Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 3. 2008

Hliněný tygr 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:20

Nepálské legendy a mýty ze stejnojmenné knihy. Překlad Pavel Czeczotka. Vybrala Vladimíra Bezdíčková.  Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Vladimír Čech.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 29. 3. 2008 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 1. dílu 27. 6. 2011 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.); 30. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Pověst o vzniku údolí. Legenda o kapkách rosy. Příběh od Hanumánova ghátu (15min.). – 2. Kdo je nejsilnější? Zázračně vypleté pole. Ochránkyně dětí. – 3. Obr zvaný Guru Mapa. Setkání v džungli. – 4. Smůlovatý kouzelný plášť. – 5. Hliněný tygr. Příběh chudičké bohyně. Jak nága obměkčil Garudovo srdce. – 6. Jak holič tygry převelice vylekal. Krušný návrat Surata Badžry. – 7. Královna Tólarání. Dharma nebo hřích?

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Stránky na dobrou noc – Hliněný tygr (7 částí). In web ČRo 3 Vltava, červen 2011 (článek). – Cit.: Na území Nepálu žije na padesát etnických a jazykových skupin. Jen nevelké procento populace zaujímají Névárci, ale o to důležitější z hlediska kulturního. Příběhy uváděné z knižního výboru Hliněný tygr pocházejí povětšinu z névárské vypravěčské tradice a odehrávají se v Káthmándském údolí.

Většina příběhů v sobě ukrývá zrnko pravdy v podobě historického jádra příběhu, ale časem se na ně nabalila řada dodatků a smyšleností. Lidé ve starém Nepálu žili ve strachu z nejrůznějších božstev a démonů, lidožravých obrů a zlomyslných duchů a ochranu před nimi hledali u vyšších božstev. K usmíření zlých duchů a k dosažení požehnání od dobrotivých božstev posloužila kouzla, zaklínadla a tajemné obřady.

Mezi Nepálci si získaly velikou oblibu. I my se tedy setkáme s obvykle přátelskými nágy, polobožskými hadími bytostmi, žijícími na dně jezer a řek. Stejně tak by nebezpečí nemělo hrozit od khjá, dobrosrdečného ducha s dlouhým vyplazeným jazykem a tělem porostlým chlupy. A kdo by si nepřál pobýt ve společnosti nebeské víly apsarasy a nechat se oblažovat a svádět jejím tancem… Daleko hůř dopadne setkání s lidožravým obrem lakhé či s duchem kičkiní. Ten na sebe navíc často bere podobu spanilé dívky. Jediná možnost, jak ho poznáte, je podívat se bytosti na chodidla. Pokud jsou otočená dozadu, rychle pryč! Zveme vás tedy k poslechu vyprávění z dob, kdy ještě bohové chodili po zemi.

Lit.: anonym: Hliněný tygr. In web ČRo 3 Vltava, březen 2008 (článek). – Cit.: Nepálské legendy a mýty přicházejí z dob, kdy ještě po zemi chodili bohové a démoni. Vyprávění se často vážou ke konkrétním místům v himálajském království, vystupují v nich historické osobnosti a celý pantheon místních bohů. Mnohdy se jedná o záznam skutečné události z nepálské historie, ústním podáním časem přibarvené a změněné v legendu, v níž hrají nezastupitelnou úlohu hinduistická i buddhistická božstva či démoni.

Káthmándská kotlina je svými chrámy a pamětihodnostmi nevyčerpatelným zdrojem legend a mýtů. Snad ke každé svatyni se pojí nějaký příběh o jejím vzniku a legendy patří i ke svátkům. Některé příběhy lze poměrně přesně datovat podle historických událostí či osobností. Většina má v sobě zrnko pravdy, na které se v průběhu věků při předávání z generace na generaci leccos nabalilo, a tak často existuje i několik verzí jednoho příběhu. 

Lidé ve starém Nepálu žili v neustálém strachu z místních božstev a démonů, lidožravých obrů a zlomyslných duchů a ochranu hledali u vyšších božstev. Ta od nich očekávala vstřícnost způsobem, který se zásadně neliší od požadavků obyčejných lidí. I bohové mají v některých vyprávěních ryze lidské slabůstky… Obvykle přátelské jsou polobožské hadí bytosti, žijící na dně řek a jezer. Ve výsledku není zlý ani obr Guru Mapa a kdo by si nepřál pobýt ve společnosti nebeské víly apsarasy a nechat se oblažovat jejím tancem! 

Zásadní kulturní význam, hovoříme-li o nepálské tradici a kultuře, mají Nevárci (tvoří jen jedno procento nepálské populace). Ti říkají, že vypravěč i posluchači mohou odejít, ale samotné příběhy zůstávají. 

Koláž v rozkošné modré (2008)

Filed under: Poezie — Přemek @ 15:18

Poezie kubánské literární skupiny Diáspora(s). Překlad Petr Zavadil. Připravil a komentuje Stanislav Škoda. Účinkuje Michal Pavlata. Režie Vlado Rusko.

Premiéra 29. 3. 2008 (15 min.).

Veliký diamant (1983, 2014)

Eduard Martin (= Martin Petiška). Rozhlasová hra ze života českých cestovatelů Čeňka Paclta a Emila Holuba. Hudba Viktor Kotrubenko. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Ladislav Rybišar.

Osoby a obsazení: Čeněk Paclt (Alois Švehlík), Emil Holub (Radoslav Brzobohatý), Link (Václav Mareš), Linková (Viola Zinková), farmář (Jiří Bartoška), Jan Link (Jiří Prager), Zulu (Jan Čenský). Dále účinkují Petr Brodský a Ladislav Brothánek.

Natočeno v roce 1983. Premiéra 13. 8. 1983 (Praha, 13:45-14:28 h.). Obnovená premiéra 29. 3. 2008 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.; 41 min.). Repríza 21. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h); 28. 3. 2020 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h.); 20. 1. 2024 (ČRo Rádio Junior) v cyklu Rozhlasová hra.

V roce 2014 vydala Radiotéka (MP3).

Alternativní název: Velký diamant

Pozn.: Rozhlasová hra pro mládež ze života českých cestovatelů Čeňka Paclta a Emila Holuba. Hlavními postavami však nebudou tito cestovatelé, nýbrž pan Link, který pracuje na jedné jihoafrické farmě jako hledač diamantů… (anotace)

Lit.: anonym: Veliký diamant. Dobrodružný příběh o touze po bohatství vás zavede do Afriky. In web ČRo 2 Praha, 20. leden 2024 (článek). – Cit.:  Diamanty jsou věčné, stejně jako lidská touha po nich. Poslechněte si rozhlasovou hru ze života slavných českých cestovatelů Čeňka Paclta a Emila Holuba.

Zatímco zkušenějšího Paclta v Africe kromě cestování lákaly hlavně diamanty, mladší Holub viděl bohatství tohoto fascinujícího kontinentu v něčem zcela jiném. Jejich zpočátku vlídný vztah se pak časem změnil na zuřivé nepřátelství, které se propíralo i v tehdejších médiích. (…)

Ani jeden z těchto velikánů však není tím hlavním hrdinou našeho příběhu. Tato role patří panu Linkovi – chudému hledači diamantů, který se s vidinou pohádkového bohatství lopotí na jedné jihoafrické farmě. (…)

Hledání nového domova – Spolek Knedlík u Vierwaldstättského jezera (2008)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:12

Cyklus příběhů Čechů, Moravanů, Němců a Židů z Československa, kteří ve 20. století našli své útočiště ve Švýcarsku. Setkání s Vladimírem Grégrem, stavebním inženýrem žijícím od roku 1968 v Lucernu, potomkem slavného českého rodu politiků, novinářů a tiskařů. Připraveno ve spolupráci s velvyslanectvím Švýcarské konfederace v České republice.

Premiéra 29. 3. 2008. Repríza 13. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:57 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Transport na cestě do neznáma… (2008)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 15:03

Terezínský deník Willyho Mahlera, internovaného v terezínském ghettu v letech 1942-44, v grafikách a kolážích Jiřího Sozanského z roku 2007. Připravil Karel Oujezdský. Ukázky čte Jiří Ornest.

Premiéra 29. 3. 2008 (Vltava, 9:10 – 9:45 h.).

Velikonoční (2008)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:54

Jan Čep. Úvaha českého spisovatele a esejisty uveřejněná v římské revui Nový život v roce 1962. Účinkuje Petr Pelzer. Režie Ivan Chrz.

Premiéra 28. 3. 2008 (15min.). Repríza 3. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Kéž tonu v radosti (2008)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:51

Michel Tournier. Povídka francouzského spisovatele z knihy Tetřev hlušec (Odeon 1984). Překlad Václav Jamek. Připravila Ilona Janská. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 2008. Premiéra 27. 3. 2008. Repríza 21. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h;. 30min.)  v cyklu Moderní povídka.

Lit.: Anonym: Michel Tournier: Kéž tonu v radosti. In web ČRo 27. 3. 2008 (anotace). – Cit.: Francouzský prozaik a esejista Michel Tournier (nar. 1924 v Paříži) vstoupil do světa literatury teprve po čtyřicítce a měl okamžitý úspěch: hned jeho první román Pátek aneb Lůno Pacifiku tomuto neznámému začínajícímu spisovateli přinesl r. 1967 Velkou cenu Francouzské akademie. Tournierovu povídkovou tvorbu později uvítala francouzská kritika jako vítané rozšíření autorova rejstříku. Tournier se tak stal jedním z iniciátorů renesance francouzské povídky.

Francouzský prozaik a esejista, člen Goncourtovy akademie od r. 1972, Michel Tournier (nar. 1924 v Paříži) vystudoval práva a filozofii. Začínal v rozhlase, později pracoval jako nakladatelský redaktor, živil se publicistikou. Do světa literatury vstoupil teprve po čtyřicítce a měl okamžitý úspěch: hned jeho první román Pátek aneb Lůno Pacifiku tomuto neznámému začínajícímu spisovateli přinesl r. 1967 Velkou cenu Francouzské akademie, r. 1970 získal Tournier Goncourtovu cenu za román Král duchů. V knize esejů Chvalořečení (fr. 1999, česky 2007) shromáždil Tournier esejistické texty na nejrůznější témata, jež vytvářejí pestrou mozaiku překvapivého světa, který zaujme každého, kdo dokáže neotřele vnímat.
Tournierovu povídkovou tvorbu uvítala francouzská kritika jako vítané rozšíření autorova rejstříku. Tournier se tak stal jedním z iniciátorů renesance francouzské povídky. Na malé ploše povídky nemůže autor budovat složitou architekturu románovou, a tak tu šťastně vyniknou některé prostší, základnější ctnosti jeho umění: výtečné vypravěčství, zlomyslný i vlídný humor, citlivost i láska ke všemu pozemskému.
I v povídkách je Tournierovo mýtotvorné úsilí rozhodujícím činitelem. Mýtus se tu více blíží svému původnímu tvaru, totiž prostému příběhu, který je shrnutím jisté hluboké všelidské zkušenosti. V povídce Kéž tonu v radosti se Tournier, který vnímá, že všechno už bylo jednou napsáno, dotýká jednoho z mýtů, které stvořila moderní doba: mýtu umělce. Zdrojem životních útrap klavíristy Rafaela je nesoulad fyzického vzhledu s představou, jakou si o svém mytickém hrdinovi činí jeho publikum. Rafael jen bezmocně sleduje, jak jeho kariéra dostává téměř bez jeho přispění směr, který se příčí všem jeho tužbám.

Pozn.: Týž článek vyšel znovu k repríze v červenci 2014.

Rádio na kolečkách – Profese hlasatel (2008)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:46

Ženy i muži krásných hlasů ve službách kolegům. Kouzlo i proměny klíčové rozhlasové dovednosti. Z archivních válečků, desek i kotoučů pásků vybírá Karel Tejkal.

Premiéra 26. 3. 2008 (28min.).

Benátky, město na laguně 1/2 (2008)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:38

František X. Halas. Úvaha českého básníka, překladatele a teologa o malířském fenoménu, který se zrodil v italském městě. Připravil Miloš Doležal. Účinkuje Miloš Hlavica. Režie Vlado Rusko.

Premiéra 26. – 27. 3. 2008 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 27. – 28. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.

Lit.: anonym: František X. Halaš (sic!): Benátky, město na laguně (2/2). In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Dvoudílná úvaha věnovaná italským Benátkám, magickému místu na mořské laguně, které je spojeno s pozoruhodným malířským fenoménem, reprezentovaným díly takových umělců jako Tizian, Veronese, Tintoretto…

Povídky z druhé kapsy /výběr/ (199?, 2006)

Filed under: Rozhlasové hry — rickie @ 14:32

Karel Čapek. Četba povídek ze sbírky. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Hudba Mlhoš Kafka. Režie Helena Vaňurová.

Účinkují Vlastimil Brodský a Ota Sklenčka.

Obsah: Balada o Juraji Cupovi (Sklenčka), Příběhy sňatkového podvodníka (Brodský), Porotce (Sklenčka), Sbírka známek (Brodský), Případ s dítětem (Sklenčka).

Natočilo Audiostory v roce 199? (86 min.). Vydalo vydavatelství Popron music & publishing v roce 2006.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress