Roald Dahl. Z rukopisných překladů světové literatury. Překlad Jaroslav Kořán. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1967. Premiéra 12. 3. 1967 (Československo II, 15:45 – 16:15 h.).
Roald Dahl. Z rukopisných překladů světové literatury. Překlad Jaroslav Kořán. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1967. Premiéra 12. 3. 1967 (Československo II, 15:45 – 16:15 h.).
Dominik Tatarka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Bratislava v roce 1967 (?). Premiéra (?) druhého dílu 12. 3. 1967 (Československo II, 11:30 – 11:55 h.).
Vítězslav Nevzal, Jiří Kolář, Josef Kainar a Josef Brukner. Pásmo z veršů. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1967. Premiéra (?) 12. 3. 1967 (Československo I, 21:45 – 21:55 h.).
Autorsky spolupracovali Jiří Melíšek, Jaromír Čermák, Vladimír Rohlena, Jiří Štuchal, Bedřich Zelenka. – Praha; Wolfgang Altendorf, Gerd Angermann, Taddäus Troll, Hilde Wallis – Brémy. Režie české verze Viktor Dusil.
Natočeno 1967. Premiéra 12. 3. 1967 (Československo I, 19:30 – 20:30 h.).
Jindřich Balík. Ve vyprávění si medvěd Míša vyšlápnul za medvědem Méďou, ale došel jen k nejbližšímu mechu. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Maria Křepelková.
Vypráví Václav Postránecký.
Připravil Český rozhlas v roce 1995 (10 min.).
Jindřich Balík. Dozvěděli jsme se, jak medvěda počtáře lákali, aby se dal k cirkusu. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Maria Křepelková.
Vypráví Václav Postránecký.
Připravil Český rozhlas v roce 1995 (10 min.).
Bohumil Vít Tajovský. Četba na pokračování z knihy rozhovorů, které s opatem želivského kláštera vedli Aleš Palán a Jan Paulas. Připravila Šárka Grauová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Petr Pelzer.
Připravil Český rozhlas v roce 2002. Premiéra 18. – 27. 3. 2002 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 10 x 30 min.). Repríza od 31. 3. 2011 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); od 8. 8. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.) – programová řada Radiokniha.
Díly: 1. Mládí, 2. Želiv, 3. Válka, 4. Opatem, 5. Zatčení, 6. Soud a uvěznění, 7. Vatikánská směna, 8. Šedesátá léta, 9. Normalizace, 10. Obnova kláštera.
Lit.: (anonym): Bohumil Vít Tajovský: Člověk musí hořeti. In web ČRo 31. 3. 2011 (anotace). – Cit.: Vzpomínky želivského opata Bohumila Víta Tajovského vznikaly od dubna 1998 do srpna 1999 formou rozhovorů, které s opatem želivského kláštera vedli Aleš Palán a Jan Paulas. Text byl zaznamenáván na diktafon, průběžně přepisován, a upravován a na závěr opatem Tajovským autorizován.
Bohumil Vít Tajovský se narodil 3. 3. 1912 v Klanečné u Německého Brodu. Po maturitě na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (1931) nastoupil do semináře v Hradci Králové. V roce 1934 vstoupil do noviciátu u želivských premonstrátů, v roce 1937 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze, 4. 7. 1937 měl primici v Želivě. V letech 1939-41 dálkově studoval a složil profesorské zkoušky. Potom až do roku 1948 vyučoval jako profesor náboženství, filozofii, dějiny a latinu na gymnáziu v Humpolci.
V únoru roku 1948 byl akčním výborem v Humpolci veřejně označen za nepřítele lidu a byl mu zakázán vstup do humpoleckého gymnázia. Počátkem roku 1950 byl v souvislosti s tzv. číhošťským zázrakem zatčen neprávem odsouzen za velezradu, vyzvědačství a organizování ozbrojeného převratu na 20 let vězení. Byl vězněn na Pankráci, Mírově, Valdicích a Leopoldově, v roce byl propuštěn na amnestii. V letech 1960-71 pracoval jako lesní dělník, topič a podnikový archivář. V roce 1969 mu byl odebrán státní souhlas k výkonu veřejné duchovní služby, v roce 1971 odešel do invalidního důchodu.
