Ota Pavel. Povídka ze sbírky „Jak jsem potkal ryby“. Připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Oldřich Hoblík.
Účinkuje Zdeněk Buchvaldek.
Natočeno v roce 1975. Premiéra 7. 8. 1975 (Praha, 19:30 h.; 28 min.) v cyklu Chvíle pro povídku. Repríza 27. 11. 1977 (Praha, 16:00 h.); 30. 8. 1980 (Praha, 19:15 – 19:45 h.); 1. 1. 2004 (ČRo 2 Praha, 16:30 h.); 5. 6. 2021 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou.
Vydala Radiotéka ve výběru Z povídek Oty Pavla 1 (MP3, CR.ES.2025.232). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Ota Pavel, původně Popper, se narodil roku 1930 rodičům, které známe z jeho povídek: otec Leo byl obchodní cestující a maminka Hermína zajímavá a silná žena. Pro osud Oty Pavla a jeho bratří Jiřího a Huga je důležité, že po otci byli židé, otec a oba starší synové strávili dobu protektorátu v Terezíně, odkud se jako zázrakem vrátili živí. Povídky s tématy z rodinné historie začal Ota Pavel psát až poté, co byl stižen na olympiádě v Innsbrucku záchvatem maniodepresivní psychózy. Tehdy musel zanechat svého novinářského povolání a v příbězích o směšnohrdinském tatínkovi a lidech kolem řeky Berounky nacházel útěchu. Za každým průšvihem, ponížením, zklamáním či ztroskotáním je sdělení, že člověk v životě za pýchu a marné touhy platí, ale má-li divoké srdce a velkou duši, získává něco mnohem důležitějšího, totiž sebeúctu a životní radost. Ota Pavel zemřel předčasně v roce 1973 a jeho prózy patří k tomu nejlepšímu z česky psané literatury 20. století. (anotace)
Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Ota Pavel: Zlatí úhoři. In web ČRo Olomouc, 5. červen 2021 (článek). – Cit.: Zlatí úhoři, to je název jedné z půvabných povídek slavného Oty Pavla, kterou najdeme ve sbírce Jak jsem potkal ryby. Je tedy jasné, že se s autorem vydáme na lov na břehy jeho milované Berounky.
Neznáte? Ale ano, znáte. Otto Popper se narodil v červenci roku 1930 rodičům, které známe z jeho povídek. Otec Leo byl obchodním cestujícím a maminku Hermínu popsal autor jako mimořádně silnou a zajímavou ženu, která musela ledacos vydržet a překonat. Otto a jeho bratři Jiří s Hugem měli židovského otce, za války byli Jiří a Hugo společně s tatínkem deportováni do Terezína, odkud se jako zázrakem vrátili živí. Teď už nejspíš všichni vědí, že oním nesporně známým spisovatelem je Ota Pavel, rozhlasový redaktor, novinář, sportovec a taky rybář, čistá a křehká duše, básník dětství, řeky a jemné nostalgie. Jeho knihy patří k tomu nejlepšímu, co se urodilo v české literatuře 20. století. (…)