Nahrávky populárních skladeb E. F. Buriana nabízí k poslechu Milan Mach. Vzpomínkový pořad připravil Vladimír Truc.
Natočeno 1984.
Alternativní název: Echoes of Music Halls.
20. 9. 2010
Jezero drahokamů (1955)
Čínská národní pohádka ze sbírky Čínské pohádky o chlapci, který získal nevěstu i bohatství pomocí rudých a bílých zrnek. Překlad Miloš Klíma a Jindřiška Klímová. Režie Karel Weinlich.
Vypráví Karel Höger.
Natočeno v roce 1955 (24 min.).
Twilight (Svítání, 2010)
Stephenie Meyer. Další tvůrci nezjištěni.
Čte Ilyana Kadushin.
Vydal Bachette Digital v roce 2010 (11 CD, 252640)
Pozn.: When seventeen-year-old Isabella Swan moves to Forks, Washington to live with her father she expects that her new life will be as dull as the town itself. In spite of her awkward manner and low expectations, she finds that her new classmates are drawn to this pale, dark-haired new girl in town. But not, it seems, the Cullen family. These five adopted brothers and sisters obviously prefer their own company and will make no exception for Bella. Bella is convinced that Edward Cullen in particular hates her, but she feels a strange attraction to him, although his hostility makes her feel almost physically ill. He seems determined to push her away – until, that is, he saves her life from an out of control car. Bella will soon discover that there is a very good reason for Edward’s coldness. He, and his family, are vampires – and he knows how dangerous it is for others to get too close.
Lit.: Kačka: Twilight jako audiokniha. In web Audioknihy.net, 10. 9. 2010 (anotace). – Cit.: Žhavá novinka pro všechny milovníky upírů, vlkodlaků a tak podobně! První díl populární Twilight ságy Stephenie Meyerové si je nyní možné zakoupit i v audioknižní verzi.
Její nezkrácená podoba zahrnuje 11 CD a rozhodně by neměla chybět v žádné sbírce skalního fanouška. Jak jste na tom vy?
PS.: Zatím jen v angličtině. Dočkáme se našeho mateřského jazyka? Zdvihne nějaké z vydavatelství hozenou rukavici? Uvidíme…
Byl to démon (2010)
Henry Kuttner. Dramatizace povídky ze sbírky Tichá hrůza. Hudba Marko Ivanovic. Použitá hudba Julius Fučík (Vjezd gladiátorů). Aranžmá Karel Pšeničný, hraje Posádková hudba Praha. Natáčecí technik Radek Veselý. Zvuková spolupráce Jana Fišerová, Ladislav Železný. Produkční Jana Knappová. Dramatizace a režie Dimitrij Dudík.
Osoby a obsazení: Bobbie (Ivan Trojan), Jana (Dana Černá), Emily (Veronika Žilková), Beatrice (Klára Sedláčková-Oltová), Bobbie – dítě (Jiří Köhler), Jana – dítě (Magdalena Podrazilová), Emily – dítě (Samanta Rožánková), Beatrice – dítě (Johana Sládková), babička (Viola Zinková), strýc Ludvík (Jiří Lábus), strýc Bert (Kamil Halbich), teta Bessie (Simona Postlerová), policista (Jiří Knot), muž (Jan Kostroun), muž (Petr Šplíchal), žena (Tereza Klomínková).
Natočeno 31. 5. – 30. 7. 2010 (R 31, 14:00 – 18:00 h.). Premiéra 30. 10. 2010 (ČRo 2 Praha, 13:03 h.; 48 min.). Veřejná předpremiéra 29. 9. 2010 v 10:00 v Producentském centru ČRo Praha. Repríza 22. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Pozn.: V rodině Jany Larkinové se v červenci roku 1920 objeví nový strýček. Nikdo z dospělých na něm nevidí nic špatného, ale děti vědí své… – V programu ČRo uvedeno pod názvem Byl to démon!
Lit.: anonym: Henry Kuttner: Byl to démon. In web ČRo 2 Praha, listopad 2014 (článek). – Cit.: Návrat dospělých do dětství. Prázdniny s nečekaným koncem. To všechno nabízí příběh na pomezí hororu, ve kterém uslyšíte Ivana Trojana, Jiřího Lábuse, Veroniku Žilkovou a další známé herce.
Čtyři dospělí se s obavou vrací do dnů dětství. Chtějí pochopit strašidelný zážitek tehdejších prázdnin. Atmosféra prosluněných dnů, smíchu a ptačího štěbetání se střídá ve vteřině se stísněnou náladou tajemných zvuků a kroků.
Dům, kde čtyři děti tráví léto, skrývá obávanou bytost. Je potřeba najít způsob, jak ji udržet v nečinnosti. Jde o strýčka dětí, nebo o nebezpečného tvora? Má dospělost vliv na objasnění dětských fantazií?
Tvorba Henryho Kuttnera byla výjimečná, rozsáhlá a originální. Mezi lety 1940-58 převážně tvořil se svou ženou C. L. Mooreovou a významně ovlivnil žánr science fiction a zapůsobil na takové autory, jako byli Ray Bradbury či Philip K. Dick.
Der Bussard über uns (Káně nad námi, 1965)
Margarete Jehn. Hudba Siegfried Matthus. Režie Fritz Göhler.
Obsazení nezjištěno.
Nastudoval DDR v roce 1965 (mono).
Pozn.: Cena získala Cenu válečných slepců.
Inhaltsangabe: Zeitgeschichtliches kann in Reportagenform dargestellt werden; aber oft ist es noch wirksamer, historische Vorgänge, an die sich noch viele erinnern, von der konkreten Realität zu lösen und in eine dichterische Wirklichkeit zu heben, in der nicht nach der äußeren, sondern mehr nach der inneren Wahrheit gefragt wird. Margarete Jehn, die für dieses Hörspiel mit dem Preis der Kriegsblinden ausgezeichnet wurde, verbindet Elemente einer grausamen Wirklichkeit des Krieges und der Diktatur mit Traummotiven und Traumfiguren, mit symbolischen Gestalten und symbolischen Vorgängen, sodass nicht bloß die eine böse und noch immer bedrückende Vergangenheit wiedererweckt wird, sondern Reaktionen und Verhaltensweisen erkennbar werden, die nicht an eine bestimmte Zeit gebunden sind: Angst, Schrecken, Bedrückung und auf der anderen Seite Hoffnung, Zuversicht und Liebe, die stärker ist als der Tod.
Jakob von Gunten (2008)
Robert Walser. Scénář Kai-Uwe Kohlschmidt. Režie Kai Grehn.
Účinkují Alexander Fehling, Andreas Leupold, Jule Böwe, Jens Wawrczeck.
Nastudoval NDR v roce 2008 (84 min.).
Pozn.: Unterwürfigkeit als Lebensziel statt großer Taten und Einzigartigkeit. Dienen um seine Würde zu bewahren, diesen Weg wählt der junge Jakob von Gunten und reißt von zu hause aus. Er findet Zuflucht im „Institut Benjamenta“. Der strenge Direktor Herr Benjamenta und seine engelhafte Schwester Fräulein Lisa sind verantwortlich für die Ausbildung der Schüler zu unterwürfigen Dienern. Das perfekte „Sich-Kleinmachen“ ist das Erziehungsziel des seltsamen Instituts. Zunächst findet sich Jakob im Schulalltag nur schwer zurecht. Gehorsames zu denken, das fällt ihm leicht, aber die erträumte Unterwürfigkeit in die Tat umzusetzen, dass mag noch nicht recht gelingen. Dabei wünscht er sich vom Leben nur eines, eine „reizende, kugelrunde Null“ zu sein. Allmählich entwickelt sich zwischen dem jungen Widerspenstigen und dem Institutsvorsteher eine eigenartige Beziehung. Doch dann offenbart ihm Fräulein Lisa, sie werde bald sterben.
Robert Walser (1878-1956), deutschsprachiger Schriftsteller aus der Schweiz. 1898 Veröffentlichung erster Gedichte. 1905-1913 freier Autor in Berlin. Von 1929 bis zu seinem Tod Aufenthalt in diversen Nervenheilanstalt. Romane u.a. Geschwister Tanner (1907). Hörspieladaptionen u.a. Zorn einer Göttin (BR/WDR/SWR 1989).
Jakob von Gunten (1987)
Robert Walser. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudoval DRS v roce 1987.
Aťka (1973)
František Švantner. Povídka. Režie Mikuláš Bugár.
Čte Gustáv Valach.
Připravil Československý rozhlas v roce 1973 (28 min.).
Pozn.: Poviedka o vzťahu medzi kobylou Aťkou a smrťou jej pána.
František Švantner (pseudonymy Fraňo Bystran, Bystran) (* 29. ledna 1912, Bystrá, Uhersko – 13. října 1950 Praha) byl slovenský spisovatel – prozaik. Základné vzdelanie získal v rodisku a v Podbrezovej. Potom ukončil učiteľský ústav v Banskej Bystrici. Po maturite učil v Mýte pod Ďumbierom do roku 1940, kedy začal pôsobiť ako odborný učiteľ na meštianskej škole v Podbrezovej. V rokoch 1945 – 1947 učil v Novej Bani, potom bol štipendistom Matice slovenskej. Zomrel predčasne 13. októbra 1950 v Prahe.
Literárna tvorba F. Švantnera čerpala námety z horalskej skúsenosti jeho detstva a učiteľovania, nadväzujúcej prirodzeným spôsobom na európske naturistické literárne prúdy (Giorno, Ramuz) osobitými polohami rozoznievania mýtu, tajomstiev a baladických momentov uprostred divokej, necivilizovanej prírody. V porovnaní s inými predstaviteľmi slovenského naturizmu prehĺbil vo svojom diele poeovský prízrak tajomstva, ktorý vnáša do jeho próz charakteristické napätie i pointu. Bohatstvo jazyka, polyfónia významových polôh vytvárajú vo Švantnerovom diele výraznú senzibilitu práve pre šerosvit, fantastiku a tajomstvo slovenských hôr v gionovskom duchu, o ktorom Giono povedal: „Nepíšem o nejakej skutočnej Provance. Vytvoril som si svoju vlastnú Provance.“ To sa týka rovnako poviedok v knihe Malka i novely Nevesta hôľ, v ktorej sa principia poeovskej poviedky s tajomstvom rozvíjajú s mimoriadne malebnou energiou. Nevesta hôľ je encyklopédiou emocionality zanikajúcej horalskej pracivilizácie uprostred Európy. V tomto zmysle Švantnerovo dielo akoby reflektovalo dobovo zachované útržky starého mýtu, ktorý sa dnes už (nebyť Švantnera) vytratil bez stopy. Táto Švantnerova tvorivá metóda je však natoľko plastická, tvárna a malebná, že uniesla aj tematiku vojny a protihitlerovského povstania uprostred slovenských hôr, teda konkrétne historické motívy, ktoré nerušia, ale naopak obohacujú o špecifickú empíriu našej doby. Uvedenými dielami výborne pripravený autor začal písať román Život bez konca, ktorý mal byť historickou a spoločenskou freskou o dobe, ktorú autor letmo zachytil svojím detstvom a naplno zrelým životom, t. j. monarchia, prvá svetová vojna a vznik republiky: historický čas románu sa odvíja v období rokov 1894 až 1934. Žiaľ, ako u viacerých popredných slovenských spisovateľov, aj tu zostalo po predčasnej autorovej smrti dielo-fragment, dielo-torzo, dielo-in-statu-nascendi. Napriek tomu však zostáva mimoriadne cennou a veľavravnou výpoveďou o slovenskej spoločnosti medzi dvomi vojnami, tvoriacimi bránu do tretieho tisícročia.
Švantner nie je rousseauovec vyzdvihujúci prirodzenú dobrotu človeka. Jeho etická individualita sa prejavuje inak. Pre Švantnera znamená vojna akýsi prírodný živel, strhávajúci z človeka nánosy civilizácie, naučené životné postoje. Vojna, podľa neho, trhá konvenčné vzťahy medzi ľuďmi a dramaticky konfrontuje človeka s ním samým. Ťažisko tejto konfrontácie sa u Švantnera po oslobodení presúva z odhaľovania živelných, až démonických zložiek v človeku na zisťovanie miery jeho egoizmu, sebalásky, zbabelosti – na kategórie etické, vznikajúce a pôsobiace v styku jednotlivca s ľuďmi.
Deníky /rok 1927/ (2010)
Josef Kocourek. Listování prózami napsanými roku 1927, tehdy osmnáctiletým spisovatelem: Zvěřinec Gigant, Malíř, Panna a svatý. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuk, záznam a střih Jiří Vavrda. Režie Michal Bureš.
Účinkuje Petr Kubes.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 19. 9. 2010 (27 min.).
Pozn.: V české literatuře existují autoři, o kterých se po dobu jejich života i po jejich smrti příliš nepsalo. Nejčastěji k tomu vedly důvody politické, občas se k nim přidal životní styl, který se neslučoval s dobovou společenskou normou. K takovým autorům patří i prozaik Josef Kocourek, který žil v letech 1909 až 1933. Krátkost jeho života signalizuje, že zřejmě žil „na plný plyn“ a že tento zběsilý životní styl jej přivedl k předčasnému konci.
Tento extatik si své prožitky zaznamenával do deníku, který necenzurovaný vyšel teprve v roce 2009 pod názvem Marto Marto Marto…
Tant Agnes, elden och Clark Kent (Agnes, oheň a Clark Kent, 1995)
Kjell Lindblad. Původní rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1995.