Viktor Dusil. Původní rozhlasová hra, ve které ožívá dnes už zaniklý svět obyvatel cirkusových maringotek z konce 50. let minulého století. Hudba Petr Doubravský, řídí autor. Použitá hudba Jaroslav Ježek (David a Goliáš). Hraje Karel Vlach se svým orchestrem. Umělecká a technická spolupráce Josef Kettner, Marcela Kunovská, Eduard Kašpar a Bedřich Marek. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: Tomáš Koudelka-Batorys, ředitel Cirkusu Kontinent (Vladimír Leraus), Ferka, jeho syn, artista a student (Ilja Racek), Sam Draps, starý klaun, Tomášův bratr (Vladimír Hlavatý), Rudi Glézr, artistický agent, majitel agentury (Vladimír Švec), Mustafa, cirkusový vrátný (Přemysl Pražský), profesor přírodopisu (Otto Šimánek), Liduška, jeho dcera, studentka (Marta Kučírková), školník (Bedřich Bobek), spolužáci (Svatopluk Skládal, Alena Čepková, Oldřich Slavík), august (Antonín Jedlička), dámička u stolu (Nelly Gaierová). Dále účinkují Artuš Kalous, Karel Fořt, Artur Šviha, Eduard Kašpar. Zpěv Milan Mach.
Natočeno 1960. Premiéra 8. 1. 1961 (Praha I. + Praha III, 20:00 – 21:30 h.; 84 min.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 3. 9. 1964 (Československo I, 10:00 h.). Obnovená premiéra 19. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Vydala Radiotéka, únor 2021 (MP3; CR.ES.2021.52).
Lit.: anonym: Cirkus Kontinent – Viktor Dusil. In Čs. rozhlas a televize 1/1961 (27. 12. 1960), s. 4 (článek). –
Lit.: anonym: Viktor Dusil: Cirkus Kontinent. In web ČRo 3 Vltava, 19. duben 2020 (článek). – Cit.: (…) Autor dnešní Hry pro pamětníky Viktor Dusil (1931-2006) se řadí mezi známé královéhradecké rodáky. Knihy, které často svým dějem přenášely čtenáře do prostředí cirkusů, vydával zhruba od šedesátých let. Celý život ho provázela láska k artistickému umění, dokonce několik let sám působil jako cirkusový režisér. Díky tomu pronikl do tamějšího prostředí, nasál atmosféru manéží a dokázal o tom podávat věrohodná svědectví ve svých dílech.
Do cirkusového prostředí se přeneseme i s rozhlasovou hrou Cirkus Kontinent, jak už název napovídá. Nabízí nám jedinečné sondy do životů postav, obyvatel cirkusových maringotek, jež jsou často zachyceny během dramatických životních událostí. (…)
Mladý a velmi talentovaný cirkusový jezdec Ferka Batorys zrovna úspěšně složil maturitu a řeší, co se svým životem dál udělá. Touží po vysokoškolském studiu, rád by byl veterinářem, ale zároveň by chtěl zůstat věrný rodinné tradici, jak od něj očekává i jeho otec, ředitel cirkusu. Ferka má navíc jedinečnou příležitost získat díky jezdeckému talentu zahraniční angažmá. Do konfliktu se tak dostává touha po vzdělání a tradice, mladá a starší cirkusová generace.
Hra byla natočena v roce 1960 legendárním rozhlasovým režisérem Jiřím Horčičkou, jehož přístup a práce s textem i zvukem byly na tehdejší poměry velmi inovativní a moderní. K realizaci Cirkusu Kontinent si Horčička přizval také skvělé herce, v hlavních rolích se nám představí Vladimír Leraus a Ilja Racek. Originální hudební doprovod zkomponoval Petr Doubravský a nahrál studiový orchestr Českého rozhlasu.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Malý příběh velké cirkusácké hrdosti. In Týdeník Rozhlas 44/2018 (článek). K dispozici také na Panáčkovi.
Lit.: -ph- (= Hnilička, Přemysl): Dřou, aby bavili jiné. In Týdeník Rozhlas 16/2020, s. 8 (článek, vycházející z Panáčkova průvodce).
Lit.: anonym: Viktor Dusil – Cirkus Kontinent. In Československý rozhlas a televize 1/1961, s. 4 (anotace). – Cit.: Krátce po knižní prvotině „Lidé bez maringotek“ se nyní dostává k širokým vrstvám naší kulturní veřejnosti další práce tohoto mladého autora, tentokrát první pokus dramatický, rozhlasová hra „Cirkus Kontinent“. Tématická příbuznost obou prací není náhodná. U jejich umělecké kolébky stojí autorova láska k lidem, jejichž práci se dostalo v naší společnosti zaslouženého názvu umění, blíže charakterisováno umění artistické. Ale nejen láska a záliba, také poctivá dávka přímého poznání tak důležitého pro jakýkoliv umělecký čin. Viktor Dusil totiž působil několik let jako cirkusový režisér.
Na rozdíl od žánrových postřehů a drobných příběhů „Lidé bez maringotek“, pokusil se v rozhlasové hře Cirkus Kontinent o větší koncepci, o zobecňující pohled na dramatické stránky života svých oblíbených hrdinů. Snažil se o vystižení základního zlomu v jejich myšlení, v souvislosti s náročností a velikostí úkolů, které před ně staví naše společnost. – Žádnou práci není možné dělat stejným způsobem jako dřív, požadavky mohou plnit jen lidé, kteří neulpívají na dosažené úrovni. Spolu s prací a úkoly roste člověk a nazpět zase ovlivňuje svou činnost. Úměrně k růstu vzdělání každého pak roste i úroveň jeho práce. Vzdělání prohlubuje profesionalitu a současně pomáhá překonávat i její úzký rámec. To se samozřejmě vztahuje ke každému oboru lidské činnosti a platí to plnou měrou i o práci cirkusových umělců. Zde musíme hledat myšlenkové jádro konfliktu mezi mladým nadaným cirkusovým jezdcem Ferkou Batorysem a jeho otcem. Obsah hry však není možné vyjádřit jen touto suchou úvahou. Je v ní celá řada krásných a svérázných postav, široká paleta vztahů, citů a poloh od lehkých humorných až k vážným dramatickým.
Před uveřejněním díla není možné beze zbytku určit, zda se autorovi i dramaturgovi podařil záměr, který uvedením hry sledovali. Konečnou odpověď dá teprve přijetí díla těmi, kterým je určeno. V našem případě jsou to posluchači rozhlasových her, jimž přejeme pěkný poslech „Cirkusu Kontinent“ a těšíme se, že nám napíší.
Lit.: Pok, Lubor: Rozhlas. In Divadelní noviny 13/1961, s. 7 (recenze)
Lit.: Bidlo, Zdeněk: Úspěch rozhlasové režie. In Večerní Praha 7/1961 (7. 1. 1961) (recenze).
Lit.: anonym: Okolo mikrofonu. In Večerní Praha X/92 (2785), 18. 4. 1964, s. 5.
