Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 1. 2010

Lovci mamutů (2009)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 16:50

Petr Chudožilov. Manželské etudy. Zvuk Jiří Václavíček. Hudební spolupráce Jiří Štusák a Pavel Krejčí. Režie Pavel Krejčí.

Osoby a obsazení: muž (František Staněk), žena (Martina Nováková) a hlasatel (Pavel Soukup).

Připravil Hradec Králové v roce 2009. Premiéra 12. 1. 2010 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.).

Lit.: anonym: Lovci mamutů. In web ČRo, leden 2010 (anotace). – Cit.: Prozaika Petra Chudožilova vám tentokrát představíme jako dramatika. Tématem jeho původní rozhlasové hry jsou manželské každodenní etudy, pravidelné cvičení nervů, trpělivosti, nenávisti, lhostejnosti a lásky. Obvyklá cesta metrem domů se pro manželskou dvojici mění v nebezpečnou a zároveň směšnou výpravu za hranici běžného soužití. Je to vlastně ještě cesta domů? Premiéru inscenace Lovci mamutů poslouchejte v úterý 12. ledna ve 21.30 na stanici Český rozhlas 3 – Vltava.

Spisovatel a publicista Petr Chudožilov se narodil 2. února 1943 v Prostějově v rodině ruského exulanta. Do roku 1957 žil na Moravě, potom v Praze. Po maturitě na pražské jedenáctiletce (1960) pracoval jako redaktor ČTK, dřevorubec, závozník, přidavač, mlékař. V letech 1966-1970 při zaměstnání studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze, ale studium ukončil bez závěrečných zkoušek.

V období 1967-1969 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Poutavé reportáže, ale i úvahy, fejetony a povídky také uveřejňoval ve Filmových a televizních novinách, Plameni, Orientaci, Sešitech pro mladou literaturu, Práci aj. Od roku 1969 byl ve svobodném povolání. Od roku 1971 pracoval jako noční hlídač, řidič, stavební dělník. Byl signatářem Charty 77 a v roce 1982 se s rodinou pod nátlakem Státní bezpečnosti vystěhoval do Švýcarska. V exilu pracoval opět v rozmanitých, často dělnických profesích a zároveň studoval a znovu nedostudoval na basilejské univerzitě historii. Později se živil jako nezávislý publicista a spisovatel.

V polovině 80. let začal psát fejetony pro české vysílání Hlasu Ameriky. Po listopadu 1989 přispíval zejména do Lidových novin, ale také do Revolver Revue a její Kritické přílohy a dalších periodik. Spolupracuje s Českým rozhlasem. Je autorem večerníčků, vysílaných Bavorským rozhlasem. V německy mluvících zemích se stal úspěšným autorem literatury pro děti, především pohádek a fantastických povídek: v roce 1991 byl jako tvůrce dětské literatury zapsán na Čestnou listinu IBBY, v roce 1993 získal Evropskou cenu za nejlepší německy psanou pohádku za povídku Der Mantel ze souboru Charlotte von Huglfing.

Česky vydal knihu povídek Kapři v kvetoucích trnkách (1969, 1970, 1996), pohádky Na velrybě, soubory fejetonů Boj o fusekli (1996) a Kulturní šok aneb setkání třetího druhu (2000), nostalgický dětský příběh Balada o Bobíkovi (1998), výbor z publicistiky Proč necítím národní hrdost (1999) a povídky Papír je poslední domov (2003).

Vanilky a cukrátka aneb Prvorepubliková štědrovka, chcete-li (2005)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:57

Milena Flodrová. Vánoční vyprávění regionální historičky  nás zavede do Brna na přelomu 19. a 20. století a připomene dnes už zaniklé městské zvyky. Připravila Olga Jeřábková.

Natočeno 2005. Premiéra 26. 12. 2005 (ČRo 3 Vltava; 9.00 h. + ČRo Brno; 15:05 h.).

Lit.: Sedláček, Tomáš: Vánoční odpoledne s Tomášem Sedláčkem. In web ČRo Brno, 16. 12. 2005 (anotace). – Cit.: Historička Milena Flodrová v pásmu Olgy Jeřábkové Vanilka a cukrátka aneb Prvorepubliková štědrovka vypráví o tom, jak se slavily v Brně vánoce za první republiky. Na své si přijdou zejména milovníci cukroví – a mimo jiné bude i řeč o tom, proč se ulice Kobližná jmenuje právě Kobližná. Nebude chybět pochopitelně ani vánoční hudba. (44 min.)

Čím okouzlují Vánoce (2005)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:49

Jaké byly vánoční tradice a staré příběhy lidí? Reportéři Světlana Lavičková a Tomáš Černý se vypravili na Táborsko a Moravu za lidmi, se kterými se ve vánočním čase zastavili a zavzpomínali na staré tradice o Vánocích – na sáně s rolničkami, tažené koňmi, nebo na pečení perníčků s perníkářem Josefem Rothem.

Natočeno 2005. Premiéra 24. 12. 2005 (ČRo 2 Praha, 8:05 h.).

Návraty (2009)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:17

Feature. Cesty dvou mladých delikventů z výkonu trestu do civilního života v časosběrném dokumentu zachytila Bronislava Janečková.

Natočeno 2004 (?). Premiéra rozšířené verze 10. 1. 2010 (ČRo 2 Praha).

Pozn.: Jaké budou první dny na svobodě? Kam půjdu nejdříve a co pak? Tak přemýšlejí o čase po ukončení trestu odnětí svobody mnozí z odsouzených. Téměř žádný z vězňů nepřipouští, že se někdy do vězení vrátí.

Představy o životě „venku“ však bývají snazší než je skutečnost. To potvrzuje také dokument Bronislavy Janečkové „Návrat“, ve kterém zachytila první rok na svobodě prostřednictvím příběhů dvou odsouzených. 37 leté Yvety a šestatřicátníka Jaroslava. Ona byla odsouzena za krádeže, on za vraždu. Yveta prožila ve vězení celkem osm let, Jaroslav více než třináct. Oba jsou propuštěni v jednom týdnu a následuje řada dramatických a překvapivých událostí. Je zřejmé, že skutečnost se snům vytvořeným za vězeňskou zdí příliš nepodobá. (anotace)

Lit.: Tykal, Filip – Janečková, Bronislava: Váš pořad „Dokument“, vysílaný 10. 1. In web ČRo, 11. 1. 2010 (reakce posluchače + reakce tvůrce). – Cit.:  Filip Tykal: Pan Moravec asi nezníá rozdíl mezi dokumentem a reportáží, když nazve nepodařený pokus paní Janečkové o akustické zpracování dvou lidských osudů dokumentem. Ona sama jej nazývá „feature“, což volně přeloženo z angličtiny znamená: ukázka, charakteristické znemení, příspěvek, určitý příběh. Alespoň se domnívám, že ten její zkomoleně vyslovený výraz „fíč“ znamená feature. Je několikanásobné odcizení malého peněžního obnosu takový přestupek, aby směla pí.J. nazývat Ivetku zkušeným kriminálníkem? A dostal čs.rozhlas, jmenovitě paní Janečková, vůbec písemné povolení obou delikventů, že může bez ostychu zveřejnit jejich životní osudy a použít autentických zvukových záznamů, v kterých je možno bez problémů identifikovat jejich hlasy? Doufám, že alespoň jejich jména byla pozměněna, jinak by se jednalo o zažalovatelný trestný čin. Vážený pane Vejvodo, pouštíte se na velmi tenký led, když paní Janečkové dovolujete odvysílat vlastní výtvory na stanici, na které je ona sama šéfredaktorkou. To by bylo legální jen tehdy, když by to provozovala v rámci její pracovní náplně, tedy bez extra honoráře. Jinak budou v čs. rozhlase brzo vládnout italské poměry a la Berlusconi. Zdraví filip

