Beneš Method Kulda. Vypráví Ladislav Mrkvička.
Natočeno v roce 1985 (10min.).
10. 2. 2010
Píseň o Radmile a Zbyškovi (2010)
Původní pohádka. Anna Jurásková. Texty písní Jiří Chalupa. Hudba Zdeněk Zdeněk. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Anna Suchánková, Nikola Bartošová, Aleš Procházka, Marcela Nohýnková, Jan Meduna, Eva Kodešová, Jiří Schwarz.
Natočeno v roce 2010. Premiéra 14. 2. 2010 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.; 54 min.). Repríza 15. 10. 2020 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h.); 5. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Pozn.: Pohádkový příběh, kterému vévodí láska a kouzla zlomyslného čaroděje Uriáše. Je to prapodivná bytost, která má jen hlavu bez těla, ale stůj co stůj touží po nevěstě. A v tom ho vydatně podporuje jeho matka Uršula… (anotace)
Celej svět hraje divadlo (2009)
František Rachlík. Povídka. Pro rozhlas připravila Daniela Jirmanová. Režie Tomáš Jirman.
Čte Petr Houska.
Připravila Ostrava v roce 2009. Premiéra (?) 14. 2. 2010 (30 min.).
Zlaté šesťdesiate – Slovenský epos na margu dejín (Zlatá šedesátá – Slovenský epos na margu dějin, 2009?)
Vladimír Barborík. Pásmo z cyklu Zlaté „šesťdesiate“ o próze Vincenta Šikuly Nebýva na každom vŕšku hostinec z roku 1966. Redaktorka Zuzana Belková. Hudba Lýgia Vojtková. Zvuk Milan Greguš.
Účinkuje Vladimír Barborík, Alfréd Swan, Miroslav Trnavský.
Natočeno 2009 (?) (26 min.).
Tisícročná včela (Tisíciletá včela, 1998)
Peter Jaroš. Úryvek z románu. Redaktor Ján Bábik. Zvuk Mária Vrancová. Režie Jaro Rihák.
Účinkuje Michal Dočolomanský.
Natočeno 1998 (26 min.).
Místo nedělí (2010)
Yveta Shanfeldová. Komentované pásmo veršů z druhé sbírky básnířky a překladatelky (nar. 1957), která žije od roku 1976 v USA. Režie Hana Mikolášková.
Účinkuje Eva Novotná.
Připravilo Brno v roce 2010. Premiéra 13. 2. 2010 (15 min.).
Portrét pana W. H. 1/4 (2009)
Oscar Wilde. Četba na pokračování z „velice anglické“ novely. Překlad Jiří Josek. Připravila Marie Nováková. Režie Vlado Rusko.
Účinkují Kamil Halbich a David Vaughan.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 14. 2. 2010 v rámci cyklu Britský rok (30 min.). Repríza 1. dílu 25. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Pozn.: Literární záhada všech dob konečně vyřešena! Známý spisovatel Oscar Wilde objevil a se svou obvyklou bravurou literárně zpracoval převratnou teorii o tom, kdo byl oním tajemným panem W. H., kterému největší básník a dramatik všech dob William Shakespeare věnoval své úchvatné Sonety. Tato sličná novela se čte jako detektivka a potěší jak literární znalce, tak i milovníky rébusů a šarád. (anotace)
Lit.: Zemančíková, Alena: Nalaďte si – Komu Shakespeare adresoval sonety? In Týdeník Rozhlas 16/2016 /18. 4. 2016/ (článek). – Cit.: Z debat, které spolu vedli básník, prozaik a dramatik irského původu Oscar Wilde a jeho přítel Robert Ross, vznikla novela Portrét pana W. H. Poprvé vyšla roku 1889 v Londýně a její ohlas byl skandální. A právě z ní se bude od 25. dubna číst na stanici Vltava
Viktoriánská Anglie nebyla schopna připustit znevážení odkazu národního barda Williama Shakespeara. Když pak Wilde text přepracoval, rozšířil a chtěl ho vydat knižně, nakladatelé se zalekli a od vydání ustoupili. V době Wildeova uvěznění v Readingu se rukopis záhadně ztratil a ještě záhadněji se pak objevil v roce 1920 v USA. Kniha, v níž Wilde odkrývá identitu tajemného adresáta Shakespearových Sonetů, je na pomezí seriózní vědecké eseje a zábavné literární detektivky. Oscar Wilde považoval Portrét pana W. H. za jeden ze svých nejlepších textů, ale jeho vydání se nedožil.
Setkáváme se s blíže neurčeným vypravěčem a jeho přítelem Erskinem, kteří spolu rozprávějí o „kuriózním tématu“ – hodnotě literárních falz. Záhy Erskine odvypráví příběh svého přítele ze studií, nadaného herce Cyrila Grahama, který pilným zkoumáním Shakespearových Sonetů jednou provždy odhalil, kdo se skrývá za monogramem W. H., a komu tedy je sbírka věnována.
Erskine Grahamovu teorii představuje na textovém rozboru Sonetů, nevěří j í však, neboť j í chybí základní článek – důkaz, že dotyčný W. H. někdy skutečně žil. Erskinovu nedůvěru vykoupí Graham draze, protože víra ve vlastní pravdu ho tváří tvář přítelovým pochybám přivede nejprve k zoufalému podvodu s vymalováním portrétu záhadného W. H. a nakonec až k sebevraždě.
Vypravěč, zprvu skeptický, Sonety začne zkoumat sám, opět detailním rozborem textu (Wilde použije k výkladu 36 Shakespearových sonetů, nachází nové a nové doklady potvrzující Grahamovu teorii). O svých závěrech zpravuje Erskina, nakonec však teorii sám začne nedůvěřovat. Role se obrátí, nyní právě Erskine podléhá kouzlu teorie a vydává se najít konečný důkaz o existenci W. H. Erskine na evropském kontinentě zemře, předtím však jako memento mortis odkazuje vypravěči Portrét pana W. H. Nezůstavuje však vypravěči pouhý namalovaný obrázek, nýbrž celé Grahamovo vědění.
Překladatel Jiří Josek přeložil a vydal Wildeovu povídku jako rovnocenný doplněk svých shakespearovských překladů, zejména Sonetů. V režii Vlada Ruska příběh vypráví Kamil Halbich, sonety v originále přednáší David Vaughan.
Dva ševci kmocháčci (1981)
Beneš Method Kulda. Pohádka. Dramaturgie Václava Ledvinková. Úprava, režie Helena Philippová.
Vypráví Miroslav Moravec.
Natočeno v roce 1981 nebo 1986 (10 min.). Repríza 8. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
Pozn.: Při ohlášení (2015) uveden jako rok vzniku 1986.
Poločas století (2010)
Hovoří Pavel Smetáček. Redaktor Vojtěch Hueber.
Natočeno 2010. Premiéra 13. 2. 2010.
O výchově (200?)
Platón Překlad Rudolf Mertlík. Připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (14 min).