Duben, 2011 | Panáček v říši mluveného slova

10. 4. 2011

Aké máte svedomie (Jaké máte svědomí, 1987)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Martin @ 9:11

Ernest Weidler. Rozhlasový feature. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuková a technická spolupráce Táňa Ďurišová, Ĺuboš Klásek, Ĺubomír Macko. Režie Viera Weidlerová.

Účinkují Ida Rapaičová, Dušan Jamrich, Jám Mistrík, Peter Rúfus, Róbert Rott, Ivan Šándor.

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1987 (46 min.). Repríza 12. – 18. 1. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šenc, Martin: Významní rozhlasoví tvorcovia. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 8. 1. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sme sa na Litere ponorili hlbšie do rozhlasovej histórie a vybrali sme pre vás ukážku tvorby troch významných rozhlasových tvorcov. Náš program bude patriť Osvaldovi Záhradníkovi, Elene Antalovej a Ernestovi Weidlerovi. Osvald Záhradník bol významný slovenský dramatik, ktorého hry zmizli po novembri 1989 z javísk divadiel, no vo svete ho hrať neprestali. Ako rozhlasový dramatik debutoval v roku 1968, hry si sám aj režíroval. MÃ´žete sa tešiť na jeho Sólo pre bicie (hodiny), Poznanie a štvordielnu dramatizáciu Galéria osamelých hráčov minigolfu. Elena Antalová je autorkou viac ako tridsiatich rozhlasových hier a výherkyňou desiatok významných odborných ocenení. Vysielame od nej hru Blondínkam to pristane a Kurz varenia. Ernest Weidler je významný autor rozhlasových fíčrov. Vysielame dva – Ticho (ktorý je vrcholom Weidlerovej tvorby) a fíčer Aké máte svedomie? (…)

„Pokoj, vyrovnanosť duše, spánok bez nočných mÃ´r. Takmer každý – aspoň občas – túži po chvíľach, ktoré možno nazvať komornou hudbou života. Bez mračien, bez vírenia bubnov, bez blýskania. Pravda, tieto chvíle neprichádzajú ľahko a zriedkakedy zadarmo, najmä ak majú mať hlbokú ľudskú hodnotu. Je tu totiž svojrázny filter: svedomie…“ Tak začína posledná relácia, ktorú vám tento týždeň ponúkneme. Je to ďalší jedinečný umelecký dokument legendy rozhlasových fíčrov, Ernesta Weidlera. Bude o svedomí v nás a má názov Aké máte svedomie? Účinkujú Dušan Jamrich, Ján Mistrík, Ida Rapaičová, Peter Rúfus, Robo Roth a Ivan Šándor.

Comments (0)

O panáčkovi Bomiňovi a panence Palele 1/10 (2011, 2025)

Filed under: Hajaja,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 8:29

Václav Čtvrtek. Dramaturgie Václava Ledvinková. Natáčecí technik Dominik Budil. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Režie Yvona Žertová.

Vypravuje Miroslav Táborský.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 4.-17. 4. 2011 (ČRo 2 Praha, 10 x 10 min.).

Vydala Radiotéka, leden 2025 (MP3, CR.ES.2024.418). Ukázka k poslechu zde.

Díly: 1. Bomiňa a babka s omrzlou patičkou, 2. Bomiňa a spálený koláč, 3. Bomiňa a černé vlasy, 4. Bomiňa a liščí tety, 5. Bomiňa a Palele s upopelenou sukní, 6. Palele a děda se zavázaným palcem, 7. Bomiňa, Palele a knoflíky k vestě, 8. Bomiňa, Palele a Umhuuhu, 9. Bomiňa, Palele a cihly z tvarohu, 10. Bomiňa, Palele a polámané saně.

Pozn.: Kdo jsou Bomiňa a Palele? Ohnivý panáček, který podpaluje a udržuje oheň v kamnech, a upopelená panenka s nařasenou sukní, která se zase stará, aby se z každé nežádoucí jiskřičky stalo jen smítko popela. Spolu hospodaří nejprve u babičky, co cinká svou omrzlou patičkou jako rolničkou, později u dědy, kterého pro změnu trápí bolavý palec.

V jejich příhodách se snoubí starší reálie z venkovského života s pohádkovou fikcí. Dětem se dnes už může zdát legrační, že babka díky Bomiňovi ušetří docela slušný obnos za sirky, že chudičký děda si musí vyrobit knoflíky ze žaludů, nebo že každou pořádnou hliněnou cihlu je třeba vypálit čili upéct. Pohádky ale mají hlavně potěšit a pobavit a o to se krom Bomini a Palele starají všichni jejich protagonisté: ukřičené vrány, popletené zlodějské liščí tety, černý kouzelník Umhuuhu a také Miroslav Táborský, který v režii Yvony Žertové pohádky vypráví. (anotace)

Lit.: Ledvinková, Václava: Hajajovy pohádky k stému výročí narození Václava Čtvrtka. In web ČRo 21. 3. 2011 (anotace). – Hajajovy dubnové pohádky mají jednoho společného jmenovatele a tím je spisovatel Václav Čtvrtek. Autor mnoha drobných příběhů, pohádek a řady seriálů s nezapomenutelnými pohádkovými postavičkami a také jeden z duchovních otců rozhlasového Hajaji se narodil 4. dubna 1911, tedy před 100 lety. A právě poctě Václava Čtvrtka je věnováno všech 30 dubnových Hajajových pohádek.

Připomeneme si příhody vodníka Čepečka v podání Vlastimila Brodského a také veselé povoznické příběhy formana Šejtročka ve vyprávění Luďka Munzara. Mezi oběma těmito seriály nás od 8. dubna ale čekají téměř nové pohádky O panáčkovi Bomiňovi a panence Palele. Ono „téměř“ je na místě, neboť Václav Čtvrtek je napsal pro rozhlas na sklonku 60 let, byly odvysílány, ale nahrávky se bohužel nedochovaly. Zůstaly jen texty a podle nich uvede Hajaja celý desetidílný seriál jen s drobnými úpravami v obnovené premiéře.

A kdo jsou Bomiňa a Palele? Ohnivý panáček, který podpaluje a udržuje oheň v kamnech, a upopelená panenka s nařasenou sukní, která se zase stará, aby se z každé nežádoucí jiskřičky stalo jen smítko popela. Spolu hospodaří nejprve u babičky, co cinká svou omrzlou patičkou jako rolničkou, později u dědy, kterého pro změnu trápí bolavý palec.

V jejich příhodách, jak je to u autora obvyklé, se snoubí starší reálie z venkovského života s pohádkovou fikcí. Dětem se dnes už může zdát legrační, že babka díky Bomiňovi ušetří docela slušný obnos za sirky, že chudičký děda si musí vyrobit knoflíky ze žaludů, nebo že každou pořádnou hliněnou cihlu je třeba vypálit čili upéct. Pohádky ale mají hlavně potěšit a pobavit a o to se krom Bomini a Palele starají všichni jejich protagonisté: ukřičené vrány, popletené zlodějské liščí tety, černý kouzelník Umhuuhu a také Miroslav Táborský, který v režii Yvony Žertové bude pohádky vyprávět.

Comments (0)

Otec Jamese Bonda (2011)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 7:13

Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.

Účinkují Stanislav Motl a Norbert Auerbach.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 24. 4. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 59 (30 min.). Repríza 28. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 3. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…

Lit.: Motl, Stanislav: Otec Jamese Bonda. In web ČRo 24. 4. 2011 (anotace). – Cit.: Pije zásadně vodku s martini. „Protřepat a nemíchat,“ nabádá vždy barmana. Chodí v elegantních oblecích, je neustále obklopen krásnými ženami, a hlavně – je naprosto nezranitelný.

Pokud se ho nějaký padouch přece jen pokusí napadnout, se zlou se potáže. Náš hrdina ho vždy dokonale zpacifikuje a zpravidla se u toho ani neumaže a neušpiní. Tak tohle je James Bond. Britský agent 007, který čas od času zachraňuje svět.

Od okamžiku, kdy se James Bond objevil poprvé na filmovém plátně, bylo to v roce 1962, se jeho sláva rozlétla takřka po celém světě. Co na tom, že jde o parodii, o filmovou pohádku, Jamese Bonda milují lidé nejrůznějších generací a filmy o něm vydělávají astronomické sumy. Koho by ale napadlo, že za tímhle doslova fenomenálním úspěchem byl rovněž jistý poměrně nenápadný muž, který po roce 1989 žil v České republice. Muž, kterého můžeme směle označit za filmového otce Jamese Bonda a svědka jeho mnohých tajemství.

Comments (0)

Kameny krve a víry (2011)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 7:08

Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.

Účinkují Stanislav Motl, dr. Pavel Kroupa.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 17. 4. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 58 (30 min.).

Lit.: Mot, Stanislav: Kameny krve a víry. In web ČRo 17. 4. 2011 (anotace). – Cit.: Patří mezi nejvýraznější divy světa. Obklopuje je spousta tajemství a legend. Řeč je o kamenných megalitických stavbách.

Jde o nejstarší dochované stavby na světě staré mnoho tisíciletí. Pamatují pravěk. Dodnes však dobře nevíme, k čemu tyto objekty, postavené z kamenů, které vážily i desítky tun, sloužily. A dost dobře ani nevíme, jak s těmito kameny naši dávní, údajně velmi primitivní, předkové manipulovali. Bylo to dílo bohů? Nebo tu kdysi žila nějaká mimořádně vyspělá civilizace?

Tyto a podobné otázky nás napadají, když obdivujeme kamenné stavby ve Velké Británii – Stonehenge, ve francouzské Bretani – Carnac a jinde.

Kamenné svědky dávných věků můžeme však najít také v České republice. Bohužel u nás se k těmto unikátním památkám chováme přinejmenším nešetrně. Příklad: Postupná devastace kamenných kounovských řad u Loun. A důvod toho všeho? U nás totiž tyto světové unikáty považujeme, věřte nebo ne, za obyčejné kameny.

Comments (0)

9. 4. 2011

O zemi, která oplývala mlékem a strdím (1966?)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 22:31

Dialog vedený na vzdálenost téměř jednoho tisíciletí s děkanem Vyšehradské kapituly Kosmou. S použitím pramenů z knihy Nejstarší pověsti české (Vladimír Karbusický) napsali Marie Paříková a Antonín Langr. Hudba Vladimír Kováříček. Režie Ladislav Pompe.

Obsazení nezjištěno.

Natočeno 1966 (?). Repríza 10. 10. 1966 (22:20 – 23:00 h.); 12. 3. 1967 (Československo I, 10:15 – 11:00 h.).

Comments (0)

Houpeme se ve starém rytmu aneb 13 na houpačce (1967)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 21:41

Archívní přehlídka našich i zahraničních melodií, kterou se podařilo objevit doktoru Hanťalíkovi s kolektivem spolupracovníků. Připravili Olga Podskalská a Jiří Melíšek. Hudební spolupráce Bedřich Marek. Režie Petr Adler.

Obsazení nezjištěno.

Natočeno 1967. Premiéra 12. 3. 1967 (Praha, 22:55 – 23:50 h.).

Comments (0)

Dobrodružství kolegijního rady Pavla Ivanoviče Čičikova (1959)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 21:03

Nikolaj Vasilijevič Gogol (první díl románu Mrtvé duše). Překlad a dramatizace Karel B. Palkovský. Hudba Vadim Petrov, Symfonický orchestr Čs. rozhlasu řídí Kare Fiala. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Oldřich Hoblík.

