Jean-Claude Brisville. Setkání dvou postav francouzské historie. Překlad a rozhlasová úprava Alexander Jerie. Scénická hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Ivan Chrz.
Osoby a obsazení: Talleyrand (Rudolf Hrušínský st.), Fouché (Josef Somr), Jacques (Antonín Molčík), Jean (Jan Novotný) a hlas (Otakar Brousek st.).
Natočeno v roce 1992 (79 min). Repríza 14. 7. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 21. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Venclová, Renata: Jean-Claude Brisville: Večeře. In web ČRo 3 Vltava, 14. červenec 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Zajímavá historická hra Večeře, jejímž autorem je Jean-Claude Brisville, se odehrává během jedné noci, jež svedla dohromady dva muže velké politiky Josepha Fouchého, politika, ministra vnitra a zakladatele tajné státní policie s Charlesem Talleyrandem, diplomatem a ministrem zahraničních věcí. O lahůdky na jejich stole však nejde, hraje se tu o víc. O osud obou protřelých politiků, ale také o osud celé Francie Vedle – s typicky francouzskou lehkostí – rozvíjené disputace o smyslu a nástrojích politiky vás tu jistě zaujmou brilantní výkony Rudolfa Hrušínského v roli Talleyranda a Josefa Somra v úloze Fouchého.
Píše se 6. červenec 1815, Francie se třese o svou budoucnost po bitvě u Watterloo, lidé s nejistotou vzhlížejí ke každému dni a nikdo neví, co je čeká. Napoleon abdikoval, v zemi jsou vojska protinapoleonské koalice. V této situaci spolu zasedají ke stolu dva významní státníci předešlých desetiletí, Talleyrand a Fouché. Spíše než obava o osud země je spojují mocenské ambice, které jsou zvyklí naplňovat beze všech skrupulí. V představách o budoucnosti Francie se ovšem rozcházejí: Fouché se domnívá, že by se měla znovu ustavit republika, Talleyrand si přeje restauraci Bourbonů. K tomu ovšem potřebuje podporu Fouchého, který jako předseda prozatímní vlády prakticky ovládá celou Paříž. Pro Talleyranda je pozdní večeře je příležitost, jak Fouchého přesvědčit, že návrat Ludvíka XVIII. na trůn, je jediné správné řešení. (…)
Jean-Claude Brisville (*1922) napsal několik her z francouzských dějin, konverzačně působivé drama Večeře (Le souper) vzniklo v roce 1989. Od té doby se s úspěchem uvádí na světových jevištích, ve Francii titul proslavili divadelní a filmoví herci Claude Rich a Claude Brasseur. (…)
Tato rubrika bude obsahovat pouze jeden příspěvek, který se však bude soustavně aktualizovat. Bude obsahovat literaturu, zabývající se rozhlasovou hrou, rozhlasovou teorií, historií rozhlasového média i institucí či obsahující rozhlasové texty.
Literatura o stránkách Panáček v říši mluveného slova
Doležal, Miloš: „Jejich slovo bude učiněno větrem“ (s Rudolfem Matysem o rozhlasové hře, Náchodě i Petrovicích, pseudosisyfovi, babylonizaci kultur, tichu i příposlechu a kráse jenom na kmínek). In Souvislosti, 1/2009 (rozhovor). – Cit.: … Velice mě těší, že rozhlas má pořád vnitřně zaujaté posluchače, dokonce i posluchače, kteří se sdružují a dávají tak svůj vztah ke slovesnému vysílání výrazně najevo. Mám tu na mysli nejen Klub, založený stanicí Vltava, ale zejména internetový klub, který pod názvem Panáček v říši mluveného slova soustřeďuje aktivity zejména mladých amatérských nadšenců a který na svém webu budují archiv slovesných nahrávek. I v takových věcech vidím kus naděje pro budoucnost.
epos: Mluvený Panáček. In Epospedia (nyní Infopedia), 23. 1. 2007.
Růžička, Jiří G.: Tři mikrofony a dvacet hlasů. In A2, č. 16/2011, s. 24 (rozhovor s Přemyslem Hniličkou). Dostupné na webu Seniorum.cz (publikováno 5. 8. 2011).
Šefl, Milan: Xaver, Vojcek a jiní Magoři aneb To „nej“ z rádia. Rozhlasové zážitky roku 2009 v anketě autorů Týdeníku Rozhlas. In Týdeník Rozhlas 3/2010, s. 16-17 (Téma – Jakub Kamberský a Přemysl Hnilička vybírají rozhlasovou událost roku 2009).
I. pracovní porada režisérů Čs. rozhlasu v Praze ve dnech 30. – 31. 5. 1938 (K. B. Jirák, Otakar Matoušek, Jaroslav Hurt, Jindřich Heller, Vladimír Šimáček, Vladimír Müller, Zdenko Knittl, Miloslav Disman, Walter Maras, Václav Sommer, Miloslav Jareš, Václav Růt, Heinrich Fischer, Viktor Sordan, Josef Bezdíček, Bohuš Hájek, František Ungváry, Emil Rusko, F. K. Zeman, Bohuš Hradil) (strojopis).
25 let Čs. rozhlasu. Praha, Československý rozhlas 1948.
anonym: Česká hudba a poesie v pařížském rozhlase. In Právo lidu 45, 1936, č.185, s.7, 9.8. 1936 (o pořadu básní českých básníků, překlad Hanuš Jelínek, premiéra 10. 8. 1936).
anonym: Delegáti Penklubu v našem rozhlase. In Právo lidu 47, 1938, č.153, s.4, 1.7. 1938 (zpráva o projevech zahraničních delegátů na sjezdu Penklubů v Praze, které bude vysílat pražský rozhlas).
anonym: Kdo bojkotuje mělnickou vysílačku. In Právo lidu 47, 1938, č.97, s.4, 26.4. 1938 (zpráva o odmítnutí spolupráce s mělnickou (německou) vysílačkou německými spisovateli – Hans Watzlik, Gustav Leutelt, Emil Merker – zatímco sudetoněmecký básník Dietzenschmidt zadal vysílačce své drama Christopher).
anonym: Nový rozhlasový pořad: historická reportáž. In Večerník Práva lidu 22, 1934, č.114, s.2, 17.5. 1934 (zpráva o zavedení historické reportáže do pražského rozhlasu; první takovou reportáží bude podle dokumentů připravená reportáž o položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze).
anonym: První přednášky o československé literatuře v italském rozhlase… In Právo lidu 44, 1935, č.59, s.9, 10.3. 1935 (zpráva o první přednášce o čsl. literatuře v italském rozhlase, kterou prosloví Josef Bukáček 11.3.1935 a v níž promluví o české poesii od doby obrozenské až po Vrchlického).
anonym: Rozhlas Marseille o Masarykovi. In Telegraf 7, 1935, č.53, s.1, 4.3. 1935 (zpráva o masarykovském programu v marseilleském rozhlase 7.3.1935 k 85. narozeninám TGM).
anonym: Sjezd Penklubů v rozhlasovém zpravodajství. In Právo lidu 47, 1938, č.150, s.4, 28.6. 1938 (zpráva o zpravodajství rozhlasu o pražském sjezdu Penklubů v cizojazyčných relacích, v nichž bude přečten také projev tajemníka PENklubu Edmonda Konráda).
anonym: Švýcarské radio o kultuře Československa. In Právo lidu 45, 1936, č.166, s.6, 18.7. 1936 (o pozvání Johannese Urzidila, aby přednášel o kultuře Československa do švýcarského rozhlasu 2.8.).
Bachová, Jana: Rozhlas a březen 1939: změny postavení českého rozhlasu po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Bachová, Jana. In: Okupace, kolaborace, retribuce / Pejčoch, Ivo – Plachý, Jiří a kol Praha : Ministerstvo obrany České republiky, 2010 s. 24-31.
Bachová, Jana: Rozhlas a politika rozhlasového vysílání v Československu a v protektorátu. Jana Bachová. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu Roč. 63, č. 1 (2014), s. 140-141 [Konference, Praha, 28. – 30. 11. 2013]
Bažantová, Eliška (ed.): Na co se při invazi Marťanů zapomnělo – Rozhlasová hra, která otřásla Amerikou. In Kapitoly z britských a amerických dějin. Praha: Univerzita Karlova, 2015.
Bezdíček, Josef: K režii rozhlasových pořadů. IN Rozhlasová a tv práce, 1957, č. 4, s. 12-19.
Bezdíček, Josef: Odborník mluví v rozhlase : co má vědět rozhlasový autor. Příručka pro autory rozhlasu dělnického, hospodářského a zemědělského. Praha: Orbis, 1943, 128 s.
Běhal, Rostislav: Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. Praha : Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1993.
Bělejová, Gabriela: Veřejnoprávní média v České republice. Brno: FF MU, odd. knihovnictví, 2006. Odkaz zde.
Bibliografie Josefa Škvoreckého. Svazek 2, Česky publikované ohlasy : divadlo, film, televize, rozhlas (k 31.12.2004) / redigoval Michal Přibáň ; autorsky spolupracovali František Knopp a jiní. Praha : Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), 2005, 365 s.
Bílá místa rozhlasové historie. Příspěvky a svědectví k 60. letům v Československém rozhlase. Sborník ze semináře SRT a katedry žurnalistiky IKSŽ UK konaného 15. 4. 1999 v Karolinu. Praha, SRT 1999.
Bohmannová, Jaroslava: Vatikánský rozhlas : historie, koncepce a programová tvorba se zaměřením na českou sekci. Klauzurní práce. Vedoucí práce: Václav Štětka. Brno, Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2002.
Bojda, Tomáš: Herec a režisér v rozhlase. Kapitoly z tvorby Jiřího Horčičky a Josefa Melče. Olomouc: Univerzita Palackého, 2020 (1. vydání, 394 stran, ISBN 978-80-244-5699-7).
Boyd, A.: Zpravodajství v rozhlase a televizi. Praha, CNŽ 1995, s. 5-71.
Bozděch,V.: Jaký je a jaký by měl být jazyk rozhlasu? In: Studie a úvahy 4/1963, s. 75 – 87.
Bozděch,V.: O jazyku a stylu hromadných sdělovacích prostředků. Praha, Český rozhlas 1991, s.1 – 204.
Braniš, František (ed.): Hudba z hlediska súčasných výskumov. Bratislava : Československý rozhlas, 1972. Ed. Fonozošit č. 20.
Braniš, František (ed.): Ĺudová hudba v rozhlase 3. Bratislava, Československý rozhlas Bratislava, 1973. 47 s. 1. vyd. Ed. Fonozošit č. 24.
Braniš, František (ed.): Stereofónia v rozhlase. Bratislava : Československý rozhlas, 1975. 1. vyd. 107 s. Ed. Fonozošit.
Branžovský, Josef: České rozhlasové pásmo I. Studijní odd. Českého rozhlasu, Praha 1990.
Branžovský, Josef: Hledání rozhlasovosti. Studijní odd. Českého rozhlasu, Praha 1990.
Branžovský, Josef: Rozhlasové pásmo či feature? Pokus o průzkum nezmapované pevniny. Praha: Československý rozhlas, 1990.
Branžovský, Josef: Sborník pásem Františka Gela. 18 reportážních pásem do hlubin přírody a historie. Praha 1965.
Branžovský, Josef: Vývoj českého rozhlasového pásma v letech 1934 – 45. Praha: Československý rozhlas, 1992.
Breitfelder, Miroslav: Rozhlas ve službách nacistické propagandy. In Dějepis. Sborník katedry historie. Sborník je věnován památce docentky Jany Janusové / Plzeň : Pedagogická fakulta ZČU 18, (2000,) s. 103-117.
Bücher, Peter – Knechtel, Anna (ed.): Hörfunk und Hörfunkpolitik in der Tschechoslowakei und im Protektorat Böhmen und Mähren. München: Frank & Timme Verlag, 2017 (ISBN 978-3-7329-0277-4).
Budil, Ivo: Hlásí se Meteor : Populárně vědecký magazín Českého rozhlasu. Praha: Horizont, 1993, 196 s.
Čábelová, Lenka: Radiojournal : Rozhlasové vysílání v Čechách a na Moravě v letech 1923 – 1939. Praha : Karolinum, 2003.
Čábelová, Lenka: Radiojournal na rozcestí. Československo a Radiojournal ve 30. letech 20. století. Praha : FSV UK, 2003 (dizertační práce).
Čábelová, Lenka: Československý rozhlas a stát 1923-1945. Čábelová, Lenka. In: Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a v Evropské unii : (příspěvky z konference konané ve dnech 31. 10.-2. 11. 2002). Díl 2, Sociologie, prognostika a správa. Média / Praha : Matfyzpress, 2002 s. 291-306.
Červinka, Vincenc (-vč): Literární kritika v radiu. In Zvon 26, 1925/1926, č.35, s.492, 13.5.1926 (zpráva o zavedení pořadu „hodiny knihy“ švédským rozhlasem a o protestu švédských autorů proti kritikám v této relaci).
Československý rozhlas : neviditelné herectví. Fot. Helena Márová ; úvod Ivana Straková ; obálka, vazba a graf. úprava Pavel Mára. Praha: Čs. rozhlas, 1982. Vyd. k 60. výročí Čs. rozhlasu.
Čo nového, Bielikovci? Hodnotenia rozhlasového seriálu. Bratislava : Československý rozhlas, 1983. 207 s. Ed. Fonozošit č. 57.
Dolenský, František: Rozhlas Sobotky za okupace. František Dolenský. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky / Odpovědná redaktorka Drahomíra Flodrmanová Roč. 39, č. 3 (2002), s. 20-22
Doležal, Miloš: „Jejich slovo bude učiněno větrem“ (s Rudolfem Matysem o rozhlasové hře, Náchodě i Petrovicích, pseudosisyfovi, babylonizaci kultur, tichu i příposlechu a kráse jenom na kmínek). In Souvislosti, 1/2009 (rozhovor).
Dufka, Tomáš: Největší zbraní rozhlasových reportérů byl jejich hlas. Rozhovor s historičkou Rosamund Johnston. In Dějiny a současnost 4/2024, s. 36 – 39 (rozhovor s autorkou knihy Red Tape).
Duhan, Peter – Boj o rozhlas. Mladá fronta Dnes, 24.01.1992 (článek).
Fiedlerová, Markéta: Pohádky Jana Wericha v rozhlasových dramatizacích Heleny Sýkorové. Brno : Masarykova univerzita, 2008. – Diplomová práce „Pohádky Jana Wericha v rozhlasových dramatizacích Heleny Sýkorové“ pojednává o proměnách, kterými prošly Werichovy pohádky v procesu rozhlasové dramatizace. Po nalezení charakteristických znaků, které spojují Werichovu pohádkovou tvorbu s jeho divadelní činností, a po přiblížení osobnosti Heleny Sýkorové se práce věnuje vlivu klasických pohádek na pohádkovou tvorbu Jana Wericha a změnám, kterými prošly syžety jeho pohádek v procesu dramatizace. Následně je analýze podrobeno pásmo vypravěče. Rozdíly mezi prozaickým a dramatickým ztvárňováním děje jsou jako rozdíly mezi mimesis a diegesis popsány v kapitole věnované dramatické situaci. Shodné i rozdílné způsoby charakterizace postavy v próze a rozhlasové dramatizaci jsou analyzovány v následující kapitole. Celá práce je uzavřena kapitolou věnovanou komice. V příloze práce lze nalézt rozhovor s Helenou Sýkorovou.
