Harold Pinter. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1966. Premiéra 5. 9. 1966 (BBC Radio 3).
Pozn.: Hra byla poprvé publikována v roce 1961, v upravené verzi pak znovu v roce 1968. Hra byla uvedena 21. 7. 1960 v televizi na stanici Associated Rediffusion Television, která existovala v letech 1954 – 68 a vysílala o víkendech. V rozhlasové podobě byla uvedena na 5. 9. 1966 na stanici BBC Radio 3.
Harold Pinter. Rozhlasová adaptace divadelní jednoaktovky. Zvuk Andrzej Pruski. Režie Wojciech Maciejewski.
Osoby aobsazení: Annie (Barbara Ludwiżanka), Walter (Roman Wilhelmi), Milly (Wanda łuczycka), Sally (Barbara Kraftówna), Solto (Henryk Bąk), Tully (Zbigniew Koczanowicz). Dále účinkují Elżbieta Borkowska, Elżbieta Zagórska, Lech Ordon a Andrzej Szanajch.
Natočilo Polskie Radio (59 min.).
Pozn.: Po devíti měsících ve vězení vrací se malý padělatel Walter do svého pokojíku u svých tetek. Ale ty mu sdělují, že jeho pokojík pronajaly. Novou obyvatelkou jeho pokoje je mladá učitelka, která učí na večerní škole. Pak udělá Walter podivný objev …. Hra byla poprvé publikována v roce 1961, v upravené verzi pak znovu v roce 1968. Hra byla uvedena 21. 7. 1960 v televizi na stanici Associated Rediffusion Television, která existovala v letech 1954 – 68 a vysílala o víkendech.
V rozhlasové podobě byla uvedena na 5. 9. 1966 na stanici BBC Radio 3. (more…)
Připravil Jan Bábik. Rozhlasový dokument o osudech slovenských spisovatelů uvězněných v padesátých letech. Redakce Táňa Kusá. Hudební redaktor Roman Žiaran. Zvukový mistr Milan Greguš. Režie Táňa Tadlánková.
Účinkují Ján Bábik, Dušan Jamrich, Miroslav Trnavský, Vladimír Minarovič.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 10. 4. 2010 (SRo 1, 20:00 h.), 4. dílu 26. 1. 2013 (Rádio Devín, 53 min.). Česká premiéra 3. a 7. 11. 2010 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma. Repríza 1. dílu 30. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus. K poslechu zde.
Pozn.: Hlavní cena Prix Bohemia Radio v sekci Radiodokument. Dokument je první částí zamýšlené trilogie o osudech významných slovenských spisovatelů, kteří se z různých důvodů ocitli po roce 1948 v komunistických věznicích.
Lit.: Vejvoda, Jiří: Múzy za mřížemi. In Týdeník Rozhlas 43/2010 (recenze). – Cit.: Je pro nás Slovensko cizinou, a tudíž pořady Slovenského rozhlasu tvorbou ze zahraničí? Faktograficky ano, emočně nikoli – alespoň pro ty, kdo ušli kus životní cesty společně se Slováky a rozumí jim v rovině jazyka i myšlení. Dvojdílný (! sic!) pořad Múzy za mrežami, který letos pro Slovenský rozhlas připravil Jan Bábik, připomíná další rozměr, na který pozvolna sedá prach: společné dějiny v období 1918 až 1992, jež jsou svědectvím o krutosti i kráse minulého století, o jeho paradoxech a někdy také fraškách na československém území. Slovenský rozhlas přihlásil tento pořad do soutěže v kategorii dokument v rámci letošního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio – a mezinárodní porota mu svým rozhodnutím z 5. října udělila hlavní cenu.
Bezmála dvě hodiny, které posluchače přikovají k přijímači, zdobí navíc jev, který jsem v polistopadovém Česku a jeho médiích zatím nezaznamenal – velkorysost vítězů nad komunismem, která poraženým přizná vedle prohřešků též kvalitu či zásluhy. Možná že tento racionální odstup od tématu, nadhled nad nedávnou spletí událostí, je – v protiváze k emoční rovině – nakonec největším kladem objevného dokumentu.
Pořady tvoří několik vzájemně propojených složek. Kromě průvodního, stručně sdělného slova a veršů čerpá z bohatství zvukového archivu, jaké může nabídnout pouze rozhlas veřejné služby: dávné i nedávné rozhovory, dobová recitace, ale též otřesné výpovědi ze soudních procesů padesátých let jsou svědectvím zlomů, jimiž si slovenská společnost prošla od Hlinky po Husáka a zčásti i po listopadu 1989. Třetím rozměrem je hudba, využívaná čím střídměji, tím působivěji.
Významnou část tvoří vzpomínka na literární apoštoly komunismu, které jejich ideologie sice uvrhla nadlouho do vězení, ale oni v ni přesto nepřestali věřit. Příkladem nad jiné je Ladislav Novomeský, jenž v jedné ze svých básní – umělecky neobyčeně působivě – přirovnal zpětně svůj pobyt za mřížemi k tomu, že lékaře rovněž někdy nakazí při léčbě bacily, a přece nesvlékne svůj bílý plášť… Novomeský patřil k těm, které v dubnu 1954 odsoudili za buržoazní nacionalismus. A byla mezi nimi řada umělců s krajně komplikovanými osudy, jejichž jména vesměs ani neznáme: Daňo Okáli, meziválečný básník, po válce slovenský „povereník vnútra“ a spoluiniciátor represí, které nakonec semlely i jeho samotného, anebo třeba Ladislav Holdoš, intelektuál, překladatel a interbrigadista ve španělské občanské válce třicátých let.
Porota letošního ročníku festivalu Prix Bohemia Radio na pořadu Múzy za mrežami ocenila, že je objevný v rovině faktů a zároveň podněcuje posluchačovu fantazii.
Lit.: Bábik, Ján: Múzy za mrežami popisuje 50. léta a osudy lidí, kteří nepřitakali. In web ČRo Plus, 30. leden 2024 (článek). – Cit.: Pronásledování nekomunistických spisovatelů po únoru 1948 nebylo jen českou specialitou. Dokládá to dokument slovenského publicisty Jána Bábika s názvem Múzy za mrežami o vězněných slovenských spisovatelích v 50. letech. Přibližuje osudy lidí, kteří nepřitakali nástupu komunistického režimu a dali přednost svobodné tvorbě.
Pořad Múzy za mrežami reprezentoval Slovenský rozhlas na mezinárodní rozhlasové soutěži Prix Bohemia Radio 2010 a získal tam i ocenění. (…)
Torey L. Hayden. Překlad Helena Hartlová. Zvuk Ladislav Reich. Hudba Jaromír Klempíř. Režie Jindřiška Nováková.
Čte Simona Babčáková
Natočeno 2010. Vydalo vydavatelství AudioStory a Portál v roce 2010 (5CD, celkem 5 hod. 51 min.).
Obsah: CD 1 – 1. Moje třída, moje děti, 2. Přišla mezi nás, 3. Velká neznámá, 4. Emoce pod zámkem, 5. Kolik je dvě a dvě?; CD 2 – 1. Překvapivý výsledek, 2. Točit se dokola, 3. Jak to zastavit?; CD 3 – 1. Jimmieho mám nejradši, 2. Proč mě ochočuješ?, 3. Tajemství, 4. Kolaps, 5. Kde je můj bráška?; CD 4 – 1. Konec?, 2. Kdo ti to ublížil; CD 5 – 1. Zase mezi námi, 2. Nové šaty, 3. Loučení, 4. Spratek.
Pozn.: Byli jste jako malí hodné holčičky a hodní chlapečkové? Nebo o vás naopak říkali, že jste pěkní „spratci“? Pokud myslíte, že Bé je správně, tak si s tím nelamte hlavu. Nejste sami. O jedné takové dívence, která se kvůli tomu dostane do speciální třídy pro děti s poruchami chování a ve které objeví její učitelka nesmírnou inteligenci, …vypráví i nová (audio)kniha. Jméno této paní učitelky a zároveň autorky knihy je Torey Hayden.
Skutečný příběh šestileté Sheily, která se dostane do speciální třídy pro děti s poruchami chování. Její učitelkou a zároveň prvním člověkem, který jí projeví lásku, je Torey Hayden. Ta po čase zjistí, že dívka má nadprůměrnou inteligenci, je učenlivá a dřímá v ní skrytý génius. Kniha je pozitivním svědectvím o síle pedagogických a terapeutických prostředků, a pedagoga představuje jako přítele, který neváhá pro dítě překonávat různé těžkosti.
T. L. Haydenová je autorkou řady velmi úspěšných non-fiction románů z prostředí školy pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA.
Krzysztof Czeczot. Původní rozhlasová hra. Hudba Stanisław Soyka. Zvuk Marcin Borsa. Režie Krzysztof Czeczot.
Osoby a obsazení: otec (Marian Dziędziel), syn (Robert Więckiewicz), matka (Karolina Bratz-Brzezińska), mladší syn (Mateusz Molenda), starší syn (Maciej Łagodziński), Majka (Maja Hirsch), Majka 14-letá (Bogna Sayna), vnuk (Janusz Molenda), kurátorka (Małgorzata Socha), Weronika / Veronika (Maria Maj), lékař (Janusz Łagodziński), Tomek (Bronek Biziuk), hřbitovní babička (Ewa Sobiech), konferenciér (Adam Kuzycz-Berezowski), poslové špatných zpráv (Wojciech Brzeziński a Grzegorz Falkowski).
Natočilo Radio Szcecin v roce 2009. Premiéra 25. 4. 2009 (Radio Sczeczin, 44 min.)
Pozn.: Syn i Ojciec. Ojciec i Dziadek. Wnuk. Oni wszyscy kiedyś spotkają się jeszcze młodsi niż są dziś. Jeszcze cierpliwsi i spokojniejsi. Jeszcze będą się sobą cieszyć.
Przypadkowa śmierć Matki doprowadza do rozpadu szczęśliwej rodziny. Syn, tułając się po świecie, wyrusza w długą drogę w głąb siebie, próbując uciszyć poczucie winy. Ojciec ucieka w alkohol, próbując stłumić ból po śmierci żony. Ich drogi spotkają się dopiero w Niebie. Tu właśnie spróbują sobie wszystko wyjaśnić, poukładać, spróbują się znowu spotkać.
Przez ponad 40 minut słuchowiska będziemy podróżowali przez człowieka, przez jego samotność, lęk, ułomność, by w końcu doznać oczyszczenia. W ciągu tej swoistej Drogi Krzyżowej spotkamy Weronikę, która nie będzie ocierała łez, Szymona, który będzie zbyt młody, by pomóc nieść Krzyż, Matkę, która nie będzie płakała na Golgocie i Chrystusa, który nie będzie chciał cierpieć za ludzkość. (more…)
Krzysztof Czeczot. Původní rozhlasová hra. Hudba Ygor Przebindowski.
Zvuk Wawrzyniec Szwaja. 
Režie Krzysztof Czeczot.
Účinkují Jerzy Trela, Mateusz Damięcki, Julia Kamińska.
Natočilo Radio Szceczin a Radio Rossija v roce 2010 (36 min.). Premiéra 31. 5. 2010 (Radio Sczeczin).
Pozn.: Antoni stoi z rewolwerem wycelowanym w Krystiana. Ale to przecież nie jest jego rewolwer. Rewolwer jest Krystiana.
Antoni nie wie czy już strzelił, czy dopiero strzeli. A jeżeli strzelił to dlaczego nie trafił, skoro stoi metr przed Krystianem.
Krystian to wie. Szklanka z wodą, którą wypił Antoni miała cierpki smak.
Antoni nie wie gdzie jest jego żona. A przecież wszystko szło zgodnie z planem.
Krystian wie, gdzie jest żona Antoniego, bo wszystko szło zgodnie z planem.
Kto to jest Antoni?
Mąż Marii.
Kto to jest Maria?
Nowy pracownik Krystiana.
Kto to jest Krystian.
Ich koszmar.
Kto z nich przeżyje?
Wybierz sam.
„Pętla“ Krzysztofa Czeczota to historia kryminalna, która dzieje się w dwóch przestrzeniach czasowych. Słuchowisko, którego bohaterowie mówią w czterech różnych językach – polskim, niemieckim, angielskim i rosyjskim, opowiada o przypadkowym spotkaniu determinującym życie trzech osób. „Pętlę“ zrealizował Wawrzyniec Szwaja z Polskiego Radia Szczecin, audycja powstała przy współpracy z moskiewskim Radiem Rosja. W słuchowisku wystąpili Mateusz Damięcki, Julia Kamińska i Jerzy Trela.
Krzysztof Czeczot. Původní rozhlasová hra. Hudba Jacek „Budyń” Szymkiewicz a autentická hudba z ulic Dublinu a Sczeczina. Zvuk Marcin Borsa. Spolupráce Marcin Macuk. Režie Krzysztof Czeczot.
Účinkují Jagoda Szymkiewicz, Rita Skalska, Marta Szymkiewicz, Peter Robb, Krzysztof Czeczot a také přátelé a známí z Polska i Irska.
Natočilo Radio Szceczin v roce 2007. Premiéra 7. 2. 2008 (Radio Sczeczin, 25 min.).
Premiéra probíhala současně pro živé posluchače ve studiu S-1 im. Jana Szyrockiego Polskiego Radia Szczecin.
Pozn.: Kris ma tyle lat, co ty. Może jest trochę starszy, może trochę młodszy – nieważne. Kris ma żonę dwie córki. Jak ty. Może jak ktoś z twoich znajomych – nieważne. Kris miał-ma-chce mieć pracę. Raczej w Dublinie niż w Szczecinie – wyjeżdża. Jak ty, albo ktoś z twoich znajomych. To jest bardzo ważne.
Pierwsza sztuka opowiadająca o nowej fali emigracji. Autentyczne nagrania z ulic Szczecina i Dublina. Autentyczna muzyka. Nowa przestrzeń dla słowa. (more…)
Ephraim Kishon. Rozhlasová dramatizace židovské humoresky. Překlad Stanisław Lewański. Rozhlasová dramatizace Joanna Szwedowska. Režie Sławomir Pietrzykowski.
Účinkují Władysław Kowalski i Jan Matyjaszkiewicz.
Natočilo Polskie Radio v roce ???? (13 min.).
Franz Kafka. Rozhlasová dramatizace. Překlad Juliusz Kydryński. Rozhlasová adaptace a režie Henryk Rozen.
Osoby a obsazení: Josef K. (Henryk Talar), Leni (Magdalena Zawadzka), advokát (Ignacy Machowski), kaplan (Mieczysław Voit), paní Grubachová (Wanda Łuczycka), strážníci (Waldemar Walisiak i Wojciech Machnicki), pedel (Konrad Morawski), strýc Karel (Tadeusz Bartosik), vyšetřující soudce (Jan Tesarz), předseda (Tomasz Marzecki), kupec Block (Wiesław Drzewicz), ??? (Juliusz Berger).
Natočilo Polskie Radio v roce 1983 (68 min.).
Pozn.: Wyobraźmy sobie, że pewnego ranka – i to przed śniadaniem – odwiedza nas dwóch obcych panów i oznajmia, że zostaniemy postawieni przed sądem. Wyobraźmy sobie, że podobnie jak bohater „Procesu“ – Józef K. – do końca nie dowiadujemy się, o co jesteśmy oskarżeni. Początkowo wierzymy, że to nieporozumienie, które wkrótce się wyjaśni. Jednak nasz los staje się niepewny, stosunki z otoczeniem się pogarszają, aż wreszcie z przerażeniem zaczynamy rozumieć, że zmierzamy do upadku. „Proces“ jest powiścią niezmiernie ważną, a zarazem niesamowitą i proroczą. Napisana na początku lat dwudziestych naszego wieku – mimo to znakomicie oddaje bezsilność i moralną degradację człowieka w totalitarnej biurokracji komunizmu i faszyzmu. Ale jej przesłanie jest ogólniejsze: to również doskonała i niezwykle wnikliwa metafora mrocznych związków między ludźmi, jakie rodzą się w każdym hierarchicznym systemie władzy.
Franz Kafka. Rozhlasová dramatizace. Překlad Juliusz Kydryński. Rozhlasová adaptace a režie Jan Warenycia.
Osoby a obsazení: důstojník (Jerzy Kryszak), cestovatel (Zbigniew Zapasiewicz), voják (Andrzej Mrowiec).
Natočilo Polskie Radio v roce 1990 (36 min.).
Pozn.: Słuchowisko wg opowiadania Franza Kafki porusza problem winy i kary oraz wymiaru sprawiedliwości. „Głównym bohaterem“ jest wszechobecna śmierć, w przestrzeni której poruszają się bohaterowie. Oficer demonstruje Podróżnemu działanie maszyny do tortur i wykonywania wyroków śmierci. Maszyna ta uobecnia zmarłego komendanta, twórcę maszyny. Jest jego mocą i prawdą.
Powered by WordPress