Osoby a obsazení: Pavel Ivanovič Čičikov, kolegijní rada (Ilja Prachař), Nastazie Petrovna Korobočková, statkářka (Jaroslava Vacková), Selifan, kočí u Čičikova (Rudolf Široký), Fetiňa, služka u Korobočkové (Josefa Pechlátová), hostinská (Anna Melíšková), Nozdrev, statkář (František Vnouček), Mižujev, jeho švagr, statkář (Karel Fořt), Manilov, statkář (Václav Vydra II.), Lízinka, jeho choť (Anna Somolová), Porfir, lokaj u Nozdreva (Jaroslav Synák), Pavluška, lokaj u Nozdreva (Artur Šviha), Michal Semenovič Sobakevič, statkář (Oldřich Musil), Feodulija Ivanovna, jeho žena (Milada Horutová), Pluškin, statkář (František Roland), okresní komisař (Jaroslav Orlický), předseda soudu (Bedřich Veverka), příjemná dáma Sofie Ivanovna (Lída Vostrčilová), velmi příjemná dáma Anna Grigorjevna (Lída Otáhalová), gubernátor (Josef Bělský), Liza, jeho dcera (Olga Slunéčková), Gubernátorka (Nina Vasmutová), policejní ředitel (Antonín Kandert), ředitel státních továren (Miloš Liška), prokurátor (František Kreuzmann), husarský důstojník (Svatopluk Skládal) a komisař (Václav Švec).

Natočeno 1959. Premiéra 1. 4. 1959 (Praha I, 20:00 -22:10 h.). Repríza 12. 3. 1967 (Praha, 19:30 – 21:37 h.). Obnovená premiéra 6. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Jiná verze názvu: Dobrodružství kolegiálního rady Pavla Ivanoviče Čičikova

Lit.: Machková, Eva: Duše vskutku mrtvé. In Rozhlasová a televizní práce 6/1959, s. 35 – 36 (recenze).

Lit.: Venclová, Renata: Dobrodružství kolegijního rady Pavla Ivanoviče Čičikova. Hra podle Gogolova satirického románu Mrtvé duše. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2022 (článek). – Cit.: Mrtvé duše Nikolaje Vasiljeviče Gogola jsou jedním z nejvýznamnějších ruských románů 19. století. R(…)

Inspiraci ke svému poslednímu a v mnohém vrcholnému dílu Mrtvé duše našel Nikolaj Vasiljevič Gogol ve vyprávění svého přítele Puškina. Od něj poprvé vyslechl příběh spekulanta, který skupoval zemřelé nevolníky s vyhlídkou, že na ně v budoucnu získá zadarmo půdu nebo si na ně aspoň půjčí peníze. Pikareskní pouť kolegijního rady Čičikova po ruském venkově poskytla Gogolovi příležitost shromáždit opravdu povedenou sbírku exemplářů „vysoké ruské společnosti“. A zachytil je s takovou živostí, že ho cenzura donutila knihu několikrát přepracovat, než mohla být v roce 1842 poprvé vydána.

Gogolův původní záměr byl vytvořit analogicky k Dantově Božské komedii třídílný román-poému s částmi odpovídajícími členění Dantovy básnické skladby – Peklo, Očistec, Ráj. Po prvním ostře satirickém obrazu ruského života však autora stihla tvůrčí krize, takže další části, ve kterých se měl hlavní hrdina obrátit na lepší cestu a nakonec posloužit čtenářům jako příklad hodný následování, už Gogol nikdy nedopsal. I ve své fragmentární podobě jsou Mrtvé duše mimořádným dílem svědčícím o genialitě spisovatele, od jehož úmrtí uplynulo 21. února 170 let.

Rozhlasovou dramatizaci prvního dílu připravil na základě vlastního překladu Karel Palkovský. V režii Oldřicha Hoblíka účinkují Ilja Prachař, František Vnouček, Karel Fořt, Václav Vydra ml., Oldřich Musil, František Roland, Jaroslava Vacková a další. Inscenaci natočenou v roce 1959 vracíme do vysílání v obnovené premiéře po více než třiceti letech.

Comments (0)