Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 3. 2011

Životopisy – Virginia Woolf 1/5 (2011)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 18:31

Marta Růžičková. Zvukový mistr Jiří Václavíček. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Zdena Bittlová a Josef Pejchal.

Připravil Český rozhlas Hradec Králové v roce 2011 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 21.-25. 3. 2011 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“. Repríza 7. – 11. 4. 2014 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.).

Pozn.: Žena, která i ve viktoriánské Anglii tvrdě konkurovala mužům. Stála u zrodu moderní literatury dvacátého století a spolu s Jamesem Joycem a Marcelem Proustem ovlivnili zásadním způsobem světovou uměleckou tvorbu.

U moře (2011)

Filed under: Povídky — Martin @ 18:24

Eva Kantůrková. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Účinkuje Ivana Plíhalová.

Premiéra 27. 3. 2011 v cyklu Setkání s literaturou (ČRo 5 Olomouc, 20:30). 1. repríza 30. 3. 2011.

Pozn.: Vysíláno spolu s povídkou Libuše Koubské Ještě jednou, prosím?

Lit.: Bureš, Michal: Milostný vztah ve zralém věku? In web ČRo 24. 3. 2011 (anotace). – Cit: V nedělním nebo středečním Setkání s literaturou vám nabídneme povídky dvou současných českých spisovatelek – Evy Kantůrkové a Libuše Koubské. Zatímco ta první je známá svou tvorbou již od šedesátých let minulého století, ta druhá zatím takové všeobecné proslulosti nepožívá… Je to dáno tím, že jméno Libuše Koubské spíše naleznete v oblasti české vědy nebo publicistiky. Je spoluautorkou knih Příběhy české vědy či Přemýšlení o světě, její texty naleznete na stránkách Respektu nebo Instinktu. Když si vložíte její jméno do nějakého internetového vyhledávače, zřejmě skončíte jako já u překvapivého faktu: povídka Ještě jednou, prosím? je snad jejím jediným čistě prozaickým počinem, který naleznete na stránkách povídkové antologie nazvané Povídky o ženách. A téma? Milostný vztah ve zralém věku? I tak se to dá pojmenovat…

Eva Kantůrková je autorkou spíše vážněji laděných próz, v níž tematizuje životy žen postavených tváří tvář neúprosné společenské realitě. Vzpomeňme na zfilmovaný román Smuteční slavnost z roku 1967, v němž kulakova žena chystá pohřeb svého muže, který chce vypravit z jejich zničeného hospodářství. Už tak pro režim nepřijatelný úmysl je navíc komplikován současně plánovaným pohřbem stranického tajemníka. Komu dají lidé ve vsi svou účastí na smuteční slavnosti přednost je nabíledni… K tématu smrti svého muže se vrací i v námi vybrané povídce U moře. Svou roli zde tentokrát nehrají panující podmínky, vždyť hrdinka žije ve svobodných časech, ale ničím nepřekonatelný smutek vyvolaný ztrátou partnera, jenž obestřel hrdinčin život…

Ještě jednou, prosím? (2011)

Filed under: Povídky — Martin @ 18:21

Libuše Koubská. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Účinkují Naděžda Chroboková, Vlasta Hartlová, Ivana Koktová a Hana Lančíková.

Premiéra 27. 3. 2011 v cyklu Setkání s literaturou (ČRo 5 Olomouc, 20:30). 1. repríza 30. 3. 2011.

Pozn.: Vysíláno spolu s povídkou Evy Kantůrkové U moře.

Lit.: Bureš, Michal: Milostný vztah ve zralém věku? In web ČRo 24. 3. 2011 (anotace). – Cit: V nedělním nebo středečním Setkání s literaturou vám nabídneme povídky dvou současných českých spisovatelek – Evy Kantůrkové a Libuše Koubské. Zatímco ta první je známá svou tvorbou již od šedesátých let minulého století, ta druhá zatím takové všeobecné proslulosti nepožívá… Je to dáno tím, že jméno Libuše Koubské spíše naleznete v oblasti české vědy nebo publicistiky. Je spoluautorkou knih Příběhy české vědy či Přemýšlení o světě, její texty naleznete na stránkách Respektu nebo Instinktu. Když si vložíte její jméno do nějakého internetového vyhledávače, zřejmě skončíte jako já u překvapivého faktu: povídka Ještě jednou, prosím? je snad jejím jediným čistě prozaickým počinem, který naleznete na stránkách povídkové antologie nazvané Povídky o ženách. A téma? Milostný vztah ve zralém věku? I tak se to dá pojmenovat…