Janečková: Vážený pane Tykale, dovoluji si pro změnu já pochybovat o Vašich teoretických a praktických znalostech dokumentu. Nerada se chlubím, ale donutil jste mne k tomu svojí nepříliš zasvěcenou a útočnou kritikou. Feature (vyslovuj fíčr) Návraty, který tak zpochybňujete, byl s úspěchem prezentován na Mezhinárodní feature konferenci v Dublinu loni v květnu a současně v říjnu téhož roku vyhrál v jedné z kategorií rozhlasové přehlídky Report. Feature je jednou z nejobtížnějších a nejpracnějších forem dokumentu. Paní Iveta byla osmkrát trestaná, z čehož plyne, že je opravdu zkušená trrestankyně. Nejde o přestupky, ale o opakované trestné činy. Je navíc zřejmé, že když mi oba protagonisté umožnili se s nimi setkávat a natáčet několik let sběrnou metodou, opakovaně a ochotně vypovídali na mikrofon, že souhlasí nejen s natáčením, ale i s vysíláním. Ostatně oba rádi přijali záznam první verze tohoto pořadu na památku na CD. Vážený pane Tykale, vaše pohoršení nad tím, že zaměstnanec stanice připraví pořad pro vysílání, je směšné. Kdo jiný by to měl dělat? Je-li manažer současně zkušeným tvůrcem, vnímejte to spíše jako klad než zápor. Vězte, že stanice tím neutrpí, ale získá. Tento dokument jsem bez nároku na jakýkoliv honorář připravovala ve svém volném čase po večerech a po víkendech, protože jindy na to nemám čas. Navíc šlo o materiál, který byl už pokračováním a aktualizací první verze natočené před šesti lety. Musím si v souvislosti s vaším útočným a nekvalifikovaným názorem položit otázku: oč vám jde? Zvu vás na osobní přátelskou debatu a věřím, že to bude oboustranně užitečné. Berete? Bronislava Janečková šéfredaktorka ČRo2 Praha Bronislava Janečková

Pamodaj šťastia, lavička (Dej Pán Bůh štěstí, lávko, 1965)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:11

Ján Číž. Slovenská lidová pohádka. Scénická hudba Milan Dubovský. Dramaturgie Emília Drugová. Hudební dramaturgie Vladimír Wulfl. Zvuková a technická spolupráce Radka Sekerášová a Ada Rehorová. Režie Vladimír Rusko st.

Osoby a obsazení: rozprávač (Gustáv Valach), Anička (Eva Kvietiková), macocha (Hana Meličková), otec (Alojz Kramár), macochina dievka (Erika Bauerová), lavička (Darina Vašíčková), psíček (Vladimír Minarovič), hruška (Zuzana Šimečková), bujačik (Ĺubo Roman), piecka (Magda Matulíková), bosorka gazdiná (Viera Bálinthová) a kohútik (Ida Čížková).

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1965 (34 min.).

12. 1. 2010

Balonové dobrodružství aneb když rozhlas dělá totéž

Filed under: Názory a komentáře — beatman @ 17:53

Jakub Kamberský, student kulturologie FF UK

Stalo se dobrým zvykem, že od dob, kdy to záznamová technika umožňuje, tedy řekněme od konce čtyřicátých let, platí jedno pravidlo: Když už se natočí nějaká hra, či četba, povětšinou se uchová a (někdy až do omrzení) reprízuje.

Jistě – výjimky se nacházely a nacházejí: pokud byla hra či četba z ideologické zlovůle či jiných důvodů smazána, původní nahrávka četby byla notně prokrácena, a proto je potřeba po letech se k dané četbě vrátit, popřípadě je rozhlasové pojetí zastaralé. Pak je třeba po čtyřiceti, či padesáti letech nutné nového nastudování (současní posluchači tuto zkušenost mají například u her Williama Shakespeara).

Jsou ale situace, nad kterými rozum zůstává přinejmenším stát.

O posledním Silvestru uvedla stanice Vltava v rámci komponovaného celodenního vysílání s názvem „Létající Silvestr“ sedmidílnou četbu Balonové dobrodružství – z Prahy k Baltickému moři. Nastudoval ji režisér Ivan Chrz s Otakarem Brouskem, Petrem Nárožným a Viktorem Preissem. Při poslechu jsem si říkal, že jsem něco takového přeci v rozhlase již slyšel. Zapátral jsem a zjistil, že tato četba byla v posledních pěti letech nastudovaná dokonce třikrát: roku 2005 ji natočil režisér Vladimír Gromov pro pořad Domino s Petrem Olivou a Alešem Procházkou, ale již o rok dříve opět Ivan Chrz s Richardem Honzovičem a opět Viktorem Preissem, a to pro programovou řadu Pokračování za pět minut.

Vskutku mě zaráží, jakými asi rozhlas musí disponovat prostředky, když si může dovolit v tak krátkém čase trojí nastudování jednoho textu, nemluvě o dvojí režii jednoho režiséra a dvojím účinkování stejného herce. Fakt, že Gromovova a nová Chrzova četba obsahuje i stejný hudební motiv ponechme stranou zájmu. Nemyslím si, že by se jednalo o nějakou zlomyslnost, či vyhazování peněz jen tak zbůhdarma. Spíš bych se přiklonil k smutné a možné skutečnosti, že si dramaturgové mnohdy ani nepamatují, co se vysílalo (což lze pochopit) nebo si nedají tu práci ověřit si, zda-li už není ta a ta látka náhodou zpracovaná (což pochopit nelze, natož omluvit). Plně si vážím práce všech rozhlasáků, ale něco tu je opravdu špatně. Myslím, že trojí nastudování Balonového dobrodružství je toho bohužel zářným příkladem.

Fawlty Towers 1/12 (Hotýlek, 1988)

hotylekJohn Cleese. Rozhlasová adaptace slavného televizního seriálu z roku 1975.

Osoby a obsazení: Basil Fawlty (John Cleese), Sybil Fawlty (Prunela Scales), číšník Manuel (Andrew Sachs), číšnice Polly (Connie Booth).

Nastudoval BBC v roce 1988. Vydalo Random House Audio v roce 1996 (MC) a 2008 (3 x 2 CD, BBC Collection).

Pozn.: The classic British comedy which premiered in 1975 was also adapted for radio. It stars John Cleese as Basil Fawlty and Prunella Scales as his wife Sybil. The are the owners of a small hotel, Fawlty Towers, in the town of Torquay, on the „English Riviera.“ Connie Booth plays Polly the waitress and Andrew Sachs is Manuel the waiter.

Der Kiosk (Kiosek, 1967)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:31

Ludvík Aškenazy. Rozhlasová hra. Překlad Gerhard Baumrucker a Alexandra Baumrucker.  Režie Rudolf Noelte.

Osoby a obsazení: muž (Robert Lindner), ona (Cordula Trantow), on (Uwe Friedrichsen), hlas (Friedrich Maurer).

Nastudoval BR/HR/SWF/ORF v roce 1967 (40 min.).

Obsah: Nur scheinbar ist es eine falsche Verbindung, die den Mann nachts ans Telefon ruft. Die Stimme der jungen Frau verlangt nach der Telefon-Seelsorge, aber dann gesteht sie bald, daß sie die Nummer des Mannes absichtlich gewählt hat. Ein bewährter Trick? Immerhin kündigt sie ihren Selbstmord an. Der Mann läßt die junge Frau kommen – sie ist gerade 16 Jahre alt. Hat sie die Tabletten schon im Taxi genommen? Es wird eine lange Nacht, und man weiß lange nicht, ob die junge Frau eine Verzweifelte, eine routinierte Lügnerin oder beides zusammen ist.

Pozn.: Podle této rozhlasové hry vznikl také středometrážní snímek Der Kiosk – Eine Komödie zum Weinen (1970, režie Frank Guthke).

Biskuit (Piškot, 1966)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:26

Ludvík Aškenazy. Rozhlasová hra podle povídky Zmizel jako cukrář.  Překlad Leonie Mann. Hudba Peter Sandloff. Režie Horst Loebe.

