Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 3. 2008

Jasná správa o Jurajovi Jakubiskovi (Jasná zpráva o Juraji Jakubiskovi, 1999)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument,Slovenské — Přemek @ 12:42

Iveta Bognárová.  Pásmo o významném slovenském režisérovi. Na přípravě pořadu spolupracovali Stanislava Ďurišová a Andrej Klimits. Redaktor Juraj Šebesta.

Účinkují Iveta Bognárová, Juraj Jakubisko, Deana Horváthová Jakubisková.

Natočeno 1999 (44 min.). Reprízy 11. 9. 2013 (SRo 8 Rádio Litera), 27. 4. 2018 v rámci bloku Publicistika (Rádio Pyramída, 14:00 – 15:59 h.); 22. 4. 2023 v rámci bloku A-Publicistika (SRo Rádio Pyramída, 0:00 – 1:59 h.).

Pozn.: Pořad získal premii Literárneho fondu za rok 1999.

Poetika vtipu (2008?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Přemek @ 12:39

Peter Glocko ml. Režie Viera Weidlerová.

Esej čte Karol Machata.

Natočeno 2008 (?) (14 min.).

Jací jsme, jací nejsme aneb Nekončící spor o smyslu českých dějin (2007)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Radiodokument — Přemek @ 12:17

Připravila Stanislava Dufková. Hovoří Zdeněk Mahler.

Premiéra 28. 9. 2007 (Praha, 8:05 h.).

Pozn: Sváteční pořad s podtitulkem Jací jsme, jací nejsme aneb o nekončícím sporu o smyslu českých dějin … Ve svém zamyšlení se spisovatel a scénárista Zdeněk Mahler zaměří na historické mezníky našich dějin. Připomene nejen knížete Václava ale také Karla IV., Jana Husa, Jana Amose Komenského nebo T.G. Masaryka. Vysvětlí i proč si myslí, že naše národní povaha je právě taková, jaká je.

3. 3. 2008

Malý princ (1983, 2003)

Antoine de Saint-Exupéry. Překlad Zdeňka Stavinohová. Dramatizace Helena Vernerová (= František Pavlíček).  Hudba Petr Mandel, řídí Josef Pech. Zvuk a střih Pavla Hornyová a Jiřina Nováková. Zvukové efekty Pavel Tieftrunk. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: princ (Miroslava Slávka Hozová), muž (Ladislav Mrkvička), had (Vlastimil Brodský), obchodník (Antonín Hardt), zeměpisec (Vladimír Ráž), král (Josef Vinklář), růže (Miroslava Steinmaselová), liška (Věra Kubánková).

Natočeno 1983. Premiéra 5. 2. 1984 (Praha, 13:03-13:51 h.). Repríza 25. 5. 1986 (Praha, 13:03-13:51 h.), 13. 12. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:04 h); 6. 8. 2019 (ČRo Rádio Junior, 13.00 h.); 25. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.).

Vydalo nakladatelství Bocanada / Levné knihy KMa v roce 2003 (1 CD; 45 min.).

Lit.: anonym: Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2015 (anotace). – Cit.: Proč je očím neviditelné to, co je opravdu důležité? Slavného dílo o přátelství a lásce v rozhlasové dramatizaci s Ladislavem Mrkvičkou, Vlastimilem Brodským a dalšími.

„Prosím, nakresli mi beránka,“ požádá jednou Malý princ neznámého pilota, když se spolu setkají v poušti. Ale on umí nakreslit jen hroznýše požírajícího slona, který navíc vypadá jako klobouk. To je jen jedno ze setkání, která čekají na Malého prince.  Spolu s ním se podíváte na různorodá místa, kde žijí různé bytosti: marnivá mluvící růže, panovačný král, had tenký jako prst, věčně zaneprázdněný obchodník nebo třeba liška, kterou si princ ochočí. Dejte se na cestu spolu s ním a vnímejte svět dětskýma, upřímnýma očima.

Lit.: Fajmon, Kamil: Proč tolik Malých princů? In web Naposlech.cz, 10. 12. 2017 (článek). – Cit.: Trh s mluveným slovem aktuálně nabízí osm zpracování slavného příběhu Antoina de Saint-Exupéryho, během necelých třiceti let jich však vzniklo ještě více. Proč tolik Malých princů? Umí si všechna nastudování najít v naší malé republice své zákazníky? Podle jakých kritérií si kupující nahrávky vybírají a proč se různí vydavatelé ke knize stále vracejí? V tomto textu blíže představím jednotlivé snímky a v jeho závěru nabídnu i tři osobní doporučení.

Devadesátá léta

Patřím ke čtenářům, kteří v Malém princi pokaždé nacházejí něco nového. 90. léta nabídla v rychlém sledu hned tři audioknihy, které mi tuto preferenci umožnily. Vydavatelství AudioStory se do Malého prince pustilo jako první a natočilo jej ve formě jednohlasé četby s Eduardem Cupákem. Snímek pokládám za nadčasový a je jen dobře, že se do dnešních dnů v distribuci udržel. Následující tituly už takové štěstí neměly.

Edice Český lev kdysi na magnetofonové kazetě vydala pojetí s prvky dramatizace. Jeho autorem byl Libor Vacek, prince ztvárnila talentovaná holčička Lucie Bártová. Záznam byl pozoruhodný hned z několika úhlů: Malý princ pochází z jiné planety, dívenčiny party tak doplnil echo efekt. Ivona Žertová, režisérka nahrávky, precizně pracovala i se stereem. Když Vacek vedl s Bártovou dialog, došlo k rozložení interpretů do obou kanálů a vypravěč zůstal na středu.

Do vymezeného období dále spadá audiokniha vydavatelství Forte s Viktorem Preissem. Škoda, že se nedočkala reedice – četeb s Viktorem Preissem není mnoho. Herec se této formě vyhýbá, protože, jak sám říká, má před četbou hluboký respekt. Když už se k ní však nechá přemluvit, podá vždy vysoce kvalitní a umělecký výkon, což právě platilo i v tomto případě.

Pro děti

V dětství jsem měl, podobně jako mnozí mí vrstevníci, velký problém porozumět Exupéryho knize. Nedokázal jsem pojmout množství metafor a myšlenek v ní obsažených. Pomocnou ruku podalo vydavatelství Multisonic, které Malého prince v roce 2002 svěřilo Jiřině Bohdalové. Dospělí patrně interpretaci příliš neocení, ale pro malé posluchače ji považuji ze všech provedení za nejsrozumitelnější. Pro interpretku se tvůrci rozhodli přetavit autorovu mužskou ich formu do er. Do více digitálních obchodů se bohužel nahrávka zatím nedostala, koupit ji lze v elektronické podobě na iTunes nebo fyzicky na kompaktním disku.

Posledních šest let

Z předchozích řádků je patrné, že nakladatelé nechrlili příliš velké množství zvukových verzí. V poslední době se ale s Malými princi doslova roztrhl pytel, a to jak na poli čteném, tak i v dramatizacích, na které se zaměřím později. V roce 2012 se látky chopili Pavel Vacek a Kateřina Liďáková. Audiokniha podle mého názoru nepatří zrovna k vydařeným počinům. Čteci se sice pokusili podat text co nejlépe, záznamu však chybí dynamika, problém spatřuji v temporytmu a v nadměrných pomlkách mezi větami. Podstatně hůře ovšem dopadlo neprofesionální namluvení Jana Tuháčka (Jana Maghreba), který knihu jen předčítal, děj nevyprávěl, hlas se proháněl v neposlouchatelných melodiích a části oddělovala jediná dokola se opakující skladba. Z novějších čtených titulů zbývá ještě audiokniha z produkce Tympana, které v edici Načteno vydalo nahrávku ze Spolku Mluvící kniha. Snímek v rozděleném podání načetli v roce 2004 Ladislav Mrkvička a Daniela Kolářová a jejichž provedení může konkurovat i Eduardu Cupákovi.

Dramatizace

Už jsem napsal, že si v Exupéryho díle rád hledám nové myšlenky. Ani jedna ze tří dramatizací, které jsou k dispozici, mi tuto možnost bohužel neposkytla. Problém vidím zejména v tom, že dramatizace už sama nabízí určitou interpretaci textu, kdežto v četbě je možné díky hercům, kteří řemeslu rozumějí, pracovat s hlasem tak, aby se řečené mohlo v posluchačově představivosti a v mysli vyložit i při opakovaném poslechu jinak. Četba navíc poskytuje lepší možnost se k daným pasážím vracet nebo je na delší dobu pozastavit. V dramatizaci je přece jen kladen větší důraz na posluchačovo soustředění a na orientaci využitých zvukových prostředků v realizovaném scénáři.

Obchod Českého rozhlasu Radiotéka zařadil do svého fondu dvě rozhlasové hry. První pochází z roku 1961. Dramatizaci napsala Zdenka Stavinohová, která zachovala velkou část partu vypravěče – zahrál jej Václav Voska, a scény převedla do dialogů. Sluší se dodat, že Malý princ byl pojat jako dítě, které ztvárnila Jiřina Jirásková.

Druhá nabízená rozhlasová hra je podstatně mladší, Pochází z 80. let. Autor úpravy, František Pavlíček, se rozhodl k textu přistoupit odlišně. Vypravěč (Ladislav Mrkvička) zde vystupuje pouze jako jednající postava, scénář je napsán tak, aby vše na sebe navazovalo v dialozích. Malý princ v podání Miroslavy Hozové není pouhým dítětem, režisér Karel Weinlich se rozhodl jej obklopit tajemstvím. Slávka Hozová proto svého hrdinu ztvárnila tak, aby si posluchač v tomto případě mohl postavu prince představit po svém a uzpůsobila tomu i těžko definovatelnou, ale přesto svým obsahem magickou mluvu.

Čerstvou letošní novinkou je dramatizace vydavatelství Supraphon, z níž se bohužel kvůli scénáři vytratila veškerá Exupéryho poetika. Dialogy jsou psány moderním způsobem, velká část vypravěčova partu ovšem zůstává v původním módu. Kombinace dvou forem sdělování nepovažuji za šťastnou. Zahrát Malého prince bývá obtížné, i zřejmě z tohoto důvodu jej tvůrci až na jednu výjimku svěřovali ženám. Dítě, které pro tuto roli vybral Supraphon, se nedokázalo se svou postavou ztotožnit a jednalo samo za sebe. Ve výsledku se tak s vypravěčem neustále hádá, je protivné a nesmírně dotěrné až otravné. Bolestné jsou i návštěvy jednotlivých planet – Norbert Lichý musel zvládnout více postav, což dramatizaci neprospělo. Nadměrná zvuková koláž často jen opakuje vypravěčova slova a téměř vůbec se jí nedaří vytvářet daná prostředí.

Který?

Z mnoha nastudování Malých princů bych tedy ze svých zkušeností dospělým doporučil nahrávku s Eduardem Cupákem z vydavatelství AudioStory a snímek od Tympana v podání Ladislava Mrkvičky a Daniely Kolářové, dětem pak snímek od Multisonicu v interpretaci Jiřiny Bohdalové.

 

Amadeus (2006)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 18:45

Alojz Čobej. Režie Štefan Šmihla (?).

Osoby a obsazení: Constance (Stanislava Pazmányová) a Amadeus (Daniel Výrostko). Dále účinkují Michal Ďuriš, Štefan Šmihla a Diana Rauchová.

Nastudovalo Rádio Lumen v roce 2006. Premiéra 17. 12. 2006.

Breza (Bříza, 2007)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 18:39

Štefan Šmihla. Rozhlasová hra o prožívání listopadových událostí roku 1989 v jedné rodině. Hudební dramaturgie Diana Rauchová. Zvuk Jakub Varínský. Dramaturgie Zuzana Sakáčová. Režie Štefan Šmihla.

Osoby a obsazení: Rudo (Richard Sanitra), otec (Ján Haruštiak), matka (Alena Sušilová), hlas (Ĺubomír Krno), členové slovenských divadel a herecké družiny Rádia Lumen.

Nastudovalo Rádio Lumen v roce 2007. Premiéra 18. 11. 2007.

Humanizmus ako životný postoj (Humanismus jako životní postoj, 2008)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Přemek @ 12:30

Georg Henrik von Wright. Ukázka ze stejnojmenné eseje. Přeložil Milan Žitný. Redakčně připravil Patrik Oriešek. Režie Viktor Lukáč.

Čte Boris Farkaš.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (12 min.). Repríza 10. 4. 2017 (Rádio Litera); 11. 4. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 9:40 h.; 19:40 h.).

Lit.: anonym: Téma týždňa. Vážiť si život. In web Radio Litera RTVS, 10. 4. 2017 (článek). – Cit.: S príchodom sviatkov Veľkej noci sa mnoho z nás zamýšľa nad životom, umieraním a znovuzrodením. Práve touto témou je inšpirovaný vysielací týždeň Rádia Litera. V Čítaní na pokračovanie vysielame novelu Umieranie rakúskeho lekára a spisovateľa Arthura Schnitzlera. Vypočujte si aj hru Štefana Šmihlu Trinásta komnata o krízovej životnej situácii matky a jej troch dospelých detí, či hru o utrpení biblického hrdinu Muž menom Jób. Próza Eileenin príbeh prinesie pohľad na boj ženy s rakovinou a pásmo Jany Kozákovej nám prezradí, ako zvládať život s nadhľadom. Potešíme aj priaznivcov poézie, pripravili sme pre vás verše A. S. Puškina, Ivana Kraska a Rudolfa Juroleka.

(….) Fínsky filozof, mysliteľ a publicista, Georg Henrik von Wright patrí k najvýznamnejším predstaviteľom severského kultúrneho kontextu. Bol prominentným žiakom Ludwiga Wittgensteina, neskôr sa dokonca stal jeho nástupcom na poste profesora filozofie Cambridgeskej univerzity. Teraz vám ponúkame ukážku z jeho eseje Humanizmus ako životný postoj napísanej v roku 1977. Nadväzuje na von Wrightove celoživotné úsilie objasniť úlohu humanizmu a humanistického životného postoja v dejinách západnej kultúry. Na Litere od pondelka. V réžii Viktora Lukáča čítal Boris Farkaš.

Zánik domu Usherovcov (Zánik domu Usherů, 1993)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 11:59

Edgar Allan Poe. Povídka. Překlad Ján Vilikovský. Redakce Mária Hevierová. Zvuk Ĺubica Olšovská. Technická spolupráce Liliana Šetovská. Režie Jaro Rihák.

Čte Jozef Šimonovič.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1993 (30 min.). Repríza 8. 10. 2014 (SRo 8 Rádio Litera).

Skokan (1998)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 11:57

Edgar Allan Poe. Redakčně připravil Peter Glocko ml. Překlad Ján Vilikovský. Režie Martin Kákoš.

Čte Dušan Jamrich.

Natočeno 1998 (27 min.). Repríza 1. – 7. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Vábivé tajomstvá – E. A. Poe a dlho nevysielané hry. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 30. 10. 2022 (článek). – Cit.:  Čaká nás tichý čas, v ktorom sa tak viac schúlime do deky, ku sviečke a možno práve k rádiu, aby sme nazreli hlbšie do seba – cez príbehy iných. A azda sa aj povzbudili, prezreli cez to všetko až k nádeji. Deti prežívajú jesenné prázdniny a my sa v rodinách budeme zrejme viac stretávať, počas týchto dušičkových sviatkov a myslieť na svojich predkov, našich blízkych, ktorých príbeh už život dopísal. Rádio Litera v tento čas pamätalo najmä na tých, ktorí majú radi tajomné príbehy z pera E. A. Poea, a tak sme ich ešte obohatili o poviedky S. Andersona, R. Thákura, A. Schnitzlera, Luigiho Pirandella, Pabla de la Torriente Braua, A. Fernandésa – čiže o nádielku amerických, talianskych, maďarských, kubánskych autorov… A môžete sa tešiť aj na dlho nevysielané hry – takými budú hry Rudolfa Brezinu – Katedrála a Samota srdca a rovnako si nenechajte ujsť hru Emila Kočiša Záhadný rýchlik či hru Pavly Kováčovej Deväť a pol (sviečok). Určite poteší aj Poeov Havran v novej interpretácii z roku 2022 a rozprávočka od Hany Gregorovej O zvieratkách v divadle. Je skutočne na čo sa tešiť. (…)

dgar Allan Poe, ako protikladná a dosiaľ v mnohom tajuplná osobnosť, často opisoval duševný stav človeka, ktorý sa dostal na pokraj šialenstva. Psychické rozpoloženie jeho postáv a hrôzostrašnosť námetov nie sú náhodné, pretože zodpovedajú mentalite spisovateľa. Poe bol obdarovaný vysokou inteligenciou, bol veľmi zdvorilý, ale tiež až prehnane prudký a divoký, len tak sa v jeho hlave mohli zrodiť tie najkurióznejšie myšlienky, aké kedy prešli ľudskou mysľou. Taká je aj poviedka Skokan a následne Podlhovastá bedňa, ktoré do slovenčiny preložil Ján Vilikovský. V réžii Martina Kákoša číta Dušan Jamrich. Texty vysielame v rámci cyklu Zaživa v hrobe z roku 1998. (…)

Podlhovastá debna (Podlouhlá bedna, 1998)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 11:55

Edgar Allan Poe. Přeložil Ján Vilikovský. Redakčně připravil Peter Glocko ml. Režie Martin Kákoš.

Čte Dušan Jamrich.

Natočeno 1998 (29 min.). Repríza 30. 10. – 7. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Vábivé tajomstvá – E. A. Poe a dlho nevysielané hry. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 30. 10. 2022 (článek). – Cit.:  Čaká nás tichý čas, v ktorom sa tak viac schúlime do deky, ku sviečke a možno práve k rádiu, aby sme nazreli hlbšie do seba – cez príbehy iných. A azda sa aj povzbudili, prezreli cez to všetko až k nádeji. Deti prežívajú jesenné prázdniny a my sa v rodinách budeme zrejme viac stretávať, počas týchto dušičkových sviatkov a myslieť na svojich predkov, našich blízkych, ktorých príbeh už život dopísal. Rádio Litera v tento čas pamätalo najmä na tých, ktorí majú radi tajomné príbehy z pera E. A. Poea, a tak sme ich ešte obohatili o poviedky S. Andersona, R. Thákura, A. Schnitzlera, Luigiho Pirandella, Pabla de la Torriente Braua, A. Fernandésa – čiže o nádielku amerických, talianskych, maďarských, kubánskych autorov… A môžete sa tešiť aj na dlho nevysielané hry – takými budú hry Rudolfa Brezinu – Katedrála a Samota srdca a rovnako si nenechajte ujsť hru Emila Kočiša Záhadný rýchlik či hru Pavly Kováčovej Deväť a pol (sviečok). Určite poteší aj Poeov Havran v novej interpretácii z roku 2022 a rozprávočka od Hany Gregorovej O zvieratkách v divadle. Je skutočne na čo sa tešiť. (…)

dgar Allan Poe, ako protikladná a dosiaľ v mnohom tajuplná osobnosť, často opisoval duševný stav človeka, ktorý sa dostal na pokraj šialenstva. Psychické rozpoloženie jeho postáv a hrôzostrašnosť námetov nie sú náhodné, pretože zodpovedajú mentalite spisovateľa. Poe bol obdarovaný vysokou inteligenciou, bol veľmi zdvorilý, ale tiež až prehnane prudký a divoký, len tak sa v jeho hlave mohli zrodiť tie najkurióznejšie myšlienky, aké kedy prešli ľudskou mysľou. Taká je aj poviedka Skokan a následne Podlhovastá bedňa, ktoré do slovenčiny preložil Ján Vilikovský. V réžii Martina Kákoša číta Dušan Jamrich. Texty vysielame v rámci cyklu Zaživa v hrobe z roku 1998. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress