Igor Stravinskij. Esej ruského skladatele z knihy Rozhovory s Robertem Craftem. Překlad Herberta Masaryková. Vybral a pro rozhlas upravil Josef Třeštík. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Otakar Brousek I.
Natočeno 2011. Premiéra 6. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 16. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: (anonym): Igor Stravinskij: Úvahy osmdesátníka. In web ČRo 6. dubna 2011 (anotace). – Cit.: Krátký text nazvaný Úvahy osmdesátníka pochází ze závěru života skladatele Igora Stravinského. Stravinskij v něm píše o své radosti z Beethovenovy Velké fugy, kterou si „na stará kolena“ zamiloval, srovnává svůj hudební jazyk s operou Vojcek Albana Berga a dává průchod svému ambivalentnímu vztahu k tvorbě tehdy mladých autorů Pierra Bouleze a Karlheinze Stockhausena, o kterých píše jako o hudební „zlaté mládeži.“
Jen málokterý skladatel dokázal mást své kritiky tolik, jako Igor Stravinskij (17. 6. 1882 – 6. 4. 1971). Do povědomí široké veřejnosti se zapsal na začátku 20. století jako představitel ruské avantgardy svými balety Pták Ohnivák, Petruška a Svěcení jara. Následně se stal jedním z hlavních reprezentantů neoklasicismu v hudbě a ke konci života přišel se svou odpovědí na dvanáctitónovou hudbu Arnolda Schönberga a Antona Weberna. Jak sám říkal, nestaral se o to, jakým směrem by se měl vývoj hudby ubírat: „Mohu jít pouze tam, kam mne vedou moje hudební chutě“, uvedl.
Stravinskij se narodil do rodiny basisty opery Mariinského divadla, asi nejproslulejší období života prožil ve Francii a zemřel jako americký občan v New Yorku. Během své tvůrčí dráhy spolupracoval s těmi nejlepšími umělci z nejrůznějších oborů. Na výpravě představení s jeho hudbou se podíleli Henri Matisse nebo Pablo Picasso, literární texty k jeho dílům psali francouzští spisovatelé jako André Gide, Jean Cocteau nebo angloamerický básník W. H. Auden. Mezi nejznámější spolupráce svého druhu patří jistě jeho spojení s Ruským baletem Sergeje Ďagileva.
Kniha Igor Stravinskij – Rozhovory s Robertem Craftem, z níž je esej převzat, pojednává o hudebním skladateli ruského původu, žijícím později trvale v USA. Vznikla z podnětu amerického dirigenta Crafta, který kladl Stravinskému otázky. Stravinskij takto inspirován se zamýšlí nad dobou svého dětství a mládí v carském Rusku, nad životními a uměleckými zážitky v Paříži, Švýcarsku a USA, vzpomíná na své umělecké přátele a spolupracovníky a dává tak vznikat pozoruhodné galerii portrétů mnoha významných osobností, a to nejen skladatelů a hudebníků, ale i spisovatelů, básníků a malířů. Především se však otázky vztahují k hudbě.
1. Lás-ka-nie (Druhá správa o človečine)