Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 2. 2011

Literární výročí – František Hrubín (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:04

Závěr Zelného rynku bude patřit 40. výročí úmrtí básníka, prozaika a dramatika Františka Hrubína. Rádi bychom při té příležitosti připomněli nedávno vydanou knihu Adresát František Hrubín, obsahující vedle Hrubínových dopisů také dopisy, které jemu napsali Jaroslav Seifert, Josef Strnadel a Emanuel Frynta. Edici pro nakladatelství Host připravila Iva Málková z pozůstalosti, která uchovává tisíce dopisů. Připravila Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2011. Premiéra 26. 2. 2011 (ČRo Brno) v pořadu Zelný rynk.

Vzpomínky propletené a poskládané 1/5 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:01

Alena Houšťová-Ondráčková. Připravila Alena Blažejovská. Režie Zdeněk Kozák.

Čte Eva Jelínková.

Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra druhého dílu 26. 2. 2011 (ČRo Brno), pátého dílu 19. 3. 2022 (ČRo Brno) v pořadu Zelný rynk.

Pozn.: V Zelném rynku bude v následujících pěti týdnech Eva Jelínková v režii Zdeňka Kozáka číst ze Vzpomínek propletených a poskládaných. Jejich autorka, dr. Alena Houšťová-Ondráčková, se narodila v Brně jako dcera ing. Františka Houště, autora řady patentů, jehož pozůstalost nyní zpracovává pro Technické muzeum. Vystudovala historii a prehistorii na Masarykově univerzitě a pracovala pak jako historička zejména v muzejních archivech v okrese Brno-venkov. Publikačně spolupracuje např. s brněnským, kyjovským a tišnovským muzeem. Jejím celoživotním koníčkem je kultura, zvláště divadlo. Děje, o kterých vyprávějí její vzpomínky, se odehrály zvláště v Kyjově a v Brně a dotýkají se i řady významných osobností.

Osudy – Daniel Špička 1/5 (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:59

Rozhlasové vzpomínky architekta, designéra a hudebníka. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Miloš Kot.

Natočeno 2011. Premiéra 14. –  18. 2. 2011 (5 x 30 min.). Repríza 29. 2. – 4. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Lit.: Ocisková, Eva: Osudy Daniela Špičky. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (článek). – Cit.: V rozhlasových vzpomínkách se můžete setkat s osobností architekta, designéra a hudebníka Daniela Špičky, (nar. 5. února 1939), absolventa Fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. V 60. letech minulého století byl hlavním architektem interiérů československých letišť. Později se věnoval navrhování rodinných domů, projektoval a realizoval interiéry na československých zastupitelských úřadech v Západním Berlíně a v Bělehradě, na Universitě Karlově atd.

Počátkem 70. let působil jako vývojový architekt v Bytové tvorbě – získal řadu ocenění na výstavách nábytku. V letech 1973-1989 zvolil Daniel Špička svobodné povolání architekta a návrháře – práce na návrzích interiérů pro památkové objekty, restaurace, veřejné prostory a kanceláře, design nábytku, studie a projekty rodinných domů, zahrad a rekonstrukcí památkových objektů (hrad Rabštejn nad Střelou, děkanství Mikulov, Zbiroh aj.), návrhy a realizace výstav a muzejních exposic v Československu i v zahraničí.

Od roku 1988 spolupracoval se Světovým památkovým fondem v New Yorku. (Tato spolupráce vedla až k zařazení Lednicko-valtického areálu do seznamu památek UNESCO).

Vedle architektury se Daniel Špička intenzívně věnuje hudbě, založil a 15 let působil jako hudebník a umělecký vedoucí souboru renesanční hudby Renesex.

Černé korálky 1/3 (2010)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:55

Milena Mathausová. Původní rozhlasová hra ze současnosti. Hudba Petr Mandel.  Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Linda Bártová (Lucie Vondráčková),  její sestra (Sabina Laurinová), jejich matka (Taťjana Medvecká), jejich otec (Jan Vlasák), Lindin švagr (Petr Lněnička), fotograf (Kryštof Hádek), baletní mistr (Kamil Halbich), exekutor (Antonín Hardt). Dále účinkují Stanislav Lehký, Zdeňka Sajfertová, Jan Szymik, Svatopluk Schuller, Tomáš Vacek,  Nela Boudová, Apolena Veldová, Hana Marie Maroušková, Klára Klepáčková, Šárka Vaculíková, Adriana Máčiková, Jan Teplý ml., Marcel Rošetzký, Miroslava Pleštilová, Hana Doulová-Krobotová, Vasil Fridrich, Jiří Kocman, Karel Wiencek, Viktor Křovák, Anna Fišerová, Martina Macková, Linda Petáková, Ida Sovová, Marie Švestková a Kristýna Reichová.

Díly: 1. Bílá košatinka, 2. Černé korálky, 3. Cár papíru.

Lit.: Kamberský, Jakub:  Neviditelné herectví v současnosti. In Týdeník Rozhlas 46/2011 (recenze). – Cit.:  K úvaze nad rozhlasovým herectvím mě přivedlo členství v porotě kategorie her na festivalu Prix Bohemia Radio a anketa Neviditelný herec. Obě říjnová klání mnohé napověděla, a to jak v pozitivním, tak bohužel i v negativním slova smyslu. (…)

Ukázalo se, že úroveň produkce her pro děti je velmi rozkolísaná. Namísto kvalitní živé hudby se tvůrci uchylují k hudbě syntetické, klasické látky se přepisují do moderní češtiny, pokusy o rodinné hry jsou opravdu pouze pokusy – jako v případě původně televizního scénáře Mileny Mathausové k trilogii Bílá košatinka, Černé korálky a Cár papíru. Jediné, co má váhu, jsou dobrodružné adaptace typu děl Julese Vernea. (…)

Co se dalších oceněných jmen týče, míním Luďka Munzara, Blanku Bohdanovou a Josefa Somra, tady bych hádal částečně na vyslechnutí daných titulů, za něž byli herci nominováni, a částečně na úctu k jmenovaným. Proč ne. Ovšem fakt, že se Neviditelnou herečkou stala Lucie Vondráčková, považuji za projev – čtenáři asi neprominou – posluchačského nevkusu. Je evidentní, že spousta hlasujících šlo po atraktivitě jména. Vondráčkovou jsme mohli slyšet v malých rolích v jednom z dílů seriálu Hříchy pro posluchače rozhlasu a ve sci-fi Supertajný večírek. Velký prostor dostala ve výše trilogii Mileny Mathausové, kde se však ukázalo, že se jedná o špatně napsaný text a herecky topornou práci. Slyšet to bylo i na nerozhlasovém hlasu Lucie Vondráčkové. Jsem z toho smutný, měl jsem za to, že valná většina hlasujících čtenářů Týdeníku Rozhlas patří k těm, kteří hledají kvalitu.

Lit.: Ledvinková, Václava: Bílá košatinka. In web ČRo 2 Praha, únor 2011 (článek). – Cit.:  V sobotu 26. února po 13:05 hodině nabízíme premiéru hry, která je první částí trilogie ze současnosti. Setkáme se v ní s dospívající Lindou, která si s typickou teenagerovskou revoltou řeší svůj křehký vztah k vlastním rodičům, sestře, přátelům, ke spolužákům a vlastně k celému světu. Úsměvné a navenek ironizující momenty se střídají s bytostnou touhou po porozumění a Linda se tak vlastně snaží najít cestu sama k sobě. Trochu provokativní příběh je určen nejen Lindiným vrstevníkům, ale i těm mladším, které tenhle věk teprve čeká, a zároveň i těm starším, kteří jeho záludnosti zas a znovu prožívají se svými dětmi a posléze i s vnoučaty. V hlavní roli se představí Lucie Vondráčková.

Lit.: Ledvinková, Václava: VYSÍLÁME: Hra 2.11. a pohádka 3.11. 2013. In web Webík Rádia Junior, 1. 11. 2013 (článek). – Cit.: V sobotu ve 13:00 pravidelně vysíláme napínavé rozhlasové hry se spoustou známých herců a v neděli, taky ve 13:00, si můžeš poslechnout nejrůznější pohádková vyprávění na stanici Český rozhlas 2 – Praha. Zde se dozvíš aktuální víkendový program.

Sobotní hra

2. 11. Bílá košatinka
Bílá košatinka, Černé korálky a Cár papíru jsou názvy rozhlasových her autorky Mileny Mathausové z volné minisérie příběhů o dospívající dívce Lindě, které se postupně odehrávají ve tří po sobě následujících letech. Za ztvárnění hlavní role Lindy získala Lucie Vondráčková před dvěma lety cenu Neviditelný herec.
Problémy dospívání, vnitřního vzdoru vůči rodičům, spolužákům i celému světu jsou společným tématem všech částí.V té první, v sobotu 2. listopadu po 13. hodině, můžeme sledovat především křehkost vnitřního holčičího světa, který se nedokáže vměstnat do pragmatických stereotypů rodinného života.

Lit.: Ledvinková, Václava: Cár papíru. In web ČRo 2 Praha, březen 2011 (anotace). – Cit.: Třetí a závěrečná část rozhlasové hry o dospívající Lindě nás zavede do posledního ročníku gymnázia v období maturitních příprav.

Revoltující Linda se vypne k mimořádnému úsilí, ale přesto jí nikdo nevěří, ani rodina, ani profesoři, ani spolužáci. Je jí jasné, že aby přeťala tenhle gordický uzel, musí udělat zásadní životní krok.
V premiéře rozhlasové hry ze současnosti, kterou uslyšíme v sobotu 12. března od 13:05 hodiny, účinkují Lucie Vondráčková, Jan Vlasák, Taťjana Medvecká, Sabina Laurinová, Kryštof Hádek a další.

Metafyzik Pope! (2011)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:52

Gotthold Ephraim Lessing. Satirická reakce německého dramatika G. E. Lessinga a filozofa Mosese Mendelsohna na soutěžní otázku Berlínské akademie vědy a literatury. Překlad Josef Pospíšil a Alena Šimečková. Pro rozhlas upravila Tereza Semotamová. Režie Zdeněk Kozák.

Připravilo Brno. Premiéra 14. 2. 2011 (15 min.).

Stala se nehoda. Zavolejte Feuerwehr! (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:38

O spolupráci českých a rakouských hasičů v pohraničí. Jedna věc je povinnost a práce, druhá domluvit se, spolupracovat a kamarádit. Daří se jim to? Jak? Připravil Filip Černý.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2011. Premiéra 13. 2. 2011 (25 min.).

Lit.: anonym: Stala se nehoda. Zavolejte Feuerwehr. In web ČRo, únor 2011 (anotace). – Cit.: Pokud začne hořet a mají to k požáru blíže ti, kteří mluví cizím jazykem, neměl by to být problém. Ale býval…

Filip Černý se ve svém dokumentu zaměřil na současnou spolupráci jihočeských a rakouských hasičů. Jedna věc je povinnost a práce, druhá domluvit se, spolupracovat a kamarádit.

Písně krátké Jana Jeníka z Bratřic (2011)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 15:34

Výběr básní a režie Marek Pivovar.

Připravila Ostrava. Premiéra 13. 2. 2011  (60 min.).

Lit.: Kopáč, Radim: Proti masturbantům falešné kultury dvě stě let „písní krátkých“ Jana Jeníka z Bratřic In web Kulturní magazín Uni 10/2009 (článek). – Cit.: „Naše česká literatura pučí a kvete, jenže mnozí bohužel mnohý její květ často nohama šlapou – totiž cenzoři,“ napsal Jan Jeník rytíř z Bratřic v dopise z 2. listopadu 1832. O sedm let později, 3. října 1839, připojil: „…já zůstal samojediný na tom božím světě. […] stojím tu sám jako opuštěný sirotek, k němuž ta nynější generace se více nehodí.“ Vzácná autorská schopnost refl exe i seberefl exe ozřejmuje, proč dnešní literární historie odpovídá na otázku tzv. národního obrození jmény A. J. Puchmajera, F. L. Čelakovského, J. Jungmanna, J. V. Kamarýta anebo J. Kollára – a nikoli v prvé řadě jménem Jeníka z Bratřic (6. ledna 1756, Radvanov – 26. srpna 1845, Praha). (more…)

Španělské písničky (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:30

Rozhovor s hudebními ukázkami. O projektu Španělské písničky se slovíčky, gramatikou a CD – tedy knize s hudebním doprovodem, určené k výuce španělštiny (vyd. Computer Press v Brně) hovoří v Zelném rynku hudebník a redaktor Ondřej Jirásek, lesní inženýr původem z Bolívie, ale jinak též zpěvák a recitátor Juan José Rojas Galvis a překladatelka a tlumočnice Zuzana Holá. Kromě zajímavé a veselé besedy zazní i ukázky španělských – nejenom dětských – písní. Připravila Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 26. 2. 2011 (ČRo Brno) v pořadu Zelný rynk.

Ola lama – jižní Amerikou od rovníku k tučňákům (2011)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:28

Eva Palátová. Připravila Alena Blažejovská.

Natočeno 2011. Premiéra 26. 2. 2011 (ČRo Brno) v pořadu Zelný rynk.

Pozn.: Kniha Evy Palátové Ola lama, s množstvím nádherných fotografií, vás svěžím, chce se říct studentským stylem provede po Ekvádoru, Peru, Bolívii, Argentině a Chile. Na začátku a na konci navíc najdete pasáže s názvem Malý průvodce batůžkáře. A proč se kniha jmenuje Ola lama? Inu, protože indiáni Jižní Ameriky se prý extrémně neradi fotí. Pokud se zdvořile zeptáte, zda si je můžete vyfotografovat, nedostanete nikdy kladnou odpověď. Domnívají se totiž, že jim fotografie bere duši. Naopak lamy se prý fotí velice rády. Zřejmě jim stačí říct: Ahoj, lamo! A tak se tohle pozdravení stalo pro celou výpravu typické. V Zelném rynku zazní ukázka z kapitolky Tibet Jižní Ameriky.

Snad jen s výjimkou jednoho treku v Himálaji se všude na světě vydáváme do hor po staromládenecku romanticku – na vlastní pěst a „na vlastní kopyta“, bez pomocných zvířat a průvodců. Tentokrát jsme udělali výjimku. Prostě s lamou jsem do hor ještě nešla! A jako bychom se octli zpátky v Himálaji. Kordillera Apolobamba, protínající vysokohorskou náhorní plošinu Altiplano (4 000-6 000 metrů nad mořem) na pomezí peruánských a bolívijských hranic, nese hrdou přezdívku Tibet Jižní Ameriky. Místo jaků se tu prohánějí vikuně, lamy a činčily, jinak panují stejné podmínky: oba místní jazyky jsou pro nás svahilštinou, oba kraje takřka vyžadují přibalit do fusaku kyslíkovou bombu, v obojích horách neznají elektřinu, teplo, signál, mobily, „bohatství“, a přesně proto právě tady potkáte ta nejvřelejší srdce. A ta rozhodně neplápolají od krbu, protože on ten lamí bobek dlouho nehoří. Dřevo tu neroste, křoviny mnoho plodů nedávají.

Tři zlaté vlasy děda Vševěda (1997, 1998, 2008)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 15:26

Tri zlate vlasy (1998)Karel Jaromír Erben. Pohádka. Dramatizace František Pavlíček. Dramaturgie Eva Košlerová. Hudba Petr Mandel. Zvuk, střih, mixáž Jitka Kundrumová, Ing. Tomáš Gsöllhofer. Illustrations Vlasta Švejdová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: vypravěč (Tomáš Töpfer), Plaváček (Jiří Langmajer), princezna (Magdalena Chrzová), král (František Němec), královna (Eliška Balzerová), kmotra sudička (Jaroslava Adamová), děd Vševěd (Ladislav Mrkvička), uhlíř (Martin Zahálka), rybář (Antonín Hardt), rybářka (Naďa Konvalinková), sluha (Ivo Gübel), převozník (Steva Maršálek), král mrtvého města (Miroslav Doležal), stařec (Václav Kotva), sudičky (Jana Vasmutová-Kličková, Růžena Preisslerová).

Nahráno ve studiu Českého rozhlasu 1997. Vydaly Gramofonové závody, a. s., Loděnice a Pražská vydavatelská společnost v roce 1998 v edici Království pohádek č. 17 (1 CD, L1 0315-2 831, 49:40). Reedice GZ Digital Media a Schwarzkopf 17. 5. 2008 jako příloha časopisu (1 CD). Reedice Lidl jako Pohádky pod stromeček 2.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress