Roald Dahl. Přeložila Ivica Horváthová. Redakčně připravila Daniela Kapitáňová. Režie Táňa Tadlánková.
Povídku čte Dušan Jamrich. Úvodní slovo Daniela Kapitáňová.
Natočeno 1989 (29 min.). Repríza 6. – 11. 11. 2021 (SRo 8 Rádio Litera).
17. 2. 2008
Stretnutie so synovcom Ĺudovíta Štúra (Setkání se synovcem Ĺudovíta Štúra, 2007?)
Esej čte Jozef Šimonovič.
Natočeno 2007 (?) (10 min.).
O užitočnosti aj zradnosti dobrých predsavzatí (O užitečnosti a zrádnosti dobrých předsevzetí (2007)
Esej čte Peter Rúfus.
Natočeno 2007 (?) (14 min.).
Zima na ruky 1/4 (Zima na ruce, 2008)
Dušan Dušek. Četba na pokračování z románu. Redakční příprava Miriam Vojteková. Hudební dramaturg Miroslav Nemec. Zvuk Peter Daniška. Režie Táňa Tadlánková.
Čte Ján Gallovič.
Natočeno 2008 (95 min.). Repríza 10. – 13. 12. 2018 (SRo Rádio Litera, 20:00 – 20:25 h.); 4. dílu 26. – 29. 9. 2021 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Román Dušana Dušeka s názvom ZIMA NA RUKY si budeme na pokračovanie čítať v štyroch častiach. Dvojica v ňom hľadá pravý opak chladu a zimy – teplo ľudských dotykov. Staňte sa svedkami vzťahu, keď sa nádej raduje zo zázračných dôkazov. (anotace)
Ze světa lesních samot 1/12 (1983, 2018)
Karel Klostermann. Připravily Marie Syrovátková a Dagmar Hubená. Hudba Jiří Váchal. Hudební režie Josef Pech. Režie Jana Bezdíčková.
Účinkují Otakar Brousek I., Vilém Besser, Čestmír Řanda, Václav Kaňkovský, Jiří Hromada, Ludmila Roubíková, Gabriela Vránová a Pavel Soukup, Miriam Kantorková, Josef Velda, Marie Marešová, Zora Jandová, Jiří Ornest, Jan Faltýnek, Vladimír Krška, Jiří Váchal, Miroslav Masopust, Vladimír Huber, Vladimír Čech, Ladislav Kazda, Ivo Gübel.
Natočeno 1983. Premiéra (?) 5. 11. 1983 – 21. 1. 1984 (Vltava) v pořadu 3×60, a to stereo. Repríza 1. dílu 24. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h); 19. 7. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:03 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Vydal Radioservis v roce 2018 (1 CD MP3; CR1001-2; EAN 8590236100121). Ukázka k poslechu zde.
Pozn: Románová postava Kořána měla patrně předlohu v revírním lesním Václavu Wolfovi – ten sem přišel z krumlovského panství. Také některé dramatické příhody měly svůj reálný podklad – v srpnu 1869 se bavorští pytláci skutečně pokusili o přepadení myslivny. (anotace)
15. 2. 2008
Hymna (1998)
Ladislav Smoljak. Záznam divadelní hry Studia Ypsilon v Praze. Hudba Miroslav Kořínek, klavír Vendulka Kafková. Divadelní režie Ladislav Smoljak. Rozhlasová úprava Jan Kolář, Zdeněk Doležal a Luboš Chmelař.
Osoby a obsazení: Kajetán, česky mluvící český vlastenec (Marek Šimon), Josef, jeho syn, Čech (Petr Reidinger), Mareš, oboujazyčný pražský Žid (Ladislav Smoljak), Mastílková, jeho dcera, česky mluvící německá vlastenka (Doubravka Svobodová), Gertruda, její neteř, Němka (Sylva Reidingerová), Jammerweil, krejčí, německy mluvící český vlastenec (Jiří Zeman), oboujazyčný pražský lid (Vendulka Kafková) – studenti kadedry ALD Divadelní fakulty AMU.
Premiéra 8. 5. 1998 (ČRo 5).
1. část – Přednáška: Hymny šumí po krajinách zemí koruny České.
2. část – Hra: Urfidlovačka.
Lit.: (jko): Hymny podle Smoljaka. In Týdeník Rozhlas, duben 1998. – Cit.:
Před dvěma lety Ladislav Smoljak vymyslel a s mladými adepty herectví nastudoval pro pražskou Ypsilonku inscenaci Hymna. Známý cimrmanolog si v ní lehce zažongloval s historií a původem Škroupovy a Tylovy písničky Kde domov můj, která se v roce 1918 poprvé stala naší hymnou. A zcela v cimrmanovském stylu vyšel z úplně jiných východisek než J. K. Tyl ve Fidlovačce, v níž v roce 1834 budoucí hymna poprvé zazněla. Představení se rychle stalo jedním z repertoárových hitu Studia Ypsilon. K jeho velkému ohlasu výrazně přispívá i úvodní přednáška o dalších státních hymnách – od God save the King přes Deutschland, Deutschland uber Alles až po dnes už naštěstí polozapomenutý Sojuz něrušimyj. Nedávno se Ladislav Smoljak ke své Hymně vrátil a zinscenoval ji v rozšířené podobě ve svém novém divadelním studiu Jára. Rozhlasový sestřih Smoljakovy Hymny vám nabízí její původní ypsilonskou verzi.
Pozn.: Odehrává se na Starém Městě pražském někdy před rokem 1834, kdy měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla „FIDLOVAČKA aneb ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA“.
Autor se v této hře inspiroval hrou Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka“, jejíž jedno hudební číslo se později stalo českou národní a státní hymnou. U Tyla má ale písnička „Kde domov můj?“ zcela okrajový význam, s dějem jeho lokální frašky vůbec nesouvisí. V Smoljakově „Hymně“ se tato píseň stává ústředním motivem hry jako předmět tahanic mezi českým ševcem, německým krejčím a židovským skladatelem. V přednášce s hudebními ukázkami, která vlastní hru předchází, se divák seznámí s podivnou historií všech písní, které Češi museli za celých 160 let po premiéře „Fidlovačky“ poslouchat vstoje a s obnaženou hlavou.
Letiště (1974)
Arthur Hailey. Čte Bohumil Švarc.
Natočeno 1974 pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana (16 MC, Z/41).
Pozn.: Podle údajů KTN načteno v roce 1977.
Zatopená ves (1990)
Jan Čep. Baladická povídka o zániku vsi a osudu jejích obyvatel. Režie Alena Adamcová.
Účinkují Věra Kubánková, Lukáš Hlavica a Petr Haničinec.
Natočeno 1990. Premiéra 14. 10. 1990 (Vltava, 20.00 – 21:00 h.; 56 min.).
14. 2. 2008
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1988, 2013)
J. R. R. Tolkien. Překlad František Vrba.
Čte Heda Čechová.
Načteno pro KTN, 1988 (12 h. 51min.). Vydalo Tympanum v roce 2013 v edici Načteno.
Amokläufer – Schachnovelle (Amok – Šachová novela, 2000)
Stefan Zweig. Audiokniha. Režie Hans Eckardt.
Čte Reiner Unglaub.
Vydal Verlag und Studio für Hörbuchproduktionen v roce 2000 (4 CD nebo 4 MC, ISBN: 3-89614-088-4 (CD) / 3-89614-125-2 (MC); délka cca 277 min.).
Pozn.: Cesta loďou z Kalkaty do Neapolu končí tragickou udalosťou. Pozadie celej záležitosti nepozná nikto, okrem jediného pasažiera. Ten spoznal počas cestu loďou istého lekára, ktorý vykonával svoju službu v holandskej kolónii v Indii a bol očividne zúfalý. Počas dlhého rozhovru sa lekár zverí tomuto cudzincovi a rozpráva mu zaujímavé veci…. (anotace novely Amok)