25. 3. 2008
Ženské i mužské historie (1967)
Eduard Bass. Humoristické povídky „Žluté plerésy“ a „Strugglův zákon“. Dramaturgie Dagmar Hubená. Režie Petr Adler.
Účinkuje Miloš Kopecký a Jiřina Jirásková.
Natočeno 28. 2. 1967. Premiéra 10. 1. 1969 (Praha, 16:30 – 17:00 h.). Repríza 27. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 30. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k 80. výročí úmrtí Eduarda Basse.
Lit.: Mačas, Dominik: Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse. In web ČRo 3 Vltava, 28. 9. 2026 (článek). – Cit.: Jmenoval se Eduard Schmidt, ale stovky čtenářů a diváků ho znaly pod jeho uměleckým jménem Eduard Bass. Před osmdesáti lety, 2. října 1946, zemřel ve věku pouhých padesáti osmi let. (…)
Ačkoliv se proslavil zejména jako spisovatel – mezi jeho nejznámější romány patří Klapzubova jedenáctka či Cirkus Humberto – k Bassovým talentům nutno připočíst i herectví, zpěv nebo recitaci. Působil také jako fejetonista, reportér a divadelní kritik. V mládí vystupoval jako zpěvák a recitátor v Schöblově kabaretu U Bílé labutě a v kabaretu Červená sedma. Později byl ředitelem kabaretu Rokoko, redigoval satirické texty, psal do novin a časopisů. Do Lidových novin přispíval dvacet let a v letech 1933 až 1941 byl i jejich šéfredaktorem. Za svůj život publikoval řadu fejetonů, divadelních kritik, reportáží a povídek. (…)
V povídce Žluté plerésy se seznamujeme s pojišťovacím agentem Juliem Koláčkem, velmi schopným a vynalézavým zaměstnancem pojišťovny Minimal. Přestože pojišťuje všechny kolem sebe a žádné finanční ohodnocení z toho nakonec nemá, je spokojený a velmi zamilovaný do své ženy, která „je anděl nejen finančně, ale i morálně“. Život má pan Koláček přímo idylický do doby, dokud v Benešově nenarazí na inzerát žádající o setkání se ženou se žlutými plerésy. Přesně těmi, co má jeho manželka ze svatební cesty v Paříži…
Druhá povídka Strugglův zákon, odehrávající se v Iowě, se točí kolem ranče Růžová naděje a především jeho majitelky, ovdovělé a osamělé Heleny Pattinsové. Jim Sherbert, pohledný muž, který se u Heleny ocitl vinou zranění, které mu znemožňovalo pokračovat v cestě, se u Heleny léčí posledním dnem. Helena si s Jimem každý den povídá o jejich minulosti, trablích a tajemstvích. Její rostoucí důvěra se mění ve vřelý cit, který je opětován. Společná budoucnost nabývá konkrétních obrysů, jen je nutné ještě cosi zařídit… (…)
Tajemná kniha (1993, 2022)
Gilbert Keith Chesterton. Přeložil Jan Čulík. Dramatizace Josef Bouček. Natáčecí technik Markéta Košťáková. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Hudební spolupráce Pavla Schönová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: profesor Openshaw (Jiří Adamíra), otec Pringle (Pavel Soukup), otec Brown (Vlastimil Brodský), číšník (Jiří Plachý).
Natočeno 1993. Premiéra 13. 8. 1993 (Praha, 10.30 – 11.05 h.; 32 min.). Repríza 23. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Vydala Radiotéka, prosinec 2022 (MP3, CR.ES.2022.616). Ukázka k poslechu zde.
Indiánské báje střední a jižní Ameriky (1991, 2008, 2015)
Vladimír Hulpach. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Hudba Mlhoš Kafka. Režie Helena Vaňurová.
Čte Gabriela Vránová.
Vydalo Audiostory v roce 1991 (1 MC, AY0031) a 2008 (1 CD, 90 min.). Reedice Supraphonline, únor 2015 (MP3).
Obsah: 1. Sauli a supí král – 2. Mrzáček a lidožrouti – 3. O bílé opici – 4. Čarovné chřestidlo – 5. Maté – 6. Tatutumpa a Aguaratumpa – 7. Nevěsta z nebe – 8. Jak mělo Slunce s Měsícem samá trápení a jak se pradědeček dostal na oblohu – 9. Hornero – 10. Liška a ovád – 11. Proč krab nechodí dopředu – 12. Racek a liška – 13. Komár a chrobák – 14. Jak přišel tchoř ke své vůni – 15. Jak se chtěl pásovec ubránit – 16. Jak hadi měnili noc -17. O silném Želvákovi.
Pozn.: Vypráví se tu o světě Indiánů tak, jak si ho představovali oni sami – v pohádkách a bájích. Setkáváme se v nich s podivuhodnými činy a dobrodružstvím udatných lovců, krásných dívek i moudrých starců.Vypravěč těchto bájí vybíral z mnoha záznamů vědců a cestovatelů, často doplňoval, domýšlel neúplný děj a pomáhal i dobru, aby zvítězilo nad zlem.Ne vždy tomu tak v indiánských vyprávěních je. V dějinném údělu Indiánů vítězí někdy krutá, nesmlouvavá síla a lstivost. (anotace)
The Lady Has Plans (Dáma má plány, 1943)
Leo Birinski. Rozhlasová hra podle stejnojmenného filmu. Scénář Harry Tugend. Adaptace (?) George Wells.Zvuk Charlie Forsyth. Režie Sanford Barnett.
Účinkují Rita Hayworth, William Powell, Cary Grant, Cecil B. DeMille, John Milton Kennedy.
Premiéra 26. dubna 1943 v síti CBS (Columbia) v rámci cyklu The Lux Radio Theatre (59 min.).
Pozn.: Nahrávka se dodnes zachovala v soukromé sbírce.
Sponsored by: Lux, Vimms. Spy vs. spy is neutral Lisbon, with „the plans“ written in invisible ink on the back of a beautiful lady reporter! After story guest: Cary Grant makes a patriotic speech about a war hero who sacrificed his life for his country. Louis Silvers (music director), Neil Madison, Lynn Whitney, Fred MacKaye (doubles), Denis Green, Charles Seel, Norman Field (doubles), George Sorel (doubles), Irene Martin, Stanley Farrar (doubles), Leo Cleary (doubles), Howard McNear (doubles), Julia Warren, Bradley Page (doubles), Paula Winslowe (commercial spokesman), Arthur Gillmore (commercial spokesman), Janet Russell (commercial spokesman).
Myslící srdce (2008)
Montáž z deníků a dopisů z let 1941 – 1943, v nichž mladá nizozemská intelektuálka reflektuje svůj osobní vývoj až po dobrovolný odchod do koncentračního tábora a pozdější transport do Osvětimi.
Překlad Petra Schürová. Připravila Lucie Trmíková. Režie Jan Nebeský.
Účinkuje Lucie Trmíková a Jan Kačer.
Premiéra 30. 3. 2008 (56 min.).
Pozn.: Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování. Etty psala část dopisů ze svého bytu v Amsterdamu do koncentračního tábora ve Westerborku. Měla tam přítele, kterému ve svých dopisech vyprávěla o životě v Amsterdamu. Druhá část jejích dopisů vznikala v táboře Westerborku a Etty je posílala přátelům do Amsterdamu a Deventeru. Tyto dopisy obsahují popisy hrůz a teroru, ale i všedního života a vnitřní statečnosti, kterou nacházela u svých spoluvězňů. Dopisy a deníky, které tato židovská dívka psala v době druhé světové války, byly přeloženy do mnoha jazyků. Od prvního vydání deníků v roce 1981 patří Etty Hillesum k nejznámějším nizozemským spisovatelům. Čtenáři jejích dopisů a deníků nejsou jen židé, ale i křesťané a lidé hledající nábožensko-etické principy, které jsou platné i v současné době. Výběr z jejích deníků vyšel v českém překladu v Karmelitánském nakladatelství (2005). (anotace knihy)
Pomíjejícnost (2008?)
Hermann Hesse. Přeložil Luděk Kubišta.
Recituje David Matásek.
Premiéra (?) 30. 3. 2008 (5min.). Repríza 8. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Nedělní verše.
Tlustý pradědeček (1979)
Josef Čapek. Pohádka. Rozhlasová úprava a režie Jan Berger. Stereoscénář Jan Berger a Zdeněk Škopán. Hudba Ivana Loudová. Dramaturgie Eva Košlerová.
Osoby a obsazení: pradědeček (Josef Patočka), Lotrando (Ladislav Mrkvička), Dynamit (Miroslav Moravec), Hmaták (Martin Štěpánek), Hrdlořez (Michal Pavlata), Chramostejl (Miroslav Masopust), Krvavý Jíra (Jaroslav Kepka), Kudlich (Jaroslav Satoranský), Šibal (Jaroslav Moučka), Kokotička (Miroslava Špánková-Hozová), bába (Ludmila Roubíková), lord Havelock (Rudolf Pellar), Sherlock Holmes (Jan Kotva), Joe Deebs (Jiří Práger), Stuart Webbs (Jan Řeřicha), Lutz (Miroslav Homola), Leblanc (Rudolf Straka), Jan Waldmann, Václav Hnát, Ladislav Kouřimský a Jiří Štěpnička.
Natočeno v roce 1979. Premiéra 11. 3. 1979 (Vltava, 18:46 h.) v cyklu Stereofonní vysílání. Obnovená premiéra 30. 3. 2008 (48 min.). Repríza 27. 8. 2020 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h.).
Pozn.: Na tlustého pradědečka čeká ve venkovské hospodě strašlivá loupežnická parta: Lotrando, Hrdlořez, Chmaták, Krvavý Jíra či Chramostejl. Jak si s tím poradí? (anotace)
Anglie kontra Anglie (2008)
Doris Lessingová. Z díla nositelky Nobelovy ceny za rok 2007. Překlad Zora Wolfová. Připravila Alena Zemančíková. Účinkuje Martin Singer. Režie Dimitrij Dudík.
Premiéra 30. 3. 2008 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.).
Bouřky (2008)
Příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy v korespondenci z roku 1862. Pro rozhlas připravila Eva Willigová. Klavírní skladby Bedřicha Smetany hraje Petr Jiříkovský. Hudbu vybrala Dana Stuchlíková. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Jiří Langmajer, Lucie Trmíková, Dalimil Klapka a Magdaléna Borová.
Natočeno 2008. Premiéra 30. 3. 2008 (58 min.).
Pozn.: Korespondence Karoliny Světlé, kterou v létě roku 1862 vedla s mladší sestrou Sofií Podlipskou, přítelkyní Marií Němečkovou a Janem Nerudou, zachycuje příběh vztahu dvou mladých spisovatelů. Světlé bylo v době korespondence 32 let, Nerudovi 28. Nerudovy listy, plné hlubokého citu, se dochovaly jen v opisech, které Světlá ve svých dopisech posílala sestře. Sama sebe při tom postavila do role ženy, která je rozhodnutá „napravit“ vnitřně rozháraného mladého básníka, marnícího svůj talent. Aby mu pomohla z finanční tísně a ochránit ho tak před vězením pro dlužníky, zorganizovala utajenou akci, do níž zaangažovala rovněž přítelkyni Marii. Sbližování obou autorů je ale rázem přeťato právě Mariinou indiskrecí – vztah je vyzrazen, většina dopisů spálena. A Světlá dává svému manželovi slib, že s Nerudou již nikdy nepromluví a již mu nikdy nenapíše… (anotace)
Obnova (1991)
Richard Weiner. Povídka. Připravila Dagmar Hubená. Účinkuje Rudolf Kvíz. Režie Alena Adamcová.
Natočeno 1991. Repríza 31. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.).