Eva Kantůrková je autorkou spíše vážněji laděných próz, v níž tematizuje životy žen postavených tváří tvář neúprosné společenské realitě. Vzpomeňme na zfilmovaný román Smuteční slavnost z roku 1967, v němž kulakova žena chystá pohřeb svého muže, který chce vypravit z jejich zničeného hospodářství. Už tak pro režim nepřijatelný úmysl je navíc komplikován současně plánovaným pohřbem stranického tajemníka. Komu dají lidé ve vsi svou účastí na smuteční slavnosti přednost je nabíledni… K tématu smrti svého muže se vrací i v námi vybrané povídce U moře. Svou roli zde tentokrát nehrají panující podmínky, vždyť hrdinka žije ve svobodných časech, ale ničím nepřekonatelný smutek vyvolaný ztrátou partnera, jenž obestřel hrdinčin život…

21. 3. 2011

Pes na ceste 1/10 (Pes na cestě, 2011)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 20:21

Pavel Vilikovský. Četba na pokračování. Redakce Zuzana Belková. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuková spolupráce Ĺubica Olšovská. Režie Laco Kerata.

Účinkuje Miroslav Trnavský.

Natočeno 2011 (celkem 4 hod. 50 min.).

Pozn.: „Táto kniha je o jednom Slovákovi, lebo tak o tom rozhodli jazyk a kultúra. Je aj o jednom mužovi, lebo tak to zariadila príroda. Byť Slovákom a súčasne mužom nie je ťažké, najmä keď človek nemá na výber, ale rozprávať o tomto odľahčenom bytí až také ľahké nie je. A tak si Vilikovského textové Ja s dvojitou identitou musí vypomáhať citátmi svojich kolegov, požičiavať slová zo susedných jazykov a vďaka tejto pomoci pomaly pracovať na privedení zmyslu života k reči. Výsledkom tejto práce je text – tok, pripomínajúci pohyb psa na ceste. Pes, s najväčšou pravdepodobnosťou bastard, pobieha z jednej strany cesty na druhú, nečakane zastane pri medzníku alebo strome pri ceste, ovonia ich a potom tryskom vyrazí vpred alebo sa vráti kúsok späť, aby sa týmto cikcakovitým pohybom odniekiaľ niekam dostal.“ – Peter Michalovič

Zapadákov (2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 20:11

Jevgenij Zamjatin. Překlad a dramatizace Marián Kováčik. Dramaturg Milan Frolo. Klavírní improvizace Dušan Stankovský. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Andrej Kubík. Režie Martin Bendik.

Účinkují Anna Javorková, Richard Stanke, Matej Landl, Dušan Tarageľ, Miroslav Trnavský, Tibor Frlajs, Vladimír Minarovič, Helena Geregová, Jozef Šimonovič, Ivan Laca, Soňa Ulická, Ján Valentík, Peter Sklár.

Natočeno 2000. Premiéra  18. 1. 2001 (47 min.). Repríza 26. 7. 2017 (SRo 2 Rádio Regina).

Alternativní název: Na kuličkách.

Pozn.: Hra je svojim spôsobom osudové a osudné rozprávanie autora, ktorý sa nikdy neživil literatúrou, ale bol vynikajúcim inžinierom, no aj stratégom ruského námorníctva, s hlbokým poznaním nielen jeho technologickej vyspelosti, ale aj jeho psychológie. Román je svedectvom vnútorného rozkladu duchovných síl obrovského ľudského potenciálu, ktoré Rusko vždy svetu ponúkalo. Na druhej strane, kvôli tomuto románu bol Zamjatin súdený a odsúdený, a čo je čarovné pri vtedajšom despotizme, mohol sa vrátiť späť do svojho občianskeho života. Román je však predovšetkým živým svedectvom o tom, čo sa vtedy dialo v Rusku a deje sa aj dnes. (anotace)

Konec Cornelovy bandy 1/2 (1967?)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 0:43

Karel May (Poklad na Stříbrném jezeře). Dramatizace Jan Werra (= Jaromír Ptáček). Píseň přeložil St. Mareš. Hudba Jindřich Brabec, řídí autor. Režie Pavel Michal.

Osoby a obsazení: Vinnetou (M. Bílek), Old Firehand (M. Novotný), kapitán (J. Prýmek), tetička Droll (J. Roubalík), Knox (L. Tlalka), Hilton (J. Zapletal), Cornel (František Peterka), chlapec (M. Švehlík) a další.

Nastudoval Liberec v roce 1967 (?). Vysíláno 11. 3. 1967 (1. díl; Praha, 14:00 – 15:10 h.) a 18. 3: 1967 (2 díl).

Obsah: 1. Konec Cornelovy bandy –  2. Poklad na stříbrném jezeře.

Co to je, když se řekne… „Poslední Mohykán“ (1967)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 0:38

Připravil dr. Miloš Pulec.

Natočeno 1967. Premiéra 11. 3. 1967 (Praha, 7:55 – 8:00 h.).

20. 3. 2011

Z kuchyne bohémskej Bratislavy (Z kuchyně bohémské Bratislavy, 2009)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 23:10

Peter Ševčovič. Výběr z knihy. Redakce Daniela Kapitáňová. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Zvuk Eva Irmanová. Režie Táňa Tadlánková.

Účinkují Helena Geregová a Miroslav Trnavský.

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2009  (28 min.). Repríza 26. – 30. 11. 2021 (SRo 8 Rádio Litera).

Obsah: Schöne Náci – Egrešové šmé s vanilkovým mliekom – Vdovin kohút – Sliepky a rožky – Slepačí koláč – Pán Doktor Hodinka-Švábi – Slimáky bratislavského buditela – Štejo – Vodnícke gule vodníka Miklóša.

Pozn.: Vo voľnom pokračovaní úspešnej knihy Z kuchyne starého Prešporka Vás autor pozýva na prechádzku po Bratislave 20. rokov 20. storočia. Spolu so známymi osobnosťami prvej generácie slovenskej umeleckej bohémy navštívime krčmičky, viechy, stretneme známe bratislavské postavičky a aj veličiny slovenskej kultúry spoznáme inak než z učebníc dejepisu a literatúry. Nazrieme nielen pod pokrievky meštianskej kuchyne, výletných hostincov, ale ochutnáme aj dobroty známych hotelov, špeciality slovenských umelcov, kňažiek lásky i prostých trhovníkov. Kniha Vás gracióznym „ševčovičovským“ štýlom prenesie do čias, keď sa Pressburg – Prešporok – Požoň po prvý raz oficiálne stal slovenskou Bratislavou, do kuchyne prominentov i žobrákov, Andreja Hlinku i Schöne Náciho, hotela Carlton i zastrčených viech, ktoré boli hlavnými stanmi slovenskej umeleckej bohémy. Fantastický klebetník s množstvom živej histórie a originálnych receptov.

Noc po fronte (Noc po frontě, 2011)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 22:49

Ján Rozner. Výběr z knihy. Redakce Daniela Kapitáňová. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Zvuk Peter Daniška. Režie Martin Hvišč.

Účinkuje Jozef Benedik.

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2011 (25 min.).. Premiéra 11. 3. 2011 v cyklu Hrianky (SRo 2 Regina). Repríza 17. 9. 2014 (SRo 8 Rádio Litera).

O autorovi: Literárny, divadelný a filmový kritik, publicista Ján Rozner (1922 – 2006). V rokoch normalizácie nesmel publikovať, v roku 1977 sa vysťahoval do Nemecka, kde aj zomrel. Slovenskej čitateľskej verejnosti sa predstavil ako úspešný beletrista románom Sedem dní do pohrebu, knihou, v ktorej spracoval dramatické okolnosti pohrebu jeho manželky, Zory Jesenskej.

Prózy z pozostalosti: Prvá noc po fronte, O otcovi, O matke, Martin potom a niekoľko krátkych próz z posledných rokov sú tematicky pestré, súvisia s povojnovou realitou a autor ich situoval do Bratislavy, kde sa narodil a prežil väčšiu časť života. Ukazuje sa čoraz zreteľnejšie, že Rozner bol výnimočný prozaický talent a je škoda, že jeho dielo sa slovenskej verejnosti dostáva až po autorovej smrti. Jeho texty charakterizuje vecnosť, faktografická nasýtenosť, presnosť v pomenovaní, intelektuálny nadhľad, jemný humor, zmysel pre dramatickosť a skrytá emocionalita.

Karola má krásne oči (Karola má krásné oči, 2011)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 22:29

Jozef Cíger Hronský. Dramatizovaná povídka. Rozhlasová dramatizace Milan Gonda. Redakce Egon Tomajko. Hudební spolupráce Lubomír Šamo. Technická realizace Iveta Janáková. Režie Ján Medveď.

Účinkují Daniel Výrostek, Antónia Olšavská, Peter Budkovský a Michal Ďuriš.

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2011. Premiéra  4. 3. 2011 (SRo 2 Regina, 30 min.)  v cyklu Hrianky.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress