Vilém Závada. Marie Rosůlková recituje verše Viléma Závady. Připravil Josef Melč. Uvádí Rudolf Matys. Režie Josef Melč.
Natočeno 1983 (?) (9 min). Repríza 30. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu Nedělní verše.
Vilém Závada. Marie Rosůlková recituje verše Viléma Závady. Připravil Josef Melč. Uvádí Rudolf Matys. Režie Josef Melč.
Natočeno 1983 (?) (9 min). Repríza 30. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu Nedělní verše.
Ambrose Bierce. Povídka amerického spisovatele. Překlad Jan Zábrana. Vybral Marek Horoščák. Režie Petr Dufek.
Účinkuje Vladimír Hauser.
Nastudovalo Brno v roce 2008 (?) (30 min.). Premiéra (?) 26. 8. 2008 v cyklu Povídka z Brna (ČRo 3 Vltava)
Vlasta Burian. Četba na pokračování. Kapitoly ze života slavného komika pojednávající o tom, jak se dostal k divadlu. Režie Miroslav Buriánek. Připravila Petra Kunová.
Čte Bronislav Kotiš.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2008 (1 díl cca 23 min.). Premiéra prvního dílu 25. 8. 2008.
Lit.: Kunová, Petra: Pohádky Vlasty Buriana (anotace). – Cit.: Legendární český komik Vlasta Burian, jehož filmy jsou i v naší době evergreenem především v programu všech tří největších televizních stanic, rozepsal na sklonku života své paměti, které bohužel nedokončil. Naštěstí máme k dispozici jiný pramen o jeho životní cestě i poměrně klikatém putování k divadlu – jsou jím Pohádky Vlasty Buriana pouze pro dospělé. Hercovo vzpomínání vyšlo poprvé před osmdesáti lety – to bylo Burianovi sedmatřicet. Do podoby humoristické knížky ho přepsali dva Burianovi herečtí kolegové – Eduard Šimáček a Jaro Škrdlant.
Desetidílná četba na pokračování z této knihy, kterou dramaturgie Českého rozhlasu 2 – Praha zařadila na přelom srpna a září, posluchače zavede na pražský Žižkov, kde Vlasta Burian vyrůstal, s nevalným úspěchem tu navštěvoval obchodní školu, ale o to nadšeněji se věnoval fotbalu. V té době se poprvé dostal na pódium pražských kabaretů a ke kočovným hereckým společnostem.
Josef Červinka recituje verše Hanuše Bonna. Připravil Josef Melč. Uvádí Rudolf Matys.
Natočeno do 2003 (8 min.). Repríza 16. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:06 h) v cyklu Nedělní verše.
Rozhlasové vzpomínky herce. Připravil Alfred Strejček. Technická spolupráce Ladislav Reich.
Účinkuje Otakar Brousek I.
Natočeno 2008 (1 díl cca 28 min.). Premiéra 25. – 29. 8. 2008.
Peter Karvaš. Ze stejnojmenné knihy úvah slovenského spisovatele a dramatika vybral a přeložil Emil Charous. Účinkuje Otakar Brousek I. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2008. Premiéra 25. – 29. 8. 2008.
1. V uvozovkách (15 min.). – 2. Krása plurálu. – 3. Vnitřní hlas. – 4. O výjimce. – 5. O důvěře.
Hovoří Vojtěch Kladívko, Jan Řehounek a další ctitelé spisovatelova díla. Připravil Tomáš Sedláček.
Připravilo Brno v roce 2008. Premiéra 25. – 29. 8. 2008.
1. Ostře sledovaná dopravní kancelář na nádraží v Nymburce (14 min.). – 2. Slavný český škrabal – Muzeum Bohumila Hrabala. – 3. Co jste to přinesl v půllitru za krásu? – Nymburský pivovar. – 4. Hrabalovo Kersko v lesním ateliéru U Kubů. – 5. Se zelím nebo se šípkovou? aneb Jděte ke Slávkovi.
Stephen King. Psychologický horor vypráví příběh spisovatele Tada Beaumonta, který musí čelit obvinění ze spáchání série brutálních vražd.
Načetl Jan Hyhlík.
Načteno pro knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2007 (1 CD mp3, MP3997, 61 stop, 20:12:48).
Pozn.: Stephen King napsal román „Temná půle“,který je stejně napínavý na začátku i na konci a dokáže čtenáře plně zaměstnat i na poslední stránce. Já sám jsem si pro sebe dumal po poslechu prvních vět, že King napsal knihu tak trochu o svém životě. Jen si všimněte, jak se podobají tato dvě jména : Beaumont a Bachman. Sám King v knize píše větu o zesnulém Richardu Bachmanovi. Ale ať měl jakýkoliv vliv Bachman na Kinga, určitě ho neovlivnil a nesvedl na temnou stezku. Tato kniha je také tímto důkazem. Kniha neustále útočí na naše city, v určitých pasážích je hodně krvavá a jak příběh pokračuje kupředu, je posluchač čím dál tím více vtažen do kůže hlavního hrdiny.
Spisovatel z Castle Rocku Tad Beaumont se rozhodl, že překoná svůj problém psaním pod pseudonymem, a tak vzniknul imaginární George Stark. Starkovy knihy dosáhly grandiózního úspěchu, avšak jednoho dne má Tad toho všeho po krk a Starka „pohřbí“. George Stark se ovšem nemíní jen tak vzdát svého práva na život. Na Tadovi vynucuje, aby pokračoval v psaní pod jeho jménem – to jediné ho může udržet na živu. A dokud ještě žije, mstí se na všech lidech , kteří způsobili jeho „smrt“. Ale ne všechno je takové, jak se může zdát, protože „vrabci znovu létají“…Obyčejný malý chlapac začne mít obyčejné bolesti hlavy, ale bohužel ani ten chlapec ani ty bolesti nejsou obyčejné, zjistí mu nádor na mozku, ale také to není žádný obyčejný nádor a tak se rozpoutává neobyčejný příběh plný nechutného popisování detailů…co dodat… Koneckonců závěr knihy je jedno velké a působivé vyvrcholení u něhož jsem si mimo jiné také uvědomoval, že ho nikdo nedokáže tak věrně zfilmovat. Klobouk dolů, pane King! (anotace)
Pozn. 2: Příjmení „King“ sedí u Stephena Kinga naprosto přesně. Už několik dekád je králem hororu a k jeho pozici se nikdo doposud ani nepřiblížil. Stephen Edwin King se narodil 21. září 1947 v Portlandu ve státě Maine. Byl jediným dítětem, které se narodilo Donaldovi a Ruth Kingovým. Staršího bratra Davida rodiče adoptovali.Otec od rodiny brzy odešel. Ruth řekl, že jde ven na cigaretku a od té doby ho nikdo neviděl. Matka se s oběma chlapci přestěhovala do Durhamu, kde se starala o své staré a nemocné rodiče. Tam také dvanáctiletý King poprvé začal psát, když spolu se svým bratrem vydával lokální plátek pojmenovaný Dave’s Rag. Brzy začal psát i své první povídky. V době svých studií na Maineské univerzitě v Orono pokračoval v psaní, nejen povídek, ale i do studentského časopisu. Zároveň protestoval proti vietnamské válce. Ve školní knihovně, kde pracoval, potkal svoji budoucí ženu Tabithu. V roce 1970 získal bakalářský titul v oboru angličtina, ale dlouho nemohl najít práci učitele. On a Tabitha tak žili ze studentských úspor a jeho práce v prádelně. V roce 1971, kdy se s Tabithou oženil, získal práci na vejřejné střední škole v Hamdenu. Avšak mizerně placenou. King se celou dobu snažil vydělat peníze i psaním. Publikoval povídky v různých časopisech, ale často mu činilo problémy přesvědčit vydavatele, aby je vůbec otiskli. V roce 1972 začal Stephen pracovat na románu „Carrie“, ale po pár stránkách si řekl, že to nemá cenu a papíry s příběhem vyhodil do koše. Jeho žena je však našla a přemluvila ho k pokračování. Když byla Carrie hotová, dostal za ni nakonec 200.000 dolarů, polovinu toho, co společnost NAL zaplatila jeho vydavatelství Doubleday za dotisk. Zároveň to bylo víc než dvacetinásobně více než jeho roční učitelský plat. Stephen tedy školu opustil a dal se na dráhu profesionálního spisovatele. V létě 1973 se Kingovi díky uvadajícímu zdraví Stephenovy matky přesunuli na jih Maine. King tam napsal upíří horor „Prokletí Salemu.“ Matka zakrátko podlehla rakovině a tak Stephena v Maine nic nedrželo. Stěhoval se do Colorada, pak zpátky do Maine a krátce i do Anglie, kde se plánoval usadit, ale vrátil se, aby učil tvůrčí psaní na své alma mater.King za následující čtvrtstoletí vydal více než třicet knih s celkovým nákladem přes sto miliónů kusů. V devedesátých letech dostal za čtyři knihy od vydavatelství Viking neskutečných 35 milionů dolarů, na tu dobu rekord. Byl také jedním z prvních renomovaných autorů, kteří začali publikovat své romány na internetu. Kariéru však přibrzdila nehoda z léta 1999, kdy byl těžce zraněn poté, co ho srazilo auto. Rekonvalescence si vyžádala dlouhou dobu a Stephen nemohl psát. Jakmile to ale bylo možné, hned se k psaní vrátil. V roce 2003 obdržel cenu National Book Foundation za přínos americké literatuře, kterou tak zařadil na špici spousty dalších ocenění. Mnoho ze Stephenových knih bylo zfilmováno, on sám si rád zahraje štěk v některé z adaptací. Dokonce režíroval i svůj vlastní film, nazvaný „Maximum Overdrive.“ Ze Stephenových koníčků se nelze nezmínit o jeho zálibě v hudbě. Sám hraje ve skupině Rock Bottom Remainders, ve které hraje například Matt Groening, který dal světu seriál „Sipsonovi“. Kingovi mají tři děti: Naomi Rachel, Joe Hill a Owena Phillipa.
Milena Mathausová. Zdánlivě detektivní příběh s tajemnou zápletkou. Rozhlasová hra pro děti. Hudba René Krupanský. Zvuk Miloš Kot. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Maria Křepelková.
Účinkují Vít Břichňáč, Michal Kašpar, Lenka Janovová, Martin Zahálka a Dana Morávková.
Natočeno v roce 2008. Premiéra 30. 8. 2008 (ČRo 2 Praha, 13:05 – 13:45 h.; 36 min.). Repríza 12. 11. 2011 (ČRo 2 Praha, 13:03 h.); 2. 2. 2015 (ČRo Rádio Junior, 18:00 h); 17. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).
Lit.: anonym: Milena Mathausová: Únos. In web ČRo 2 Praha, listopad 2011 (článek). – Cit.: Psychologicky laděné drama tří dětí, které se musí po rozchodu rodičů vyrovnat s novou životní situací.
Rodiče pubertálního Romana a malého Lukáše se právě rozvedli. Zatímco Roman zakrývá své zklamaní zdánlivým siláctvím, Lukáš uniká do vlastního vnitřního světa, v němž je šťastnější. Ale nejen to. Věří, že tenhle únik dospělé zburcuje a přinutí vrátit život rodiny do starých kolejí. Jednoho dne otec odveze oba kluky na chatu, kde tráví prázdniny dospívající Petra, dcera jeho nové partnerky. Děti zůstanou samy a postupně se vyrovnávajís novou životní situací. V chatě, kde dosud není kanalizace a kde za bouřky vypadne elektřina, vedou hlavně Roman s Petrou vzrušené debaty, ve kterých není nouze o spory a drobné jízlivosti. Pod slupkou vnější pózy, typické pro chování teenagerů, se však postupně odhalují bolesti a zklamání, ale také dosud ne zcela vyjasněné představy o vlastním budoucím životě. Dokážou se i shodnout, ale pouze v drobnostech. Teprve zmizení Lukáše je spojí. Klučina se naštěstí najde, ale definitivní happy end se nekoná, ostatně ani se konat nemůže.
„Jsem přesvědčená, že slovesný umění lidstvo vylučuje jako včely propolis.“ – Alexandra Berková. Komponovaný rozhlasový dokument věnovaný spisovatelce Alexandře Berkové. Připravila Ivana Myšková. Dramaturgie Kristina Žantovská. Režie Hana Kofránková.
Komentáře četli Lenka Novotná a Jaroslav Doleček.
Mimořádná premiéra 31. 8. 2008 (ČRo 3 – Vltava, 20:00 h.) v rámci cyklu Schůzky s literaturou.
Pozn.: Český rozhlas uvádí komponovaný rozhlasový dokument věnovaný spisovatelce Alexandře Berkové, která zemřela letos 16. června ve věku nedožitích 59 let.V pořadu, který sleduje několik podstatných aspektů autorčiny tvorby a věnuje se rovněž její pedagogické dráze a osobnímu životu, zazní ukázky z jejího literárního díla v podání Lucie Trmíkové, ukázky z rozhlasových pořadů rádia Echo, ČRo 3 – Vltava, ČRo Hradec Králové a vzpomínky přátel a kolegů. (anotace)
Powered by WordPress