Alexander Lutz. Helli Andisová a Jura Soyer: vzpomínky na jednu lásku. Rozhlasové pásmo ORF Wien. Redaktor Zdeněk Bouček. Klavírní improvizace Petr Mandel. Režie Petr Adler.
Účinkují Zdenka Procházková a Jiří Kvasnička.
Natočeno 1996 (53 min.).
Pozn.: Oceněno v kategorii dokumentu na Prix Italia 1996.
Eva Svobodová. Portrét Karla Sidona: vzpomínání na minulost, přítomnost a budoucnost. Dramaturg Zdeněk Bouček. Režie Eva Svobodová.
Z autentického záznamu hovoří Karol Sidon a Luboš Pistorius. Dále účinkují Michal Pavlata, Jiří Ornest, Hana Kofránková a Milena Dvorská.
Natočeno 1990 (55 min.).
Pozn.: Velká cena Prix Bohemia 1992.
Lit.: Vadlejchová, Ivana: Literatura na vlnách Vltavy. In Scéna 5/1991 (recenze).
Natočeno 2000.
Natočeno 2000.
Karel Hynek. Tři texty předčasně zesnulého básníka surrealistické orientace. Režie Vlado Rusko.
Průvodcem pořadem je Michal Pavlata.
Natočeno 2000. Premiéra 17. 2. 2000. Repríza 31. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v rámci cyklu Silvestr na přání; 1. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn. Narodil se v roce 1925 v Praze, kromě dvou, tří básní publikoval fejetony v časopise Katolická žena a skládal také texty k jazzovým šlágrům, ke kterým často používal motivy ze svých básní. Zemřel na uremii v pouhých 28 letech v roce 1953. Nikdo neznal skutečný Hynkův život. Několik bibliografických dat, která jsou dosažitelná, různorodá přátelství, která příliš snadno uzavíral, lásky, jež si rád úmyslně komplikoval svým vyvinutým smyslem pro složité hry imaginace – to vše jsou málo spolehlivé opěrné body ke studiu jeho podivně vyhraněného psychologického zjevu.
Lit.: Fleyberková, Klára: Karel Hynek: Klub šprýmařů. In web ČRo 3 Vltava, 31. prosinec 2019 (článek). – Cit.: Básník a dramatik Karel Hynek, narozený 11. září 1925, si v mládí prošel impresionistickým i dekadentně lyrickým obdobím, těžiště jeho tvorby však spočívá v surrealisticky orientované poezii, básnické próze a groteskních dramatech. Nejcharakterističtějším prvkem jeho tvorby je princip hry, která v sobě nese jisté vnitřní napětí: cynismus a černý humor se zde mísí s lyrismem, ironie a sarkasmus se zraněnými city, naivita a touha se skepsí.
Od roku 1947 se Hynek spolu s Karlem Teigem, Vratislavem Effenbergrem, Josefem Istlerem a Mikulášem Medkem podílel na kolektivních aktivitách, jež vyústily v obnovení surrealistické skupiny. Časopisecky publikoval jen příležitostně, participoval především na samizdatových sbornících. Hynkův umělecký postoj doplňovaly jeho bohémské životní peripetie a mystifikace. Když pak jeden z nejpodivuhodnějších zjevů české poválečné literatury inspirované surrealismem 9. ledna 1953 v pouhých 27 letech zemřel na urémii, spekulovalo se vzhledem k jeho experimentování s psychotropními farmaky o sebevražedných okolnostech smrti. Jeho tvorba zůstávala až do devadesátých let minulého století známa jen úzkému okruhu lidí.
Rozhlasový snímek s názvem Klub šprýmařů je sestaven ze tří krátkých humorných próz: Blázinec doktora Staniola, Dědictví a Klub šprýmařů. Ať už sledujeme svérázné léčebné metody v psychiatrické léčebně, snahu zbavit se nechtěného a bezcenného dědictví nebo přijímací zkoušku nového člena bizarního klubu šprýmařů, vždy je přítomna humorná hra, stupňování napětí a překvapivá pointa.
Alois Jirásek. Šestidílná dramatizovaná četba na pokračování. Připravil Mojmír Otruba. Redakce Dagmar Hubená. Hudební improvizace Jiří Nečekal. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: vypravěči (Jiří Adamíra a Josef Patočka), Frybort (Jaroslav Drbohlav), Vojtěch Vavřena (Marcel Vašinka), Špína (Miroslav Středa), Elis (Eva Klepáčová), Roubínková (Antonie Hegerlíková), Márinka (Milena Steinmasslová), Lotty (Jana Boušková), Lenka (Miroslava Slávka Hozová).
Natočil Československý rozhlas v roce 1981. (Díl 30 min., celkem 2:56 hod.). Repríza 1. dílu 23. 8. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Vydala Radiotéka, červenec 2018 (MP3).
Pozn.: Jiráskova proslavená historická povídka zasazená do prostředí Litomyšle a Prahy. Odehrává se v letech 1847-1848. Hlavními postavami jsou čtyři studenti filozofie při gymnáziu v Litomyšli. Evropou v těch letech procházely revoluce, které v roce 1848 dorazily také do Prahy. Studenti z Litomyšle se zapletou do pouličních bojů a stavění barikád. (anotace)
Lit.: Toušková, Martina: Alois Jirásek: Filosofská historie. Příběh o mládí, studentských láskách i vlastenectví. In web ČRo České Budějovice, 23. srpen 2021 (článek). – Cit.: O životě studentů filosofického ústavu v Litomyšli vypráví novela Aloise Jiráska. Jeho hrdinové zažívají první lásky, mladistvou rebelii, a protože se vše odehrává v letech 1847 až 1849, i velké vlastenectví. (…)
Filosofskou historii napsal Alois Jirásek ve východočeské Litomyšli, kde v 70. a 80. letech 19. století působil jako učitel na tamním gymnáziu. Jeho studenti mu byli velkou inspirací. Věkově k nim neměl daleko.
Novela vyšla poprvé v časopise Světozor v roce 1877, jejímu autorovi bylo v době vydání pouhých 26 let. V roce 1937 podle ní režisér Otakar Vávra natočil stejnojmenný film.
V 60. letech pak slavné Jiráskovo dílo získalo i muzikálovou podobu, v níž v pražském divadle Rokoko hráli a zpívali například Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář nebo Waldemar Matuška. Filosofská historie se v roce 1995 hrála i na prknech Jihočeského divadla. (…)
Čte Josef Větrovec.
Natočeno 1976 (konec natáčení 30. 3. 1976).
Ignát Herrmann. Rozhlasová dramatizace Evžen Turnovský. Na citeru hraje Emanuel Brejša. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: Martin Žemla, kupec (Josef Bek), Randová, Žemlova posluhovačka (Eva Svobodová), rytmistr Kyllian (Jaroslav Marvan), vdova Šustrová (Světla Svozilová), Pavlína, její dcera (Jiřina Krejčová), Plagowitz, bývalý důstojník (Bohumil Švarc), Fána (Světla Amortová), strážmistr (Karel Beníško), strážník (Bedřich Bobek), Píšková (Gabriela Kaulfusová), Hubeová (Jaroslava Vacková), sousedka (Štěpánka Holečková), mládenec (Artur Šviha), výrostci (Jiří Šašek a Jiří Lír), zámečník (Rudolf Harna) a chlapec (Miloš Hajský).
Natočeno 1958. Premiéra 9. 12. 1958 (Praha II, 19:30 h.; 93 min.). Repríza 19. 2. 1959 (Praha III, 20:30 h.); 11. 8. 1959 (Praha II, 19:20 – 21:00 h.); 6. 10. 1961 (Praha, 15:15 h.); 23. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky; 3. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Vydal Radioservis – Radiotéka, květen 2014 (mp3).
Lit.: Venclová, Renata: Ignát Herrmann: U snědeného krámu. Staropražský příběh o neuváženém sňatku dobrotivého kupce Žemly. In web ČRo 3 Vltava, 23. leden 2022 (článek). – Cit.: Po více než třiceti letech uvádíme ve vltavské řadě Hra pro pamětníky obnovenou premiéru inscenace U snědeného krámu podle stejnojmenného románu Ignáta Herrmanna. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery (…).
Ve svém prvním románu (vydaném nejprve časopisecky v roce 1885 a po přepracování knižně v roce 1890) využil Ignát Herrmann vzpomínky na vlastní smutná učednická léta v kupeckém krámě. Starší bratr mu našel místo v pražském obchodě, jehož mistr své učedníky často a tvrdě trestal. Mladému Ignátovi tak dokonale znechutil kupeckou živnost, které se po vyučení nikdy nevěnoval. Snad aby se vypořádal s dvěma roky otrocké práce, hmotného nedostatku a ponižování, popsal bezútěšnost kupecké živnosti v tragicky laděném románu U snědeného krámu.
Jeho hlavním hrdinou je poctivý, až příliš slušný a nesmělý kupec Martin Žemla. Z naspořených peněz si v Praze otevřel svůj vysněný obchod, ale zdá se, že pro okolní vypočítavý svět nemá dost podnikavého ducha. Jeho snahu s každým vyjít si jeho bližní vykládají jako slabost a bez výčitek ji zneužívají. Tak jako vysloužilý voják Kyllian nebo ziskuchtivá vdova Šustrová s dcerou Pavlínou.
Než román vyšel, znali čtenáři Ignáta Herrmanna jako autora krátkých humoristických povídek a fejetonů. Příběh Martina Žemly nedosáhl sice popularity pozdější humoristické prózy Otec Kondelík a ženich Vejvara, přesto vyšel za autorova života celkem osmkrát. V roce 1933 se Ignát Herrmann dožil také zfilmování svého románu, pod vedením režiséra Martina Friče si zahráli mnozí přední čeští herci – František Smolík, Vlasta Burian, Antonie Nedošínská, Ella Nollová nebo Čeněk Šlégl. (…)
Názory filozofa Sokrata během vězení před popravou. Režie Miroslav Hlaučo.
Účinkují Petr Haničinec, Jan Vlasák.
Natočeno 1997. Premiéra 17. a 24. 9. 1997.
Dokument z cyklu Filozofie. O irských mniších v Čechách a o filozofii středověkého myslitele Jana Dunse Scota. S profesorem Stanislavem Sousedíkem hovoří Marek Toman. Ukázky z latiny přeložil Stanislav Sousedík.
Natočeno 1997. Premiéra 10. 9. 1997 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.) v cyklu Myslím, tedy jsem.
Powered by WordPress