Josef Jedlička. Kapitola z knihy České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. Připravila Dagmar Oravová. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2002. Repríza 8. 1. 2009 (15 min.); 16. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.
Z cyklu Opomíjení a neoblíbení v české literatuře. Připravila a uvádí Eliška Závodná. Hovoří historička Magdalena Pokorná.
Natočeno 2008. Premiéra čtvrtého dílu 7. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min.). Repríza 1.dílu 17. 7. 2013.
Obsah: 1. Josef Němec v „obrazech“. Premiéra 3. 12. 2008. – 2. Josef Němec: Sloužit císaři nebo vlasti? Premiéra 10. 12. 2008. – 3. Josef Němec: Manžel. Premiéra 17. 12. 2008. – 4. Josef Němec: Otec a dědeček. Premiéra 7. 1. 2009. – 5. Josef Němec: Publicista. Premiéra 14. 1. 2009.
Albert Schweitzer. Z autobiografické knihy Z mého dětství a mládí. Přeložil Otakar Kurz. Připravila Ilona Janská. Režie Pavel Krejčí.
Účinkuje Rudolf Kvíz.
Natočeno 2008. Premiéra 7. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 25. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Albert Schweitzer: Člověk náleží člověku. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (anotace). – Cit.: Z autobiografické knihy Z mého dětství a mládí. Albert Schweitzer (1875-1965). Německý teolog, filosof, varhaník a lékař, nositel Nobelovy ceny míru z roku 1952. Zakladatel nemocnice v Lambaréné.
„Otevřte oči a hledejte, kde nějaký člověk potřebuje trochu času, trochu účasti, trochu společnosti, trochu péče. Je to možná někdo osamělý, zahořklý, nemocný, nešikovný, pro koho můžeš něčím být. Je to možná stařec nebo dítě. Nenech se zastrašit, když musíš čekat nebo experimentovat. Buď připraven i na zklamání. Ukaž se lidem jako člověk.“
Frank Alexander Elstner. Vyprávění slavného českého světoběžníka a spisovatele o cestách po Severní a Jižní Americe, Africe a Orientu. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Bronislav Kotiš.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2008. Premiéra prvního dílu 5. 1. 2009. Repríza 1. dílu 5. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 22 min.) v cyklu Noční bibliotéka; repríza povídky Suvenýry z toulek po světě vyprávějí. Kus drátu z houštin a svatba z koňských žíní 12. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka.
Lit.: Luptáková, Věra: Četba na pokračování: Frank A. Elstner: Věci z jednoho pokoje. In web ČRo 12. 1. 2009 (anotace). – Cit.: Se jménem cestovatele, spisovatele a nadšeného motoristy Franka Alexandra Elstnera jsem se poprvé setkal jako skaut. Jeho knížky o uzlování a lasování mne fascinovaly. Až později jsem v knihovně mé babičky, která milovala cestopisy, našel vedle knížek Richarda Halliburtona, Zikmunda a Hanzelky také Elstnerovo Tango Argentino, Na jih od Benghází a Evropan se vrací. Hltal jsem po večerech příběhy z jeho dálkových jízd Aerovkou napříč Orientem, Evropou i Severní a Jižní Amerikou.
“Živé snění” nad Elstnerovými cestopisy se mi vrátilo, když jsem připravoval desetidílnou četbu na pokračování z knížky Věci z jednoho pokoje. Je v ní více než sedm desítek drobných příběhů ze všech jeho cest. Je to jako byste Franka Elstnera navštívili doma a on vyprávěl jen pro vás. Támhle visí na stěně prostřelené sombrero, tady je souprava na paraguayský čaj, vedle krabička se saharským pískem, na stěně přibitá automobilová značka a pod ní pověšené tři dýky v ocase z krokodýla. Nejsou to jen suvenýry z exotických krajin. S každým z nich je spojené jedno prožité dobrodružství.
Je to dnes už více než sedmdesát let, kdy se vydal Frank Elstner na svou první cestu. Svět se od té doby hodně změnil. Jeho vyprávění ale dál svůdně voní dálkou a láká nové světoběžníky.
Michal Dočekal. Divadelní a filmoví režiséři uvádějí ve vlastní interpretaci a režii verše svých oblíbených autorů.
Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 5. 1. 2009. Repríza 24. – 28. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h) v cyklu Poetická zastávka.
1. Ivan Wernisch (10min.) – 2. Oldřich Wenzl. – 3. Ivan Diviš. – 4. J. H. Krchovský. – 5. Zbyněk Hejda.
Miroslav Stuchl vybírá a komentuje úryvky z knihy německého romanisty Ericha Auerbacha Mimesis – Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Miroslav Stuchl, Rudolf Pellar a Jiří Hromada.
Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 5. 1. 2009.
Obsah: 1. Homér. – 2. Petronius. – 3. Chrétien de Troyes. – 4. Dante. – 5. Boccaccio. – 6. Rabelais. – 7. Montaigne. – 8. Shakespeare. – 9. Cervantes. – 10. Moliére, Corneille a Racine. – 11. Prévost a Voltaire. – 12. Stendhal, Balzac a Flaubert. – 13. Goncourtové a Zola.
Rozhlasové vzpomínky básníka, esejisty a překladatele. Připravil Jiří Vondráček. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 5. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.) v cyklu Rok v Evropě. Repríza 1. dílu 2. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.).
Lit.: Vladislav, Jan: Nebylo těžké říci ne. Přepis desetidílného rozhlasového pořadu vzpomínek básníka a překladatele, doprovod tvoří dokumentární fotografie z archivu autora. Praha: Radioservis, 2011, 170 s.
Lit.: anonym: OSUDY – Jan Vladislav. In web ČRo 3 Vltava, leden 2009 (článek). – Cit.: V rámci cyklu Rok v Evropě uvádíme desetidílné Osudy – Rozhlasové vzpomínky básníka, překladatele a esejisty Jana Vladislava. Připravil Jiří Vondráček.
Dětství a mládí prožil Jan Vladislav na Slovensku (narodil se 15. 1. 1923 v Hlohovci), kde jeho otec, legionář, byl poštovním úředníkem. Po roce 1938 musela celá rodina Slovensko opustit. Usadili se v Poličce ve východních Čechách. Zde Jan Vladislav v roce 1942 maturoval. V roce 1944 složil učitelskou zkoušku na jazykové škole v Praze a až do osvobození v květnu 1945 pracoval v knihovně Ústřední zemědělské akademie v Praze. V letech 1945-1948 studoval srovnávací dějiny literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1945-1946 po dva semestry pobýval na univerzitě v Grenoblu. Roku 1948 byl z Karlovy univerzity vyloučen a studium mohl dokončit až v roce 1969 doktorátem.
V letech 1946-1950 pracoval jako nakladatelský redaktor, krátce na ministerstvu informací a pak na sekretariátu Svazu výtvarných umělců. V letech 1969-70 byl šéfredaktorem revue Světová literatura. Od roku 1951 se věnoval překladatelské a literární činnosti ve svobodném povolání.
Po roce 1970 nemohl publikovat vůbec, překlady vycházely pod vypůjčenými jmény. V letech 1975-81 řídil samizdatovou Edici Kvart, v níž vyšlo více než 120 původních a přeložených knižních titulů. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1981 byl donucen k emigraci do Francie. Žil v Sevres u Paříže. Na Vysoké škole sociálních věd přednášel o neoficiální kultuře v zemích s komunistickou diktaturou. Spolupracoval s rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa a Deutschlandfunk, v roce 1986 se podílel na založení Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v SRN, v roce 1987 se stal jeho předsedou, v letech 1987-89 spoluredigoval čtvrtletník Acta. Do Prahy se vrátil v roce 2003.
Jan Vladislav je autorem básnických sbírek Nedokončený obraz (1946), Hořící člověk (1948), Samomluvy (verše z let 1950-60; München 1986), Věty (verše z let 1962-72), Fragmenty (verše z let 1978-89), Sny a malé básně v próze (München 1990); většinu básnického díla shrnuje soubor Kniha poezie (1991). V esejistice (soubory Malé morality, München 1984, Portréty a autoportréty, 1991, Pařížský zápisník I, 81/89, 1991) se zamýšlel nad smyslem umělecké tvorby. V 50., 60. a 70. letech se věnoval zejména dětské literatuře. Psal loutkové hry a pohádky. Doma i v exilu přispíval do mnoha periodik, almanachů, sborníků. Překladatel z francouzštiny, ruštiny, slovenštiny a za jazykové spolupráce z řady dalších jazyků. V překladatelské práci se zaměřil zejména na evropskou renesanční lyriku, starou japonskou a čínskou poezii, lidovou slovesnou tvorbu a moderní poezii (ukrajinských, francouzských, španělských a italských básníků). Snad největší ohlas si získalo jeho přetlumočení Sonetů Williama Shakespeara.
Mario Buzzi. Minutová hra. Svatební den významného občana. Hudba a režie Mario Buzzi. Dramaturgie Hana Hložková. Produkce Marcela Peňásová.
Nastudovalo Brno v roce 2012. Realizováno, původně nepřijato dramaturgií ČRo 3 Vltava. Premiéra 30. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:40 h.). K poslechu zde.
Text hry:
(zvuky fotbalového stadionu, v reakci na slova řečníka různé povyky, nadšená zvolání…)
Řečník: Dámy a pánové, láska pana prezidenta k našemu fotbalovému klubu je tak veliká, že se rozhodl přijmout svátost manželství přímo ve fotbalové svatyni, a sice v jedné z branek našeho stadionu. Povstaňme, pan prezident s nevěstou přicházejí!
(Začnou hrát fanfáry z Libuše, plynule přejdou do Mendelssohnova svatebního pochodu za rytmického skandování a dupotu tribun. Po doznění stadion rozvibruje mohutný a nadšený povyk davů, aplaus jako při proměněné vítězné penaltě při finále MS.)
Johann Wolfgang Goethe. Tragický příběh nesplnitelné lásky mladého muže k snoubence svého přítele. Čte Petr Mikeska.
Vydal KTN před rokem 2004 (4 MC).
Powered by WordPress