhanová. Rozhlasová úprava a režie Vladimír Rusko.
Účinkují Vladimír Minarovič, Ĺudmila Mandžárová, Nina Vašečková, Elena Petrovická, Eva Večerová, Marián Geišberg, Július Vašek, Miroslav Trnavský, Zuzana Tlučková, Helena Geregová, Vladimír Durdík, Ján Mistrík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1993 (65 min.).
Tri zakliate kniežatá (Tři zakletá knížata, 1958)
Pavol Dobšinský. Pohádková hra na motivy slovenské lidové pohádky. Dramaturgie Emília Drugová. Zvukový mistr Peter Guldan. Dramatizace a režie Elena Bauerová.
Účinkují Ján Klimo, Viera Bálinthová, Rudolf Velický, Jozef Cút, Marián Gallo, Vlado Kostovič, Hana Kostolanská, Jozef Čierny, Emília Lokvencová a další.
Připravil Československý rozhlas v roce 1958 (43 min.). Repríza 11. 7. 2015 (SRo 3 Rádio Devín).
Zlatá páva (Zlatý páv, 2008)
Pavol Dobšinský. Vybral a upravil Ondrej Sliacky. Dramaturgie Beáta Panáková. Režie Táňa Tadlánková.
Vypráví Ladislav Chudík.
Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu v roce 2008 (10 min.).
… a čo ak je to láska (… a co když je to láska, 1991)
Ruwim Isajevič Frajerman. Hra pro mládež. Dramatizace Emília Drugová. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Peter Štolc. Dramaturg Július Gajdoš. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Zuzana Kapráliková, Róbert Rott, Ivan Šándor, Vladimír Minarovič, Ida Rapaičová, Eva Krížiková, Ján Valentík, Jela Lukešová a další.
Připravil Československý rozhlas v roce 1991 (60 min.).
Pozn.: Rozhlasová hra pre mládež podľa najslávnejšej knihy sovietskeho spisovateľa, Divoký pes dingo : príbeh o prvej láske (Dikaja sobaka dingo ili rasskaz o pervoj ljubvi).
Príbeh štrnásťročnej Táni, ktorá uprostred sibírskej prírody prežíva šťastie aj bolesť prvej lásky.
Ruvim Isajevič Frajerman ( Ruvim I. Fraerman – *10. ( 22.) septembra 1891 – 28. marca 1972) bol sovietskym spisovateľom literatúry pre děti a mládež. Narodil sa v Mogileve, nemal rád velké mestá, žil v Tulskej oblasti v Rjazani na okraji borových lesov nad riekou Oka. Bol samoukom, nedostalo sa mu systematické vzdelávania, napriek tomu mal mimoriadne znalosti o literatúre a poézii.
Jeho najznámejšie knihy sú : Mora (1924), Metelica (1926), Druhé jaro (1932), Zlatá nevädza (1963) a predovšetkým Divoký pes dingo: príbeh o prvej láske (1939).
5. 4. 2011
O bílém hadu (do 1976)
Božena Němcová. Pohádka. Další tvůrci nezjištěni.
Osoby a obsazení: vypravěč (Karel Höger), chalupnice (Libuše Havelková), bílý had (Viktor Preiss), zámecký pán (Ladislav Boháč). Dále účinkují Hana Davidová, Svatopluk Skládal, Jiřina Petrovická, Milada Davidová, Jan Waldmann, Vladimír Čech, Olga Dobešová, Zdeňka Tichá, Miroslav Grác, Jiří Mikota.
Vysíláno 12. 9. 1976.
2. 4. 2011
Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (2011)
Michael Chabon. Příběh knihy oceněné Pullitzerovou cenou začíná ve 40. letech minulého století v Praze a pokračuje v Americe v době, kdy se začal prosazovat komiksový žánr. Připravila Petra Kosová. Režie Miroslav Buriánek.
Připravila Plzeň v roce 2011. Premiéra 20. 3. 2011 (60 min.).