Field, Stanley: Jak psát pro rozhlas a televizi. Překlad Wirthová. Praha, Edice Československé televize, sv. 8, 1963.
-fl- ( = Rejnuš, Miloš): Historie je potřebí. In: Host do domu, roč. 8, č. 7, s. 333. {Výzva k novému nastudování klasických rozhlasových her třicátých a čtyřicátých let}
-fl- ( = Rejnuš, Miloš): Rozhlas v knize. In: Host do domu, roč. 8, č. 11, s. 524. {Zpráva o slovenském vydání knihy „Svetové rozhlasové hry“}
-fl- ( = Rejnuš, Miloš): Před rozhlasovou ofenzívou? In: Host do domu, roč. 9, čís. 11, s. 511. {Obecná úvaha o dramaturgii činoherního rozhlasového vysílání}.
-fl- ( = Rejnuš, Miloš): Glosa o glosách. In: Host do domu, roč. 8, č. 8, s. 383 {zpráva o vzniku čsp. Rozhlasová práce}.
-fl- ( = Rejnuš, Miloš): Rozhlasová hra hostem na Dobříši. In: Host do domu, roč. 9, č. 4, s. 189.
Flejgr, Jaroslav: Lenin o rozhlase. Praha, SPN, 1982, 171 s.
Fuksík, Mansvet (ed.). Kapitoly z dějin Čs. rozhlasu, sv. 2. Praha: Studijní oddělení Československého rozhlasu, 1964. 242 s.
Fuksík, Mansvet – Lederer, Jiří: Kapitoly z dějin čs. rozhlasu. Československý rozhlas, 1966, 193 s., il. příl. Edice Studijní oddělení ; [sv.] 5.
Fuksík, Mansvet – Lederer, Jiří: Kapitoly z dějin čs. rozhlasu. Praha: Československý rozhlas, 1967, 240 s. Edice Studijní oddělení ; [sv.] 6.
Fuxa, Šimon: Audiokniha – tvorba a proces výroby. Zlín, 2022. diplomová práce (MgA.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta multimediálních komunikací.
Gel, František – Křesťan, Rudolf: Budeš v novinách. O počátcích rozhlasového vysílání (torzo, doprac. R. Křesťan). Praha 1976.
Gembala, Otakar: Základní otázky rozhlasového komentáře. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta žurnalistiky. Katedra rozhlasové žurnalistiky, 1982. 63 s.
Gunner, Liz: Resistant Medium: The Voices of Zulu Radio Drama in the 1970s. 2008.
Gordon, Steve – Puri, Anjana – The Current State of pre-1972 Sound Recordings. In Journal of Intellectual Property and Entertainment Law, 2015-04-01
Gutwirth, Václav: Organisace posluchačů? In Lidové noviny 40/1932 /22.10.1932/, s. 16 (článek).
Gutwirth, Václav: Rozhlasová kritika. In Přítomnost, 21. 6. 1933 (článek).
Hajžmanová, Linda: Knihovna Václava Vydry. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2006 (diplomová práce).
Hanáčková, Andrea: Autorský subjekt v rozhlasovém feature čili O čem ten chlápek vlastně mluví? Příspěvek do diskuse o postavě autora v rozhlasovém díle. In Ad honorem Bořivoj Srba. Brno: JAMU 2006, s. 233 – 244.
Hanáčková, Andrea: Český rozhlasový dokument a feature v letech 1990-2005: Poetika žánrů (disertační práce). Olomouc, Katedra divadelních, filmových a mediálních studií Filosofické fakulty Univerzity Palackého Olomouc, 2008.
Hankusová, Veronika: Vývoj výzkumu rozhlasových posluchačů. Praha, 2006, 154 s. – Metodologie a historie výzkumu českého rozhlasu jsou hlavní témata práce. Autorka nejprve osvětluje vztah médium – publikum a představuje posluchače jakoobjekt výzkumu, poté srovnává jednotlivé metody a zmiňuje se také ovýzkumu v zahraničí. Druhá část knihy je věnována vývoji výzkumu, dopadu a aplikaci výsledků a rozhlasové propagaci v Československu a České republice. Přehled je strukturován do pěti základních období: předválečného, let 1945-1951, kdy v Československé republice začalo působit první oficiální výzkumné oddělení, let šedesátých, období normalizace a etapy po roce 1989.
Heller, Jindřich: Krásné písemnictví a rozhlas pro mládež. In Úhor 26, 1938, č.5/6, s.106-107, 1.6. (o významu rozhlasového vysílání pro šíření krásného písemnictví mezi mládež).
Höger, Karel: Co je to rozhlasovost. In Rozhlasová práce 3/1962, s. 43.
Hoch, K.: Dějiny českého novinářství od r. 1860 do současnosti. In: Československá vlastivěda, díl 7, s. 496-505. Praha : Sfinx, 1933.
Hokeš, E. S.: Dělnictvo a rozhlas – 10 let práce. Praha: Kuratorium dělnického rozhlasu, 1936, 179 s.
Holman, Miloslav: Co se nevešlo do mikrofonu. Praha 1983.
Holman, Miloslav – Malina, Karel: Co jsme do mikrofonu neřekli. Plzeň: Letokruhy, 1993 (178 s.).
Hora, Josef: Literární program Radiojournalu. In České slovo 24, 1932, č.202, s.7, 26.8., podepsáno a. (o letních programových poradách Radiojournalu, kde se jednalo také o jeho literárním programu).
Horáček, V.: O rozhlasové hře. Praha 1961.
Horčička, Jiří: Lidé kolem mikrofonu. Praha: Orbis, 1963.
Hořínek, Zdeněk: Umění rozhlasové hry. In Host 10/1965, s. 65-70.
Hostáň, Jan – Pěkný, Bedřich: Co dovede radio. Praha: Státní nakladatelství, 1936.
Hrouda, Vladimír – Rozhlas k 60. výročí Říjnové revoluce. In Rudé právo, 21. 9. 1977, s. 5 (rozhovor se Svatoplukem Dolejšem).
Huber, Jan: Auditivní vizualizace v rozhlasové tvorbě. Rozhlasová hra Roger Krowiak. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2009. – Obsahem této práce je objasnění sluchového vnímání posluchače, přiblížení komunikačního kanálu mezi rozhlasovým tvůrcem a posluchačem a seznámení s výrazovými prostředky zvukové dramaturgie a režie (v kontextu jednotlivých rozhlasových žánrů). Vysvětlíme si pojem auditivní vizualizace, což je tzv. obrazotvornost, kterou v posluchači vyvolávají tvůrci zvukového snímku. Tato práce popisuje funkci rozhlasového mistra zvuku, odpovědného za zvukovou dramaturgii i zvukovou režii, jejíž prostřednictvím formuje auditivní vnímání posluchače.
Hubička, Jiří: Věc: Mazání. In Svět rozhlasu, 20/2008, s. 37.
Chalupa, Dalibor: Cestou k rozhlasové hře. In Rozhlasová práce I., 1947, č. 1, s. 18-25.
Chalupa, Dalibor: Dramatické pořady v českém vysílání Československého rozhlasu. In: Československá vlastivěda. Díl IX. Umění. Svazek 4, Divadlo, Praha 1970, s. 273-288. – Většina nákladu byla skartována.
Chalupa, Dalibor a kol.: Dramaturg v rozhlase, Praha, Čs. rozhlas 1981.
Chalupa, Dalibor: Herec v rozhlasovém studiu. … a Josef Bezdíček. In: Pocta a výzva – K padesátinám Starého divadla v Brně. Brno : Dramatický svaz, 1934, s. 126 – 133.
Chalupa, Dalibor: Vývoj české rozhlasové hry. In: Seminář o rozhlasové hře, Prix Bohemia. Praha: Český rozhlas, 1976, s. 23-47.
Chorvátová, J. (red.). Tvorivé problémy súčasnej rozhlasovej rozprávkovej hry. Materiály zo seminára. Bratislava, Československý rozhlas – Metodicko-výskumný kabinet 1983. Ed. Fonozošit č. 60.
Jeřábek, H.: Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha : Karolinum, 1995.
Ješutová, Eva – Nováková, J.: Normalizace v českém rozhlase. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998.
Ješutová, Eva (ed.): 99 významných uměleckých osobností rozhlasu. Praha: Radioservis, květen 2008; 200 s.
Ješutová, Eva (ed.): Československý rozhlas na cestě k demokracii : od perestrojky ke svobodným volbám. Praha, Akademie věd – Ústav pro soudobé dějiny 2002.
Jezdinský, Karel – Číp, Oldřich: Britské zahraniční vysílání. Praha : Československý rozhlas – Studijní oddělení Československého rozhlasu, 1966. 147 s., příl. Edice Informace – učebnice – semináře ; publikace č.18.
Junek, Marek a kol.: Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951 – 2011. Praha: Radioservis, 2011. – Přispěvateli Peter Duhan, Prokop Tomek, Vladimír Just, Filip Pospíšil, Vilém Prečan a John O“Sullivan.
Juppa, Antonín: Pedagogický rozhlas. In České slovo 25, 1933, č.110, s.4, 10.5. 1933 (o zahájení pořadu pedagogických přednášek v pražském rozhlase 15.5. proslovem ministra školství I. Dérera a přednáškou O. Kádnera).
Jurman, Michal: Zvukové umělecké experimenty v českém rozhlasovém vysílání. Brno: JAMU, 2008, 142 s., příl.
Jurman, Michal: Velikost veličin dnešního sluchu (Michala Rataje Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu). In Souvislosti 3/2007, rubrika Pod čarou.
Kalný, Slavo (ed.): Dlhodobé rozhlasové seriály. Ed. Fonozošit č. 39.
„Kam míří rozhlasová hra?“ : výběr z původních českých rozhlasových her odměněných cenou v autorské soutěži Svazu rozhlasových tvůrců roku 1990 a Výroční prémií Českého literárního fondu za rok 1990 a 1991. Praha: Svaz rozhlasových tvůrců, 1992.
Kamen, Jiří – Horáková, Pavla: Přišel befel od císaře pána. Polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. Praha: Argo, 2015, 272 s. – Cit.: Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky. Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let. (anotace)
Kameníček, Jan – Lojín, Jiří – Zdánlivé zbytečnosti. 2014. – „Kniha Zdánlivé zbytečnosti se zabývá technikou psaní a vlastní potřebou psaní, stavbou dialogu a monologu a také postupem, jak napsat povídku nebo rozhlasovou hru. Spisovatel Jan Kameníček má v tomto směru bohaté zkušenosti a může čtenáři leccos sdělit. Stejně jako technika psaní je důležité a zajímavé, co ho vedlo k tomu, že se začal věnovat tvorbě rozhlasových her, povídek i románů, s čím se musel potýkat a s kým se na své cestě setkával.“
Kapitoly z dějin Československého rozhlasu 1-7. Praha: Studijní a výzkumné centrum Čs. rozhlasu, 1964 – 1968.
Karvaš, Peter: Rozhlas – poloumenie? In Slovenský rozhlas 37/1943, s. 1045-1046 (článek). – Článek vyšel pod zkratkou J. R. L., tj. Ján Robert Lipka, jeden z Karvašových pseudonymů.
Karvaš, Peter: Kapitolky o rozhlase. K problémom rozhlasovej dramatiky. Bratislava 1948
Karvaš, Peter: Priestory v divadle a divadlo v priestore. Bratislava 1984.
Kazda, Miloslav: Jak vznikl Československý rozhlas. Kazda, Miloslav. In: Dějiny vědy a techniky : historie studiové rozhlasové a televizní techniky / editor Jaroslav Folta Praha : Národní technické muzeum 6, (1999,) s. 13.
Kepplinger, H. M. – Weissbecherová, H.: Negativismus jako ideologie zpravodajství. Praha, Rozhlasová práce 1/1992, s. 74 – 81.
Kloutvorová, Michaela: John Cage a experimentální rozhlasová hra. Liberec: Technická univerzita v Liberci, fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2021, 78 s. (diplomová práce).
Kocourek, Franta: O slávě živého slova – Zdravice Moravě – Jaro 1939. Tři rozhlasové projevy. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1939 (?), 44 s.
Kocourek, František: Zločin pomluvy – přednáška, proslovená v pražském rozhlase 10. července 1939. Praha: V.J. Krýsa, 1939 (17 s., bibliofilie, edice Parnasie / sv. 20).
kol. aut. (Pupala, R. – Skúpa, M. – Jaborník, J. – Štefko, V. – Mlčoušek, V.): Človek odinakiaľ Ivan Mistrík. Bratislava: Divadelný ústav a Mediálny inštitút, 2007 (kniha + DVD). – „Samostatnú prílohu tvorí DVD, na ktorom sa nachádza dokument Martina Hollého Vyššie princípy Ivana Mistríka (2002), rozhlasové hry Mark Twain: Dobrodružstvá Huckleberryho Finna (1956) a William Shakespeare: Rómeo a Júlia (1979), fotogaléria zo súkromného archívu a tiež fotografie Mistríkových filmových a divadelných postáv.“
Kolář, Jan: Rozhlas a zpětná vazba. In Divadelní noviny 2/1992, s. 6 (článek o nedostatečné reflexi rozhlasové tvorby).
Kolář, Josef – Branžovský, Josef: Informace – učebnice – semináře: Cesta s člověkem: Sborník rozhlasových pásem Josefa Koláře. Praha: Stud. odd. Čs. rozhlasu, 1966 (283 s.).
Košťál, J.: Ideový projekt obsahové analýzy scénáře rozhlasové hry. Praha: Čs. rozhlas, informace výzkumného oddělení, březen 1982.
Kotalová, Zdenka: Jan Petránek – rozhlasový publicista. Praha: Univerzita Karlova, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta žurnalistiky, 2010. 41 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Josef Maršík, CSc.
KOTALOVÁ, Zdenka: Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech. Praha : Univerzita Karlova, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií, 2012. 108 s. + 14 stran příloh. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.
Kotoučová, Ditta: Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na období vysílání Rádia Junior. Praha, 2016. 57 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Josef Maršík, CSc.
Kryl, Karel. Krylogie : autorské pořady, vysílané v letech 1975-1989 rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Praha : Academia, 1994. ISBN 8020003746.
Lit.: Kříž, Alois – Co vítě o Židech? Český rozhlas k židovské otázce – Soubor přednášek stejnojmenného cyklu v rámci duchovního boje proti židovskému vlivu na českého člověka. Praha : Orbis 1941, 90 s. Edice Na okraj nové doby, sv. 38.
Kussová, Marta: Pásmo jako rozhlasový žánr. Praha: Univerzita Karlova, 1984.
Ladýř, Ivan: Rozhlas Pardubice 45 let. [2. část]. [Aut.]: Ladýř, Ivan. In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka Pardubice : Klub přátel Pardubicka 25-27, č. 7-8, (1990), s. 180-187.
Lazorčáková, Taťána: Umění rozhlasovosti. In Slovenské divadlo 4/1983, s. 551 – 561 (o Josefu Bezdíčkovi).
Maršík, Josef: Trendy žánrové struktury rozhlasového zpravodajství a publicistiky. In: Rozvoj české společnosti v Evropské Unii. Praha: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 2004, s. 57-62.
Maršík, Josef: Úvod do teorie rozhlasového programu. Univerzita Karlova (2. čtvrtletí 1995).
Martínková, Alena: Hrají a vzpomínají Plzeňáci. Praha : Jalna, 2014 (162 s. + 2 CD; ISBN: 9788086396781; EAN: 9788086396781). – Knížka vzpomínek se dvěma CD zavádí čtenáře do plzeňského rozhlasu 60. a 70. let minulého století, do doby jeho slavné éry a výjimečného postavení mezi regionálními rozhlasovými stanicemi. Titul knížky je odvozen z názvu pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci, který se pro svoji oblibu vysílal z Plzně od roku 1958 nepřetržitých čtyřicet let. V oživených vzpomínkách vybraných osobností může čtenář nahlédnout do zákulisí rozhlasu a přiblížit si dobu, ve které tvořily. Podmínky, které ke své práci tehdy měly, si dnes už neumíme ani představit. Součástí publikace jsou 2 CD – jedno s lidovými písničkami z pořadu Hrají a zpívají Plzeňáci a druhé s výběrem skladeb z tvorby skladatelů, kteří zde v té době působili: Zdeněk Lukáš, Jaroslav Krček, Jan Málek, Jiří Teml a Jan Slimáček. Kniha vychází k Roku české hudby 2014, k projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a k 70. výročí Českého rozhlasu Plzeň.
Mastík, Jiří: Veřejné rozhlasové vysílaní na Moravě v letech 1923-1948. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2009. – Práce shrnuje zjištěné údaje o začátcích rozhlasového vysílání na Moravě od 20. letech 20. století až do doby znárodnění v roce 1948. Věnuje se počáteční zákonné legislativě a další zákonům, které ovlivňovaly rozhlasové vysílání na začátku minulého století. Největší část práce je věnována jednotlivým regionálním studiím, která v době od roku 1923 do roku 1948 na Moravě vysílala nebo se chystala vysílat. Jedná se zejména o studia v Brně a Moravské Ostravě a částečně také o studio v Olomouci. Jako zvláštní kapitola je rozhlas firmy Baťa ve Zlíně.
Metodika práce rozhlasového redaktora s mikrofónom. Materiály zo seminára Metodicko-výskum. kabinetu Čs. rozhlasu v Bratislave. Čs. rozhlas, Bratislava, 1974. 93 s. Ed. Fonozošit č. 34.
Nejedlý, Zdeněk: K procesu s protistátním spikleneckým centrem – 4 projevy v Čs. rozhlase. Praha: Československý spisovatel, 1953 (30 s.). 1. vyd., brož.
Nešvera, Karel: Nedělní divadelní večery. In Rozhlasová a tv práce, 1959, č. 4, s. 25-28.
Nešvera, Karel: Rozhlasové experimenty. In Rozhlasová a tv. práce 1959, č. 3. s. 17-21.
Novotná, Iveta: Hra na skutečnost? Audiohry s dramaticko-publicistickou strukturou. Brno: JAMU, 2023 (disertační práce).
Novotný, Pavel: Dokud se nade mnou nezavře voda a Už jenom dýchat… Ke dvěma rozhlasovým hrám Bohumily Grögerové. In Literární archiv 53/2021 – Grögerová a Hiršal. Praha: Památník národního písemnictví / Muzeum literatury, 2021, s. 134-200.
O’Brien, Charles: Za komparativní historiografii. Rozhlas, film a gramofon v meziválečné Británii, Německu a Francii. O’Brien, Charles. Iluminace. Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu. 18, č. 3, (2006,) s. 65-77
Odrobiňáková, Jana: Banskobystrický rozhlas a jeho percepcia udalostí roku 1968 v Československu. Odrobiňáková, Jana. In: České, slovenské a československé dějiny 20. století. [3] : osudové osmičky v našich dějinách / Jan Mervart, Jiří Štěpán a kol Ústí nad Orlicí : Oftis, 2008 s. 411-422.
Orban, Karol: Rozhlasová tvorba. In Praktikum mediálnej tvorby/Andrej Tušer a kolektív- 1 vydanie -Bratislava: Eurokódex, s. r. o., 2010. s.159-188. ISBN 978-80-89447-16-9.
Orban, Karol: Slovenská rozhlasová hra 1989-2004. Bratislava: Obzor, s. r. o., 2016. ISBN 978-80-215-0532-2.
Oríšek, Peter (ed.): Zvukový dokument v rozhlase. Fonozošit z metodického seminára. Bratislava, Čs. rozhlas 1983. Ed. Fonozošit.
Osvaldová, B. – Halada, J. a kol.: Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha : Libri, 1999.
Ouřadová, Anna. Vývoj a proměny rozhlasových pořadů pro mládež v ČR v letech 1992-2010. Praha, 2012. 80 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radim Wolák.
Out of the Air: Five Radio Plays (Stan Barstow, Don Haworth, David Campton, Ken Whitmore, Ivor Wilson). Longman Imprint Books, 1978 (ISBN 10: 0582233569 ISBN 13: 9780582233560).
Pacovský, J.: Na vlnách rozhlasu (1923-1993). Český rozhlas, Praha 1993.
Paeschke, Hans: Hörspiel-Gedanken (Anfang gekürzt). Aus: Merkur-Deutsche Zeitschrift für europäisches Denken. Baden – Baden, Jg. 15 (1961), 1208 – 1212, in: Theorie des Hörspiels. Stuttgart 1978, s. 53.
Pinard, Peter Richard: Alois Kříž a cyklus rozhlasových relací „Co víte o Židech a zednářích?“. In Terezínské studie a dokumenty (ed. Jaroslava Milotová). Academia, 2005 80-85924-46-3 423 s., fot. (2005,) s. 193-245.
Pinard, Peter Richard: Humor ve službách pomluv. Prvky antisemitismu v tzv. ‚politických skečích‘ vysílaných Českým rozhlasem v letech 1941-1945. In Terezínské studie a dokumenty, 2007.
Pinard, Peter Richard: Broadcast Policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia: Power Structures, Programming, Cooperation and Defiance at Czech Radio 1939-1945. Frankfurt: Peter Lang, 2014 (ISBN-10: 3631662009; ISBN-13: 978-3631662007)
Pitter, Přemysl: Na předělu věků. Mnichov: Kruh přátel duchovní obrody, 1959, 108 s. Exilové vydání jeho rozhlasových projevů vysílaných Svobodnou Evropou.
Pitter, Přemysl: Oheň na zemi. Švédsko : Sklizeň svobodné tvorby, 1957, 82 s. Exilové vydání jeho rozhlasových projevů vysílaných Svobodnou Evropou.
Plechatý, Josef: K otázkám vývojových cest rozhlasové hry : sborník z vystoupení účastníků sympozia : Regionální studio Českého rozhlasu Plzeň, 16.-18. září 1993. Praha: Svaz rozhlasových tvůrců, 1994.
Polášek, Štěpán: Spisovatelé pro mládež a školský rozhlas. In Úhor 23, 1935, č.6, s.133-134, 15.6., podepsáno Topol.
Pokorný, Milan: Báječní muži s mikrofonem. Praha: Radioservis, 2008, 224 s.
Pokorný, Milan: Literární slovacika v produkci a vysílání Českého rozhlasu. In Středoevropský areál ve vnitřních souvislostech : (česko-slovensko-maďarské reflexe). Pospíšil, Ivo (editor); Šaur, Josef (editor). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. [169]-175.
Pokorný, Milan: Požár opery a jiné rozhlasové katastrofy. Praha: Václav Liška, 2024. Recenze in web Divadelní noviny, 28. 12. 2024.
Policar, Dušan – O vyhlídkách rozšíření rozhlasu. In Národní listy, 10. 2. 1939, s. 3 (článek).
Pražák, Milan – Pražáková, Marie: Klid, natáčíme : Praktické rady pro tvůrčí práci se zvukem, určené rozhlasovým kroužkům a začínajícím fonoamatérům. Brno: Krajské kulturní středisko, 1986 (116 s.).
Racek, Jan: Literární kritika v čs.rozhlase. In Lidové noviny 46, 1938, č.557, s.7, 5.11., podepsáno rk (zpráva o právě zaváděné nové relaci čs.rozhlasu Hlasatel dobré knihy, jež bude na programu jednou týdně a kterou zahájí literární kritik Karel Sezima).
Racek, Jan: Sjezd PEN-klubu v rozhlasovém zpravodajství. Lidové noviny 46, 1938, č.322, s.5, 28.6., podepsáno rk
Radio Praha včera a dnes. Praha, Český rozhlas 1996.
Rataj, Michal. Zvukem do hlavy: sondy do současné audiokultury. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2012, 175 s. ISBN 9788073312299.
Reportáž v rozhlase. Materiály zo seminára Regionálneho a národnostného vysielania v Malackách. Bratislava : Metodicko-výskumný kabinet Československého rozhlasu, 1981. 1. vyd. 93 s. Ed. Fonozošit.
Rísová, Eva: Funkcia jazyka v rozhlasovej hre pre deti a mládež. Bratislava, Metodicko-výskumný kabinet Československého rozhlasu 1979. 38 s.
Rísová, Eva: Funkcia jazyka v rozhlasových hrách pre deti a mládež. Kultúra slova, 13, 1979, s. 196-204.
Rísová, Eva: Jazyk rozhlasových hier pre deti a mládež. In: Jazyk a štýl publicistiky. Zborník príspevkov z vedecko-praktickej konferencie o jazyku a štýle v tlači, rozhlase a televízii. Red. J. Mistrík. Bratislava, Ústredný výbor Slovenského zväzu novinárov 1982, s. 163-166.
Rísová, Eva: O jazyku Repkových Fafrnkovčanov. Kultúra slova, 13, 1979, s. 333-340.
Rísová, Eva: O jazyku rozprávkových rozhlasových hier. Kultúra slova, 17, 1983, s. 295-300.
Rísová, Eva: O rozhlasovom seriáli Čo nového, Bielikovci? Kultúra slova, 16, 1982, s. 101-105.
Rísová, Eva: O jazyku rozhlasového seriálu Čo nového, Bielikovci? Kultúra slova, 16, 1982, s. 198-204.
Rísová, Eva: Pôsobenie rozhlasu na jazykovú výchovu a zvyšovanie jazykovej kultúry žiakov. Slovenský jazyk a literatúra v škole, 29, 1982/83, č. 3, príloha, s. 3-4.
Rísová, Eva: Jazyk realistických rozprávkových rozhlasových hier. Kultúra slova, 18, 1984, s. 14-19.
Rísová, Eva: Jazyk moderných rozprávkových rozhlasových hier. Kultúra slova, 18, 1984, s. 42-48.
Regrutová, Lenka: Podoby rozhlasového textu pre deti a mládež v kontexte zmien spoločnosti. In Jazyk a kultúra 19-20/2014. Ke stažení zde.
Reková, Tereza: Podcast a jeho potenciál v uměleckém školství. Brno: JAMU, 2025, ISBN 978-80-7460-247-4, 135 s. – E-kniha Podcast a jeho potenciál v uměleckém školství zkoumá podcasting jako současné zvukové médium se silným vzdělávacím potenciálem. Vychází z dlouhodobých pedagogických zkušeností autorky na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (JAMU) a zaměřuje se především na podcasty produkované studenty. Publikace chápe podcasting jako prostor, kde se může setkávat a vzájemně podporovat tvůrčí práce, neformální učení a akademické znalosti, zejména ve vysokoškolském vzdělávání.
Roessler, Gerrit K. – Sounds of the Apocalypse : Preserving Cold War Memories in Ulrich Horstmann’s Radio Play Die Bunkermann-Kassette. In German Politics and Society, Volume 32, Number 1, Spring 2014, pp. 94-109(16).
Sedláček, Karel: Volá Svobodná Evropa. Praha 1993.
Sedláček, Karel: Vzpomínka na Plzeň. Československý rozhlas Plzeň – srpen 1968 a roky poté. Sedláček, Karel. Svět rozhlasu. Bulletin o rozhlasové práci č. 21, příloha, (2009,) s. 456-457
Seidlová, Tereza: Rozhlasová tvorba Václava Cibuly. Praha: Karlova univerzita, Fakulta sociálních věd, Katedra țurnalistiky, 2010. 86 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Josef Maršík, CSc.
Seigel, Amanda: Nahum Stutchkoff“s Yiddish Play and Radio Scripts in the Dorot Jewish Division, New York Public Library. Judaica Librarianship, 16 – 17 2011, p 55-82.
Scheffner, H.: Theorie des Hörspiels, Reclam, Stuttgart, (1978), ISBN 3-15-009546.
Schwitzke, Heinz (ed.): Reclams Hörspielführer. Reclam, 1969 (soupis a charakteristika nejvýznamnějších rozhlasových her).
Slovák, Leopold: Umelecká literatúra v rozhlase. Bratislava, 1965.
Slovák: Slovenská rozhlasová hra. In Studia Academia Slovaca 4 – Prednášky XI. letného seminára slovenského jazyka a kultúry. Bratislava 1975, od s. 413.
Smitka, Václav: K problému vizuálnosti v rozhlasové hře. In Studie a úvahy 1/1963, s. 40 – 51.
Smitka, Václav: Vysílání Čs. rozhlasu 21. srpna-27. srpna 1968. Praha: Čs. rozhlas 1990.
Smitka, Václav – Štěpánek, Zdeněk: Vliv mimoposlechové činnosti na míru posluchačem zachycené verbální rozhlasové informace. Praha: Československý rozhlas, 1992 (55 s.), edice Informace, učebnice, semináře.
Smrčka, Ferdinand: Hovoříme s rodiči. Sborník rozhlasových přednášek a besed o výchově dětí. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957, 233 s.
Sofonea, Alexandra: Radio Drama and Mihai Zirra. In Studia Universitatis Babes-Bolyai, Dramatica. 2009, Vol. 54 Issue 2, p125-136. 12p.
Soldán, Tomáš: Rozhlasové hry Karla Tachovského. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, 2009. 84 s. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Antonín Přidal.
Soley, Lawrence C.: Radio Warfare. OSS and CIA Subversive Propaganda (Válka na rozhlasových vlnách). USA : Praeger, 1989 (249 s.) – Kniha se zabývá popisem rádiové propagandy od počátku rozhlasu. Informace o propagandistických rozhlasových vysílačkách. USA, Střední Amerika, Asie, Evropa (SSSR, východní blok, západní Evropa, 2. svět. válka, studená válka). 249 stran.
