V
ítězslav Nezval. Scénář Jiří Taufer. Hudba Svatopluk Havelka, hraje Soubor sólistů FISYO, řídí Štěpán Koníček. Hudební režie Jaroslav Krček. Zvuková režie Miroslav Prokeš (slovo) a Václav Zamazal (hudba). Technická spolupráce Jaroslav Zach, Aleš Neumann, Vladimír Kraffer. Režie Jiří Šrámek.
Recitují Otakar Brousek I., Jiří Adamíra, Martin Růžek a Milan Friedl.
Natočeno 4. 10 – 15. 11. 1971 v pražském studiu Domovina. Vydal Supraphon v roce 1972 (0 18 1213 – mono, 1 18 1213 – stereo). Reedice Supraphon v roce 1974 jako Národní umělec Vítězslav Nezval – Portrét básníka (1 LP, 1118 1213 G).
Reedice Supraphonline, 6. 4. 2018 (MP3).
Obsah: Z mého života, Divoké husy, Podivuhodný kouzelník, Neznámá ze Seiny, Památce Vladimíra Iljiče Lenina, Edison, Návrat domů, Na břehu řeky Svratky, Báseň k 9. květnu 1955, Odevzdal jsem svůj lístek.
Pozn.: Původní LP album 1118 1213 Portrét básníka Vítězslava Nezvala vydal Supraphon v roce 1972 – nyni titul vychází poprvé digitálně:
„(autor) je si rovněž vědom, že způsob, jímž splnil a splňuje svoji úlohu, není jeho výhradní osobní zásluhou, že sebepříznivější založení pro takový úkol, nazývané obecně nadáním, či aspoň disposibilitou, by neznamenalo samo o sobě nic, kdyby nebylo bývalo postaveno do tak a tak determinovaných vnějších podmínek, například do doby těsně po válce, v tomto a nejiném národě, do společnosti lidí tak a tak myslících, ve styk s jistými a nejinými ideami, uměleckými směry, životními a rodinnými podmínkami, ženami, přáteli, náhodami, současníky, předchůdci i následovníky, jedním slovem je si vědom, že postaven do průsečíku jiných vlivů, byl by svým založením jinou, snad výmluvnější, snad zcela němou bytostí.“
Vítězslav Nezval