V roce 1993 se vrátil s řádovou komunitou na Želiv a pomáhal zde obnovovat klášterní život. Na jaře roku 1999 postoupil část svých opatských pravomocí nově zvolenému opatukoadjuktorovi želivského kláštera. V prosinci 1999 v želivském klášteře zemřel.
Halina Pawlowská.
Čte Lucie Juřičková.
Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2003 (2 MC, Z1943, 1 CD mp3, MP1943, 2:43:08).
Pozn: S inteligentním humorem a nelíčenou sebeironií vypráví hrdinka příběhu o ženské touze po lásce, kvalitním partnerském vztahu a uspokojivém rodinném životě. (anotace).
Selma Lagerlöfová. Povídka švédské spisovatelky. Překlad Viliam Bartošovič. Připravil Pavol Hudík.
Účinkuje Jela Lukešová.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1967 (27 min.). Repríza 25. 8. 2016 (Rádio Litera); 9. – 15. 11. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Gažíková, Katarína – Kekeliaková, Monika: Svetová literatúra alebo svet očami žien – 1. časť. In web Litera RTVS, 22. 8. 2016 (článek). – Cit.: Tento týždeň bude patriť svetovej literatúre – konkrétne tomu najlepšiemu od žien autoriek. V Čítaní na pokračovanie sa môžete tešiť na Sklenený zvon od Sylvie Plathovej, Druhé pohlavie od Simone de Beauvoirovej a Vnútorný hrad mystičky Terézie Avilskej. Čaká vás dramatizácia Búrlivých výšin Emily Brontëovej. Nebude chýbať poézia Emily Dickinsonovej, Ingeborg Bachmanovej, ale i nositeľky Nobelovej ceny za literatúru Wislawy Szymborskej. Čakajú vás pásma o Virginii Woolfovej, Marguite Durasovej a Božene Němcovej. Nenechajte si ujsť hru o Agathe Christie, poviedku Selmy Lagerlöfovej Zamenené dieťa a Němcovej rozprávku O Šternberkovi. (…)
Pokračovať potom budeme poviedkou od švédskej autorky Selmy Lagerlöfovej Zamenené dieťa. Je to príbeh čarodejnice, ktorá má veľmi škaredé dieťa a ako názov hovorí, zamení ho za ľudské. V réžii Eleny Bauerovej účinkuje Jela Lukešová. V programe bude od štvrtka.
Lit.: Šaráková, Lucia: Jesenné potulky škandinávskou literatúrou: Švédsko. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2023 (článek). – Cit.: Na Litere najbližšie dva týždne pokračujeme v načatých potulkách Škandináviou a jej literárnou tvorbou. Štartovali sme Fínskom, prešli Nórskom, aby sme sa počas nastávajúcich siedmich dní premiestnili do Švédska a zmapovali všetko, čo sa oplatí. (…)
Od štvrtka sa vám prihovorí známa švédska spisovateľka Selma Legerlöfová, nositeľka Nobelovej ceny za literatúru, ktorú u nás poznáme predovšetkým z jej románov Löwensköldov prsteň či Jeruzalem. Do vysielania na Litere sme pre vás vybrali jej poviedku Zamenené dieťa. (…)
Rudolf Dobiáš. Pohádková hra. Zvuková spolupráce Alojz Janeček a Peter Koma. Hudební spolupráce Ada Rehorová. Dramaturgie Emília Drugová. Režie Viera Weidlerová.
Osoby a obsazení: rozprávač (Július Pántik), muž (Ĺubo Roman), žena (Viera Topinková), hora Trihora (Viera Hladká), strom (Alojz Kramár), kamenný kráľ (Vladislav Müller), kráľovná (Zdena Grúberová) a starec (Jozef Kroner).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1977 (38 min.). Repríza 9. 5. 2015 (SRo 9 Rádio Junior).
Pozn.: Príbeh o hore Trihore a Kamennom kráľovi, ktorý chcel premeniť celú zem na kamenné kráľovstvo a aj o tom, že šťastie nemožno na kameň premeniť.
Powered by WordPress