Solovič, Ján a kol.: Tu Bratislava… Rozhlas v retrospektíve a perspektíve. Bratislava: Obzor, 1966, 124 s.
Stereofónia v rozhlase. Materiály zo seminára Metodicko-výskumného kabinetu Čs. rozhlasu v Bratislave. Ed. Fonozošit č. 41.
Strahl, V.: Novinář před mikrofonem. Praha, Univerzita Karlova 1993, s. 3 – 117.
Straková, Hermína (ed.): Rozhlasové žurnalistické žánre. Materiály zo seminára Metod.-výsk. kabinetu Čs. rozhlasu v Bratislave z 31. októbra 1973. Bratislava : Metodicko-výskumný kabinet Československého rozhlasu, 1973. 1. vyd. 87 s. Ed. Fonozošit.
Straková, Hermína (ed.): Detská piesňová a zborová tvorba v rozhlasovom vysielaní. Bratislava : Československý rozhlas, 1974. 1. vyd. 52 s. Edícia: Fonozošit č. 35.
Šrůtková, Zdeňka: Počátky české rozhlasové hry ve třicátých letech v Brně + Soupis dramatického vysílání brněnského rozhlasu od počátku do protektorátního zřízení : omezeno na rozhlasové hry, dramatizace, úpravy divadelních her a divadelní přenosy. Brno: Univerzita J.E. Purkyně v Brně. Filozofická fakulta, 1981 (rukopis).
Štěrbová, Alena: Rozhlas a slovesné umění I., II. Univerzita Palackého, Olomouc 1976, 1991. 113 a 75 stran. Dějiny. Český rozhlas 1923-1990.
Štěrbová, Alena: Rozhlasová inscenace. Teoreticky komentované dějiny české rozhlasové produkce. Olomouc, Univerzita Palackého 1995, 150 stran.
Štěrbová, Alena: Umělecké osobnosti brněnského rozhlasu. (Spoluautorka Tatjana Lazorčáková) UP, Olomouc 2001, 107 stran.
Štěrbová, Alena: Rozhlasovost prózy Karla Poláčka. In: Na křižovatce umění. Brno 1973, s. 343-352.
Štěrbová, Alena: Bedřich Václavek a rozhlas. In: Václavkova Olomouc 1972. Praha 1975, s. 105-110.
Štěrbová, Alena: K počátkům české rozhlasové kritiky. Bernard Kosiner. In: Studia bohemica I. Praha 1975, str. 61-70.- AUPO
Štěrbová, Alena: Bedřich Václavek a brněnský Radiojournal. In: Bedřich Václavek – spolutvůrce současné kulturní politiky. Brno 1977, s. 60-73.
Štěrbová, Alena: Rozhlasová tvorba v pojetí Františka Kožíka. In: Václavkova Olomouc 1975. Praha 1978, s. 189-195.
Štěrbová, Alena: Rozhlasové dílo. In: Teória dramatických umení. Bratislava 1979, s. 301-308. (2. vydání 1982)
Štěrbová, Alena: Éra vzepětí původní rozhlasové dramaturgie. In Dějiny české literatury 3. Praha: Academia, 2008, s. 552-563.
Štěrbová, Alena: Rozhlasové umění Jiřího Horčičky. K vývoji české rozhlasové režie. In: Studia bohemica II. Acta UP, Praha 1982, s. 63-74.
Štěrbová, Alena: Teória, história a kritika rozhlasovej hry dnes. Slovenské divadlo 30, 1982, č. 2, s. 225-234.
Štěrbová, Alena: Počátky české rozhlasové estetiky a kritiky /1923 – 1945/. Dramatické umění 1983, č. 4, s. 65-75.
Štěrbová, Alena: Rozhlasové slovesné vysílání – kalendarium. Dramatické umění 1983, č. 4, s. 100-102. Současná rozhlasová hra pro děti. In: Studia bohemica III. Acta UP, Praha 1984, s. 83-88.
Štěrbová, Alena: Z historie dramatického vysílání. In: Pět dní ze šedesáti let. Programový katalog k 60. výročí vzniku rozhlasu v Brně. Brno 1984. Nestr.
Štěrbová, Alena: Na vrcholu tvůrčích sil. Jiří Horčička šedesátiletý. Dramatické umění 1987, sv. 13, s. 5-12.
Štěrbová, Alena: Jen pravdivé dílo působí. Dialog o specifice rozhlasové hry. Dramatické umění 1988, sv. 1, s. 74-75.
Štěrbová, Alena: Rozhlasová hra ako syntetické dielo. Slovenské divadlo 36, 1988, č. 1, s. 67-76.
Štěrbová, Alena: Rozhlasová dramatická tvorba v boji proti fašismu. In: Rozhlasová práce 1988, č. 3, s. 53-66.
Štěrbová, Alena: Ruská a sovětská literatura v rozhlasovém vysílání. In: Olomoucko-lublinský rusistický sborník. Praha 1988, s. 53-60.
Štěrbová, Alena: Neviditelné herectví (kapitola Ohlédnutí). Panorama, Praha 1988, s. 49-77. (Spolupráce na koncepci reprezentativní obrazové publikace.)
Štěrbová, Alena: Protifašistická rozhlasová tvorba. In: Studia bohemica V. Acta UP, Praha 1989, s. 83-90.
Štěrbová, Alena: Ruská a sovětská literatura v rozhlasovém vysílání. In: Materiály k československo-sovětským literárním vztahům. UP, Olomouc 1989, s. 272-274.
Televize a rozhlas 1997. Praha, Radioservis 1997. ISBN 80-902198-8-8.
Tigrid, Pavel: Přikládáme sekeru ke kořenům lži (ed. Blažek Petr): Rozhlasové projevy programového ředitele Rádia Svobodná Evropa v Mnichově 1951-1952 Pavla Tigrida. Praha: Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, 2016 (238 s.). – Cit.: V knize jsou poprvé publikovány rozhlasové projevy významného českého novináře Pavla Tigrida, které na počátku padesátých let přednesl v Rádiu Svobodná Evropa. Jejich pestrost odráží jeho zakladatelskou roli při vzniku československé redakce v Mnichově. Jsou mezi nimi propagandisticky laděné texty představující její úlohu a program, emotivní projevy vyzývající obyvatele v Československu k odporu proti komunistickému režimu, aktuální komentáře k dobové mezinárodní situaci, ironické poznámky k výrokům komunistických představitelů, satirické rozhlasové pásmo, rozhlasové diskuse s kolegy či nadčasově laděné úvahy o národním osudu. Projevy jsou uvedeny historickou studií o působení Pavla Tigrida v Rádiu Svobodná Evropa.
Tomáš, Jiří: Česká rozhlasová dramatika 1973-1982 (Tvorba 1982, č. 49, samostatná příl., s. 1-8)
Tomáš , Jiří: Česká rozhlasová dramatika 1984-1985 (Rozhlasová práce 1986, č. 2) + samostatné recenze Jiřího Tomáše v Tvorbě a jinde
Tschechoslowakischer Rundfunk und Fernsehen. Praha: Československý výbor pro rozhlas a televisi – Orbis, 1959.
Tůma, Oldřich: Průhledy do měnících se nálad společnosti: Československý rozhlas a jeho posluchači v letech 1948-1989. In Soudobé dějiny 2022, Vol.XXIX (1), s. 130-146 (článek).
Úlehla, Vladimír: Napojme prameny. O utrpení našich lesů; Sedm rozhlasových přednášek. Praha: Život a práce, 1947 (čb fotopříloha, 125 stran, Přírodní vědy).
Vaculík, Ludvík – Branžovský, Josef: Vidět svět novýma očima. Praha: Studijní oddělení Československého rozhlasu, 1965. – Obsahuje textové přepisy následujících pořadů: Vašek je pašák (1962), Markéta touží po řece (1963), Proč byste také nekouřili aneb Monolog vášnivého nekuřáka (1958), Co se stalo s Josefem (1963), Zorka (1963) a Den podle představy a podle skutečnosti (1964, 1. cena v Rozhl. žatvě). V seriálu Mikrofon mladých byly odvysílány například pořady Co chybí mladým lidem na vesnici (1962), Několik rad našim tuzemským cizincům (1962) a Jeden z nás – Tesla (1962).
Vačnadze, G. N.: Antény zaměřené na Východ. Formy a metody imperialistické rozhlasové propagandy proti socialistickým zemím. Praha: Naše vojsko, 1979, 186 s.
Vančata, Oldřich (ed.): Rozhlas jako pomocník školy: Příspěvek k metodice využití pořadů pro školy a mládež (Miloslav Disman, Eliška Nováková, Ferdinand Smrčka). Praha 1964.
Vejvoda, Jiří – Nutz, Ota: Káva u Kische. Praha: Radioservis, 1991, 209 s.
Vejvoda, Jiří – Nutz, Ota: Káva u Kische II. (Ivan Medek, Fedor Gál, Jaroslav Kořán, Přemysl Rut, Jefim Fištejn, Pavel Kohout, Vladimír Just, Šimon Pánek, Jaromír Štětina, František Nepil, Miroslav Horníček, Tomáš Halík, a d.) Praha: Radioservis, 1992, 236 s. ISBN 80-901242-2-4
Vejvoda, Jiří – Nutz, Ota: Káva u Kische III. Praha: Radioservis, 1993, 220 s.
Vodák, Jindřich: Co rozhlas dává umění. In Cestou. Praha 1946, s. 393 – 399.
Voskovec, Jiří – Werich, Jan: Osvobozené divadlo píše Radiojournalu. In Právo lidu 47, 1938, č.53, s.4, 4.3. 1938 (poznámka – otevřený dopis Osvobozeného divadlo Čs. rozhlasu, jehož se ředitelství divadla dotazuje, proč rozhlas odmítá vysílat hry tohoto divadla).
Vojtová – Schulzová, Eva. Původní česká rozhlasová hra po roce 1989. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2014. 207 s. Výběrová řada doktorských prací. ISBN 978-80-7460-064-7.
Vysílání Československého rozhlasu pro školy. Metodické listy k pořadům pro 1.-5. ročník na 1. pololetí 1971/72. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
Vývojové tendencie printového a rozhlasového spravodajstva. Zborník príspevkov z odborného seminára Vývinové tendencie printového, rozhlasového a audiovizuálneho spravodajstva konaného dňa 27. 11. 2007. Nitra 2008. Ke stažení zde.
Zambor, Ján (ed.): Rozhlasové literárne pásmo. Materiály zo seminára Literárno-dramatickej redakcie v Košiciach. Bratislava : Československý rozhlas, 1980. 1. vyd. 88 s. Ed. Fonozošit č. 54.
Zeman, F. K.: O nutnosti rozhlasové kritiky. In Kritický měsíčník 3, 1940, č.3, s.121-126, 10.4. 1940 (článek).
Zemančíková, Alena: Dokument v rozhlase. In Deník Referendum, 16. 11. 2015 (článek).
Zemánková, Mária – Chorváthová, Jela: Čo nového, Bielikovci ? : hodnotenia rozhlasového seriálu. Materiály zo seminárov. Bratislava : Československý rozhlas,1983, 207 s. Edice Fonozošit č. 57.
Zizler, Jiří: Rotreklovy rozhlasové hry. In Souvislosti 3/2020 (16. 12. 2020) (článek).
Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Praha: BVD, 2011, 256 s.
Monografie, vzpomínky, paměti
Horčičková – Šustrová, Jarmila – Růžička, Daniel: Všechny mé životy – Každý den jsem měla premiéru. Vzpomínky první televizní hlasatelky. Praha: JaS, 2. 12. 2014, 184 s. – Jak nejlépe uvést tuto knihu vzpomínek? Jednoznačně ji nejlépe vystihují slova napsaná Danielem Růžičkou v jejím úvodu: Sedíme proti sobě v malé pracovně jejího ďáblického bytu. Na stolku před námi je obrovská hromada fotek, nejen rodinných, ale hlavně těch, které zachycují její profesní život – život v televizi a s televizí. A v tomto případě nejde o magický přístroj, ale o instituci. Co fotka, to vzpomínka, historka nebo komentář: „Tady u toho sportovního auťáku jsem s Frantou Šťastným, tady uvádím Pražské jaro, tahle fotka je z mé svatby s Jiříkem…,“ říká a odpolední slunce oknem dopadá na její tvář. Na zdi pak kromě obrázků visí dvě velké fotografie: její portrét a portrét významného rozhlasového režiséra Jiřího Horčičky, jejího druhého manžela.
Sedíme proti sobě a já poslouchám její vyprávění. Život jí nadělil již osm křížků, ale v její tváři byste je hledali marně. Má pečlivě upravený účes a pohodlné domácí oblečení. Sice si občas postěžuje na své zdraví, které se v tomto věku ozývá častěji, ale perfektně si pamatuje doby, kdy se televize v naší zemi rodila z technického experimentu do masového sdělovacího prostředku, ovlivňujícího nejen životy televizních diváků, ale i dění ve společnosti. Občas váží slova, vzápětí odvypráví historku, jako by se stala včera, s úsměvem a nadhledem, který si dnes může dovolit. Do historie naší země se zapsala jako první televizní programová hlasatelka. Do novodobé historie naší země se zapsala jako první televizní programová hlasatelka. V padesátých a šedesátých letech minulého století byla v poctivém slova smyslu celebritou, zažívající slávu a obdiv televizních diváků, byla vzorem mladým děvčatům v oblékání a účesech; ale také jako máma vychovala dvě dcery. Dnes je už prababičkou. Žena, které na počátku sedmdesátých let tehdejší mocní změnili život jen proto, že se, z jejich pohledu, nechovala tak, jak právě určovaly stranické a ideologické vzorce.
Vedralovi, Jan a Honza: Jiří Horčička – rozhlasový režisér. Brno: Větrné Mlýny, 2003. Edice Čas-Akce-Prostor. 207 s. Pozn.: Obsahuje soupis díla J. H.
Vetterl, Vladimír: Karel Vetterl a rozhlas – vzpomínky syna na otce. Vetterl, Vladimír. In: Národopisná revue. Strážnice : Ústav lidové kultury ve Strážnici 8, č. 3, (1998,) s. 187-190.
Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz (nejen) králi komiků. Praha: BVD, 2011.
Výbory her, scénáře, texty
Andersch, Alfred: Hörspiele 1/3 (Fahrerflucht / Der Tod des James Dean/ In der Nacht der Giraffe/ Russisches Roulette). Diogenes Verlag Zürich, Germany, 1973. (ISBN: 3257200951 / 3-257-20095-1)
Cage, John – Feldman, Morton: Rozhlasové happeningy I – V. Bratislava: Spoločnosť pre nekonvenčnú hudbu, 1996.
Cincibus Josef, Hromádko Jiří: Toulky světem bájí. Praha: Radioservis 2009, 270 s. ISBN 978-80-86212-97-5.
Čep, Jan: Poutník na zemi. Rozhlasová esejistika. Řím, 1965.
Doran, Joe: Radio Classics: Six radio plays. Rhinebeck: High Windov Media, 2006 (obsahuje hry Rappaccini“s Daughter, The Man That Corrupted Hadleyburg, Bartleby The Scrivener, A Christmas Carol, Then Again!, theBOX).
Doran, Joe: The Specter Radio. Rhinebeck: High Window Medie, 2006 (obsahuje scénáře k 10 dílům seriálu + 1 bonusový).
Eich, Günter: Fünfzehn Hörspiele. Frankfurt am Main : Suhrkamp Taschenbuch, 1973, 598 s.
Gel, František: Internacionála a Marseillaisa, dvě vítězné písně. LF 1952.
Gössel, Gabriel, ed. a Šír, Filip, ed.: Český katalog nahrávek gramofonové firmy Esta 1930-1946. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna, 2014. 368 s. ISBN 978-80-7051-203-6.
Grögerová, Bohumila – Hiršal, Josef – Novotný, Pavel (ed): Rozhlasové hry Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Praha: Památník národního písemnictví, 2025.
Groll, Mojmír: A slovo vzklíčilo (Rozhlasové hry). Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov 2010.
Havelka, Emanuel: Sešly se Helenky Pohádky máje. Vyškov na Moravě : F. Obzina, 1944.
Hildesheimer, Wolfgang: Herrn Walsers Raben. Unter der Erde. Zwei Hörspiele. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1964, ed. Edition Suhrkamp, 77.
Horák, Jiří: Říjen v Carlsbadu. Praha: Jaroslava Jiskrová – Máj, 2007. ISBN: 978-80-86643-17-5 (1. vyd., 320 s.). – Kniha přináší deset rozhlasových her, z nichž sedm bylo vysíláno Čs. rozhlasem. Mistr Jeroným (o Jeronýmu Pražském před kostnickým koncilem), Přelíčení s občanem Havlíčkem (o Karlu Havlíčkovi Borovském před kutnohorskou porotou pro články Správa obecních záležitostí a Proč jsem občanem?), Poslední role (o předčasně zemřelé herečce Národního divadla Jarmile Horákové), Domovské právo (o Thomasu Mannovi a jeho emigraci před fašismem), Očitý svědek (o vyhlazení Lidic, jak je viděl přímý svědek, filmový dokumentarista), Osm kroků (o konci K. H. Franka podle svědectví JUDr. Kamilla R-ll-: České rozhlasové hry a cizina. In Náš rozhlas 34/1939, s. 10 (článek)./peslera, jeho obhájce ex offo), Říjen v Carlsbadu (o portrétování ruského cara Petra I. Velikého malířem Janem Kupeckým v Karlových Varech), Proklamace (nerealizováno; o Aurelii Kotíkové, jedenadvacetileté písařce brněnské banky, jejíž mlčení zastavilo lavinu zatýkání v „letákovém procesu“ na začátku první světové války), Dcera hříchu (torzo; o vrcholné životní etapě Galilea Galileiho, sledované jeho dcerou a spolupracovnicí, řeholnicí Virginií), Ave Milada (torzo; o JUDr. Miladě Horákové).
Rec. knihy: Petr Pavlovský: Rozhlasové hry nemusíme jen poslouchat. In TÝDENÍK ROZHLAS č. 17/2007.
Martina Bittnerová: Nebezpečí moci v deseti variacích (LadyWeb26.2.2007)
Irena Zítková: Kniha, která ke čtenáři mluví (Portál knihy)
Milena M. Marešová: Deset rozhlasových her (Český rozhlas 08.03.2007)
Hubička, Jiří (ed).: Slyšeli jste.. Rozhlasové hry. Praha 1990.
Jandl, Ernst – Mayröckerová, Friederike: Experimentální hry. Praha: Agite/FRA, 2005. Obsahuje rozhlasové hry: Pětkrát člověk muž, Gigant, Rozštěpení, Chroptění Mony Lisy (německy, česky).
Jirotka, Zdeněk: Hvězdy nad starým Vavrouchem : rozhlasová hra. Praha : nákladem České grafické Unie, 1946.
Karvaš, Peter: Sedem hier. Vyd. Slovenský spisovatel, 1987, doslov napsal Ján Števček. Náklad 1000 výtisků, stran 408, cena 23 Kčs.
Klasické rozhlasové hry 1923 – 1945. Uspořádal PhDr. Václav Smitka. Praha, Studijní oddělení Čs. rozhlasu 1969. 173 s. Obsahuje tyto hry: Richard Hughes: Hra s nebezpečím (1924, Bratislava 1966); Gabriel Germinet – Pierre Cusy: Marémoto (1924); Paul Camille: Agonie (1924); Pierre Dosaves: Město hlasů (1936, Praha 1947); Carlos Larronde: Slovo žije (1939, Praha 1947); Val Gielgud: Hudba v šeru (1939, Praha 1947); Norman Corwin: Triumfální akord (1945, Praha 1947); Théo Fleischmann: Pašijové hry (Brno 1930).
Klíma, Ivan: Ženich pro Marcelu. Praha, Dilia 1969.
Klobouk, Jiří: Rozhlasové hry 1. Zlín: Atelier IM, 1996. Obsahuje hry Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Blázen a smyčcové kvarteto, Ještě jednou na Coney Island.
Klobouk, Jiří: Rozhlasové hry 2. Zlín: Atelier IM, 1998. Obsahuje hry Setkání v Kanadě, Dýchání, Rodinný portrét, Andrea, Linda.
Körber, Jiří: Skály nad řekou. Praha: Česká grafická unie, 1946, 90 s., edice Sbírky rozhlasových her, sv. II, rediguje Stanislav Lahodný (obsahuje studii Lubomíra Soukupa).
Král, Josef: Nad člověkem a společností. Úvahy o rozhlasu a rozhlasové přednášky v českém rozhlase z let 1939-42. Praha: 1946.
Krzysztoń, Jerzy: Polonus w opałach. Wydawnictwa Radia i Telewizji, 1976, 245. s. Obsahuje hry: „Sakramencka ulewa“, „Wielki aktor i dziewczyna“, „Student i róża“, „Noc za Zaporożu“, „Alibi, czyli igraszki rodzinne“, „Chłopcy spod Verdun“, „Koralik“, „Rocznica mercedesa“, „Towarzysz N.“, „Zwolnienie mam do niedzieli“ a „Polonus w opałach“.
Kuzmanović, Vojislav: Zabil jsem Petra a jiné hry. Ze srbocharv. originálů Ubio sam Petra, Sezona lova, Kucanje, Trazi se engleski špijun přel. [a doslov Umění nápadu a dialogu naps.] Dušan Karpatský. Praha: Orbis, 1967 (edice Divadlo, sv. 105). Obsahuje rozhlasové hry Zabil jsem Petra – Lovecká sezóna – Ťukání – Hledá se anglický špión.
Legátová, Květa: Pro každého nebe. Praha, Paseka 2003. Pozn.: Obsahuje rozhlasové hry Pro každého nebe a další.
Legátová, Květa: Posedlá a jiné hry. Praha, Paseka 2004. Pozn.: Obsahuje hry Vědma od Bílé skály, Sestra, Milá paní učitelko, Legenda o ctnostné Dobromile, Noc s Bystrozrakým.
Maléřová, Zuzana: Houslový klíč. Praha: Čas, 2020 (208 stran, ISBN 78-80-7475-299-5; EAN 9788074752995). – Cit.: Kniha úvah, portrétů, hudebních textů a básní, setkání lidí známých i neznámých, zážitky s uměleckými výkony stejně jako sportovními, hledání opěrného bodu života. Důvěrné, otevřené vhledy do našich tužeb, souvislosti našeho života a tvorby v jakémkoliv oboru. Po ohlasu knihy O květině přichází autorka s titulem volně navazujícím, inspirovaným svátečními nedělními rány, které prožívá se svými posluchači Českého rozhlasu Dvojka již třicet let. Její osobitý literární způsob komunikace s těmi, kdo ji naslouchají, popsal v dopise jeden z nich takto: „Když Dobré ráno uvádí spisovatelka Zuzana Maléřová, naslouchám jí velmi pozorně. K mikrofonu přistupuje s odvahou a s mistrovstvím smést mnohdy se vyskytující zaprášené formy. Cítím, že skutečně hovoří s každým, kdo jí naslouchá. Vskutku svou vlastní intelektuální silou, jemným taktem, lidskou vstřícností, odvahou odsoudit zlo umocňuje zájem posluchače o dané téma a získává jeho účast při usilování vést život tak, aby každý sám u sebe provedl bilanci duše. Zuzana Maléřová je pro nás zřetelným mostem, po kterém lze řešit i obtížné životní stresy, případně neutralizovat aspekty smutku a strachu.“ A profesor Miloš Horanský ve své recenzi napsal: „Nepřehlédnutelné dílo Zuzany Maléřové okamžitě vyprovokuje otázku, v čem je její osobitost. Ovšemže v osobnosti samé, ve všech knihách nejen patrné, ale silně a právem se prosazující. A druhý důvod je žánrová nápaditost, nekonvenčnost, dokonce objevitelství forem, jak vyprávět.“ To plně platí i o této knize, kterou symbolicky otevírá houslový klíč.
Paráček, Mirko: Daleko do nebe. Brno : Jožka Jícha, 1942.
Peroutka, Ferdinand: Mluví k vám Ferdinand Peroutka. Díl 1-3. Rozhlasové komentáře Rádio Svobodná Evropa (1951-1977) / Texty vybrala a k vydání připravila Zuzana Fialová. Praha: Argo, 2004 – 2006.
Rejchrt, Miloš: Strachy se mění. Praha: Kalich, 2002. – Padesát šest rozhlasových fejetonů, které autor přečetl na rozhlasových vlnách rádia Classic FM, na stanici Vltava a Praha.
různí:Přednášky Československého rozhlasu (Knižnice českého rozhlasu):
4. Schránil – Dobiáš – Chaloupecký – Šimák a další: Československo od pravěku. Praha: Radiojournal, 1932, 88 s.
10. Manoušek, Otakar (ed.): Svět v přerodu. Cyklus rozhovorů. Praha: Radiojournal, 1935, 24 s.
11. Jirásek, Arnold: Chirurg mluví ke svému nemocnému. Praha: Radiojournal, 1936, 88 s.
12. Hodža, Milan: Pán prezident republiky vzdal sa svojho úradu (Prejav ministerského predsedu dr. Milana Hodžu dňa 14. decembra 1935),red. univ. prof. dr. Otakar Matoušek. Praha: Radiojournal, 1936, 34 s.
13. Vojtěch, Viktorin – Weingart, Miloš – Wirth, Zdeněk – Pravda o Rukopisech (stenografický záznam diskuse profesorů Karlovy university). Praha: Radiojournal, 1936.
16. Šimák, Josef V.: O rodinném životě českých knížat a králů. Praha: Radiojournal, 1936.
17. Stiebitz, Ferdinand: Osudy starověkých diktatur a diktátorů. Praha: Český rozhlas, 1937, 32 s.
19. Tomáš Garrigue Masaryk. Vyšlo jako 19. číslo Přednášek Československého rozhlasu, řídil O. Matoušek. Praha: Český rozhlas, 1937 (vytiskla tiskárna Orbis).
21. Wirth, Zdeněk: Procházky Prahou ode dneška do pravěku. (Praha Nerudova a Herrmannova, Praha před sto lety, Praha po Bílé hoře, Praha Karlova, Praha na úsvitě křesťanské vzdělanosti). Praha: Český rozhlas, 1939, 64 s.
22. Král, Jiří: První pomoc. Praha: Český rozhlas, 1941, 70 s.
24. Horák, Jiří: Naše staré písně. Praha: Český rozhlas, 1941, 112 s.
Rejnuš, Miloš: Cesty všelikého těla: Povídky a hry. Brno: Blok, 1969. Předmluvu napsal Libor Štukavec. 227 s. Pozn.: Obsahuje rozhlasové hry Život s hudbou, Ovidiův návrat, Urhamlet.
Rozhlasová žatva 1958 – 1963 (Dramatické pořady). Praha: Studijní odd. Čs. rozhlasu, 1968. – Obsahuje scénáře inscenací Válka s Mloky, Kazmar-Šaty-Jafeta, Případ Oppenheimer, A bolo svetlo, Člověk jde k lidem.
Rozhlasové hry. Bratislava: Tatran, 1966. 317 s. Obsahuje tyto hry: Edoardo Anton: Vojakova snúbenica; Ludvík Aškenazy: Bolo to na váš účet; Samuel Beckett: Všetci, ktorí padajú; Dürrenmatt: Stranitzky a národny hrdina; Günther Eich: Tiger Jussuf; Herbert Eisenreich: Čím žijeme a na čo umierame; Stanislav Grochowiak: Partita pre drevený nástroj; Ima Harube: Žena na paraváne; Ivan Izakovič: Smrť Dona Juana; Vojislav Kuzmanovič: Klopanie.
Rut, Přemysl: Pro rozhlas /a proti němu/. Eseje a rozhlasové hry. Praha(?): Brkola, 2011 (338 s.).
Sborník RTDS 2008. To nejlepší ze studentských textů vzniklých v akademickém roce 2007/08 (Teachers´s Digest). Obsah: Jan Motal: Lajevskij a Ivanov – Jakub Vítek: Čechovovy variace na existenciální bezvětří – Eva Dvořáková: Eugène Ionesco: Král umírá – Tomáš Soldán: Modlitba za Mléčný les – Tomáš Koňařík: Dvakrát Richard Třetí – Irina Škaruba: Živý mrtvý – Josef Fišer: Jaká to rozkošná válka! – Jan Motal: Tajný obřad – Richard Komárek: Sběr – Eva Dvořáková: Toalety – Tereza Kratochvílová: Melounový cukr – Eva Vojtová: Pásmo o způsobech smrti – Josef Fišer: University of Portsmouth. Brno: JAMU, 2008.
Skálová, Dita: Rada moudrých – Záznam besed, které se nikdy nekonaly. Rozhlasová pásma z myšlenek velikánů lidského rodu 1964-1967. Praha: Svoboda, 1968 (texty besed).
Szaniawski, Jerzy: Pták – Mořeplavec – Dvě divadla – Hodinky. Praha: Odeon, 1986. Ed. Světová četba.
Tobiáš, Egon Luděk: Neškodný příběh / Slíbil jsem to Freddymu (dvě rozhlasové hry). Brno: Větrné mlýny, 2003.
Uhde, Milan: Desítka her. Brno: Atlantis, 1995.
Vedral, Jan: Nezáměrná tetralogie plus jedna nechtěná hra navíc. Brno: Větrné Mlýny, 2006. Pozn.: Obsahuje hry Delfy, Ve skladišti mé hlavy, Dabér, Jackson, Aneurysma (nerealizovaná hra).
Vykoupil. Libor: Ecce homo – z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004, 320 s. – Rozhlasové fejetony Libora Vykoupila z vysílaní Českého rozhlasu Brno a pořadu ECCE HOMO.
Obecné novinové články
anonym: Fantazie posluchače – síla rozhlasu. In Večerní Praha 287 (2673), 5. 12. 1963, s. 3 (rozhovor s Miloslavem Jarešem).
anonym: Ještě k činnosti dra Kocourka v Čes. rozhlasu. In Národní výzva, 1. 12. 1939 (dehonestační článek proti Františku Kocourkovi)
Běhal, Rostislav: Rozhlas dnes a zítra. In Večerní Praha 34 (3035), 10. 2. 1965 (článek).
Czech, Jan: Síla a přednosti – O specifice rozhlasové hry. In: Dramatické umění 2/1982.
Hauser, Jaroslav: Rozhlas – Divadlo pro miliony. In Kulturní politika 41/1948, 2. 7. 1948, s. 8 (článek).
Janda, Luděk: Zelný rynk Aleny Blažejovské. Kulturní magazín Uni č. 7, ročník 2005.
Kaprálová, Dora: Otevřenost Zelného rynku je záměrná (rozhovor s A. Blažejovskou). MF Dnes 11. 12. 2000, rubrika Kultura z jižní Moravy, s. 3.
Kaprálová, Dora: Underground s akademií, to je Zelný rynk. MF Dnes 13. 1. 2006, rubrika Umění a kritika – Brněnská scéna, s. 9.
Klapalová, Eva: Jak to vidí… Alena Blažejovská (rozhovor). Časopis Česká oční optika. č. 3, roč. 48, 12. 9. 2007.
Kohoutová, Marie: Folklór na standardních gramofonových deskách v gramofonovém archivu Československého rozhlasu v Praze. Praha: FF UK, 1984, 84 s., 20 s. text. příl. – Technicko-historický vývoj gramofonové desky. Rozbor folklórního materiálu na standardních deskách v Gramofonovém archivu Československého rozhlasu v Praze. Popis materiálu. Statistické přehledy. Zhodnocení folklórního materiálu.
Kopáč, Radim: Sny a chuť létat (rozhovor s A. Blažejovskou). Portál české literatury www.czlit.cz 18. 10. 2006.
Kopáč, Radim: Otočila jsem hlavu tím směrem… Rozhovory se ženami: o literatuře a jiném. Praha: Protis, 2007. Ilustrace Karel Zlín, předmluva Lenka Sedláková. (Obsahuje rozhovor s A. Blažejovskou Sny a chuť létat.)
Lazorčáková, Taťána: Průsečíky rozhlasového umění. In Divadelní noviny 3/1996, s. 6 (recenze na knihu Aleny Štěrbové Rozhlasová inscenace).
Lehuta, Emil: Slovenská rozhlasová hra v desaťročí 1989-1999. In: Slovenské divadlo, roč. 47, 1999, č. 2-3, s. 168.
-lg-: Lidé kolem mikrofonu – Režiséři bez prken. In Večerní Praha 184 (2263), 7. 8. 1962, s. 3 (rozhovor s Jiřím Horčičkou).
Nešvera, Karel: Na zahraničních vlnách. Hovoříme s Jiřím Horčičkou. In Večerní Praha 34 (3035), 10. 2. 1965 (rozhovor).
Nešvera, Karel: Rádio mám velmi rád. In Večerní Praha 34 (3035), 10. 2. 1965 (rozhovor – Václav Voska).
-kn- (= Nešvera, Karel): Čtrnáct v Rozhlasové žatvě. In Večerní Praha 43 (3044), 12. 2. 1965 (článek).
Podmaková, Dagmar: Súčasná rozhlasová hra a jej inscenačné podoby. In: Slovenské divadlo, číslo 3-4/2003.
Poláčková, Andrea: Nic se nerodí hotové a definitivní (rozhovor s A. Blažejovskou). Rovnost 10. 2. 2001, rubrika Kultura, s. 10.
Procházková, Květa: Alena Blažejovská na rozbouřeném moři literatury (rozhovor). Týdeník Rozhlas, číslo 11, ročník 1998.
Správcová, Božena: Čtenářka poezie Alena Blažejovská. Tvar č. 14, ročník 2005, s. 11.
Stöhr, Martin: Křesťanství může být inspirativní, ale já jsem buddhistka (rozhovor s A. Blažejovskou). Host č. 3, ročník 2006, s. 45-51.
Svobodová, Kateřina: Ve spleti vln Českého rozhlasu – redaktorka Alena Blažejovská (rozhovor). Pasáž číslo 5, ročník 2001.
Štěpánek, Bohuš: Pouštění draků fantazie. Na okraj letošní Prix Bohemia. In Scéna 22/1981.
Štěrbová, Alena: O české rozhlasové hře v letech 1945-1969. Rozhlasová práce 1991, č. 4, s. 32-62.
Štěrbová, Alena: Komenského odkaz v rozhlase a televizi. (Rozhlasové a televizní pořady z díla Komenského a o Komenském.) Studia Comeniana et historica, 21, 1991, č. 45, s. 22-38.
Štěrbová, Alena: Jiří Suchý a Gramo-tingl-tangl aneb Jak ohlašovat gramofonové desky. In: Jiřímu Suchému. Olomouc 1991, s. 51-53.
Štěrbová, Alena: Teorie rozhlasové hry. Nástin vývoje českého a slovenského uvažování o rozhlasové inscenaci. In: Studia bohemica VI., AUPO, Olomouc, Univerzita Palackého 1993, s. 55 – 61.
Štěrbová, Alena: Rozhlas a literatura a komerce. In: Literatura a komerce. Sborník z konference. Olomouc, Univerzita Palackého 1994, s. 22-23.
Štěrbová, Alena: Na vlnách rozhlasu. Josef Kajetán Tyl Paličova dcera. Program Národního divadla Praha k premiéře hry J. K. Tyla Paličova dcera 9. a 10. října 1997. ND Praha 1997, s. 82-84.
Štěrbová, Alena: Hra ve snu a sen ve hře Josefa Topola. Aluze, UP Olomouc, 1998, č. 2-3, str. 67-71.
Štěrbová, Alena: Maryša v rozhlasovém vysílání. In: Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, Činohra Národního divadla – program k premiéře, 1999 (listopad), s. 38-41.
Štěrbová, Alena: Dramatické texty Ludvíka Kundery z let 1961-1970. In: Studia Bohemica VIII, Acta UP Philologica 72, Vydavatelství UP, Olomouc 2000, s. 87-93.
Štěrbová, Alena: Hrubínovo lyrické drama. Motiv naděje v Hrubínových divadelních hrách. In: Literární věda osudem i volbou. Acta facultatis Phil. UO – Literární věda. Ostravská univerzita, Ostrava 2000, s. 125-129.
Štěrbová, Alena: Spiklenci Václava Havla. In: Slovo, struktura(lismus), příběh. Sborník na počest Květoslava Chvatíka. Aluze 2000. S. 119-126.
Štěrbová, Alena: Milované řemeslo Jiřího Opelíka. Aluze, 2001, č. 2, s. 128-130.
Štěrbová, Alena: Karel Čapek rozhlasově. Zpravodaj Společnosti bratří Čapků č. 41, SBČ. Praha, 2003, s. 73-76.
Štěrbová, Alena: Motiv slova v protektorátní poezii. Literatura pod hákovým křížem (Sborník z germanistické konference o literatuře v protektorátu Čechy a Morava, 2002, v tisku.)
Štěrbová, Alena: Historická podobenství Oldřicha Daňka. Studia bohemica, AUPO (v tisku).
Štěrbová, Alena: Dramaturgie a ideologie. (Dramaturgie DOS v Olomouci v letech 1955-1965.) Příspěvek na konferenci Divadlo na Moravě, listopad 2003, garantem Katedra teorie a dějin dramatických umění FF UP Olomouc (v tisku).
Štěrbová, Alena: Vývojové tendence rozhlasového dramatického umění. In: Dramatické umění 11/1983.
Tradičnosť a inakosť v rozhlasovej tvorbe / Marta Žilková In: K poetologickým a axiologickým aspektom slovenskej literatúry 90. rokov 20. storočia. Zborník mat. z ved. s. s med. úč. – (2004) s. 154-165.
Ťapajová, Elena: Cez históriu k súčasnosti. In Knižná revue 14/2010 (14. 9. 2010), s. 5 (recenze na knihu Mojmír Groll: A slovo vzklíčilo /Rozhlasové hry/, 2010). – Cit.: Rozhlasové hry v knižnej podobe sú, na rozdiel od filmových scenárov, na našom trhu výnimočnou udalosťou. O to záslužnejším činom sa javí kniha A slovo vzklíčilo, ktorá prezentuje tri pôvodné rozhlasové hry Mojmíra Grolla (1940). Známy publicista a scenárista vybral z dvoch desiatok svojich hier tri žánrovo odlišné texty. V titulnom A slovo vzklíčilo predstavuje zlomový bod našich dejín, keď v našom národe zásluhou sv. Cyrila a Metoda „vzklíčilo slovo“ a ukazuje historické postavy, ako Svätopluk či Gorazd bez zastierania Svätoplukovej zrady pri obetovaní najvzácnejšieho daru vierozvestov pre mocenské dôvody. Text Fryné, hétera aténska možno označit za humoresku. Odohráva sa v Grécku v čase jeho dobytia Filipom II., keď slávny sochár Praxiteles vytvoril sochu bohyne Afrodity podľa hétery Fryné, čo sa nepozdávalo niektorým Aténčanom a postavili ju pred súd. Ale aj divák súdi a nie je mu do smiechu. Veď bez ohľadu na historickú kulisu ako len aktuálne znie manipulatívna vyhrážka: „môžeme vždy na teba niečo vytiahnuť“. Dva dni na Olympe je vyslovene satirická hra s mimoriadnym presahom do súčasnosti. Navyše autor použil motív „hra v hre“ – dej sa odohráva v rozhlasovom štúdiu počas nahrávania hry o tom ako na Olympe vypukla „revolúcia“. Podobnosť mytologických postáv so súčasníkmi a s rokom 1989 ale aj dneškom, prezliekaním kabátov a divokou privatizáciou nie je náhodná, ale úmyselná. Rovnako ako záver bez pointy, veď všetko pokračuje a nikto nevie, ako sa to skončí… Vo všetkých troch hrách však platí to, čo v úvodnom slove konštatuje rozhlasová kritička Marta Žilková: „Rozhlasová tvorba M. Grolla – i keď sa opiera iba o historické zdroje – je výsostne súčasná. Autorovi ani tak nejde o oživenie minulosti, ako o hľadanie podobnosti so súčasnosťou.“ Kultivovaný Groll sa v doslove vyznáva z obavy, že text rozhlasovej hry je len skeletom a hru z neho robí až realizácia, keď postavám vdýchnu dušu herci a režisér. Každý text doplnil tzv. krstným listom rozhlasovej nahrávky, kde sa dozvieme napríklad, že titulná hra mala premiéru v roku 1998, a následné texty v rokoch 2004 a 2002. Pripomenieme si aj mená účinkujúcich, dramaturga a režiséra. Je to vhodný doplnok a isté zakotvenie v čase. Autorove obavy sú však zbytočné. Dobrý text piesne obstojí i bez hudby. Text dobrej rozhlasovej hry sa dá s pôžitkom čítať aj bez čarovania so zvukom. A toto je ten prípad. Groll dokazuje, že má čo a vie ako to povedať. Aj preto je výborné, že sa odhodlal dať čitateľovi šancu stretnúť sa so slovom tohto typu v knižnej podobe. Veď ako sám hovorí: „Kniha je obilnica, v ktorej sa zrná myšlienok uchovávajú pre ďalšie žatvy. Nech teda ešte niekoľkokrát vzklíčia!“
Urbanová, Alena: Bohatí příbuzní. In Divadelní noviny 7/1992, s. 6 (článek o Prix Bohemia).
Valouch, František: Nadprůměrná monografie. In Literární noviny 28/2007 (recenze na: Bořivoj Srba: Více než hry).
Vývinové súvislosti rozhlasovej hry pre mládež / Marta Žilková In: Literatúra pre deti a mládež v procese. II. – (2000) s. 131-140
Konfesionálna téma v rozhlasovej hre / Marta Žilková In: Kresťanská kultúra a masmédiá. Studia slavica Occidentalia. – (2000) s. 95-101
Slovo má rozhlasová hra / Marta Žilková In: Národná obroda. – . Roč. 11, č. 134 (2000) s. 10
Dekonštrukčné tendencie v kompozícii rozhlasovej hry / Marta Žilková In: Slovenské divadlo. – . Roč. 48, č. 2-3 (2000) s. 155-162
Detská kultúra v dobovom kontexte (so zameraním na rozhlasovú hru) / Marta Žilková In: Vývinové a druhové zákonitosti literatúry v literatúre (Nár. a nadnár. kontext v lit. pre deti a ml.). Zb.zmedz. kon7.-8.1999. – (2000) s. 17-27.
Zábranský, Zdeněk: Režisérská mozaika. In Scéna 25-26/1977, s. 16 (rozhovor s režisérem Stanislavem Vyskočilem).
Zábranský, Zdeněk: Úsilí o čistý rozhlasový tvar. In Scéna 21/1977, s. 6 (rozhovor s dramaturgem Vladimírem Remešem).
Zábranský, Zdeněk: Vznešený křehký svět. In Scéna 15-16/1976, s. 15 (rozhovor o hrách pro mládež).
Zahraniční literatura o rozhlase a rozhlasové hře
Baade, Christina L. Victory through harmony: the BBC and popular music in World War II. Oxford: Oxford University Press, c2012, viii, 275 p. ISBN 9780195372014.
Beaman, Jim: Programme Making for Radio. Routledge 2006, edice Media Skills; 152 s. (ISBN: 978-0-415-36572-7). Kniha (s. 1-30) ke studiu zde. Pozn.: Programme Making for Radio offers trainee radio broadcasters and their instructors focused practical guidelines to the professional techniques applied to the making of radio shows, explaining how specific radio programmes are made and the conventions and techniques required to produce them. This book describes how and why these methods are applied through the use of a behind-the-scenes glimpse at working practices and procedures used in the industry. It considers the constraints and incentives that limit or stimulate creativity and innovation within programme production. Programme Making for Radio examines the individual roles and responsibilities of the whole production team and the importance of team-working skills. Chapters focus on the specific requirements of specialist programmes and offer advice from a range of programme makers working in local and national broadcasting. There is a case study example that follows the progress of a feature programme from pitching the original idea, through assembling material to final transmission.
Boelcke, W. A.: Die Macht des Radios. Frankfurt am Main : Ullstein, 1977.
Briggs, A.: The Birth of Broadcasting. The History of Broadcasting in the United Kingdom. London – New York – Toronto : Oxford University Press, 1961.
Crisell, Andrew (ed.): Radio. Routledge 2008, edice Critical Concepts in Media and Cultural Studies; 1261 s. (ISBN: 978-0-415-44864-2). Pozn.: Over the last sixty years or so academic interest in the mass media has burgeoned. It is not, perhaps, surprising that this interest at first focused principally on the visual media of film and television, where it has remained intensive. Nevertheless, serious thinking about radio soon followed. Despite its apparent limitations, were there some advantages that radio enjoyed over the visual media? In what ways, for instance, could it mediate genres like drama and sport, which traditionally depended for their effectiveness on spectacle? Scholars have also examined radio’s use of words in comparison with both the image-dominated media of film and television, and the spatial, stable medium of print. Questions in radio studies also abound about the special qualities of sound per se-such as the meaning and functions of music and the ontology of pure sound artefacts known as ‘soundscapes’, a mainstay of much experimental radio. Other lines of inquiry in the field have included investigations into the social, political, and cultural contexts of radio, prompted by questions about, for example, how broadcasting should be financed and regulated, and what purposes it should serve. And, more recently, radio researchers have grappled with notions of ‘community’, whether defined by geographical proximity or by commonality of identity or interest. Furthermore, the growth of new media technologies has profound implications for sound broadcasting. How will webcasting and podcasting modify or even transform radio? Indeed, does the growth of interactivity, including audience-generated content, and of time-shifted listening, mean the end of radio as we currently know it? As research on and around these kinds of question continues to flourish as never before, this new title in the Routledge Major Works series, Critical Concepts in Media and Cultural Studies, meets the need for an authoritative reference work to make sense of a rapidly growing and ever more complex corpus of literature, and to provide a map of the area as it has emerged and developed. It is a four-volume collection of foundational and the best cutting-edge scholarship in the field and is organized in three volumes. Volume I (‘Radio Theory and Genres’) assembles the key work theorizing the medium and its different kinds of contents, most notably news, drama, and ‘talk’. Much of the work gathered here is comparative, setting radio and its genres in the context of the visual media of film, television, and theatre, or the ‘visible’ media of newspapers and books. But the volume also includes linguistic analyses of broadcast talk and work that sees music as in some sense ‘radiogenic’ and traces its relationship to popular culture. The first volume also includes the best theoretical work exploring abstract sound and ‘soundscapes’. Volume II (‘History and Institutions’) collects the most important work tracing the political evolution of sound broadcasting. Key topics include: the development of the philosophy of public service; issues of policy, notably (de)regulation and competition; and key historical phenomena such as the challenges posed by television, the arrival of the transistor, stereophony and FM broadcasting, the proliferation of wirelesses in cars, and the shift from mixed to streamed broadcasting. Drawing on a wide range of international sources, the final volume of the collection (‘Audiences, Identities, and Communities; and Technological Developments’) assembles the best scholarship not only on general radio audiences and their patterns of consumption, but also focuses on the particular communities that radio seeks to address, whether geographic, ethnic-, or interest-based. Volume III also includes research on new technology, especially in its latest manifestations in forms such as webcasting. Radio is fully indexed and has a comprehensive introduction, newly written by the editor, which places the collected material in its historical and intellectual context. It is an essential work of reference and is destined to be valued by scholars and students of media and cultural studies, as well as those engaged in more specialized radio courses, as a vital one-stop research resource.
Crisell, Andrew: Understanding Radio. Routledge 1994, edice Studies in Culture and Communication; 256 s. Kniha (s. 1-30) ke studiu zde Pozn.: ‚… a highly imaginative and often very entertaining book … which … probably says more than any other available text about the limitations and possibilities of present forms of radio.‘ /Professor Laurie Taylor on the first edition of Understanding Radio/ Understanding Radio is a fully revised edition of a key radio textbook. Andrew Crisell explores how radio processes genres such as news, drama and comedy in highly distinctive ways, and how the listener’s use of the medium has important implications for audience studies. He explains why the sound medium, even more than television, has played such a crucial role in the development of modern popular culture. The book also introduces students to the broadcasting landscape in a time of great change for national and local radio provision. Understanding Radio will be essential reading both to students of media and to those with a practical involvement in programme production. This new edition includes: a revised history of radio bringing the reader right up to date a brand new chapter on ‚talk-and-music‘ radio, the format adopted by many of the new stations. Andrew Crisell lectures in communication and media studies at the University of Sunderland. He has written widely on radio and co-founded Wear FM, winner of the 1992 Sony ‚Radio Station of the Year‘ award.
Diller, A.: Rundfunkpolitik im Dritten Reich. München, dtv., 1980.
Drakasis, John: British Radio Drama. Cambridge, Cambridge University Press, 1981, s. 30.
Fleming, Carole (ed.): The Radio Handbook. Routledge 2009, edice Media Practice; 256 s. Pozn.: The Radio Handbook is a comprehensive guide to radio broadcasting in Britain. Featuring 2 entirely new chapters for this edition, You Radio and Sport on Radio, this text offers a thorough introduction to radio in the 21st century. Using new examples, case studies and illustrations, it examines the various components that make radio, from music selection to news presentation, and from phone-ins to sport programmes. Discussing a variety of new media such as podcasts, digital radio and web-linked radio stations, Carole Fleming explores the place of radio today, the extraordinary growth of commercial radio and the importance of community radio. The Radio Handbook shows how communication theory informs everyday broadcasts and encourages a critical approach to radio listening and to radio practice. Addressing issues of regulation, accountability and representation, it offers advice on working in radio and outlines the skills needed for a career in the industry.
Führer, K. Ch.: Auf dem Weg zur „Massenkultur“? Kino und Rundfunk in der Weimarer Republik. In: Historische Zeitschrift 262/1996, s. 739-781.
Fulton, Helen (ed.): Narrative and Media (Helen Fulton, Rosemary Huisman, Julian Murphet, Anne Dunn). Cambridge: Cambridge University Press, 2005. Online ISBN:9780511811760 ; Paperback ISBN:9780521617420.
Hand, Richard J a Mary Traynor: The Radio Drama Handbook. Audio Drama in Practice and Context. New York: Continuum, c2011, viii, 227 s. ISBN 9781441147431. (též Londýn: Bloomsbury, 2011)
Hartenstein, Tilman: Det usynlige teatret Radioteatrets historie 1926-2001. Oslo, 2001. – Cit.: DET USYNLIGE TEATRET Radioteatrets historie 1926-2001 Dette er en velskrevet, grundig og nøktern historie om fenomenet radioteater i Norge fra 1926 til 2001. Forfatteren, Tilman Hartenstein, har brukt over to år på å lytte til hørespill, tråle billedarkiver, lese korrespondanse, intervjue personer som har hatt med Radioteatret å gjøre, lese bokanmeldelser, annonseringer og annet skriftlig materiale, pog tilslutt fått et klart bilde av Radioteatrets utvikling gjennom disse 75 årene. Dette har resultert i en stor og flott jubileumsbok, full av spennende materiale og viktig kulturhistorie i tekst og mer enn 100 bilder. Radioteatret i Norge har en enestående posisjon i befolkningens bevissthet. Det finnes svært få norske kvinner og menn født før 1970 som ikke har et forhold til Radioteatrets hørespill. Både voksne og barn har hatt store opplevelser med Radioteatret gjennom 75 år med hørespill for barn, spennende kriminalserier og de store klassikerne. Radioteatret har hatt over 5000 produksjoner i løpet av disse 75 årene. Omkring 1.5 milliarder publikummere har vært innom. Det finnes ingen annen kulturinstitusjon med et så stort publikum over så lang tid. De aller fleste av våre mest kjente hørespillforfattere og teaterskuespillere har vært medvirkende til å gi dette mediet den sterke posisjonen det har i dag.
Head, S. W. – Sterling, Ch. H. – Shofield, L. B.: Broadcasting in America. A Survey of Electronic Media. Boston – Toronto : Houghton Mifflin Comp., 1994.
Hickethier, Knut: Radio und Hörspiel im Zeitalter der Bilder. Marburg: Schüren Verlag, 1997. – Pozn.: Autor se zabývá rozliSudičkyčnými funkcemi rozhlasu v současné (mediální) společnosti, ale i jejich historickým vývojem. Mluví o „rozhlasu jako systému časného varování“, „rozhlasu jako sedativu“, „rozhlasu jako zakládání smyslu“, „rozhlasu jako nástroji společenské modernizace“ atd. Jednou z popisovaných funkcí je úloha rozhlasu jako kulturní instance, jako umění, které pracuje s akustickým. K tomuto umění náleží mimo jiné rozhlasová hra, jejíž existence je v dnešním rozhlase ohrožena. To, že mizí z rozhlasového vysílání má podle Hickethiera „strukturní důvody“ nespočívající jen v komercionalizaci rádií. Rozhlas se totiž kupodivu nikdy nestal „vyprávěcím“ médiem, byť bylo vyprávění původně spojeno s orální, nikoliv psanou literaturou. Studie závěrem konstatuje dluh, který má vědecký diskurs vůči rozhlasu (například literární věda vůči rozhlasovým hrám). Text v PDF
Hrdličková, Jana: Es sieht schlimm aus in der Welt. Der moralische Appell in den Hörspielen von Marie Luise Kaschnitz. Ústí nad Labem, FF UJEP 2008, 265 s. (ISBN 978-80-7414-025-9).
Huwiler, Elke: Storytelling by sound: a theoretical frame for radio drama analysis. The Radio Journal – International Studies in Broadcast and Audio Media. 2005, roč. 1, č. 3, s. 45-59.
Klippert, Werner: Elemente des Hörspiels. Stuttgart: Reclam Verlag, 1977.
Milford, Jarmila – Till, Kinzel. Audionarratology. Interfaces of sound and narrative. Berlín: Walter de Gruyter GmbH, 2016.
Lit.: Novotný, Pavel: Akustische Literatur. Experimentelles Hörspiel im Zeitalter analoger Technik. Eine Untersuchung im deutsch-tschechischen Kontext. Thelem 2020, 514 s. ISBN: 978-3-95908-499-4 (kniha). – Cit.: Dieses Buch beschäftigt sich mit einer Art von Literatur, die sich in tönender Form artikuliert und dabei demonstrativ mit technischen Möglichkeiten des akustischen Mediums arbeitet. Diese sogenannte akustische Literatur wird hier anhand neoavantgardistischer, auf der analogen Plattform des Tonbands entstandener Werke (insbesondere aus den 1960er und 70er Jahren) untersucht. Der Schritt zum akustischen Medium lässt sich dabei als Erweiterung des Literarischen, als Befreiung der Sprache vom stummen Spielfeld des Papiers verstehen, und somit auch als Transformation der literarischen Montage und Collage in diezeiträumliche Dimension. Analytisch erfasst wird an erster Stelle das bisher wenig erforschte und im literarischen Kontext auch verkannte radiophone O-Ton-Schaffen des deutschen Autors Ferdinand Kriwet, eines der radikalsten Autoren des Neuen Hörspiels. Ferner werden wertvolle, jedoch kaum bekannte deutschsprachige Hörstücke der tschechischen Autoren Bohumila Grögerová und Josef Hiršal ins Auge gefasst. Pavel Novotný ist Literaturwissenschaftler, Hochschulpädagoge, Dichter, radiophoner Künstler, literarischer Ãœbersetzer. Er studierte in Liberec, Prag sowie Olomouc und ist heute als Leiter des germanistischen Instituts der TU Liberec tätig. Novotný hat mehrere Gedichtsammlungen und Textzyklen veröffentlicht. Er übersetzte Autoren wie H. M. Enzensberger, G. Rühm oder H. C. Artmann ins Tschechische. Seine Radio-Komposition Vesmír (Weltall) wurde 2010 mit »Prix Bohemia Radio« ausgezeichnet.
Shingler, Martin – Wieringa, Cindy: On Air. Methods and Meanings of Radio. Londýn: Bloomsbury, 1998.
Stanton, William (2004): British Radio Dramaturgy and the Effects of the New Conservatism. New Theatre Quarterly, 20, pp 59-68. doi:DOI:10.1017/S0266464X03000332.
Starkey, Guy: Radio in Context. London: Palgrave MacMillian, 2014.
Sterling, Christopher H.: The Rise of American Radio (6 vols). Routledge 2006, edice Routledge Library of Media and Cultural Studies; 2432 s. (ISBN: 978-0-415-38083-6). Pozn.: This new Major Work from Routledge is a six-volume facsimile collection featuring long-out-of-print articles, documents and books that shed light on the key developments in radio in the USA – most of which took place in the 1920s and 1930s. The volumes cover most aspects of radio broadcasting in its formative years. Selections include professional journal articles, descriptive and critical pieces from more general periodicals, government publications, short books and industry publications. Each volume includes an introduction by the editor, placing the chosen reprinted materials in their larger historical and intellectual context.
Sterling, Christopher H. – Love, Gail: Biographical Dictionary of Radio. Routledge 2009, 464 s. (ISBN: 978-0-415-99549-8).
Sterling, Christopher H.: Encyclopedia of Radio. New York: Taylor and Francis Group, 2004.
Sterling, Christopher H. – Love, Gail: The Concise Encyclopedia of American Radio. Routledge 2010; 640 s. (ISBN: 978-0-415-99533-7).
Wrigley, Amanda: Aeschylus’ Agamemnon on BBC radio, 1946-1976. In International Journal of the Classical Tradition, volume 12, no 2 / September, 2005, s. 216-244.
Rozhlasová periodika
Přehled rozhlasu. 1932 – 1934. Vydavatel Vilém Práger. Hlavními redaktory Bedřich Kosiner (1932 – 1934) a J. B. Čapek (1934).
Rozhlasová práce : časopis pro teorii a praxi rozhlasu (starší název Rozhlasová a televisní práce). Praha : Český rozhlas, Metodický kabinet Československého rozhlasu, 1961-1966,1992-1993 (Vydávání přerušeno v období 1967-1991).
Studie a úvahy. Čtvrtletník pro otázky rozhlasové tvorby a pro výzkum posluchačů. Praha: Studijní oddělení Československého rozhlasu (v posledním ročníku Čs. rozhlas v nakladatelství Svoboda), 163 – 1968.
Svět mluví. Programový týdeník a rozhlasový časopis. 1935 – 1939. Hlavními redaktory Ivo Ducháček (1935-1936) a Jiří Valja (1937-1939).
Svět rozhlasu: Bulletin o rozhlasové práci. Praha: Český rozhlas, odbor Archívních a programových fondů, 2000 – dosud.
Týdeník Rozhlas. Vydává Radioservis.
Pinard, Peter Richard: Alois Kříž a cyklus rozhlasových relací „Co víte o Židech a zednářích?“. In Terezínské studie a dokumenty (ed. Jaroslava Milotová). Academia, 2005 80-85924-46-3 423 s., fot. (2005,) s. 193-245.
Rozhlasově divadelní rekonstrukce nejúspěšnějších skečů z pseudokabaretních představení herců HaDivadla. Luboš Balák. Hudba Aleš Mrázek, hraje skupina Czaldy Waldy (Aleš Mrázek, Mario Buzzi a Alois Daněk). Texty písní Luboš Balák. Režie Luboš Balák. Zvukový mistr Igor Boháček. Připravil a uvádí Tomáš Sedláček.
Konferenciér – Tomáš Matonoha, hrají a zpívají Mariana Chmelařová, Marie Ludvíková, Marek Daniel, Josef Polášek, Miroslav Kumhala, Jiří Vyorálek. Němou roli psa Lesana ztvárnil voříšek Hubert.
