Otakar Nováček vzpomíná na Leoše Janáčka a na společnou jejich procházku po Zelném rynku v Brně i s jeho Líšňačkami.
Čte Otakar Nováček. Osoby a obsazení: Líšenka (M. Paseková), panička (K. Slavíková), koktavý (Otakar Nováček).
Natočeno 16. 2. 1972 (PKO Brno, Alfa pasáž, Poštovská ul.; soukromá deska Emidisc).
Pozn.: Je pravděpodobné, že nahrávka sama je starší a že datum uvedené na desce je pouze datem přepisu z jednoho nosiče na druhý.
Text nahrávky in: Program Státního divadla v Brně, leden 1972.
Lit.: anonym: Slavné osobnosti – dr. Otakar Nováček. In web Slavné osobnosti – Statutární město Brno, b. d. (článek). – Cit.: Do kulturní atmosféry každého města patří i jevy zdánlivě okrajové, které je však na první pohled (či poslech) výrazným způsobem odlišují od ostatních a vytvářejí jeho charakteristickou tvářnost. K takovým fenoménům patří v Brně typická hantýrka-hantec, vzešlá z prostředí brněnské „plotny“. Systematicky se jím zabýval a shrnul do slovníkové podoby poprvé dr. Otakar Nováček (1901-1986).
Po maturitě na brněnské reálce (1920) složil o rok později doplňkové zkoušky z latiny. Na mistrovské škole Leoše Janáčka poslouchal fonetiku, znalosti v oboru teorie hudby prohloubil na pařížské Sorbonně (1923 -25). Předcházela a následovala ovšem studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1921-23, 1925-27). Doktorát získal na základě disertační práce O zdrojích hudebně skladatelských v roce 1927. Po dvojím krátkodobém pedagogickém působení (1928 – 29 Brno, 1931 – 33 Jihlava) se rozhodl pro život na volné noze. Trvalé zaměstnání bohémsky založeného Nováčka svazovalo, věnoval se pak výhradně takzvaným svobodným činnostem. Publikoval v tisku i v rozhlase, jako ctitel a znalec Leoše Janáčka se zabýval jeho dílem. Napsal studii Leoš Janáček a jeho teorie nápěvkové mluvy (1941), vlastním nákladem vydal několik beletristických úvah (O číšnících a…-Jihlava 1932, Ňadra-Praha 1932). Své rozsáhlé vědomosti částečně zúročil jako soukromý učitel jazyků (byl vynikající franštinář) a logoped. Jeho výrazný sklon k recesi se projevil například i v telefonním seznamu ze 60. let, kde měl u jména uvedeno „lékař chronických chorob řeči.“ Současní autoři prací z prostředí osobitého městského společenství první republiky dodnes čerpají z jeho studie Brněnská plotna, která vyšla poprvé v Brně v roce 1929. Nováček „plotnu“ (srv. vídeňské Plattenbrüder) důkladně rozebral a popsal její strukturu, způsob života, sociální poměry, vztah k práci, morální kodex, módu i zvláštnosti jednotlivých lokalit (sám cítil sounáležitost s plotnou husovskou). Stěžejní je v této práci systematické uspořádání charakteristické plotňácké mluvy do prvního slovníku brněnského hantecu. Sám poznal život v „plotně“ zevnitř, jeho průkopnická práce však od prvního vydání nebyla publikována (kromě samizdatu ze 70. let). Po roce 1989 se s Nováčkem tomuto tématu věnovala brněnská televize a rozhlas. Nepřehlédnutelná mohutná figura dr. Otakara Nováčka opustila brněnské ulice den před jeho 85. narozeninami.