Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Christopher Hampton. Co by se stalo, kdyby rakouský dramatik Ödön von Horváth odešel do Los Angeles a tam se setkal s Brechtem a bratry Mannovými? Tak o tom mimo jiné vypráví dvoudílná inscenace hry známého britského dramatika. Z anglického originálu přeložila a pro rozhlas upravila Vladimíra Smočková. Hudební improvizace Mlhoš Kafka a Petr Skoumal. Dramaturg Jan Kolář. Režie Ladislav Smoček.

Osoby a obsazení: Ödön von Horváth (Petr Čepek), Thomas Mann Svatopluk Beneš), Heinrich Mann (Ota Sklenčka), Nelly, jeho žena (Alena Vránová), Helen Schwartzová (Lucie Trmíková), Bertolt Brecht (Jiří Adamíra), Money (Alois Švehlík), Salka Viertlová (Helga Čočková), Marta Feuchtwangerová (Eva Klepáčová), Nicely (Miloš Hlavica), vypravěč (František Němec) a další.

Natočeno v roce 1992 (65 + 69 min.). Repríza 1. dílu 6. 11. 1993 (Vltava, 13:00 h.) v cyklu Měsíc britské kultury; 25. 9. 2011 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h.); 20. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h.).

Lit.: anonym: Christopher Hampton: Povídky z Hollywoodu (1/2). In web ČRo 3 Vltava, září 2011 (článek). – Cit.: Svou hru Povídky z Hollywoodu postavil britský dramatik Christopher Hampton na fiktivním předpokladu, co by se stalo, kdyby rakouský dramatik Ödön von Horváth v roce 1938 nezemřel v pařížském exilu, ale odešel by do Spojených Států. Pro rozhlas Povídky z Hollywoodu zpracoval formou dvoudílné inscenace režisér Ladislav Smoček v roce 1992 a hlavní úlohu ztvárnil s mimořádnou přesvědčivostí Petr Čepek.

Britský dramatik, překladatel, scénárista a filmový režisér Christopher Hampton se narodil v roce 1946 na portugalských Azorských ostrovech. Dětství strávil v Egyptě a na Zanzibaru, později studoval francouzštinu a němčinu v Oxfordu. V letech 1968-1970 působil jako rezidentní dramatik prestižního divadla Royal Court. Asi nejznámější Hamptonovou hrou jsou Nebezpečné známosti, adaptace románu Choderlose de Laclose, která byla posléze zfilmována a získala mnoho cen. Velmi ceněné je i Úplné zatmění, hra o spalujícím vztahu dvou prokletých francouzských básníků – Arthura Rimbauda a Paula Verlaina. I tato hra byla zfilmována. Hampton je autorem mnoha divadelních adaptací a překladatelem z francouzštiny, jeho působení se ale neomezuje pouze na divadlo, většinu svých her sám převedl do filmové podoby.

Hamptonovy hry jsou často inspirovány světem literatury. Také Povídky z Hollywoodu postavil autor na fiktivním předpokladu, co by se stalo, kdyby rakouský dramatik Ödön von Horváth nezemřel v pařížském exilu v roce 1938, ale odešel by do Spojených Států. A tak se von Horváth stane průvodcem po Los Angeles, kde se setkává s dalšími nepravděpodobnými exulanty: Brechtem a bratry Mannovými.

Stanislaw Lem.
Rozhlasová hra. Překlad František Jungwirth. Hudební improvizace Eduard Spáčil. Dramaturg Pavel Minks. Režie Pavel Linhart.

Účinkují Jiří Štěpnička, Boris Rösner, Jiří Holý, Nina Divíšková a Roman Hájek.

Natočeno v roce 1989. Premiéra 20. 7. 1989 (Vltava, 20:00 – 21:00 h.; 49min.).

Lit.: Luptáková Věra – Rozhlasová hra: Stanislaw Lem: Měsíční noc. In web ČRo 29. 8. 2007 (anotace). – Cit.: Knihy polského spisovatele Stanislawa Lema byly přeloženy do 40 jazyků a dnes patří ke klasice vědecko-fantastické literatury. Český rozhlas 2 – Praha vysílá dnes ve 20:05 hodin Lemovu méně známou rozhlasovou hru Měsíční noc. Hra líčí dramaticky vypjatou situaci, do níž se dostává dvojčlenná kosmická posádka, která po delším pobytu na Měsíci čeká na vystřídání a tráví na lunární základně poslední noc.
Autor tu s lehce sarkastickým nadhledem ukazuje, jaké důsledky může mít psychické selhání a ztráta důvěry lidí, jejichž život záleží jeden na druhém. Ve hře Stanislawa Lema Měsíční noc uslyšíme v hlavních rolích Jiřího Štěpničku a Borise Rösnera.

