Benjamin Kuras. Překlad Hubert von Bechtolsheim. Režie Uli Lampen.
Osoby a obsazení : Goldberg (Rolf Schult), Samuels (Doris Wolters), Goudeberg (Bernhard Droog), Slavka (Sabine Niethammer) a Benda (Matthias Ponnier).
Produkce SR (Saarländischer Rundfunk), 1997, (54 min.). (more…)
Účinkují Gert Westphal, Dagmar Altrichter, Jürgen Goslar, Friedrich von Bülow a další.
Produkce SWF, RB (Německo), 1954 (83 min.)
Obsah: „Es war spätabends, als K. ankam. Das Dorf lag in tiefem Schnee. Vom Schloßberg war nichts zu sehen, Nebel und Finsternis umgaben ihn, auch nicht der schwächste Lichtschein deutete das große Schloß an. (more…)
Účinkují : neznámo
Produkce : neznámo (54 min.)
Obsah: Die Komponisten haben liebevoll in ihr Heimatland hineingehört, sie spielen mit Tönen und Stimmen vom Dorf und ländlichen Leben. Prag, die tschechische Künstlermetropole, mit alten Steinen gepflastert, gibt unterschiedliche akustische Einblicke in Straßen, Häuser und ihre Bewohner. Dennoch entfernen sich die Stücke auch immer wieder von ihrem realen Entstehungsort und geben Raum für Assoziationen.
Informace o autorech: Milan Křivohlavý (*1958), zvukový mistr. Vlado Rusko, (*1959), režisér rozhlasových her. Petr Šplíchal, (*1952), zvukový mistr a hudebník. Jiří Hubička, (*1950) , autor rozhlasových her a dramaturg. Jitka Škapíková, (*1967),autorka rozhlasových her a scenáristka. Zdeněk Bouček, (*1941), autor rozhlasových her a featurů. Petr Váša, (*1965), hlasový akrobat (Stimmakrobat) a básník.
Další údaje neznámy.
Osoby aobsazení : Zahnarzt (Alexander May), Assistentin (Karin Dieck-Lischek), Patient (Heinz Pielbusch), Patientin (Marianne Lochert), Chefarzt (Heinz Schimmelpfennig), Hauptmann (Lothar Rollauer), Sprecher (Klaus Greinke).
Produkce SR / BR (Saarländischer Rundfunk/Bayrische Rundfunk) v roce 1979 (28 min). (Stereo)
Česká verze na Radiu Svobodná Evropa
Česká verze v Československém rozhlase
Inhalt: Bekanntlich hat ein Zahnarzt die Mundpartie gesund zu halten, den Leuten auf den Zahn zu fühlen und die Fäulnis zu bekämpfen. (more…)
Osoby a obsazení: redaktor (Antonín Přidal), pan Hlava (Milan Zezula).
Obsahuje scénky Pan Hlava se představuje, Pan Hlava moudrý, Pan Hlava šťastný, Pan Hlava a ideální státník, Pan Hlava nezničitelný.
Nastudovalo Brno v roce 1998. Premiéra 1. ledna 1999.
Milan Haering. Po odchodu z Československa Karel Kryl natáčí s fonoamatéry svou další gramofonovou desku. Dramaturgie a režie Zdeněk Bouček. Zvuková spolupráce Petr Podlešák.
Účinkují Jitka Škápíková a Michal Pavlata.
Natočeno 1997 (44 min.). Repríza 1. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 4. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).
Pozn.: Záznamy exilových koncertů Karla Kryla a vzpomínky Milana Haeringa vytváří ohlédnutí za tvorbou Karla Kryla a politickou situací, která z Čech do ciziny vyhnala mnoho lidí. (anotace)
Maj Sjöwallová a Per Wahlöö. Detektivka. Překlad Dagmar Hartlová. Dramatizace Václav Merhaut. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Pavel Linhart.
Osoby a obsazení: Martin Beck (Jan Kačer), Hergott Nöjd (Josef Vinklář), Stig Malm (Jan Teplý), Gunvald Larson (Jiří Štěpnička), Per Monsson (Alexej Pyško), Policejní president (Jiří Holý), Sundströmová (Nina Divíšková), Kaj Evert Sundström (Zdeněk Ornest), Bertil Mard (Alois Švehlík), vedoucí cukrárny (Libuše Havelková), Folke Bengtsson (Oldřich Vlach), lékař (Ilja Prachař). Dále účinkují Zuzana Skalická, Petr Pospíchal a Tomáš Jančařík.
Natočeno 1988. Premiéra 4. 3. 1989 (Praha, 19:10 – 20:00 h.; 47 min.). Repríza 5. 12. 2007 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.); 17. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 31. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.) v cyklu Hra na neděli; 3. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Lit.: Pekárek, Hynek: Maj Sjöwallová-Per Wahlöö: Omyl je vyloučen. In web ČRo 3 Vltava, květen 2012 (článek). – Cit.: Po 27 letech služby u švédské kriminální policie zvažuje komisař Martin Beck svůj definitivní odchod. Jeho profesi mu znechutily nekompetentní zásahy nadřízených do případu vraždy mladé dívky z cukrárny.
Stockholmský komisař Martin Beck je povolán, aby vyšetřil záhadné zmizení dívky z cukrárny. Do případu však nevhodně zasahuje náměstek policejního prezidenta a dokonce ho z něj odvolá kvůli mediálně nafouklému případu vraha policistů. Beck jde trpělivě po stopě a nakonec vraha dívky dopadne. Střetnutí s policejní byrokracií však vážně naruší jeho víru v pozitivní poslání kriminální policie, po bezmála třech desítkách let služby se rozhodne od policie odejít. V dramatizaci románu Vrah policistů známé autorské dvojice uslyšíte v hlavní roli Jana Kačera. Natočeno v roce 1988.
Psát začali každý sám, ale proslavily je teprve jejich detektivky. Oba byli původní profesí žurnalisté, Wahlöö dokonce působil jako reportér v kriminální rubrice. V novinách se také potkali a stali se životními a partnery, které sbližovaly i jejich politické marxistické názory. Romány s Martinem Beckem napsali v rozmezí let1965 a 1975.V desítce románů nazvaných jednoduše Kriminální příběhy si navíc čtenář „odžil“ se svým oblíbeným komisařem i kus jeho soukromého života a zažíval s ním otcovské starosti či manželské ztroskotání. Čtvrtý román v pořadí Smějící se policista (u nás vydáván pod názvem Noční autobus) z roku 1968 byl oceněn prestižní cenou Edgar, udělovanou asociací amerických autorů detektivek, a záhy zfilmován. Postavu stockholmského komisaře na plátně ztvárnil herec Walter Matthau.
Sjöwallová – Wahlöö se jako ke svému literárnímu vzoru hlásili k Ed McBainovi. Do žánru detektivního románu dokázali přispět svým originálním stylem. Zločiny a zločince, fungování policejního aparátu i soukromý život svých hrdinů vždy popisovali ve vztahu ke společenskému systému, který jako marxisté viděli velmi kriticky. Jejich detektivky bývají proto často vnímány jako společensko kritické romány a dnes už se zřetelně rýsuje, že jejich styl značně ovlivnil pozdější autory severské detektivní školy.
Rukopis objevený v rozhlasovém archivu. Rekonstrukce série Čapkových přednášek z roku 1933 s autorovými deskami. Připravil Václav Cibula. Účinkují Radim Vašinka a Pavel Soukup. Režie Zuzana Bartáčková.
Obsah: 1. Itálie a Řecko. – 2. Portugalsko. 3. Černá Afrika. – 4. Znovu Černá Afrika.
Natočeno 2003. Repríza 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 7:27 h.; 11:08 h.; 15:29 h.; 23:29 h.) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
Vydala Radiotéka, říjen 2020 (MP3).
Karel Kříž. Dokumentární pásmo o počátku sametové revoluce v Realistickém divadle bezprostředně po zásahu proti studentům. Dramaturg Zdeněk Bouček. Režie Karel Kříž.
Natočeno 1999. Repríza 17. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:45 h.; 41 min.).
Jindřich Honzl. Dramatické pásmo z dopisů Karoliny Světlé a Jana Nerudy. Rozhlasová úprava a režie Josef Bezdíček. Dramaturg Jaromír Ptáček.
Osoby a obsazení: Jan Neruda (Karel Höger), Karolina Světlá (Vlasta Fabianová), Sofie Podlipská (Marie Vášová), vypravěči (Zdenka Procházková a Bohuš Záhorský).
Natočeno 1954 (82 min.). Premiéra 27. 12. 1955 (Praha I, 20.00-21.30 h.). Repríza 4. 8. 1963 (Československo I, 16:30 h.). Obnovená premiéra 19. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky ke 130. výročí narození Jindřicha Honzla.
Pozn.: Úryvky zazněly v Pátečním večeru s Jindřichem Honzlem.
Lit.: Velíšek Martin: Jindřich Honzl: Román lásky a cti. Koláž z dopisů Jana Nerudy, Karoliny Světlé a Sofie Podlipské. In web ČRo 3 Vltava, 19. květen 2024 (článek). – Cit.: Inscenaci reprízujeme jako připomenutí 130. výročí narození Jindřicha Honzla, předního českého režiséra, divadelního teoretika a spoluzakladatele Osvobozeného divadla. (…)
V době, kdy vznikala tato korespondence, měl Jan Neruda pověst lehkomyslného světáka s ironickým pohledem na citové vztahy, kdežto Karolina Světlá, již deset let provdána za profesora Petra Mužáka, vyznávala zásady přísné morálky. Vztah mezi Nerudou a Světlou trval jen krátce a byl odsouzen k nezdaru. Dvojice se po skončení této epizody už nikdy nesetkala.
K látce se vrátil Jindřich Honzl, když během Druhé světové války vedl Divadélko pro 99. Podzim roku 1938 znamenal konec Osvobozeného divadla. Honzl se musel stáhnout do ústraní. Do roku 1942 pracoval s mladými nadšenci v Divadélku pro 99 v sále domu u Topičů na Národní třídě. Navázal zde na svoje literární pásma z dřívějších let a vytvořil několik vděčně přijímaných inscenací: Večer s Vítězslavem Nezvalem, Večer poezie 1900 s podtitulem Recitace dobových básníků na výstavě v Topičově salónu, následoval večer nazvaný Cizinci o Praze.
Významným bodem repertoáru byla právě koláž z dopisů Jana Nerudy, Karolíny Světlé a Sofie Podlipné nesoucí název Román lásky a cti. Inscenace působila především svým akcentem na hodnoty, které byly tehdy pohříchu vzácné – lidská šlechetnost, neohroženost a láska.
Následující inscenace Dvě lásky Mikoláše Alše byla založena na podobném principu – tj. koláži dobových dokumentů. Poslední inscenací bylo pásmo České písně kramářské. Pak už musel Honzl odejít z veřejného života úplně. S Divadélkem spolupracoval dál jen anonymně.
Powered by WordPress