Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 1968. Premiéra 19. 3. 1968 (Československo II, 20:30 h.).
Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 1968. Premiéra 19. 3. 1968 (Československo II, 20:30 h.).
Claude Lévi-Strauss. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Vysíláno 19. 3. 1968 (Praha, 17:00 h.).
Jaroslav Havlíček. Povídka ze sbírky Zázrak flamendrů. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Vysíláno 18. 3. 1968 (Praha, 20:30 h.).
Maxim Gorkij. Překlad Jarmila Fromková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Čtvrtý díl vysílán 18. 3. 1968 (Praha, 17:30 h.).
Realizace desky Jiří Šrámek. Zvuková režie a mixáž Jiří Bartoš. Střih Martin Kusák.
Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, stereo, 1 18 2057 H).
1. Vlastimil Venclík – Vrať mi to pyžamo. Osoby a obsazení: nemocný (Jiří Herzán), kontrolor (Lubomír Lipský), listonoš (Vlastimil Venclík). Režie Vlastimil Venclík.
2. Josef Dvořák – Láska čeká za rohem. Účinkuje Josef Dvořák.
3. Josef Dvořák – Moje sny o rybách. Účinkuje Josef Dvořák.
4. Jaromír Čermák – Instalatér. Námět A. J. Kurlanský a A. I. Chajta. Účinkují Helena Růžičková, Jaroslav Štercl a Milan Neděla.
5. Luděk Sobota – O cestování. Účinkuje Luděk Sobota.
Hudbu vybral Milan Slavický. Zvuková režie Jiří Bartoš. Střih a mixáž Martin Kusák. Cover Marta Sonnbergová, 1976. Photography Lubomír Rohan, dr. Jaromír Svoboda, Miloslav Pošepný, Miloň Novotný, 1976. Režie Jiří Šrámek.
Nahráno 25. května – 26. června 1975 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1976 (1 LP, stereo, 1 18 1856 G).
Obsah: 1. strana – Jak to začalo, 2. Ježíšek, králík a polenta, 3. K. H. Hilar; 2. strana – 4.Pseudolus, 5. Nálet na Prahu, 6. Celý rod.
Lit.: Tůma, Martin: Z galerie českých herců. In Scéna 14/1976, s. 5 (recenze).
Milan Jariš (1), Alois Jirásek (2). Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Vydal Supraphon v roce 1964 (1 LP, DM 15229)
1. Království Boží. Hra o 5 dějstvích. Část 8. a 9. obrazu. Osoby a obsazení: Prokop Veliký (Vítězslav Vejražka), Tvaroh, královský podhejtman (Josef Mixa), Žito (Ladislav Pešek), Vilém Kostka z Postupic (František Smolík).
2. Lucerna. Hra o 4 dějstvích. Výstup 1, 2 a 3 z 3. dějství. Po proměně výstup 5 a 7. Hudba Miroslav Ponc. Osoby a obsazení: Sejtko (Václav Švorc), Zima (Miloš Nedbal), Klásek (Jiří Dohnal), Zajíček (Bořivoj Navrátil), mlynář (Luděk Munzar), kněžna (Dana Medřická).
Jasunari Kawabata. Překlad Zdenka Švarcová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno do roku 1985.
Pozn.: Příběh je situován do let těsně po druhé světové válce, kdy se Japonsko teperve vzpamatovává ze všech důsledků prohry. Jedná se o přímočarý příběh ambiciózního studenta medicíny, který se rozhoduje mezi pohodlnou lékařskou praxí u svého strýce a vlastní budocností. Zároveň řeší vztahy se sestřenicí Momoko, spolužačkou Tamiko a známou Fusako. Zdánlivě banální děj se zvrtne do dramatického příběhu, který odkrývá nejen bezútěšnost osobní situace sirotka Fusako, ale i úpadkovou atmosféru prostupující celou společností.
František Hrubín. Výběr z veršů a pohádek. Sestavil Zdeněk Vavřík. Hudbu složil a řídí Jiří Srnka. Režie Antonín Jedlička.
Účinkují Karel Höger, Václav Voska, Julie Charvátová, František Smolík, Stanislav Neumann, Otýlie Beníšková, Vlastimil Fišar, Antonín strýček Jedlička, František Kovářík, Eva Klepáčová, Jiří Hurta, Světla Svozilová, Marie Štichová a dětský a herecký sbor.
Vydal Supraphon v roce 1965 (1 LP, DV 15244 F).
Obsah: 1. O Smolíčkovi. – 2. Hádanka. – 3. Pohádka o veliké řepě. – 4. Haj, husičky, haj. – 5. Pohádka o perníkové chaloupce. – 6. Perníková chaloupka. – 7. Pohádka o Šípkové Růžence. – 8. Princeznička na bále. – 9. Co říká mateřídouška dětem.
Opera – proces. Aleš Březina a Jiří Nekvasil. Převzatá inscenace Divadla Kolowrat. Hraje Instrumentální soubor PurPur, řídí Marko Ivanović.
Zpívají Soňa Červená a Jan Mikušek, Kühnův dětský sbor a Canti di Praga, sbormistři Jiří Chvála a Jan Krejčík.
Natočeno 2010. Premiéra 17. 11. 2010 (ČRo 3 Vltava, 20:40 – 21:45 h.; 65 min.)
Lit.: Tichotová – Fryčová, Linda: Zítra se bude… popravovat. In web ČT 24, 27. 2. 2008 (článek). – Cit.: Celovečerní hudební projekt Zítra se bude…, charakterizovaný jako opera-proces, netradičně zpracovává téma politických procesů 50. let s důrazem na osudy Milady Horákové. (…)
„Nejhorší bylo to mlčení, lidé se báli o procesech mluvit,“ vzpomíná na inscenované procesy pěvkyně, narozená v roce 1925. Její manžel v 50. letech emigroval a matka zemřela za nevyjasněných okolností v pankrácké věznici. Červená byla vyslýchána a bylo jí vyhrožováno, v roce 1962 odešla do Německa a postupně se stala světovou operní hvězdou první velikosti. V Československu se o ní téměř nemluvilo. Od 90. let žije v Čechách, kde příležitostně účinkuje nejen v hudebních projektech, ale také v činohře a filmu.
Impulsem k vytvoření díla bylo přání tehdejšího šéfa opery ND a operního režiséra Jiřího Nekvasila vytvořit celovečerní hudební projekt pro Červenou. Oslovil hudebního skladatele a muzikologa Aleše Březinu, se kterým vytvořil libreto zabývající se zrůdností totalitní moci, zaměřené na osobnost doktorky Horákové. (more…)
Powered by WordPress