Božena Němcová. Pohádka. Režie Ludvík Pompe.
Obsazení nezjištěno.
Natočeno 1957, záznam se nedochoval.
3. 5. 2010
Skřivánek (1956)
Bratři Grimmové. Pohádka. Režie Ludvík Pompe. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1956, záznam neexistuje.
Křížová cesta 1/12 (1967, 2020)
Alexej Nikolajevič Tolstoj. Dramatizovaná četba na pokračování. Překlad Olga Bojarová a Pavel Bojar. Dramatizace Jan Strejček. Hudba Vadim Petrov. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: vypravěč (Josef Patočka), Roščin (Radovan Lukavský), Káťa (Jana Dítětová), Tělegin (František Krahulík), Krasilnikov (Mirko Musil), domobranec (Josef Langmiler). Dále účinkují Karel Kastner, Bedřich Prokoš, Jiří Suk, Kamil Blahovec, Karel Máj, Zdeněk Řehoř, Josef Vinklář, Jiří Holý, Bedřich Bobek, Věra Kubánková, František Holar, Vladimír Krška, Luděk Kopřiva, Oldřich Janovský, Josef Větrovec, Svatopluk Skládal, Vladimír Hlavatý, Jan Vala.
Natočeno 1967. Premiéra 11. části 11. 12. 1967 (Československo I, 9:30 – 10:00 h.). Repríza 10. dílu 4. 12. 1967 (Praha – RPD, 17:30 – 18:00 h.); 9. části 22. 12. 1969 (Praha, 17:30 – 18:00 h.).
Vydala Radiotéka, květen 2020 (MP3).
Pozn.: V soutěži v oboru rozhlasové tvorby byli oceněni Jan Strejček a Ludvík Pompe za úpravu a režii Křížové cesty.
Námořník bez kompasu (1962)
Jack London (román Martin Eden). Překlad J. B. Šťastný. Rozhlasová úprava Jiří Körber. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: Martin Eden (František Krahulík), vicepresident Morse (Josef Benátský), paní Morseová (Marie Rintová), Ruth, jejich dcera (Jarmila Zítková), Norman, jejich syn (Jiří Michný), soudce Blount (Zdeněk Jiřičný), Truda, Edenova sestra (Jarmila Balašová), Higginbotham, její manžel (František Baťka), Líza Connolyová (Ludmila Vendlová), Brissenden (Jiří Kostka), kapitán Larsen (A. Ostr), Marie Sylva (Netta Deborská), Josef (Ladislav Ryšlink), Snowden, právník (Václav Neužil I.), policista (Jan Jánský) a další.
Nastudovala Plzeň v roce 1962. Premiéra 15. 12. 1962 (Československo I, 19:00 h.).
Lit.: anonym: Námořník bez kompasu. Rozhlasová premiéra. In Čs. rozhlas a televize /1962 (článek). – Cit.: Jack London napsal v dopise z prosince 1912: „Martin Eden zemřel, protože byl individualista, já žiji, protože jsem socialista a mám socialistické uvědomění.“ Kdybychom sledovali krok za krokem pohnutý a bouřlivý život velkého amerického spisovatele, který prožil zlé dětství, vystřídal řadu zaměstnání, prožil mnoho bídy a dobrodružství a při tom zoufale usiloval o uplatnění v literatuře, poznali bychom, že jeho nejslavnější román „Martin Eden“ je román autobiografický. Odráží se v něm totiž Londonova životní dráha až do konkrétních faktů, ale jsou tu uloženy i jeho pokrokové myšlenky, které stručně vyjádřil, když si uvědomoval úkol spisovatele: „Probudit spící vědomí lidí a přivést je do boje za všechno lidstvo.“ Proto se chtěl stát nejlepším spisovatelem Ameriky, aby pomohl revoluci dělnické třídy. Vnesl skutečně do americké literatury realistické vidění světa, smělého ducha pravdy. Stal se však také spisovatelem vyhledávaným nakladateli a nejlíp placeným na světě. Zde dochází k jeho osobní i spisovatelské tragédii. Vystupuje ze socialistické strany, staví si milionářské honosné sídlo na Rančí krásy, píše už jen aby vydělával, upadá, chátrá a v listopadu 1916 umírá. V tragédii Martina Edena bezpečně předpověděl svou vlastní tragédii. Zradil své přesvědčení z roku 1912. A přece se stále vracíme k Londonovu „Martinu Edenovi“, protože realisticky pravdivá část tohoto díla, prodchnutá upřímným přesvědčením o tvůrčí síle člověka a naostřená kritikou kapitalistického řádu má nám dodnes co říci.
Na námět Londonova románu napsal Jiří Körber rozhlasovou hru, kterou nazval „Námořník bez kompasu“. Uslyšíte ji v režii Ludvíka Pompeho a v provedení členů plzeňského divadla v sobotu 15. 12. v 19.00
hod. na okruhu Československo I.
Příslušníci SNB píší rozhlasové hry (1949)
Dramatické pásmo. Z námětů příslušníků SNB sestavil František Kožík. Režie Ludvík Pompe. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1949.
Matěj Kopecký (1947)
Dramatické pásmo o životě slavného českého loutkáře. Režie Ludvík Pompe. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň (?) v roce 1947.
Příběh lásky (1956)
Konstantin Simonov. Režie Ludvík Pompe.