Natočeno 1998, vysíláno ve Večerním klubu (ČRo 2 Praha, 23.10 – 24.00 h.; 48 min.). „Snímek ze speciálního rozhlasového představení v prostorách HaDivadla.“
Repríza 30. 10. 2012 (ČRo 3 Vltava); odvysíláno bez úvodu Tomáše Sedláčka, stopáž 44 min.
Rozhlasově-divadelní rekonstrukce nejúspěšnějších skečů z pseudokabaretních představení herců HaDivadla. Snímek ze speciálního představení v prostorách HaDi. Také pod názvem Komediograf v éteru. Z cyklu Večerní klub.
Lit.: Hložková, Hana: Komediograf v éteru. In web ČRo, říjen 2012 (článek). – Cit: Komediograf je název pseudokabaretního představení, které vzniklo v brněnském HaDivadle. Všichni účinkující vychází ze scénáře Luboše Baláka a hudby Aleše Mrázka, které mnohdy rozvíjí dle momentálních nápadů. Společným dílem tak vznikají skeče a písně charakteristické bizarním humorem. Komediograf je tak směsicí výstupů, vycházejících z grotesky, nesmyslu, ale také z estetiky trapna. Sestřih záznamu představení byl pořízen v roce 1998 a zaznamenal klopotné, avšak bujaré začátky tohoto netradičního projektu.
Inspirován francouzskými a německými kabarety konce 19. století, Alfredem Jarrym, Christianem Morgensternem, ale také českými kabarety z období „první republiky“ a humorem Jaroslava Haška, Emila Artura Longena či Vlasty Buriana, vznikl v roce 1997 originální pořad Komediograf. Tvůrčí potenciál brněnského HaDivadla byl tenkrát soustředěn kolem tehdejšího dramatika a dramaturga Luboše Baláka a herců Tomáše Matonohy, Pavla Lišky, Marka Daniela, Josefa Poláška, Mariany Chmelařové a Marie Ludvíkové. Jednotlivá čísla Komediografu byla pravidelně obměňována, herecký soubor se rozšiřoval či úžil podle konkrétních potřeb tak, aby byl každý Komediograf svébytný a pokaždé nový. Pořad byl od začátku utvářen i podle reakcí publika, na nichž výrazně stavěl.
Luboš Balák pořad specifikoval následovně: „Komediograf jest velmi pozoruhodný způsob divadelního představení. Formou kabaretu, což jest skladba písní, dramatických výstupů a klaunských čísel, grotesky a černého humoru, nesmyslu a paradoxu, vypráví o dnešní době. A vypráví tak, že se lidé více než sto minut smějí, smíchem očisťují své duše a prodlužují si své životy. Komediograf jest také skupina jedinců, která se věnuje poetice směšnosti, zkoumá ji, stále o ní bádá, aby ji dovedla do největší dokonalosti.“
U nápadu rozhlasového zaznamenání jednoho z představení Komediografu stál redaktor Tomáš Sedláček, který jej původně uvedl v cyklu Večerní klub. Nahrávka byla pořízena na místě a její technická kvalita je bohužel poznamenána faktem, že na jevišti probíhalo běžné představení, plné pohybových akcí. Představení muselo být mj. výrazně sestříháno, jelikož mnohé skeče nebyly přenositelné rozhlasovému posluchači. Tak např. odpadl tehdejší výstup oblíbené komické dvojice Kamil a Michal (Tomáš Matonoha a Pavel Liška), která probíhala bohužel nonverbálně. Naopak se v rozhlasovém záznamu podařilo nechat zaznít několik šansonů, v bravurní interpretaci Mariany Chmelařové, a další komické písně jejích kolegů, doprovázené živým orchestrem Czaldy-Waldy. Pořad, tradičně konferovaný Tomášem Matonohou, se tak sestává např. z příspěvku pana Františka K. (Marek Daniel), kouzelníka Nešpora (Jiří Vyorálek), hosta Karla Picmause (Josef Polášek), hry z intelektuálského prostředí, sboru žen aj. Za poznámku stojí, že specifický humor lidí z Komediografu, stále pokračuje a v roce 2012 dokonce vyústil do filmového provedení ve snímku Polski film.
Sestřih záznamu představení byl pořízen roku 1998 v brněnském HaDivadle v režii Luboše Baláka.
Věra Kalábová. „Nepouštějte nikoho cizího do domu, děti!“ Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Markéta Jahodová.
Osoby a obsazení: matka Holečková (Jorga Kotrbová), otec Holeček (Jiří Štěpnička), dcera Olina (Barbora Drofová), praporčík Resl (Miroslav Středa), poručík Bendík (Jan Vlasák), dále účinkují Viktor Vrabec, Karel Pospíšil, Martina Hudečková, Marta Kučírková a Vlasta Žehrová, Klára Tichá, Zdeňka Sajfertová, Věra Kubánková, Eva Klepáčová, Miriam Kantorková, Miroslava Svobodová, Jan Maršálek, Marie Marešová, Jaroslav Kaňkovský, Jiří Klem, Vladimír Kudla, Jana Drbohlavová, Vladimír Fišer, Hana Brothánková, Irena Jeřábková, Lucie Ondračková, Jiří Suchánek, Věra Fuksová a Miluše Čepeláková.
Natočeno 1992. Premiéra 5. 8. 1992 (Praha, 20.00 – 21.00 h.) v cyklu Hra uprostřed týdne. Repríza 7. 7. 1995 (ČRo 2 Praha, 10:30 h.) v cyklu Hra humoru a napětí; 6. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h; 52 min.); 28. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Pozn.: V roce 2006 vznikla televizní adaptace příběhu pod názvem Zastřený hlas (scénář Ondřej Vogeltanz, režie Viktor Polesný, hráli Vilma Cibulková, Jiřina Bohdalová, Aneta Krejčíková, Miroslav Etzler, premiéra 8. 10. 2006 na ČT 1).
Lit.: jh (= Hlavnička, Josef): Máte dceru? In Týdeník Rozhlas 32/1992 (27. 7. 1992), s. 4 (článek).
Lit.: anonym: Věra Kalábová: Máte dceru? In web ČRo 2 Praha, únor 2016 (anotace). – Cit.: Krimi o manipulaci pomocí telefonu. V hlavních rolích Jorga Kotrbová a Jiří Štěpnička. Výchova dospívající dcery může rodičům přinášet běžné problémy. Jak se však zachovat ve chvíli, když dceru pomocí telefonu manipuluje neznámý muž? (…)
Lit.: anonym: Vladislav Vančura: Usmívající se děvče. Karel Höger v dramatizaci povídky ze sbírky Luk královny Dorotky. In web ČRo 2 Praha, 29. květen 2022 (anotace). – Cit.: Povídka psaná typickým autorovým stylem a v duchu renesančních příběhů o tom, co může způsobit pískání kolovrátkářovy písničky v nesprávnou chvíli. Hlavním motivem je milostný cit, smyslové okouzlení a láska. Ale ne ta osudová, nýbrž láska škádlivá a hravá. Příběh odehrávající se v poklidné letní pohodě okreního městečka 30. let 20. století. (..)
Karel Tachovský. Historická rozhlasová hra z přelomu 14. a 15. století, kdy Čechám vládl „slavného otce méně slavný syn“, král Václav IV. Inscenační úprava a stereoscénář Josef Melč. Scénická hudba Jan Jirásek. Hudební režie Pavel Nykl. Technická spolupráce a zvuk Libuše Podlešáková. Záznam a střih Zuzana Bartáčková. Zvuková spolupráce Jiří Binek. Asistent režie Anna Halbichová. Dramaturgie Svatava Růžičková. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Smil Flaška z Pardubic, autor Nové rady, nejvyšší zemský písař (Viktor Preiss), Ondřej z Dubé, nejvyšší sudí, autor Výkladu na právo české (Ota Sklenčka), Král Václav IV. (Ladislav Frej), Huler, králův podkomoří (Petr Čepek), král Zikmund (Jan Vlasák), vévoda Hanuš (Rudolf Hrušínský), Jindřich z Rožmberka (Jiří Adamíra), Ota z Bergova (Vlastimil Fišar), Tomáš ze Štítného (Radovan Lukavský), Karel IV. (Vladimír Ráž), kronikář (Jan Hartl), hlasy zvířat z básnické skladby Smila Flašky z Pardubic (Jiřina Jirásková) a další.
Natočeno 1989. Premiéra 7. 2. 1990 (50 min., stereo). Repríza 13. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra k 600. výročí od smrti krále Václava IV.; 6. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Pozn.: Poslední text brněnského rozhlasového dramatika a dramaturga (zemřel 1989).
Lit.: Halas, Jan: Jak poradit panu králi. In: Rozhlas, č. 5/1990.
Lit.: Svačina, Jan: (Nejen) o včerejšku. In Tvorba 11/1990 (14. 3. 1990), s. 10 (recenze).
Lit.: (anonym): Karel Tachovský: Jak poradit panu králi. In web ČRo 24. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Jak poradit panu králi – pod tímto názvem napsal Karel Tachovský rozhlasovou hru o touze po dobré vládě, která čerpá svůj příběh z časů Václava IV. Nastudování tématicky i formálně zajímavého textu se v roce 1989 ujal režisér Josef Melč, do hlavních rolí obsadil Viktora Preisse, Otu Sklenčku, Ladislava Freje, Petra Čepka, Jana Vlasáka, Rudolfa Hrušínského a další výtečné herce.
Karel Tachovský byl bezesporu významnou osobností české rozhlasové hry, do jejíž historie zasáhl jako autor i jako dramaturg především v průběhu šedesátých let. Po vynucené přestávce se k rozhlasu vrátil nedlouho před svou smrtí, koncem osmdesátých let, jako autor několika původních titulů, k nimž patří i Jak poradit panu králi. Tato formálně trochu neobvyklá hra je mimo jiné úvahou o odpovědnosti těch, kterým je svěřena správa země, o touze po dobré vládě.
Dramatická látka spojuje několik epizod z období vlády Václava IV., kdy vrcholí králův konflikt s příslušníky vysoké šlechty zformované v tzv. panskou jednotu. Těchto událostí se aktivně zúčastňují také dva význační vzdělanci své doby – Smil Flaška z Pardubic a právník Ondřej z Dubé. Složitá společenská situace českého království po smrti Karla IV. a za vlády jeho syna Václava IV. se aktuálně odrazila i v tehdejší literatuře, proto také mohl Karel Tachovský do textu organicky včlenit poučné sentence a ironické rady ze Smilovy alegorické skladby Nová rada nebo úvahy Tomáše Štítného.
Lit.: Venclová, Renata: Karel Tachovský: Jak poradit panu králi. In web ČRo 3 Vltava, 13. srpen 2019 (článek). – Cit.: Viktor Preiss, Ota Sklenčka, Ladislav Frej, Petr Čepek, Jan Vlasák, Rudolf Hrušínský a další v rozhlasové hře o touze po dobré vládě. Příběh z časů Václava IV. vysíláme k 600. výročí úmrtí vládce (†16. srpna 1419). (…)
Karel Tachovský ve hře spojil několik epizod z doby, kdy vrcholil králův konflikt s příslušníky vysoké šlechty zformované v tzv. panskou jednotu. Těchto událostí se aktivně účastnili také dva význační vzdělanci své doby – Smil Flaška z Pardubic a právník Ondřej z Dubé – a právě jejich disputace na téma odpovědnosti mocných za správu země prochází celou hrou. Stejně jako sentence ze Smilovy alegorické skladby Nová rada, ve které promlouvají poddaní zvířecí říše. Nastudování textu se v roce 1989 ujal režisér Josef Melč.
Karel Tachovský (1926-1989) byl jednou z významných osobností české rozhlasové hry. Do její historie zasáhl jako autor i jako dramaturg především v průběhu šedesátých let. Od roku 1957 byl redaktorem a později dramaturgem literární a dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně, kde uvedl do rozhlasového vysílání nejlepší brněnské dramatiky (Miloš Rejnuš, Antonín Přidal, Milan Uhde, Ludvík Kundera, Roman Ráž).
Jako dramaturg adaptoval pro rozhlas například Brechtovy hry, (Lukullův výslech, Strach a bída třetí říše), blízko měl i k náročné poetice Vančurově (Jezero Ukereve, Rozmarné léto, Učitel a žák, Hrdelní pře) a k antické klasice (Aischylův Prometheus), z moderní dramatické světové poezie upravil hru Janise Ritsose Žena a moře).
Jako samostatný autor zaznamenal Tachovský úspěch osobitou variací antického námětu Kudy bloudí Odysseus (uvedena i v Polsku, Jugoslávii a NSR) nebo inscenací Chatrná paměť pana Z., v níž nechává ožívat své literární lásky. Po srpnu 1968 koncipoval triptych Královská sonáta, soubor sebereflexí tří významných českých panovníků, na kterém se spolupodíleli Ludvík Kundera a Antonín Přidal. Tachovského Zpověď Václava II. v hodině smrti se zabývá osudovostí rozhodnutí a osobní odpovědností vládce v závažných historických okamžicích.
S nástupem normalizace musel Karel Tachovský v roce 1970 z rozhlasu odejít. Ještě se stihlo odvysílat několik jeho detektivních příběhů pod pseudonymem Karel Kalenda, pod jménem Tachovského manželky Blanky Budínové pak v roce 1985 hra Kvintet. Jejich autor ovšem našel jen práci pomocného dělníka, později expedienta v Královopolské strojírně Brno, několik let byl zaměstnán v archivu Moravské galerie v Brně.
K rozhlasové tvorbě se vrátil až nedlouho před svou smrtí, koncem osmdesátých let, jako autor několika původních titulů, k nimž patří i Jak poradit panu králi. Její premiéry v únoru 1990 se však už nedožil.
Samuel Beckett. Překlad a komentář Josef Kaušitz. Odborná spolupráce Jaroslav Jarolím. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Josef Henke.
Osoby a obsazení: animátor (Josef Červinka), stenografka (Iveta Dušková), Fox (Jan Novotný). Úvodní citát četl Josef Henke.
Natočeno 1993 (34 min.)
Pozn.: Režisér Josef Henke obdržel v roce 1994 za režii Beckettových her Docela sám (z roku 1991) a Výslech ( z roku 1993) cenu NČLF v kategorii Ceny za rozhlasovou tvorbu.
Vladislav Vančura. Pohádka. Hudební improvizace Jaromír Klempíř. Zvuk, střih a mix Ivan Mikota. Design Stanislav Přibík. Ilustrace Vlasta Švejdová. Režie Jiří Šrámek.
Osoby a obsazení: vypravěč (Libuše Havelková), Kuba Kubikula (Jaroslav Satoranský), Kubula (Jana Boušková) a Barbucha (Ema Skálová).
Nahráno ve studiu „MI 91“ v květnu 1998. Vydaly Gramofonové závody Loděnice v roce 1998 v edici Království pohádek č. 22 (1 CD, L1 0406-2 831, 69:28).
