Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jack London (román Martin Eden). Překlad J. B. Šťastný. Rozhlasová úprava Jiří Körber. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Martin Eden (František Krahulík), vicepresident Morse (Josef Benátský), paní Morseová (Marie Rintová), Ruth, jejich dcera (Jarmila Zítková), Norman, jejich syn (Jiří Michný), soudce Blount (Zdeněk Jiřičný), Truda, Edenova sestra (Jarmila Balašová), Higginbotham, její manžel (František Baťka), Líza Connolyová (Ludmila Vendlová), Brissenden (Jiří Kostka), kapitán Larsen (A. Ostr), Marie Sylva (Netta Deborská), Josef (Ladislav Ryšlink), Snowden, právník (Václav Neužil I.), policista (Jan Jánský) a další.

Nastudovala Plzeň v roce 1962. Premiéra 15. 12. 1962 (Československo I, 19:00 h.).

Lit.: anonym: Námořník bez kompasu. Rozhlasová premiéra. In Čs. rozhlas a televize /1962 (článek). – Cit.: Jack London napsal v dopise z prosince 1912: „Martin Eden zemřel, protože byl individualista, já žiji, protože jsem socialista a mám socialistické uvědomění.“ Kdybychom sledovali krok za krokem pohnutý a bouřlivý život velkého amerického spisovatele, který prožil zlé dětství, vystřídal řadu zaměstnání, prožil mnoho bídy a dobrodružství a při tom zoufale usiloval o uplatnění v literatuře, poznali bychom, že jeho nejslavnější román „Martin Eden“ je román autobiografický. Odráží se v něm totiž Londonova životní dráha až do konkrétních faktů, ale jsou tu uloženy i jeho pokrokové myšlenky, které stručně vyjádřil, když si uvědomoval úkol spisovatele: „Probudit spící vědomí lidí a přivést je do boje za všechno lidstvo.“ Proto se chtěl stát nejlepším spisovatelem Ameriky, aby pomohl revoluci dělnické třídy. Vnesl skutečně do americké literatury realistické vidění světa, smělého ducha pravdy. Stal se však také spisovatelem vyhledávaným nakladateli a nejlíp placeným na světě. Zde dochází k jeho osobní i spisovatelské tragédii. Vystupuje ze socialistické strany, staví si milionářské honosné sídlo na Rančí krásy, píše už jen aby vydělával, upadá, chátrá a v listopadu 1916 umírá. V tragédii Martina Edena bezpečně předpověděl svou vlastní tragédii. Zradil své přesvědčení z roku 1912. A přece se stále vracíme k Londonovu „Martinu Edenovi“, protože realisticky pravdivá část tohoto díla, prodchnutá upřímným přesvědčením o tvůrčí síle člověka a naostřená kritikou kapitalistického řádu má nám dodnes co říci.

Na námět Londonova románu napsal Jiří Körber rozhlasovou hru, kterou nazval „Námořník bez kompasu“. Uslyšíte ji v režii Ludvíka Pompeho a v provedení členů plzeňského divadla v sobotu 15. 12. v 19.00
hod. na okruhu Československo I.