Pavel Švanda. Pořad k 70. narozeninám básníka, prozaika a esejisty, někdejšího člena skupiny Šestatřicátníků, dnes profesora JAMU, připravila Alena Blažejovská. Režie Eva Řehořová.
Účinkují Zdeněk Junák, Ondřej Mikulášek, Aranka Lapešová a František Derfler.
Připravilo Brno 30. 5. 2006. Premiéra 4. 6. 2006 (Vltava, 20:20 – 21:20 h.; 60min.).
Pětidílný dokumentární seriál, odehrávající se v roce 1942 na jižní Moravě, vypráví o dramatickém osudu parašutisty Oldřicha Pechala a jeho spolupracovníků. Výpovědi svědků, pamětníků a archivních dokumentů. Připravili Miloš Doležal a Vojtěch Šustek. Spolupráce Lubor Nedbal. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno asi 2002 (1 díl cca 30min.). Repríza 11. 6, 18. 6, 25. 6. a 2. 7. 2006 (Vltava, 16:00 h).
Pozn.: Pětidílný dokumentární seriál odehrávající se v roce 1942 na jižní Moravě vypráví o dramatickém osudu parašutisty Oldřicha Pechala a jeho spolupracovníků. V dokumentu hovoří několik Pechalových přátel, spolužáků a válečných kamarádů (Rudolf Pernický, Jiří Louda, Adolf Pravoslav Zelený, Karel Macháček, Eduard Březina, Miloš Knorr) a řada pamětníků a přeživších svědků z Brna, Kyjovska, Vřesovic, Ždánic a Petrova (Jiří Dunděra, bývalý jezuitský provinciál Jan Pavlík, Milan Zapletal, Štěpánka Žižlavská, Josef Cichra, Josef a Emílie Klimkovi, Marie Lněničková, Josef Štefka, František Podrazil a další). Seriál je doplněn řadou nových archivních dokumentů, výslechových listů a výpovědí. Natáčelo se přímo na místech dějů – v brněnských Kounicových kolejích, na faře ve Ždánicích, na česko-slovenské hranici u Petrova, na kyjovském gymnáziu i v Pechalově hájence ve Vřesovicích.
Závěrečný díl popisuje konfidentskou síť brněnského gestapa a dramatického zatčení nadpor. O. Pechala.
James Thurber. Povídka amerického humoristy. Překlad Radoslav Nenadál. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Pavel Soukup.
Připravil Český rozhlas v roce 2001 (27 min.).
Pozn.: Pan Martin je zaměstnancem firmy F § S již dvaadvacet let. Je úředníkem nanejvýš spolehlivým, navíc nekuřák, abstinent – prostě vzor solidnosti a dokonalosti. Zdá se, že jeho pevným postavením ve firmě nemůže nic otřást – ovšem jen do chvíle, než se po šéfově boku objeví nová poradkyně. S dokonalostí sobě vlastní vymyslí pan Martin rafinovaný plán, jak se této nebezpečné ženštiny zbavit… (anotace ČRo)
Literárně-hudební pásmo z básní, vzpomínek a fragmentů z divadelních her českého dramatika, básníka a překladatele Josefa Topola. Připravil Miloš Doležal. Použitá hudba Anton Rubinstein, Paul Hindemith, Miroslav Kořínek a Jan Klusák. Hudební dramaturg Petr Mandel. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Luděk Munzar, Jan Hartl, Michal Zelenka a Magdaléna Borová.
Natočeno 2006 (?) (39 min). Repríza 5. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Souzvuk a k 80. narozeninám J. Topola a 21. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 16:45 h) v cyklu Ad libitum u příležitosti úmrtí J. Topola.
Eduard Bass. Jedenáct zlobivých synů a bída trápili tatíka Klapzubu. Ale jen do té doby, než přišel na ten úžasný nápad. Prodal kozu, koupil dva míče a z kluků postavil fotbalové mužstvo, co dobylo svět. Hudba Jiří Váchal. Dramaturgie Ivan Hubač. Dramatizace a režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: starý Klapzuba (Jiří Sovák), Klapzubová (Marie Marešová), jejich synové (Viktor Preiss, Jindřich Hinke, Jiří Ornest, Petr Štěpánek a Jiří Schwarz) a Drahomíra Fialková.
Natočeno v roce 1990 (48 a 56 min.). Reprízy 3. a 10. 6. 2006 (ČRo 2 Praha, 13:00 h), 19. a 26. 6. 2010 v cyklu Hra pro děti a jejich rodiče (ČRo 2 Praha), 3. 12. 2016 (ČRo Rádio Junior), 28.-29. 10. 2017 (ČRo Rádio Junior, 18.00 h.); 23. 6. a 30. 6. 2018 v cyklu Rozhlasová hra pro celou rodinu (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 5. – 6. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 10:04 h.); 27. 9. a 4. 10. 2026 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).
Lit.: (anonym): Bass, Eduard: Klapzubova jedenáctka (1/2). In web ČRo 23. 6. 2018 (anotace). – Cit.: Dvoudílná dramatizace se Sovákem, Preissem, Ornestem nebo Štěpánkem.
Klapzuba, otec jedenácti zdatných synu, přetvoří jejich životní elán do jedinečné fotbalové jedenáctky, která nejdříve raketovou rychlostí opustí pralesní ligu, aby pak vítězila na všech hřištích světa! Ale předcházel tomu samozřejmě náročný trénink: budíček v pět hodin ráno a ostrý hodinový pochod do lesa a klusem zpátky domů.
Po snídani se šlo kopat, falšovat, střílet v klidu i běhu, ze země i rovnou z podání, hrát hlavou, kopat desítky i rohy, přihrávat na křídla, provádět dlouhé odkopy, vyťukávat drobnou kombinaci… Po obědě následoval odpočinek a pak se na to šlo znovu! A druhý den zas! Vyplatí se takový každodenní trénink?
Nestárnoucí román Eduarda Basse inspiroval také filmaře. Mnozí si asi nejspíš vybaví stejnojmenný snímek z roku 1938, ve kterém zazářili Theodor Pištěk, Antonie Nedošínská, Hana Vítová, Jaroslav Marvan a další herci.
Rozhlasová mapa střední Evropy se zvláštním zřetelem ke Kynžvartu, Ratibořicím, Plasům a dalším místům v Čechách. Ve spolupráci se správou zámku Kynžvart a Ratibořice, archivem v Plasích a za pomoci literárních dokumentů připravili Alena Zemančíková a Ondřej Vaculík. Odborná spolupráce Milan Hlavačka. Účinkuje Ivan Řezáč. Technická spolupráce Jiří Flossmann.
Premiéra 2. 6. 2006 (Vltava, 20:00 -22:00 h.; 111min.). Repríza 15. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 17. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).
Lit.: anonym: Kníže Metternich a jeho Evropa. In web ČRo 3 Vltava, duben 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Rozhlasová mapa střední Evropy se zvláštním zřetelem ke Kynžvartu, Ratibořicům, Plasům a dalším místům v Čechách. Ve spolupráci s historikem Milanem Hlavačkou, správou zámku Kynžvart a Ratibořice, archivem v Plasích a za pomoci literárních dokumentů připravili Alena Zemančíková a Ondřej Vaculík.
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar Metternich patří mezi nejvýraznější osobnosti evropské politiky 19. století. Přestože místně život a politika ministra zahraničí a později kancléře Metternicha s českými zeměmi úzce souvisí, v českých dějinách je jeho jméno zapsáno jako Čechům nepřátelské. Toto hodnocení je zbytečně nacionálně vyhrocené – Metternich v době po skončení napoleonských válek, kdy zastával postavení nejmocnějšího muže v monarchii, nebyl o nic nepřátelštější k Čechům než k jiným národům monarchie, upřímně nesnášel jakékoli národně emancipační snahy, zejména německé. Jeho bytostný odpor k válce mu byl oporou při vyjednávání s Napoleonem i s koaličními spojenci proti němu – s Ruskem a Pruskem: v tom spočívá jeho nesporná politická zásluha a diplomatický výkon. To, že nepochopil, že svět se po Napoleonově porážce už nemůže vrátit do podoby, kterou měl předtím, svědčí o jeho zahleděnosti do vlastních představ a špatném citu pro společenský pohyb.
Kníže Metternich prožil dlouhý život, většinou na společenském a mocenském výsluní. V jeho osudu hrála roli řada žen, které byly vedle politiky jeho druhou skutečnou vášní a u nichž měl – vedle politiky – také skutečný vliv a úspěch. Vídeňský kongres a sjednaný mír pro Evropu byl Metternichovým triumfem – následující léta mu sice přinesla bohatství a vysoké postavení spolu s vděčností císaře, ale vlivem kancléřova strnulého konzervativismu vedla pomalu k jeho pádu. Ten nastal v roce 1848, kdy kníže v přestrojení prchá z Vídně. Posledních deset let Metternichova života je spojeno se západočeským zámkem Kynžvart, kde kníže jako odepsaný, ale vážený politik přijímá návštěvy z nedalekých Mariánských Lázní, sepisuje své paměti a glosuje politické dění.
Páteční večer věnovaný kancléři Metternichovi, kterému ležela na srdci celá Evropa, zavede posluchače na zámky Kynžvart a Ratibořice, v rozhovoru s historikem Milanem Hlavačkou do Vídně, v dokumentech a korespondenci na místa bitev i jednání, a v doprovodu archiváře z Plas na místo posledního odpočinku Metternichova rodu.
Premiéra 2. 6. 2006 (Vltava, 16:00 – 16:30 h.; 30min.).
Powered by WordPress