Osoby a obsazení: Albert (Günter Strack), Roškot (Hans Helmut Dickow), písař Klíma (Franz Kutschera), manželka velitele tábora (Renate Schroeter), tenor (Loren Driscoll), soprávn (Sylvia Stahlmann), mezzosoprán (Christa Emde), hlasy (Werner Eichhorn, Gerhard Retschy, Klaus Kuntze, Nikolaus Schilling, Uwe Koschel, Frank-Robert Schneider, Lars Doddenhof, Christiane Eisler a Jutta Schäfer).

Nastudovalo HR/RB v roce 1966. Premiéra 23. 5. 1966 (47 min.).

Pozn.:  Weihnachten in einem Konzentrationslager; zwei Häftlinge, Roschkott und Albert, phantasieren mit knurrendem Magen von köstlichen Delikatessen, die sie gern essen würden: Kaviar, Boeuf Stroganoff, auch Apfelstrudel und slowakische Schinkennudeln; plötzlich gellen Pfiffe durch die Baracke, die ausgemergelten Männer werden zum Appellplatz getrieben; dort fragt man nach einem Konditor; Roschkott meldet sich, obwohl er Buchhändler von Beruf ist; er soll der naiven jungen Frau des Lagerkommandanten helfen, für das Weihnachtsmahl einen Biskuitkuchen zu backen; Frau Kommandantin ist nervös, sie wird einen Feinschmecker zu Gast haben, dabei hat sie noch nie etwas gebacken; Häftling Roschkott empfiehlt ihr, als Dessert Biskuit Oscar Wilde zu reichen; die junge Frau kann sich von der Lage des Häftlings keine Vorstellung machen, sie führt mit ihm eine normale Konversation; dem tschechischen Autor Ludvik Askénazy gelingt es, in seinem Hörspiel „Biskuit“ eine tödlich ernste politische und menschliche Situation in belanglosen, vordergründigen Dialogen darzustellen.

Der Gast (Host, 1964)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:22

Ludvík Aškenazy. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Jan Koplowitz. Režie Wolf – Dieter Panse.

Osoby a obsazení: Ramunda (Erwin Geschonneck), Kalous (Ptto Stark), Huppert (Hans-Joachim Hanisch), Jana (Helga Piur), vrchní strážmistr (Hans-Joachim Martens).

Natočeno v NDR v roce 1964 (78 min., mono).

Pozn.: An einem Aprilabend des Jahres 1960 betritt ein behäbiger Herr – der Glasfabrikant Walther Huppert aus Westdeutschland – ein Dorfwirtshaus in der Nähe Prags, wo bei dem nervösen, jungen Wirt Kalous der alte Palivec sitzt. Huppert, der wegen einer Motorpanne an seinem Mercedes einen Mechaniker sucht, kommt mit den beiden ins Gespräch. Er erzählt, daß sein verstorbener Vater in Gablonz eine Fabrik besessen und er selbst sich nach dem Krieg in Deutschland eine neue Fabrik aufgebaut habe. Kalous war als Junge zwei Jahre im KZ inhaftiert und kehrte von dort körperlich und seelisch gebrochen heim. Palivec, ein alter Bolschewik, hat am spanischen Bürgerkrieg teilgenommen. Er verschmäht es, aus seinen Verdiensten Kapital zu schlagen, ist einfacher Arbeiter in einem Steinbruch und hat für Bourgeois aus der sozialistischen Welt so wenig übrig wie für solche aus der kapitalistischen. Huppert verhält sich gegenüber den beiden überheblich und arrogant. Kalous wird wütend und gibt einen Schuß auf Huppert ab. Die siebzehnjährige Jana, die mit Huppert durchgebrannt ist, um mit seinem Auto zu prahlen, kommt zu der Einsicht, töricht und leichtsinnig gehandelt zu haben und zeigt Sympathie für Kalous. Der unverletzt gebliebene Huppert tritt herablassend dafür ein, daß Kalous ungestraft davonkommen soll. Trotzdem, und obwohl er seine Tat bereut, wird er von der Volkspolizei verhaftet.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress