Rozmarné pátrání inspirované rozhlasovou dramatizací slavného románu Karla Poláčka. Byli? Jak žili a v jaké době? Stalo se vůbec? S přispěním historiků a skalních slavistů profesora Jana Kuklíka a Vladimíra Zápotockého i cenných nahrávek z rozhlasového archivu odpovědi hledá a někdy až překvapivě nachází Karel Tejkal. Režie Jaroslav Kodeš (54 min.).
5. 4. 2006
Putování (2004)
Ivan Slavík. Esej českého básníka. Připravil Petr Turek. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Otakar Brousek I.
Natočeno 2004. Repríza 31. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min.) v cyku Psáno kurzívou; 30. 6. 2021 (ČRo Plus, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Turek, Petr: Putování. Úvaha z deníků básníka Ivana Slavíka. In web ČRo 3 Vltava, 30. červen 2021 (článek). – Cit.: „Slavíkovo trýznivé osamění proniká všechny stránky jeho zápisů, které se stávají poselstvím v lahvi či hlasem na poušti. Nebylo dáno jen vnějšími okolnostmi života a chronickou nemocí s neurvalými ataky recidiv (o nichž čteme jen méně drastické útržky). Zdá se, že jeho bezedná žízeň po lásce, dychtivost přátelské náklonnosti a důvěrnosti leckdy přesahovaly možnosti a dimenze těch, které svou láskou zahrnoval. Ve své vyprahlosti očekával mnohdy víc nebo jiné, než co mu partner mohl dát, a odtud četná zklamání a nedorozumění, znovu a znovu prohlubující jámu samoty. Při popisech různých zklamaných očekávání nebo bolestných zádrhelů v komunikaci bychom leckdy rádi slyšeli i druhou stranu: snad by to nejednou zmírnilo žár démoničnosti a tragiky, který žhne z autorovy existenciální situace,“ píše Mojmír Trávníček v recenzi na knihu Ivana Slavíka Hory roků. (…)
Češi v Austrálii (1998)
Účinkují: Dagmar Balcárková, dr. Bořek Šindler a Jana Fořtová- Háberová. Natočeno v roce 1998. (45 min)
Barva (2004)
Jan Zrzavý. Úvaha českého malíře z roku 1921, poprvé uveřejněná ve Volných směrech. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Rudolf Pellar.
Natočeno 2004. Repríza 12. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 15 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Bloudění časem a prostorem
Rozhlas jako věc umění a jako věc obecně prospěšná
Svatí kacíři 1/36 (2000, 2019)
Jindra Jarošová. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava a režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Jiří Štěpnička, Boris Rösner a Jindra Jarošová.
Premiéra prvního dílu 11. 12. 2000 (1 díl cca 26 min.).
Vydala Radiotéka, leden 2019 (MP3).
Pozn.: Nové vydání k 1150. výročí Cyrila a Metoděje. Ústředními postavami titulu na pomezí literatury faktu a beletrie jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává posluchač osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů. Titul je historickým komentářem k jedné z kapitol šíření křesťanství.V roce 2001 byla Jindře Jarošové za toto dílo udělena Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu. (anotace)
Šťastný Per 1/5 (2004)
Hans Christian Andersen. Četba na pokračování z novely slavného pohádkáře. Z dánštiny přeložila Božena Köllnová-Ehrmannová. Připravila Eva Koutová. Režie Karel Weinlich.
Účinkuje Ivan Trojan.
Natočeno 2004. Repríza 1. dílu 14. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 27 min).
Lit.: anonym: H. Ch. Andersen: Šťastný Per. Ivan Trojan čte z novely slavného dánského pohádkáře. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2022 (článek). – Cit.: Vyprávění o chudém chlapci, kterému se splnil životní sen a stal se uznávaným a slavným umělcem. Půvabnou a uklidňující pohádku pro dospělé čte Ivan Trojan.
Takřka ve všech svých textech odkazuje dánský pohádkář Hans Christian Andersen k vlastnímu životu. Platí to o pohádkách, divadelních hrách i o románech. Od prvního s názvem Improvizátor po posledního Šťastného Pera jsou příběhem umělce, který se ze dna společnosti vyšvihl až k jejím vrcholům.
Příběh o šťastném Perovi psal Andersen ke konci života. Vrátil se v něm k vlastnímu dětství a snům. Perovi dal prožít osud, jakého se jistě chtěl sám jako dospívající hoch a pak už začínající autor dočkat, život slavného pěvce a hudebníka. Proto je v něm Per šťastlivcem, jemuž od samého, třeba chudého dětství nahrává náhoda i dobří lidé. Dílo prostupuje vlídné hřejivé ovzduší a lidé, s nimiž má Per vztah důvěrného srozumění. Je to svět procítěný skrze vzpomínky z dětství, skrze kupecké dvory, truhly, punč i mašle, ale také skrze vědomí, že bez práce žádní pečení holubi do úst nelítají.
Časy a nečasy 1/10 (2003)
V ráji šumavském 1/12 (1991, 2018)
Karel Klostermann. Četba na pokračování z románu klasika české literatury. Dramatizace Jaroslav Pour. Režie Petr Adler.
Účinkují Miloš Hlavica, Pavel Pípal, Jana Paulová a Otakar Brousek ml.
Natočeno v roce 1991 (1 díl cca 26 min). Vydala Radiotéka, červenec 2018 (MP3).
Pozn.: Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád „světa lesních samot“ narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Miloš Hlavica, Roman Hemala, Josef Patočka, Petr Pelzer, Zuzana Šavrdová, Jana Drbohlavová, Taťjana Medvecká a další. V roce 1991 natočil režisér Petr Adler.
V sedmdesátých letech 19. století zničila ohromné rozlohy šumavských lesů vichřice. Tato kalamita však nezpůsobila jen hmotné škody – paradoxně totiž vzápětí přinesla místním lesním dělníků a ostatním usedlíkům nečekaný, avšak jen dočasný blahobyt. Kvůli řádění kůrovce vznikla potřeba co nejrychleji zpracovat dřevo v napadených porostech. Rozkladná moc rychle nabytého bohatství však neblaze zasahuje do tradičního způsobu života šumavských starousedlíků; jejímu zničujícímu vlivu dokážou odolat jen ti morálně nejsilnější.