Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 9. 2010

Kam odcházejí sněhuláci zjara – O kozlíčkovi Kryšpínovi a neposlušné koze (1988, 1989)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 17:46

Marie Kubátová (1) a Zdeňka Široká (2). Hudba Milan Baginský. Hraje Komorní soubor, řídí autor. Zvuk, střih a mixáž Ivan Mikota (1) a Jiří Bartoš (2). Režie Eva Sováková (1) a Tomáš Vondrovic (2). Odpověný redaktor Jiří Šrámek.

1. Vypravuje Josef Somr.

2. Osoby a obsazení: vypravěč (Eduard Cupák), máma (Libuše Havelková), Kam odchazeji snehulaci (1989)Kryšpín (Jaroslav Kepka), Róza (Ilona Svobodová), Terynka (Zuzana Bydžovská), Batulka (Jana Drbohlavová), Lucinka (Marta Krásová),  Eda (Jiří Bruder).

Natočeno duben a v květen 1988. Vydal Supraphon v roce 1989 (1 LP, 11 0500-1811 G).

Miloš Nesvadba dětem (1988)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 17:40

nesvadba milos - detem lp 1988 frontMiloš Nesvadba. Pohádky ze své knížky vypráví autor.

Vydal Supraphon v roce 1988 (1 LP / 1 MC, 48 min.).

Obsah:  1. Úvod. – 2. Princezna Játochci. – 3. Sedm krasavic a drak. – 4. Jak se kreslí těžké věci. – 5. Líná Ládulka. – 6. Modrá nemoc. – 7. Kouzelný obraz. – 8. Štětce na ostrově.

Vokolo Topiče dívat se na kýče… (1997-1998, 1998)

Vlastimil Rada a  Jaroslav Žák. Z čajů Umělecké besedy 1926-1937. Textové parafráze Vlastimil Rada. Na klavír doprovází a improvizuje Přemysl Rut. Hudební režie Vladimír Truc. Zvuk a střih Roman Špála a Anna Henkeová. Produkce Pavel Procházka.

Zpívají a hovoří Jan Jiráň, Přemysl Rut, Jiří Suchý, Pravoslav Rada (syn Vlastimila Rady).

Natočeno v Českém rozhlase v prosinci 1997 a v dubnu 1998. Vydal Český rozhlas Praha 1998 (1 MC, 0085).

Obsah: 1. strana – 1. Na hranicích roku třicet jedna, 2. Zmatek nad zmatek, 3. Ismy, 4. Stojí Jano Zrzavý u hája, 5. Život je součást Umělecké besedy, 6. Prodám obraz, 7. Malířské recepty a) Surrealistický, b) Pro agrárníky, c) Pro laiky; 2. strana – 8. Malířská Java, 9. Slovanské epopeje, 10. Postavím si pěknou chaloupku, 11. Stoprocentní Mánesáci, 12. Jak se maluje, 13. Léta dozrávání, 14. Jak malovat mám.

Pozn.: Předsedou byl Václav Rabas, dále tam byli Vojtěch Sedláček, Vlastimil Rada, Alois Moravec – ti tvořili takzvané domovinné křídlo UB. Dalšími členy byli Josef Čapek, Jan Zrzavý, František Tichý, Josef Šíma, Otakar Kubín, Josef Kaplický, Antonín Kybal, Vilma Vrbová a mnozí další.

Podle Rady byli Beseďáci takoví chudáci, kteří podle písničky „Rumba Beseda“ jezdili na domovinném trakaři, kdežto Mánesáci sídlili v novém pavilónu z betonu, vozili se v kočáře, hráli bridž a golf – zkrátka samí stoprocentní muži. Napsal o nich píseň na melodii Jaroslava Ježka a slova V a W – parodie je z roku 1931. Rada ji dal název.

Díky besedním Rozhláskům vznikla i spolupráce Vlastimila Rady s Jaroslavem Žákem. Na čaje chodil i nakladatel Synek, který jednoho dne požádal Radu o napsání veselé knížky pro děti. V té době běhal na S. K. Slávii s Žákem krátké tratě a při tréninku si povídali různé legrace. Rada zjistil, že mají stejný názor na humor a požádal Žáka o spolupráci. Tak se stalo, že spolu napsali „Vzpouru na lodi Primátor Dittrich“ a později další tři knížky. Pravoslav Rada (sleeve-note)

Nástenník s kohútom (Nástěnka s kohoutem, 2010?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 16:07

Michail Bulgakov. Povídka ruského klasika. Překlad Dana Lehotová. Režie Viktor Lukáč.

Účinkuje Dušan Jamrich.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010? (30 min.).

Krakatit 1/?? (1968, 2010)

Karel Čapek. Připravila Božena Dostálová. Režie Jan Fuchs.

Čte Luděk Munzar.

Natočeno leden 1968. Vydal Radioservis, listopad 2010 (1 CD mp3, celkem 278 min.).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Krakatit. In web Audioknihy, 18. 11. 2010 (sleeve-note). – Cit.: Přinášíme vám k poslechu vzácnou a vynikající nahrávku četby na pokračování z románu Karla Čapka Krakatit. Zatímco verzi z roku 1978, kterou režíroval Josef Melč a hráli v ní Jaromír Spal, Miroslav Moravec a Václav Postránecký, občas v rozhlase slýcháme, četba v režii Jana Fuchse z roku 1968 nebyla vysílána již dlouhou dobu.

Krakatit patří mezi nejznámější Čapkova díla. Zasloužila se o to především filmová adaptace z roku 1948 v režii Otakara Vávry (na remake téhož režiséra z roku 1980 s názvem Temné slunce je lépe zapomenout). O tom, že tento román nepatří mezi literární veteš minulého století, svědčí i nedávné kreativní komiksové zpracování Jana Bažanta. Vedle známé dějové linky, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa ležící na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Sumatra a Jáva) a která nabádá k opatrnosti při využití příliš silných a zneužitelných chemických látek, je tu i Prokopův milostný příběh. V něm hlavní hrdina, prudký až jurodivý vědec, nechává se zmítat něžným citem k venkovské Anči a láskou k tajemné, až orientální princezně Wille. Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram – Zahur v románu Krakatit. Bez vašeho povšimnutí nezůstane ani pohádkový rámec, který Čapek buduje kolem tajemné princezny a její podivné kamarily v čele s Carsonem, zdánlivě legračním mužíčkem, který však usiluje o Prokopův třaskavý vynález. Je to však pohádka z dvacátého století; Prokop tu není vězněn ve středověké hladomorně, má zdánlivou volnost, ovšem pouze ve vymezených hranicích, které určuje jeho osobní strážce. Že však i toto vězení se ukáže být idylickým, poznáme v okamžiku, kdy se Prokopa zmocní mnohem nebezpečnější skupina v čele s Daimonem… Četbu z tohoto proměnlivého a sugestivního románu připravil Československý rozhlas již před více než čtyřiceti lety. Přesto to na nahrávce není znát. Luděk Munzar Čapkův text nečte – on jej sám „dramatizuje“, zcela ve stylu svého přítele a učitele Karla Högera. S hereckou bravurou dokáže vytvořit onu magicky neskutečnou rovinu Prokopových halucinačních stavů a funkčně je pak dokáže oddělovat od střízlivé reality. Hlasově výtečně odděluje jednotlivé postavy děje, s vtipem a elegancí. Váš posluchačský zájem tak udrží po celou dobu.

Vjezd dočasně zakázán (2006)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 11:46

Tereza Semotamová. Původní rozhlasová hra vyprávějící o osamocené ženě nehledající toho pravého. Pro rozhlas upravil Jakub Vítek. Technická spolupráce Zdeněk Slavotínek. Režie Jakub Vítek.

Účinkují Tereza Novotná-Mikšíková, Vladimíra Včelná a Petr Kubes.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2006 (30 min.).

Z klenotnice české literatury – Z Osudů dobrého vojáka Švejka (2010)

Filed under: Povídky — Přemek @ 11:30

Jaroslav Hašek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Haló rádio (Radio Futura) v roce 2010. Premiéra (?) 1. 9. 2010 (Radio Futura, 12:40 – 13:05 h.).

Černá hodinka s Karlem Effou a Milošem Kopeckým (1987)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 11:21

Karel Effa a Miloš Kopecký hovoří převážně vážně o životě. Další tvůrci nezjištěni.

Natočeno 1987.

Nežná klauniáda (Něžná klauniáda, 2004?)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:20

Pavol Janík. Veselohra. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Mistr zvuku Imrich Adamko. Dramaturg Ján Tužinský. Režie Igor Hrabinský.

Osoby a obsazení: Peter Petratúr (František Kovár), Braňo Brantner st. (Peter Bzdúch), Braňo Brantner ml. (Vladimír Obšil), ženy (Ĺudmila Swanová, Mária Schlosserová, Valéria Paldiová, Helena Geregová, Soňa Ulická), muži (Vladimír Minarovič, Ivan Laca, Alfréd Swan, Richard Klvač).

Natočeno 2004 (?). Reprízy 2. 4. 2004, 2. 10. 2004 (39 min.).

Tuctová komédia (Tuctová komedie, 1986)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:18

Pavol Janík a Olga Janíková. Rozhlasová hra. Dramaturgie Olga Duhanová. Režie Olga Janíková.

Osoby a obsazení: Klaudia (Magda Paveleková), Oliver (Ĺubomír Paulovič), Irma (Eva Križiková), Leopold Karafa (František Zvarík), Vendelín Bučko (František Dibarbora), závozník (Ján Valentík), poštovní doručovatelka (Erika Bauerová), servírka (Darina Vašíčková), Linda (Viera Richterová).

Nastudovala Bratislava v roce 1986. Premiéra 3. 3. 1986 (Vltava, 22:15 – 23:55 h.).

Pozn.: V roce 1987 vznikla stejnojmenná televizní inscenace.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress