Účinkují Jiřina Krejčová, Jindra Hollmanová, Bedřich Bobek, Rudolf Pellar, Miroslav Doležal a Jan Tříska.
Natočeno 1958 (57 min.).
Pozn.: Bratr Oldřich Čech (1274-1331), který žil v dobách, kdy země českého krále Přemysla Otakara II. sahaly až k Jaderskému moři. Jeho otec voják Matůš patřil zřejmě k posádce, která vyjadřovala příslušnost Furlánska k Českému státu. Oldřichova matka pocházela právě odtud, tedy z okolí dnešního města Udine na severovýchodě Itálie. Syn se dal v 15 letech k františkánskému řádu a sám se nazval Oldřich Čech (latinsky Odoricus Boemus de Foro Julii, někdy zmiňován také jako Odoric z Pordenone). Řád hlásal poslušnost papeži a bylo z něj vybíráno mnoho misionářů, kteří měli šířit poselství slova Božího do neznámých krajů. Tehdy nabývala obrovského významu mongolská říše a evropská církev si zde snažila získat svůj vliv. Roku 1316 (některé prameny uvádí rok 1314) byl právě Oldřich papežem Janem XXII. určen jako vedoucí poselství k mongolskému dvoru do Pekingu (tehdejší sídelní město vládnoucí dynastie). Jedním z důvodů byly jeho zkušenosti získané již předtím v Asii a také znalost asijských jazyků.
V létech 1316 – 1330 procestoval mnoho pro Evropu dosud jen málo známých míst (Indii, Sumatru, Borneo, Čínu), stal se prvním známým Evropanem, který vkročil na území Tibetu a podal o něm zprávu. To, co v Evropě i vzdělaní lidé považovali za holý nesmysl, o čem neměli ani potuchy, čeho se báli a co nenáviděli, to Oldřich odvážně a bez větších předsudků popsal (přesněji řečeno nadiktoval písaři) a předal Evropě. Popisuje to, co zažil, tradiční zvyky a legendy zemí, které navštívil. Dochovalo se více než 70 rukopisů v latině i četných překladech (italštině, francouzštině, angličtině, němčině aj.) a bezpočet exemplářů tištěných. Jeho dílo mělo zcela mimořádný význam pro přiblížení Asie evropské veřejnosti. Přes skutečnost, že i on místy prokládal skutečná pozorování s neskutečnými fantastickými příběhy, je právem hodnoceno jako nejlepší a vlastně jediné opravdu seriózní cestopisné dílo z pera nábožensky motivovaného středověkého poutníka. V latinském jazyce bylo zveřejněno poprvé zřejmě až po jeho smrti roku 1331 a česky poprvé v roce 1962.
Z jeho zpráv čerpali dokonce ještě Angličané v 16. a 17. století při budování svého světového impéria v Asii. Je zajímavá i skutečnost, že zřejmě jako první popsal existenci trpasličích obyvatel (Negritů) v oblasti Sumatry, Jávy a Bornea. Skutečnost, že byl vlastně prvním českým cestovatelem, si ani mnozí čtenáři jeho vyprávění neuvědomují. Při uvedení pouze latinského jména Odoricus, si takový úsudek vlastně udělat ani nemohou a proto mezi širokou veřejností není ani v Česku Oldřich Čech znám. (anotace)
Vladislav Vančura. Připravil Mojmír Otruba. Hudba Zdeněk Šikola. Režie Petr Adler.