Pozn.: Příběh se odehrává na lunární stanici, která se svou věčností a střízlivostí podobá běžnému pracovišti kdekoliv na Zemi. Je zde ovšem řádka specializovaných strojů zabudovaných do zdí a skříní, bez nichž by chod pracoviště nebyl možný, ve středu místnosti pak visí mikrofon, který slouží k dorozumívání se Zemí a s Lunakem – počítačem, který řídí celou stanici. Vše působí klidným, matematickým dojmem. Až do chvíle, kdy se dva hlavní hrdinové vrátí z pracovní pochůzky po Měsíci a chystají se na návrat domů. Stane se něco, co je přivede do vypjaté situace a vyzkouší, do jaké míry jsou schopni udržet si racionální myšlení. Zdá se však, že mezní situaci nedokážou chladným rozumem zvládnout… Zajímavým momentem je chvíle, kdy se oba hrdinové snaží své jednání před Pozemšťany ospravedlnit tím, že mluví zcela jinak než jednají (což zajisté nemusí být vyhradně specifikum lunární stanice). Hra, která má morální podtext, nastoluje otázku přežití. (anotace)

Pozn. 2: Po stejným názvem vznikla v roce 1988 i televizní inscenace (hrají Viktor Preiss, Petr Kostka, Jan Přeučil, Hana Bažantová, Jindřich Hinke; scénář a režie Hynek Bočan, premiéra 19.3.1988).

Renata Putzlacher a Radovan Lipus. S podtitulem sentimentální tramvajová rallye – sentymentalny rajd tramwajowy. Záznam dvoujazyčného divadelního představení Těšínského divadla z roku 2005. Autoři scénáře Radovan Lipus a Renata Putzlacher-Buchtová. Hudba a texty písní – Muzyka i teksty pieśni Jaromír Nohavica. Polské překlady písní – Polskie tłumaczenia pieśni Renata Putzlacher. Dramaturgie – Opieka literacka Renata Buchtová – Putzlacher. Aranžmá a hudební režie – Aranżacje i kierownictwo muzyczne Tomáš Kočko. Korepetice – Korepetytor Vladimír Figar. Režie – Reżyseria Radovan Lipus

Osoby a obsazení: Němec (Karel Čepek), Vilém (Zdeněk Hrabal), Polak (Ryszard Malinowski), Češka (Barbora Niedobová), Olza (Halina Paseková), Dama (Małgorzata Pikus), Žid (Kajetán Písařovic), Pepa (Michal Stalmach), Baśka (Barbara Szotek-Stonawská), Obcy (Klaudiusz Szymiczek), Markéta (Markéta Tichá), Polak (Dariusz Waraksa), členové a členky činoherního souboru české a polské scény Těšínského divadla v Českém Těšíně. Dále účinkují Tomáš Kočko + orchestr.

Premiéra divadelního představení 15. 5. 2004. Natočeno v roce 2005. (2:16 hod.)
Premiéra ve 2 dílech ve dnech 30. dubna a 1. května 2006 od 17:04 hod. na stanici Český rozhlas 5 – Ostrava při příležitosti 1. výročí vstupu České republiky do Evropské unie.

Pozn.: Sentimentální tramvajová rallye Těšínským Slezskem, jeho historií i mytologií, s písněmi Jaromíra Nohavici. Záznam jedné z nejúspěšnějších inscenací české a polské scény Těšínského divadla. V Albrechtově aleji bydlel bohatý těšínský kupec italského původu Contessy. K jeho domu se váže lidová pověst o českotěšínském „doktoru Faustovi“, podle níž zde kdysi bydlel kupec, vyrábějící své výrobky v zakouřené místnosti s velkým otevřeným ohništěm. Prý se zbláznil z nešťastné lásky… – – – Mami, je tohle dobrý svět? A nejsou žádné katastrofy, války ani hladomor? A je na světě pokrok? A všichni lidé jsou si rovni? A my jsme dobří lidé? A ta hvězda, která svítila nad mou kolébkou, a kterou jsi mi pak přišila na památku na kabát… to byla betlémská hvězda?