Účinkují herci Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Nastudovala Plzeň v roce 1956.
Slaměný klobouk (1947)
Eugene Labiche a Edouard Martin. Eugéne Labiche. Převzatá inscenace Divadla Disk. Jevištní adaptace pro Osvobozené divadlo Jiří Voskovec a Jan Werich. Hudba Jaroslav Ježek a Jan Rychlík. Rozhlasová úprava Karel Steklý. Divadelní režie Ivan Weiss. Rozhlasová úprava a režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: Ferdinand, ženich (Oldřich Musil), Felix, jeho sluha (Jiří Vala), Vézinet, strýc a konšel (Luděk Kopřiva), Emil, poručík spahi na dovolené (Bohumil Bezouška), Louisa, dáma své doby (Dagmar Veselá), Nonancourt, tchán Ferdinandův (Václav Špidla), Helenka, nevěsta (Zora Jiráková), Bobin, bratránek (Jaroslav Nedvěd), Klára, modistka (Vlasta Vlasáková), Tardiveau, obchodní sluha (Zdeněk Jiřičný), baronka de Champigny (Libuše Drboutová), generál (Erik Zámiš), La Goulue, kankánová diva (Jana Mikulová), Beauperthuis, ministerský rada (Václav Lohniský), Zuzana, služebná (Eva Šmeralová), svatebčané (Viola Zinková, Svatopluk Studený), Zuzana, služka u Beauperthuisů (Eva Šmeralová), svatebčané (Viola Zinková a Svatopluk Studený).
Natočeno 1947. Premiéra 3. 7. 1947 (Praha II, 20:15 h.).
Lit.: Sílová, Zuzana: Disk a generace roku 1945. In Disk 7/2004 (březen 2004), s. 127 (článek). – Cit.: (…) Po Pleskotovi a Lukavském přebírají štafetu samostatné tvorby především Ivan Weiss a Luboš Pistorius. Jejich inscenace získávají největší pozornost u kritiky i u publika. Ivan Weiss jde prý ve stopách Jaromíra Pleskota, když režíruje Labichovu frašku Slaměný klobouk (v úpravě V+W) a Shawovo Volební právo ženám! – od Pleskotovy „laskavé úsměvnosti a chápavého humoru“ se však liší svým „ironickým náhledem, který byl základem Weissova přístupu ke komedii i vidění světa“ (Urbanová 1990: 440). (…)
Tři růže z papíru (1963)
Manfred Bieler. Rozhlasová hra z repertoáru NDR. Překlad Bedřich Becher. Kytarové vložky složil Vadim Petrov, hraje Jiří Majer. Zvukové efekty Artur Šviha. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: Jana (Gabriela Vránová), Arno Leschek (Jaromír Spal).
Natočeno v roce 1963. Premiéra 8. 10. 1963 (Praha, 19:30 – 20:30 h.) v cyklu Přehlídka rozhlasových her NDR k státnímu svátku NDR.
Pozn.: První rozhlasová role Gabriely Vránové.
Pozn. 2: Úryvek ze hry v pořadu Hvězdný prach – Gabriela Vránová (2010).
Text (německy) in: Drei Rosen aus Papier. Reclam. Leipzig 1967.
Lit.: kg (= Gissübel, Karel): Přehlídka rozhlasových her NDR. In Čs. rozhlas a televize 40/1963 (24. 9. 1963), s. 1 (článek).
Rojčiví milenci (Blouzniví milenci, 1959)
Edmond Rostand. Rozhlasová úprava veršované komedie. Rozhlasová úprava Jozef Grajciar. Překlad Nora Preusová. Režie Olívia Binderová.
Účinkují Mária Kráľovičová, Karol Machata, Ctibor Filčík, Jozef Kroner, František Dibarbora, Jozef Senaj, Viliam Záborský a Ondrej Jariabek.
Natočeno 1959 (60 min.). Repríza 9. 6. 2017 (Rádio Devín, 21:30 h.) k 90. narozeninám M. Kráľovičové; 6.12. 2022 (SRo Rádio Devín, 21:05 h.) k úmrtí M. Kráľovičové.
Lit.: anonym: Pocta Márii Kráľovičovej v Rádiu Devín. Kultúra a umenie. In web Rádio Devín, 1. 6. 2017 (článek). – Cit.: Na našej prvej scéne pôsobí nepretržite 69 rokov. Množstvo postáv stvárnila vo filme, bola v začiatkoch Slovenskej televízie i Slovenského rozhlasu a zapísala sa do ich zlatého fondu. Je žijúcou legendou Slovenského národného divadla. A práve 7. júna oslavuje svoje 90-te narodeniny. Stále v dobrej kondícii a so šarmom, ktorej vek nič neuberá. Divadelná, filmová, televízna a rozhlasová diva Mária Kráľovičová, jednoducho naša Marína. (…)
Hoci sa Edmont Rostand stal slávnym vďaka svojej dráme Cyrano z Bergeracu, v našom archíve existuje adaptácia veršovanej drámy Rojčiví milenci. Skvelým hereckým výkonom mužskej hereckej elity ako bol Karol Machata, Ctibor Filčík, Jozef Kroner, či František Dibarbora dominuje výrazná kreácia mladučkej Maríny Kráľovičovej v úlohe Sylvetty. (…)